Konečně zhojeno

23. září 2016 v 0:24 | hanci |  Jak jde život
Konečně mně 16. září - minulý pátek - řekl pan doktor na chirurgii po dalším, nevím už kolikátém rentgenu, že mám už zlomenou nohu zhojenou a mohu ji pomalu zatěžovat bez berlí a ortézy!! Po 10 týdnech to je velká úleva. Navíc, když jsem 2.9. kvůli zlomené noze uklouzla, spadla a zhmoždila si ruku, takže jsem měla na levé noze ortézu a zabandážovanou levou ruku - vypadala jsem jak válečný invalida.
Noha prý mě může bolet a natékat ještě i třeba rok. Opravdu hodně bolí a mírně natéká, takže ještě musím chodit s hůlkou. Zlomenina v nártu není moc příjemná, mohu došlápnout jen na patu. Snad to nebude trvat dlouho. Ruka se také pomalu lepší.
Cítím se teď při chůzi hodně unavená, po těch deseti týdnech, kdy jsem nemohla vůbec jít ven, protože bydlíme ve druhém patře, bez výtahu a s mým onemocněním plic tedy byl výstup po schodech s holemi, kvůli silnému dušení, témě nemožný.
Doufám, že mě v dohledné době nepotká už nic tak nepříjemného, že mně už žádné dítě nenajede s motorkou na nohu...... Opět jsem si silně uvědomila, jaký dar je pro člověka být soběstačný, nebýt na nikoho odkázaný. Neumím si vůbec představit, co bych dělala, kdybych neměla nablízku dceru s její rodinou. Všichni pomáhali, kdykoliv bylo potřeba, hlavně dceři jsem nepředstavitelně vděčná. Je tak moc důležité mít dobré zázemí v rodině - v dětech - a i vnucích. Myslím si, že největším štěstím pro člověka je, když ve stáří dojde ke zjištění, že se mu podařilo vychovat hodné děti. To se bezpečně pozná, až když přijdou problémy, potíže............

Nejvíc mě mrzí, že už nemohu malovat.
Přikládám tedy alespoň pár svých obrazů z dávné, minulé doby.....

2007 - Předjaří - malováno na PC
 

Modlitba Aničky

12. září 2016 v 13:13 | hanci |  Jak jde život
Včera dal syn na facebook následující komentář:

"Dneska při večerní modlitbě Anička vyjádřila přání, aby všechny děti, které nemají střechu nad hlavou mohly bydlet s námi. Tak mně to dojalo...
Zakončil jsem tyto přímluvy slovy 119 žalmu:
Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého.
Jsem na zemi jenom hostem, neukrývej přede mnou svá přikázání."

Anička

Mě to dojalo strašně moc. Aničce jsou teprve 4 roky, její sestřičce Marušce je 7 let - jsem tak ráda, jak jsou holčičky vychovávané. Rodiče je berou na výstavy a nejrůznější setkávání se zajímavými lidmi..... Odmalička mají povědomí, co je dobro a co je zlo...........

Ondřej Šteffl - Alternativní výuka

11. září 2016 v 23:21 | hanci |  Zamyšlení
Omylem jsme dostali do schránky páteční LN. Většinou se stává, že nedostaneme sobotní, které máme předplacené. Tak jsme to vzali jako náhradu.
V příloze byl Magazín Pátek LN.
Se zájmem jsem si v té příloze přečetla rozhovor se zakladatelem několika alternativních škol, panem Ondřejem Štefflem. S jeho názory naprosto souhlasím.


Moje vnučka také navštěvuje alternativní školu - od evangelické církve a to, co o té škole vím, vidím jako velmi dobré.
Rozhodla jsem se tedy vložit sem pár ukázek z rozhovoru.

Úvod rozhovoru si přečtěte zde
Celý rozhovor, na jehož přečtení se můžete přihlásit zde , vybírám následující:

LN: Jste prostě moc alternativní i na alternativní rodiče....
Na tom není nic alternativního. My jsme se byli s kolegy učiteli podívat na jedné škole v Holandsku, kde nejsou vůbec žádné předměty. Děti si skutečně úplně svobodně vybírají, co budou dělat. Je tam spousta místností: dílny, kuchyně, stáje s poníkem a osly a také asi dvě nebo tři učebny, kde probíhá normální výuka třeba matematiky. Když tam děti chtějí chodit, zapíšou se a chodí tam. A oni říkají, že většina dětí se někdy mezi dvanáctým a čtrnáctým rokem sama rozhodne, že by se z té matematiky něco naučily. Začnou s ní ve čtrnácti a v devatenácti dělají nejtěžší formou holandské maturity - včetně matematiky.

