O. Kundra: Meda Mládková: Můj úžasný život

17. května 2017 v 15:57 | hanci |  Knihy

Před pár dny jsem během čtyř dnů - vlastně nocí - doslova zhltla knížku Ondřeje Kundry "Meda Mládková: Můj úžasný život".
Hned si ji vzala dcera, takže momentálně nemohu vložit ukázky, jak to obvykle dělám. Vložím je dodatečně, až se mně kniha vrátí.
Ale mezi tím bych ráda knížku vřele doporučila nejen všem, kdo se zajímají o umění, ale i těm, kteří k umění nijak zvláštní vztah nemají. A sice proto, že je o člověku - mám na mysli paní Medu Mládkovou - který dokázal přes veškeré životní překážky, obtíže, problémy jít za svým cílem. Že člověk, pokud se nenechá nepřízní osudu odradit, nevymlouvá se na negativní okolnosti atp., ale ty ho naopak posilují, pokud je přesvědčený o tom, že ten cíl je správný a je třeba ho dosáhnout, pak ho - i třeba po delší době - dosáhne. Je to o člověku, který je přesvědčený, že by nikdo neměl nic předčasně vzdávat.
 

Vysvětlení

17. května 2017 v 14:58 | hanci |  Knihy
Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jestli mám smazat své články na blogu, ve kterých jsem psala o knížkách pana B. Kurase. Od doby, kdy jsem jeho knížky četla a ze začátku jimi byla nadšená, uplynula určitá doba a začala jsem poznenáhlu zjišťovat, že ve značném procentu nemohu s jeho názory souhlasit. Obdivovala jsem ho jako velmi vzdělaného, inteligentního a vtipného autora. Bohužel, jeho některé projevy, které jsem slyšela, mně nějak můj obdiv k němu setřely. Proto jsem se v minulých dnech rozhodla smazat své články o jeho knihách. Nevím, jestli je to správné rozhodnutí, ale je to můj blog a tak si myslím, že na takové rozhodnutí mám právo.

Láska - povídka

3. května 2017 v 21:54 | hanci |  Nezařazeno
Vkládám další povídku, probírala jsem se nedávno poznámkami, útržky rozhovorů, ke kterým vždy něco přidávám nebo něco ubírám, někdy z toho pak vznikne povídka.......základní téma mě napadlo už před několika léty, dopisovala jsem ji tedy postupně.

Kyuin Shim - Intersection 2


Ptáci bez křídel
Louis de Bernieres (úryvky z knihy)

Slova jsou jen mlha srdce.
*
Dobré věci se v životě vždycky
snoubí s nějakou újmou.

Auguste Rodin - Polibek
*********************************

Povídka
(Prožívá muž lásku podobně jako žena - nebo úplně jinak?)

Je ponořená v malé tůňce v horské bystřině. Voda ji hladí a laská, svítí slunce, potok je obrouben zelení a květinami jako krásnou šálou, všude je světlo, nádherně, ptáci zpívají.

Vůbec netuší, že je vodou tažená k vodopádu. Padá, topí se a cítí, že umírá, je stažená hluboko pod hladinu. Najednou se ocitá opět nahoře na hladině, vidí přilétat ledňáčka, je krásně vybarvený, září ve slunci. Ve vodní tříšti z vodopádu se tvoří duha. Kolem je opět plno květin a zeleně. Je šťastná, přežila a voda ji chladí rány, opět ji hladí a laská. Všude kolem poletují vážky. Netuší, že se před krátkou chvílí převlékly vlastně do rubáše. Nezbývá jim mnoho času do smrti. Ani ona netuší, že ji voda táhne k peřejím. Nemá na sobě žádnou ochranu hlavy ani těla ani duše. V peřejích jsou obrovské kameny a bystřina je čím dál tím prudší.
 


Poznání - povídka

1. května 2017 v 20:41 | hanci |  Nezařazeno
Nemohu malovat, fotit.........nic, k čemu je potřeba alespoň trochu dobrá fyzická kondice. Začala jsem vymýšlet pohádky pro vnučky - dostanu od nich zadání - přesné - někdy šíleně krkolomné, ale zatím jsem vždycky nějak dokázala pohádku stvořit.
Také když nemohu v noci spát, samozřejmě přemýšlím o všem možném a napadají mě různé myšlenky, povídky.....
Jednu takovou povídku sem vkládám. Potvrdila jsem si při přemýšlení nad ní, že mít cíl se prolíná s nadějí, tolik nutnou k životu.......

