Připomínka 21. srpna - možnost svobody

22. srpna 2016 v 20:40 | hanci |  Zamyšlení
Respekt

Ahoj, jak se ti žije se zlomenou páteří?
Až příliš mnoho lidí se stále chová, jako kdyby možnost svobody neexistovala

Martin M. Šimečka
21. 8. 2016 | 22. 8. 2016 11:54

Ukázka textu, celý článek zde

Z pohledu na ruské tanky na silnici a na slzy v očích mého otce (první, které jsem u něj viděl) je mi jasné, že je 21. srpna a mně je jedenáct. Ale datum mnohem důležitější vzpomínky se ztrácí v mlze počátku 70. let. Je sobota dopoledne, jdeme s otcem, který je bagristou, z nákupu a potkáme jeho bývalého kolegu z univerzity. "Ahoj," říká mému otci a usmívá se, jako kdyby se opravdu radoval, že jej vidí. "Ahoj," říká otec a taky se usmívá. "Jak se ti žije se zlomenou páteří?"

Pohled na tvář toho muže si pamatuji mnohem přesněji než pohled na ruské tanky. Během vteřiny se mu rozpadá, svaly ji přestávají držet pohromadě, padne mu brada, ústa se otevřou, spodní ret se chvěje, oči má vytřeštěné a dostanu strach, že umírá. Ve skutečnosti jsem byl jen svědkem toho, že tento muž na několik vteřin pod tlakem otcovy otázky odhalil tajemství, jež se snažil skrýt i před sebou samým: že umřela část jeho duše odpovědná za sebeúctu. Stalo se to v okamžiku, když před prověrkovou komisí vyslovil onu památnou formulku, že okupace byla "bratrskou pomocí". Za tuto vědomou lež mu bylo dovoleno zůstat na univerzitě a žít jako miliony dalších.

Československý experiment s lidskou duší, jemuž se říká normalizace, jen potvrdil obecnou platnost staré lidské zkušenosti: se zlomenou páteří se dá žít docela dobře, dokonce s ní můžete postavit i chatu. Kolik se jich jen tehdy postavilo!
*
*
*
 

Nečekaná návštěva vnuček

22. srpna 2016 v 18:26 | hanci |  Jak jde život
Dnes opět velká radost - nečekaně přijel syn s vnučkami Aničkou a Maruškou a svým kamarádem panem W. na krátkou návštěvu. Vnučky zůstaly s námi a syn prováděl pana W. po Třebíči. Máme slíbenou další návštěvu na podzim. Moc se těším, pan W. nádherně zpívá a hraje na kytaru (mimo jiné hudební nástroje), takže posezení večer v Citonicích při zpěvu a povídání bude nádherné. A vnučky si dostatečně vyhrají s kočičkami a třeba bude ještě i teplo na koupání.
Vkládám pár fotek z dnešního dne.



Pravnučka Natálka

21. srpna 2016 v 23:08 | hanci |  Jak jde život
Tak jsem od 15/08/2016 prababičkou. Mám krásnou pravnučku Natálku.
Vložím pár fotek, ani není potřeba nic psát, fotky mluví samy za sebe. Natálka je krásná, hodná, hodně spí, dobře pije od maminky a nepláče. Vzorové miminko. Fotky jsou pořízené 18/08 - Natálka je na nich tedy stará 4 dny, fotka s tatínkem je ještě z nemocnice.

Je to nádherný pocit, držet takové miminko v náručí.....

Je neskutečně hodná, vůbec nepláče, klidně se nechala připravit na cestu autem. Je 4 dny stará.
 


Rusko - alkoholismus - drogy

8. srpna 2016 v 21:18 | hanci |  Zamyšlení
Narazila jsem náhodou na zajímavý článek. Rozhodla jsem se ho sem vložit pro všechny, kdo se ještě i v současnosti, po všech dosavadních zkušenostech, opájejí představou o tom, že Rusko by mělo být svým zřízením vzorem pro ostatní země. Je to sice neuvěřitelné, ale dost často se s tímto názorem setkávám........