LN: Protože mozek je na to v té době už připravený?
To je jeden důvod. Druhý je, že to dítě samo chce. A třetí, že si samo řídí, jak se to naučí a kolik času tomu věnuje. Učitel je jen konzultantem, poradí dítěti, že by se nejdřív mělo věnovat rovnicím a pak trigonometrii, doporučí mu knížky a pozve ho, ať přijde, až něčemu nebude rozumět. U nás dítě, než dojde k maturitě, ztratí matematikou 1500 hodin. A výsledky státní maturity vidíme: matematiku si vybrala čtvrtina studentů a z toho jich čtvrtina propadla. Odhaduju, že na té holandské škole tomu děti věnují tak 300 hodin a všechny, které chtějí, uspějí. To, že tam jsou děti, které se na matematiku nezapíšou nikdy a místo toho dělají třeba umění, nepovažuju za problém. Ony z té matiky umí to, co pochytily, a po pár letech jsou na tom vlastně úplně stejně jako běžný člověk, který projde těmi 1500 hodinami. My ve škole trávíme moc času. Rodiče, kteří učí děti doma, mi říkají, že tomu věnují maximálně dvě hodiny denně. A jejich děti na tom jsou líp než ty, které ve škole tráví denně šest hodin.
 


Kroměřížská výzva

8. září 2016 v 16:09 | hanci |  Politika

Snad nedělám nic nezákonného, když vkládám text, který jsem dostala mailem.
Kdo z čtenářů mého blogu bude chtít zúčastnit se této akce, má možnost přihlásit se na níže uvedených odkazech.

"Přátelé,

oslovuji některé z vás, kteří jste podepsali výzvu distancujemese.cz . Svým podpisem jste tehdy vyjádřili nesouhlas s postojem našeho prezidenta k agresi Ruska, které po odtržení Krymu pokračovalo a dodnes pokračuje v pohrdání svébytností ukrajinského státu. Nadbíhat Kremlu je více než hloupost. Je to chyba. Už jednou jsme je odsunuli. Podruhé by se to nemuselo podařit. V těchto dnech jsme si připomínali vpád sovětských vojsk na naše území před 48 lety. V posledních měsících se ale v oblasti naší zahraniční a domácí politiky leccos mění, ne právě pozitivním směrem. Varovné signály se množí i v dalších oblastech.

Po roce 1989 jsme se zařadili mezi vyspělé liberální západoevropské státy a měli bychom udělat vše, co je v našich silách, abychom tuto orientaci udrželi. Proto se skupina lidí ze všech koutů naší země rozhodla zorganizovat Kroměřížskou výzvu , která ohlásila záměr svých signatářů účastnit se aktivně volby příštího prezidenta.

Pokud souzníte s našimi obavami, máte možnost se svým podpisem ke Kroměřížské výzvě přidat a v rámci zcela korektního občanského angažmá ovlivnit další směřování našeho státu.

Níže zasílám text Kroměřížské výzvy s možností se také podepsat. Všem signatářům Kroměřížský výzvy příjde po podpisu dotazník, ve kterém můžete vyjádřit svůj názor, kdo by nejlépe podle vás reprezentoval náš stát v intencích, které jsou v Kroměřížské výzvě popsány.
Srdečně zdravím
Michael Kocáb"

Další - celý text najdete na výše uvedených odkazech.

A. Doerr: Jsou světla, která nevidíme

7. září 2016 v 20:02 | hanci |  Knihy
Během několika málo dnů jsem teď doslova "zhltla" knížku Jsou světla, která nevidíme, kterou napsal Anthony Doerr. Napsal ji v r. 2014, dostala se do finále prestižního udílení cen National Book Award for Fiction v USA a vyhrála Pulitzerovu cenu za rok 2015. Česky od něho ještě vyšla v r. 2016 knížka Zeď vzpomínek. K českému vydání se připravuje knížka The Shell Collector (2002), je to sbírka novel, některé se odehrávají v místech, kde autor dříve žil - Afrika a Nový Zéland.