Na úvod vkládám krásné verše:

Už se nikdy nepotkáme
Tašo Andjelkovski (12.11.2000)

Obracíš pohyb
To není kůže ani hlas
To je závora

Žene tě do tmy jako tvář

Kost, která byla z duhy
***
Ještě vkládám tuto nádhernou sochu

Hsu Tung Han
***
Poznání

Cítí, že se děje něco zlého. Má v hlavě zmatek a za nic na světě se nemůže soustředit, aby si myšlenky alespoň trochu uspořádala. Je to tak namáhavé. Celé tělo jí pálí, má velkou žízeň a divný pocit, jaký ještě nikdy nezažila. Velice pomalu začíná zjišťovat, že je na poušti. Je to pro ni šok. Jak se tam ocitla? Co se přihodilo? Jak se mohla dostat na poušť? A na kterou? - Vůbec neví, jak si na všechny ty otázky odpovědět. Všude kolem sebe vidí jen písek, který strašně pálí a nad hlavou je obrovské slunce, které pálí ještě víc. Nemá se kam před ním ukrýt. Nikde žádný stín - a přitom ví, že i kdyby někde stín byl, nemá dost sil na to, aby se k němu dostala. Opět si uvědomuje, že má velkou žízeň.

Amos Oz: Jidáš

26. dubna 2017 v 18:22 | hanci |  Knihy

(Amos Oz je izraelský spisovatel, esejista, novinář a profesor literatury na Ben Gurionově univerzitě v Beerševě. Od roku 1967 je předním zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu.* 1939 )

Rozhovor s autorem lze vyslechnout zde
*
*
Před pár dny jsem doslova zhltla úžasnou knížku od Amose Oze - Jidáš.
Pojednává - mimo jiné - i o tématech, která mě prakticky celý dospělý život mimořádně zajímají. - Židovský národ - stát Izrael a postava Jidáše. Prakticky se vším, co je v knížce řečeno, souhlasím, přesně tak o tom přemýšlím i já.
Výňatek z anotace:
"Jidáš, příběh o touze, osamění a zradě a současně obraz neklidné podoby Izraele přelomu padesátých a šedesátých let, vychází v téměř třiceti jazycích a je jedním z nejpůsobivějších děl Ozovy dlouhé tvůrčí dráhy."

Od tohoto autora jsem už dříve četla jeho další knížku, Příběh o lásce a tmě, kterou jsem byla doslova pohlcena - psala jsem o ní zde na blogu.

O Jidášovi jsem se snažila sehnat co nejvíce informací - skutečných, ne smyšlených.
Za vynikající pokládám knížku Ztracené evangelium Jidáše Iškariotského, psala jsem o ní také zde na blogu

Vkládám ještě odkaz na přeložené Jidášovo evangelium

**********************
Pár výpisků z knížky Jidáš:

Natálka

8. dubna 2017 v 0:13 | hanci |  Jak jde život
Včera mě byla navštívit pravnučka Natálka.
14. dubna jí bude 8 měsíců, váží téměř 11 kg. Je neuvěřitelně pohodové dítě, jenom se směje, na tvářích se jí dělají ďolíčky. Každá prababička mě jistě bude chápat v mém nadšení.







Henning Mankell + sedm dalších autorů

6. dubna 2017 v 20:19 | hanci |  Knihy
Henning Mankell

Už delší dobu jsem nebyla schopná - kvůli nemocem a námahou spojenou s péčí o nemocného manžela - číst nějakou závažnější, dokumentární literaturu, kterou jinak velmi miluji. Chystala jsem se číst něco napínavého, abych nemusela moc přemýšlet. Měla jsem štěstí, že jsem objevila - podle mě - naprosto úžasného švédského autora detektivek Henniga Mankella. Ale přemýšlet jsem nad jeho knížkami tedy musela, hodně.
Narodil se v r. 1948 ve Stockholmu. Žil na různých místech jak ve Švédsku, tak i v zahraničí, nejdéle asi v Mozambiku, kde působil i jako herec, divadelní režisér a manažer - stejně tak byl činný i ve Švédsku.
Jeho manželkou byla Eva, dcera Ingmara Bergmana.
V roce 2014 veřejně oznámil, že mu byla diagnostikována dvě nádorová ložiska v krku a plíci. Zemřel v r. 2015.