Alkoholismus jako ničitel ruské ekonomiky? Není to dobrá zpráva ani pro nás
autor: Stránský: 7. srpna 2016 12:51

Ukázky z článku, celý text je zde


Jako Češi máme na Rusko svůj historicky daný pohled. Někteří z nás jej obdivují, jiní odsuzují. A debatujeme také o tom, jestli se (prostřednictvím našeho prezidenta) "k Rusku blížíme." Ale ke komu či k čemu bychom se měli vlastně blížit?
*
*
*
Statistiky jsou alarmující: v Rusku je dnes více než 5 miliónů alkoholiků, více než 70 procent třináctiletých dětí pije alkohol minimálně dvakrát měsíčně. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) souvisí v Rusku více než 30 procent všech úmrtí s alkoholem, ať už jde o otravy, demence, nemoci jater a zažívacího traktu, autonehody nebo sebevraždy. Výsledkem je, že Rusové, hlavně muži, stojí až na 89 příčce žebříčku délky života podle zemí; průměrný Český muž žije o 11 let déle než jeho Ruský protějšek.
*
*
*
V Rusku se rozšiřuje narkomanie. Podle Organizace spojených národů vede Rusko ve světě v intravenózním používání rekreačních drog. Tvrzení šéfa Federální služby pro kontrolu obchodování s drogami (FSKN) Viktora Ivanova, že "neexistují žádné chemické látky, které by byly účinné pro léčbu narkomanie", odhaluje tragickou neschopnost a ignoranci oficiálních agentur pro řešení této problematiky.

To má ve spojení s tím, že Rusové jsou náchylnější než kdokoliv jiný ke konspirativním teoriím (mezi ně patří i ta, že HIV je mýtus šířený Západem s cílem podkopat Rusko) obrovské důsledky: dnes Rusko vede svět v tempu nárůstu HIV a s nemocí s tím spojených, jako je hepatida (převážně zhoubný typ C). Korupce, kvůli které stoupají ceny léčby (i když léky jsou dnes vyráběné v Rusku) znamená, že pouze 30 procent všech HIV nakažených Rusů dostane adekvátní léčbu. Smrtelná nemoc se tak šíří dál.
*
*
*

O. Foltýn: terorismus, bezpečnost, svoboda....

31. července 2016 v 17:07 | hanci |  Zamyšlení
CT24
Armádní analytik Foltýn: Při teroristickém útoku utečte, schovejte se, bojujte. V tomto pořadí
28. 7. 2016

Ukázky rozhovoru, celý text zde


Rozhovor s důstojníkem Generálního štábu Armády ČR a bezpečnostním analytikem Otakarem Foltýnem se stal v posledních dnech nejsledovanějším videem na webu ČT24.cz, proto přinášíme jeho kompletní přepis.
*
*
*
Jsme ve válce?

Napřed bychom si museli říct, co je to válka. Válka je použití organizovaného násilí za účelem získání výhody přístupu ke zdrojům nebo speciálního statutu za cenu poškození nebo zničení protivníka. A pokud se budeme o válce bavit v kontextu toho aktuálního útoku ve Francii, tak to samozřejmě válka není. Když si všimnete toho tweetu, který IS zveřejnil k tomu útoku, tak on používá výraz, že ten útok provedli vojáci. Ale IS není stát a jeho příslušníci nejsou vojáci, jakkoliv by si to oni přáli. To jsou prostě kriminálníci a oni vědí, že kriminálníci jsou a my bychom je neměli vojáky nazývat, a proto bychom to ani neměli nazývat válkou.

O co Islámskému státu jde?

Pokud vezmeme aktuální případ toho opravdu nechutného útoku na starém knězi a jeptišce, tak to je zřejmý modus operandi IS i v minulosti. To znamená: provést natolik nechutný, šokující a odporný útok, který maximálně zradikalizuje Evropany. Samozřejmě, že jediný útok sám o sobě by toho asi nedosáhl. Ale pokud to zvolí v řetězci, případně navážou na útoky, za které oni osobně ani neodpovídají - teď narážím na útoky řekněme pološílených pachatelů z minulosti - a dají to do nějaké souvislosti a veřejnost to tak chápe, tak ve výsledku můžou dosáhnout svého cíle. Zradikalizují alespoň část evropské populace proti evropským muslimům. A v momentě, kdy se jim toto povede, dosáhnou podstatně většího účinku, než by byli sami schopni dokázat zbraněmi. Jinými slovy: radikalizovat Evropany je hlavní cíl IS.
*
*
*
.........je potřeba si uvědomit - jakkoliv to teď bude znít nehezky, ale statisticky od roku 2000 v Evropě zahynulo (při teroristických útocích) necelých sedm set Evropanů. Jenom běžná vražednost v České republice je za jeden rok asi 160 lidí, takže za tutéž dobu v České republice bylo zavražděno přibližně 2000 lidí. A to se bavíme o deseti milionech obyvatel, v celé Evropě je to 500 milionů obyvatel. To znamená: IS je v tento okamžik neefektivní, co se týče reálného dopadu, a je velmi efektivní, co se týče mediálního dopadu. A bude to pravděpodobně horší.
*
*
*
Obecně v jakémkoliv prostředí, kde chcete dosáhnout nějaké bezpečnostní úrovně, tak máte možnosti buď zvyšovat bezpečnost, anebo svobodu. Je to velmi jednoduché a teď to zjednoduším ještě víc: Buď můžete mít stoprocentní bezpečnost a nulovou svobodu, nebo obráceně. Anebo můžete mít nějaký rozumný kompromis mezi tím. Jinými slovy: pokud dosáhnu toho rozumného kompromisu, znamená, že nemůžu mít absolutní bezpečnost. A jinými slovy: toto se bude stávat. Samozřejmě, že částečně tomu můžete zabránit. Velmi efektivní je v tom používání zpravodajských služeb. Dokonce podstatně více efektivní, než si většina laiků myslí......
*
*
*
.......nebo i my budeme časem v nějakém opravdu aktuálním ohrožení?

