Amos Oz: Jidáš

Včera v 18:22 | hanci |  Knihy

(Amos Oz je izraelský spisovatel, esejista, novinář a profesor literatury na Ben Gurionově univerzitě v Beerševě. Od roku 1967 je předním zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu.* 1939 )

Rozhovor s autorem lze vyslechnout zde
*
*
Před pár dny jsem doslova zhltla úžasnou knížku od Amose Oze - Jidáš.
Pojednává - mimo jiné - i o tématech, která mě prakticky celý dospělý život mimořádně zajímají. - Židovský národ - stát Izrael a postava Jidáše. Prakticky se vším, co je v knížce řečeno, souhlasím, přesně tak o tom přemýšlím i já.
Výňatek z anotace:
"Jidáš, příběh o touze, osamění a zradě a současně obraz neklidné podoby Izraele přelomu padesátých a šedesátých let, vychází v téměř třiceti jazycích a je jedním z nejpůsobivějších děl Ozovy dlouhé tvůrčí dráhy."

Od tohoto autora jsem už dříve četla jeho další knížku, Příběh o lásce a tmě, kterou jsem byla doslova pohlcena - psala jsem o ní zde na blogu.

O Jidášovi jsem se snažila sehnat co nejvíce informací - skutečných, ne smyšlených.
Za vynikající pokládám knížku Ztracené evangelium Jidáše Iškariotského, psala jsem o ní také zde na blogu

Vkládám ještě odkaz na přeložené Jidášovo evangelium

**********************
Pár výpisků z knížky Jidáš:
 

Natálka

8. dubna 2017 v 0:13 | hanci |  Jak jde život
Včera mě byla navštívit pravnučka Natálka.
14. dubna jí bude 8 měsíců, váží téměř 11 kg. Je neuvěřitelně pohodové dítě, jenom se směje, na tvářích se jí dělají ďolíčky. Každá prababička mě jistě bude chápat v mém nadšení.







Henning Mankell + sedm dalších autorů

6. dubna 2017 v 20:19 | hanci |  Knihy
Henning Mankell

Už delší dobu jsem nebyla schopná - kvůli nemocem a námahou spojenou s péčí o nemocného manžela - číst nějakou závažnější, dokumentární literaturu, kterou jinak velmi miluji. Chystala jsem se číst něco napínavého, abych nemusela moc přemýšlet. Měla jsem štěstí, že jsem objevila - podle mě - naprosto úžasného švédského autora detektivek Henniga Mankella. Ale přemýšlet jsem nad jeho knížkami tedy musela, hodně.
Narodil se v r. 1948 ve Stockholmu. Žil na různých místech jak ve Švédsku, tak i v zahraničí, nejdéle asi v Mozambiku, kde působil i jako herec, divadelní režisér a manažer - stejně tak byl činný i ve Švédsku.
Jeho manželkou byla Eva, dcera Ingmara Bergmana.
V roce 2014 veřejně oznámil, že mu byla diagnostikována dvě nádorová ložiska v krku a plíci. Zemřel v r. 2015.
 


Pásový opar

20. února 2017 v 13:08 | hanci |  Jak jde život
Teď už jen čekám, co dalšího mě postihne...........
Mám pásový opar - na pravém uchu, za ním postupuje směrem do vlasů (ve vlasech je to asi vůbec nejhorší), na krku - pod pravou čelistí a pod bradou a na druhou stranou k páteři. Kvůli bolestem zad jsem nebyla už hodně dlouho venku - přesto jsem ho dostala. Podle lékaře jsem ho dostala ze mě samé - v poslední době jsem měla několik oparů těsně po sobě na rtu. Tento virus se prý nedá vyléčit, když ho jednou člověk získá, má ho nadosmrti. Nejčastěji propukne akutní stav, když je organizmus oslabený - já po těžké chřipce, jsem už prý totálně vyčerpaná tak jako tak z CHOPN a dalších onemocnění a z péče o těžko nemocného manžela a hodně prý negativně působí stres - tak já jsem prakticky pořád ve stresu......

Dostala jsem na užívání Zovirax tablety (5x denně po 4 hodinách, v noci pauza), byl mně lékařem doporučený vitamin B-komplex forte, na natírání tekutý pudr. Ten se nyní dostane jen v tubě. Když jsem ho chtěla vytlačit, nešlo to. Byl úplně vyschlý. Naředila jsem ho vodou, ale pálení bylo ještě horší, tak jsem si raději koupila drahý Herpesin, rovnou 2 tuby po 5 gr. Zdá se, že alespoň trochu zmírňuje to pálení - jestli to tedy není jenom toužebné přání....... Ale na dost značnou bolest hlavy a ucha nepomůže nic.

Nejhorší je noc, protože kvůli krční páteři musím spát s tuhým límcem. A ten bolavý krk šíleně dráždí. Takže v noci nespím............

Nepříjemné je i to, že lékař říkal, že musím denně všechno prát a umývat - šaty, ručníky....... Je to fakt otrava, protože člověku je už tak dost bídně a ještě tato práce navíc.

Doufám moc, že už mě nic podobného nepotrefí, protože si myslím, že už bych to opravdu nezvládla - ani fyzicky, ani psychicky..........

************************************************************************************************************************************
2017/05/04
Rozhodla jsem se napsat ještě dodatek - pro ty, kteří - stejně jako já - o pásovém oparu nic neví a zoufale hledají nějakou radu, jak se s takovým onemocněním vypořádat.