Spisovatel se narodil v USA ve státě Ohio, promoval v oboru historie na Bowdoin College ve státě Maine. V současnosti žije s manželkou a dvěma syny ve městě Boise, Idaho.
***
"Otevřete oči a dívejte se jimi, než se zavřou navždy." Toto je motto a nejdůležitější vzkaz této knížky - alespoň já to tak cítím.
***

Připomínka 21. srpna - možnost svobody

22. srpna 2016 v 20:40 | hanci |  Zamyšlení
Respekt

Ahoj, jak se ti žije se zlomenou páteří?
Až příliš mnoho lidí se stále chová, jako kdyby možnost svobody neexistovala

Martin M. Šimečka
21. 8. 2016 | 22. 8. 2016 11:54

Ukázka textu, celý článek zde

Z pohledu na ruské tanky na silnici a na slzy v očích mého otce (první, které jsem u něj viděl) je mi jasné, že je 21. srpna a mně je jedenáct. Ale datum mnohem důležitější vzpomínky se ztrácí v mlze počátku 70. let. Je sobota dopoledne, jdeme s otcem, který je bagristou, z nákupu a potkáme jeho bývalého kolegu z univerzity. "Ahoj," říká mému otci a usmívá se, jako kdyby se opravdu radoval, že jej vidí. "Ahoj," říká otec a taky se usmívá. "Jak se ti žije se zlomenou páteří?"

Pohled na tvář toho muže si pamatuji mnohem přesněji než pohled na ruské tanky. Během vteřiny se mu rozpadá, svaly ji přestávají držet pohromadě, padne mu brada, ústa se otevřou, spodní ret se chvěje, oči má vytřeštěné a dostanu strach, že umírá. Ve skutečnosti jsem byl jen svědkem toho, že tento muž na několik vteřin pod tlakem otcovy otázky odhalil tajemství, jež se snažil skrýt i před sebou samým: že umřela část jeho duše odpovědná za sebeúctu. Stalo se to v okamžiku, když před prověrkovou komisí vyslovil onu památnou formulku, že okupace byla "bratrskou pomocí". Za tuto vědomou lež mu bylo dovoleno zůstat na univerzitě a žít jako miliony dalších.

Československý experiment s lidskou duší, jemuž se říká normalizace, jen potvrdil obecnou platnost staré lidské zkušenosti: se zlomenou páteří se dá žít docela dobře, dokonce s ní můžete postavit i chatu. Kolik se jich jen tehdy postavilo!
*
*
*

Nečekaná návštěva vnuček

22. srpna 2016 v 18:26 | hanci |  Jak jde život
Dnes opět velká radost - nečekaně přijel syn s vnučkami Aničkou a Maruškou a svým kamarádem panem W. na krátkou návštěvu. Vnučky zůstaly s námi a syn prováděl pana W. po Třebíči. Máme slíbenou další návštěvu na podzim. Moc se těším, pan W. nádherně zpívá a hraje na kytaru (mimo jiné hudební nástroje), takže posezení večer v Citonicích při zpěvu a povídání bude nádherné. A vnučky si dostatečně vyhrají s kočičkami a třeba bude ještě i teplo na koupání.
Vkládám pár fotek z dnešního dne.



Pravnučka Natálka

21. srpna 2016 v 23:08 | hanci |  Jak jde život
Tak jsem od 15/08/2016 prababičkou. Mám krásnou pravnučku Natálku.
Vložím pár fotek, ani není potřeba nic psát, fotky mluví samy za sebe. Natálka je krásná, hodná, hodně spí, dobře pije od maminky a nepláče. Vzorové miminko. Fotky jsou pořízené 18/08 - Natálka je na nich tedy stará 4 dny, fotka s tatínkem je ještě z nemocnice.

Je to nádherný pocit, držet takové miminko v náručí.....

Je neskutečně hodná, vůbec nepláče, klidně se nechala připravit na cestu autem. Je 4 dny stará.

Další články


Kam dál