Tak to samozřejmě není otázka jestli, ale otázka kdy. I v minulosti tady útoky našich místních extremistů nějaké byly, takže pochopitelně tomuhle se úplně zabránit nedá a nezabrání se tomu.
*
*
*

Petr Havlík: Žijeme v předsíni totality

31. července 2016 v 16:59 | hanci |  Zamyšlení
SVOBODNÉ FÓRUM
Autor: Johana Hovorková, Pavel Šafr, 10.3.2016

Ukázky rozhovoru, celý text zde


Petr Havlík, někdejší mluvčí Občanského fóra a spoluzakladatel ODS, vytvořil projekt Mapování, který sleduje někdy až děsivá propojení v českém byznysu a politice. V rozhovoru pro Svobodné fórum hovoří nejen o své bývalé straně, ale zejména o tom, co v současné době nejvíce ohrožuje českou demokracii: Rusko, Čína, oligarchizace a populisty geniálně využitá migrační krize.
*
*
*
.......Rusové náš prostor nikdy neopustili, mám sofistikovaný odhad, že na konci 80. let bylo v Československu 7500 lidí v síti KGB. To číslo mi nikdo nevyvrátil. Jestli to bylo o sto více nebo méně, není podstatné.......
*
*
*
.......V loňském roce jsme vyčerpali něco přes 150 miliard korun evropských dotací a odvedli jsme jen cca 40 miliard. Jestli před časem někdo říkal, že víc dáváme, než bereme, tak to již dávno není pravda. Jsme výraznými příjemci. To je to, co započítává ministr financí do příjmů a chlubí se, jak máme úspěšný rozpočet. Dále, v posledních letech je 65-80 procent našeho dovozu a vývozu se zeměmi Evropské unie, přičemž polovinu tvoří dovoz a vývoz s Německem. Německých investic je u nás řádově několik tisíc.

Nechci strašit, ale toto je potřeba domyslet. Jen pro srovnání: Do Číny vyvážíme čtyři procenta, dovážíme 11 procent z celkového objemu. S Ruskem ještě méně.....
*
*
*
Já tomu říkám epochální rehabilitace normalizační mentality. Začínají se plíživě omezovat svobody, tenduje se k vládě silné ruky atd. Zrelativizovat se dá všechno, včetně minulosti vlastní země.

Když jste se ptal na Klause, zmiňme i současného pana prezidenta: Jeden jezdí na Rhodos, druhý jezdí pro vyznamenání rovnou do Moskvy. Já řeknu něco, za čím si stojím. Je více než pravděpodobné, že oba byli v nějakém perimetru KGB. Dopředu říkám, že nemám žádný důkaz, že by někdo něco podepsal. My jsme mnohé věci nevěděli a některé nevíme doteď, například ty, které leží v nějakých moskevských trezorech. Musíte si ale klást otázky, proč to ten konkrétní člověk dělá........
*
*
*
.......Troufnu si říci, že málokdo umí tak využívat různé druhy užitečných idiotů, v tom je Babiš mistr. Někdo platí velké alimenty, někdo hodně pije, někdo má exekuce, někdo žije dvojí život... A on k nim podle toho přistupuje. Vzpomínáte na příběh poslance ČSSD Šincla? Já jsem tehdy napsal: "Pro Babiše jsme všichni Šinclové." Takhle on řídí vládu, metodami Státní bezpečnosti. Starého psa novým kouskům nenaučíte. A to nedomýšlím to, že tady existují lidé, kteří vědí, kdo kam patřil v minulosti. Navíc on ví, že když zlý, nenávistný Šafr napíše, že je estébák, koupí si jiného estébáka, který dosvědčí, že to není pravda. Všechno je otázka ceny a formy nátlaku. Já se obávám, že on takto dokáže zpacifikovat nejen vládu, ale i média a takzvané opoziční síly, včetně mnohých občanských protikorupčních aktivit a iniciativ. Přesně jako kdysi StB. To je taková předsíň totality, v čem žijeme. Ale ty dveře už se otevírají, slyším to jejich vrzání.