Pásový opar

20. února 2017 v 13:08 | hanci |  Jak jde život
Teď už jen čekám, co dalšího mě postihne...........
Mám pásový opar - na pravém uchu, za ním postupuje směrem do vlasů (ve vlasech je to asi vůbec nejhorší), na krku - pod pravou čelistí a pod bradou a na druhou stranou k páteři. Kvůli bolestem zad jsem nebyla už hodně dlouho venku - přesto jsem ho dostala. Podle lékaře jsem ho dostala ze mě samé - v poslední době jsem měla několik oparů těsně po sobě na rtu. Tento virus se prý nedá vyléčit, když ho jednou člověk získá, má ho nadosmrti. Nejčastěji propukne akutní stav, když je organizmus oslabený - já po těžké chřipce, jsem už prý totálně vyčerpaná tak jako tak z CHOPN a dalších onemocnění a z péče o těžko nemocného manžela a hodně prý negativně působí stres - tak já jsem prakticky pořád ve stresu......

Dostala jsem na užívání Zovirax tablety (5x denně po 4 hodinách, v noci pauza), byl mně lékařem doporučený vitamin B-komplex forte, na natírání tekutý pudr. Ten se nyní dostane jen v tubě. Když jsem ho chtěla vytlačit, nešlo to. Byl úplně vyschlý. Naředila jsem ho vodou, ale pálení bylo ještě horší, tak jsem si raději koupila drahý Herpesin, rovnou 2 tuby po 5 gr. Zdá se, že alespoň trochu zmírňuje to pálení - jestli to tedy není jenom toužebné přání....... Ale na dost značnou bolest hlavy a ucha nepomůže nic.

Nejhorší je noc, protože kvůli krční páteři musím spát s tuhým límcem. A ten bolavý krk šíleně dráždí. Takže v noci nespím............

Nepříjemné je i to, že lékař říkal, že musím denně všechno prát a umývat - šaty, ručníky....... Je to fakt otrava, protože člověku je už tak dost bídně a ještě tato práce navíc.

Doufám moc, že už mě nic podobného nepotrefí, protože si myslím, že už bych to opravdu nezvládla - ani fyzicky, ani psychicky..........

************************************************************************************************************************************
2017/05/04
Rozhodla jsem se napsat ještě dodatek - pro ty, kteří - stejně jako já - o pásovém oparu nic neví a zoufale hledají nějakou radu, jak se s takovým onemocněním vypořádat.

Vím, že to u každého může probíhat jinak, každé tělo reaguje jinak. Ale některé věci jsou asi stejné nebo hodně podobné.
Nejdříve informace, kterou mně dal můj lékař - pásový opar není kožní onemocnění, je to onemocnění nervu. Proto jsou tak silné bolesti. Virus je stejný jako u planých neštovic. Kdo prodělal plané neštovice, je imunní proti pásovému oparu - bohužel, jen potud, pokud se jeho organizmus nevyčerpá - po přílišném zatížení organizmu a např. při stresu atp. propukne právě pásový opar. Může se ukázat kdekoliv na těle, asi nejhorší je v oku. Podle lékaře tento končí většinou oslepnutím.
Není nakažlivý kapénkově - jako např. chřipka. Nakažlivý je pouze v době, kdy prasknou puchýřky a vytéká z nich tekutina. Pokud se jí člověk dotkne, může infekci na sebe přenést. Proto je nejvíce důležitá čistota - neustále si umývat ruce a měnit oblečení. Po zaschnutí puchýřků už nehrozí infekce.
Onemocnění provází velmi silná bolest, svědění, štiplavé pálení, přecitlivělost v těch místech, kde se vyskytuje.
Bolest většinou trvá 14 dnů, pálení další 4 týdny.
Já jsem měla bolest 3 týdny (hlavně v uchu a pod pravou čelistí), i když trvalá, silná bolest byla ty dva týdny. Celkově mně onemocnění včetně svědění, pálení, přecitlivělosti trvala 8 týdnů.
Je dobré užívat specielní antivirotikum, já jsem dostala Zovirax. Na natírání jsem si koupila Herpesin krém (mnoho balení) a Tanno Hermal Lotion - je lepší, než tekutý pudr.
Ale všechno natírání má asi hlavně psychologický účinek, že člověk něco podniká, protože těch 14 nejhorších dnů bolesti a pálení si prostě musí protrpět. Také asi hodně záleží na tom, kde se ten pásový opar vyskytuje. Musím říct, že na hlavě, v uchu, části obličeje atd. to opravdu není nic příjemného.

Všem, kdo jsou takto postižení, držím palce a přeji hlavně hodně trpělivosti.

Další články


Kam dál