Vím, že to u každého může probíhat jinak, každé tělo reaguje jinak. Ale některé věci jsou asi stejné nebo hodně podobné.
Nejdříve informace, kterou mně dal můj lékař - pásový opar není kožní onemocnění, je to onemocnění nervu. Proto jsou tak silné bolesti. Virus je stejný jako u planých neštovic. Kdo prodělal plané neštovice, je imunní proti pásovému oparu - bohužel, jen potud, pokud se jeho organizmus nevyčerpá - po přílišném zatížení organizmu a např. při stresu atp. propukne právě pásový opar. Může se ukázat kdekoliv na těle, asi nejhorší je v oku. Podle lékaře tento končí většinou oslepnutím.
Není nakažlivý kapénkově - jako např. chřipka. Nakažlivý je pouze v době, kdy prasknou puchýřky a vytéká z nich tekutina. Pokud se jí člověk dotkne, může infekci na sebe přenést. Proto je nejvíce důležitá čistota - neustále si umývat ruce a měnit oblečení. Po zaschnutí puchýřků už nehrozí infekce.
Onemocnění provází velmi silná bolest, svědění, štiplavé pálení, přecitlivělost v těch místech, kde se vyskytuje.
Bolest většinou trvá 14 dnů, pálení další 4 týdny.
Já jsem měla bolest 3 týdny (hlavně v uchu a pod pravou čelistí), i když trvalá, silná bolest byla ty dva týdny. Celkově mně onemocnění včetně svědění, pálení, přecitlivělosti trvala 8 týdnů.
Je dobré užívat specielní antivirotikum, já jsem dostala Zovirax. Na natírání jsem si koupila Herpesin krém (mnoho balení) a Tanno Hermal Lotion - je lepší, než tekutý pudr.
Ale všechno natírání má asi hlavně psychologický účinek, že člověk něco podniká, protože těch 14 nejhorších dnů bolesti a pálení si prostě musí protrpět. Také asi hodně záleží na tom, kde se ten pásový opar vyskytuje. Musím říct, že na hlavě, v uchu, části obličeje atd. to opravdu není nic příjemného.

Všem, kdo jsou takto postižení, držím palce a přeji hlavně hodně trpělivosti.

Charita - poděkování

14. února 2017 v 23:28 | hanci |  Jak jde život
Nedá mně to - musím napsat alespoň krátké poděkování třebíčské charitě - bez jejíž pomoci bych už dávno byla u konce jak s psychickými, tak fyzickými silami.
Jedna paní pečovatelka pomáhá při hygieně manžela, další paní pečovatelka mně pomáhá s vařením. Nic z toho už sama nezvládám z důvodu mého zhoršeného zdravotního stavu.
Neumím slovy vyjádřit svůj obdiv k těmto ženám - jsou laskavé, ochotné, zkušené............ Je vidět, že je to pro ně povolání a ne práce.
Mimo té fyzické pomoci je možná i nejhlavnější pomoc psychická - vědomí, že jsou na světě lidé, kteří chtějí člověku v nouzi pomáhat.............

Miláček Gucci

1. února 2017 v 15:53 | hanci |  Jak jde život
Gucci - miláček rodiny staršího vnuka. Rasa Cane Corso, jeho "otec" váží 60 kg, zatím to vypadá, že "syn" na tom bude stejně... Teď je asi ještě v "pubertě".
Vůbec nemá smysl vykládat, jak je krásný, báječný, rozmazlený - ale také poslouchá - je vycvičený, miluje a chrání svoji rodinu...........
Nepředstavitelně miluje svou "paničku" a "páníčka". Žárlí na ně. Pokud nastane situace, že musí být nějakou dobu bez nich - což se stává málokdy - je smutný, nervózní a pak neskutečně šťastný, když se mu vrátí, což dává patřičně najevo.






Natálka - leden 2017

27. ledna 2017 v 21:59 | hanci |  Jak jde život
Pravnučka Natálka

Natálka s prababičkou

dtto

Včera jsem byla navštívit pravnučku Natálku. Je jí pět měsíců a je naprosto úžasná. Vůbec nepláče, hodně často se směje - přitom se jí dělají ďolíčky v tvářičkách. Váží 8,70 kg, maminka ji pořád kojí a k tomu dostává různou zeleninu a večer kašičku. Je velice bystrá, všechno si s velkým zájmem prohlíží, dobře ovládá obě ručky - no zkrátka - je úžasná.
Myslím, že všechny prababičky mně rozumí..........
*
*
*
Nedalo mně to, musela jsem vložit ještě fotky Natálky s papouškem. Mají dva - tohoto zeleného a další je žlutý. Tento zelený je hrozně rozmazlený, ze začátku na Natálku žárlil, ale už se s ní smířil. Když přišla Nikolka z porodnice, strašně moc ji vítal, lehl si jí do náruče a položil na ni hlavu - kdybych nevěděla a neviděla na vlastní oči nejrůznější momenty, kdy ti papoušci ukazují, jak moc jsou chytří, nevěřila bych tomu. Mají nádhernou, obrovskou voliéru na lodžii, spoustu hraček atd.



rodiče + Natálka 2 měsíce

PF 2017

31. prosince 2016 v 11:50 | hanci |  Jak jde život

Zdravím srdečně všechny čtenáře mého blogu a omlouvám se, že jsem nevložila přání k vánočním svátkům. Bojovala jsem s těžkou chřipkou v nemocnici...........

Přeji všem hodně zdraví a splnění alespoň těch nejhlavnějších přání a pokud možno co nejvíce klidu pro obyčejný život.....

Další články


Kam dál