Jak je ale můžeme zavřít?

Je to čím dál tím horší. Tohle je řízené, plánovité omezování svobody. Je dáno bezbřehou koncentrací moci, která z definice pojmu omezuje nejdůležitější svobodu, kterou máme, a tou je svoboda volby. Bavíme se o elektronické evidenci tržeb, kontrolním hlášení a všech dílčích, šikanózních postupech jak omezovat prostor a zvyšovat kontrolu. Je téměř zadušena možnost volné soutěže. Parlament je žvanírna, abych citoval klasika Babiše, a tyto postupy směřují k vládě silné ruky. Hádejte, čí ta ruka bude.

Já také s hrůzou zírám na to, jak důkladně bylo využito problému migrační krize. Je zvláštní, v jak hysterické atmosféře žijeme, přestože 99 procent obyvatel této země nevidělo živého migranta ani si nekliklo na wikipedii, aby se podívali, co je to islám. Strach je nejsilnější emoce a je k nevíře, jak to funguje. A to vůbec nepodceňuji ten skutečně velký problém globálního rozměru, kterým to současné stěhování národů je. Ale všímáte si té dojemné shody Zemana s Babišem, kteří okamžitě naskočili na poptávku a túrují atmosféru, čímž totálně a cíleně zahlušili všechna ostatní témata? Oni nás ochrání, oni se o nás postarají… Jako bych to už někdy slyšel.

Takže už se to zastavit nedá?

To, že se tady vůbec bavíme, je důkazem toho, že to některé lidi trápí. Okamžitý účinek nějakých společných prohlášení nefunguje. Je to o trpělivé osvětě a o procitnutí ze snu u těch, kteří měli pocit, že budou hrát nějaké své partikulární hry a nechají ten veřejný prostor svému osudu či dokonce evolučnímu zrání. Měli by si uvědomit, že tento kurs dříve nebo později ohrozí i je. Je to orwelovské podobenství.

Jde o to, aby si lidé, kteří se tím nechtěli zabývat, našli čas, aby jeden večer nekoukali na Ordinaci v růžové zahradě a podívali se reálně na to, v jaké zemi žijí. V Česku má oportunismus a dvojí morálka hluboké kořeny a některá schémata se jen opakují, bohužel. Geniálně to popsal Jan Zábrana ve svých pamětech. To by měla být povinná četba.

Já si myslím, že není úplně ztracená mladá generace. Řekl bych, že mezi lidmi vysokoškolského věku je řada těch, kteří si tyto otázky kladou, to je moje pozitivní osobní zkušenost. Druhá věc je ta, že jsme součástí hodnotového prostoru, a proto je potřeba připomínat srovnání s civilizovanými zeměmi s nepřerušovanou demokratickou tradicí. Další naděje je také v tom, že žádný strom neroste do nebe, že ti exponovaní alfa samci našeho veřejného prostoru ve své nenasytnosti začnou dělat chyby a požírat se navzájem. Tohle hřiště není tak velké a všichni predátoři nebudou uspokojeni a nasyceni.
*
*
*

Tomáš Sedláček - rozhovor

22. července 2016 v 15:35 | hanci |  Zamyšlení
E15.cz, The Student Times

Tomáš Sedláček: Vyhazovem to nekončí, ale začíná
Autor: Martin Štorkán

Tomáš Sedláček

Ukázky r rozhovoru, celý text zde

"Ekonomie má výhodu v tom, že umožňuje volný pohyb z rigorózního základu do dalších směrů", vysvětluje ekonom Tomáš Sedláček důvod, proč si oblíbil právě tento obor. Někdejší poradce prezidenta Václava Havla a autor bestselleru Ekonomie dobra a zla byl v loňském roce dokonce zařazen mezi nejvlivnější hlasy planety. Jak tento hlas ovlivnilo zahraniční studium či počáteční neúspěchy a proč se nebojí o budoucnost humanitních oborů, se dočtete v našem rozhovoru.
*
*
Já jsem se chtěl vždycky především vzdělávat, ten šílený hlad začal, když jsem se v patnácti přestěhoval do Dánska. Dostal jsem se do třídy s běženci a i v dánské třídě byla látka na můj věk triviální. Tehdy jsem si uvědomil hodnotu vzdělání. Začalo mě zajímat spíše samotné vědění, víra ve způsob vědeckého poznání, než jen procházení tou školou, což mi přišlo v podstatě jednoduché. Paradoxně v této intelektuální poušti, v temném období, kdy jsem neměl kamarády ani žádnou inspiraci či tlak, jsem začal hltat knížky a různé úvahy. Začal jsem se těmi tématy zabývat více do hloubky, protože mě do toho nikdo nenutil a bavilo mě to samo od sebe. Zápal jsem našel právě v té absenci.
*
*
Zrovna teď mimochodem jedu z přednášky ze Švýcarska, kde na motivy knihy udělali překrásnou výstavu - ekonomii jako obrovský kostel - to mi přišlo jako bezvadný nápad. Zpracovali to tak krásně, že to dostalo i mě. Výstavu navštívilo přes 80 000 lidí a rozvířila debatu na téma ekonomie jako náboženství. Debatami a přednáškami je vyplněn můj život od momentu publikace Ekonomie dobra a zla až dodnes. Přeji si, aby takhle mohlo žít v Česku více lidí. Ono to asi k tomu i globálně spěje, že už se nebudou vyrábět věci, ale spíše myšlenky, touhy a abstraktní struktury a debatovat hodnoty samotné. Hodnota materiálních věcí bude klesat.
*
*
Koneckonců měli bychom mít na paměti, že jediná přísaha, kterou člověk v dnešní době formálně provádí, je akademická přísaha, ve které přísahá, že své znalosti použije pro dobro společnosti a nikoli proti ní. Je to možná dokonce silnější závazek než manželství, které je také veřejným slibem, ale slibem, nikoli přísahou. Navíc manželství je slibem dvou lidí a je to jen jejich. Akademická přísaha je mezi akademikem a světem, celou veřejností.

****************************************
Další zajímavý text: Tomáš Sedláček: Tahle krize smrtelná nebude, ta další už možná ano - 7.12.2011

Petra Procházková: Ruská státní homofobie

20. července 2016 v 20:20 | hanci |  Zamyšlení
Lidové noviny

Ruská státní homofobie
Evropa v očích Rusů? Gayropa plná zoobordelů a holandských zvrhlíků
Petra Procházková, 20/07/2016

Ukázky textu - celý článek zde
V Evropě je 58 druhů homosexuálů, jak rozeznáme jednoho od druhého? strachuje se žena, která by v době před internetem a nevyhlášenou hybridní válkou mezi Ruskem a euroatlantickým světem mohla být leda tak zábavným pouličním povyražením. "Od roku 1969 je v Evropě legalizován sexuální styk se skotem. Zcela veřejně fungují zoobordely, v Německu normálně platí daně do státní kasy," snad jen to poslední tvrzení lze pokládat za náznak pochvaly.
Tak tohle video zhlédly statisíce lidí na internetu. I díky němu se jistá Irina Bergsetová stala nejen slavnou, ale i neoficiální mluvčí té části ruské veřejnosti, která si myslí, že Rusko je jednou z posledních bašt tradiční rodiny a mravnosti, oproti tomu Evropa je řízena dekadentní židohomosexuální lobby, která si brousí zuby na pravoslavný svět a spolu s NATO se blíží k jeho hranicím. Přehnané? Ale kdepak.
*
*
*
Kam Západ nenastrčí homosexuála, nacpe Žida, lze usuzovat z článků kolujících po ruském internetu s takovou intenzitou, že teroristická hrozba před problémem židohomosexuální lobby řídící svět bledne. Že jsou Židi světové zlo, se lze dočíst nejen na sajtu Politkovrov.Opk.ru, ale dokonce i na ruskojazyčném Goldnike-777.blog-spot.cz.
*
*
*
Podle sociologů už dvacet let téměř beze změny zhruba 70 procent Rusů pokládá homosexuály za zvrhlíky, postižené či nemocné.
*
*
*
Když se ale z homofobie stane národní idea, je čas psát na poplach.

Další články


Kam dál