Naše neuvěřitelné zdravotnictví

4. května 2006 v 10:39 | hanci |  Jak jde život
Jsem naprosto v šoku. Vnuk si ošklivě zlomil ruku a už několik měsíců má v té ruce šroub. Zlomil si ji u druhé babičky, takže první ošetření mu dělali ve Znojmě.

Pak, z pochopitelných důvodů, chodil na kontroly do nemocnice v místě bydliště, v Třebíči. Před měsícem ho v třebíčské nemocnici objednali na vyjmutí šroubu a při té příležitosti dceři řekli, že bude obtížné sehnat šroubovák, který je na vyjmutí šroubu potřebný. Měli na to sehnání měsíc. Včera byl vnuk přijat do nemocnice a dnes dopoledne měl být zákrok pod narkózou proveden. Vnuk musel absolvovat předoperační vyšetření, chyběl ve škole atd. Před chvilkou volal dceři, že si mají pro něho přijet, protože ten šroubovák se jim nepodařilo sehnat a že mu řekli, ať prý jde na vyjmutí šroubu do Znojma, když mu ho tam dali. No jsem z takovéhoto jednání opravdu rozhořčená, protože si myslím, že nemuseli vnuka přijímat a mohli říct už včera, že se jim nepodařilo šroubovák zajistit. Ani se nenamáhali spojit s rodiči.
-----------------------------------------------
Musím ještě něco doplnit. Když dcera přijela do nemocnice pro vnuka bylo jí řečeno, že přes veškerou snahu nebylo možné příslušný šroubovák sehnat, ale vzápětí pan doktor dodal, že ani vlastně nevědí, jaký ten šroub vlastně vnuk v ruce má!! Pak tomu nerozumím - prý celý měsíc sháněli šroubovák, ale nevěděli vlastně jaký, protože nevěděli, na jaký šroub. Myslím, že žijeme v Kocourkově.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 janycta janycta | Web | 4. května 2006 v 21:49 | Reagovat

...to je už asi fakt lepší zajet si do Pelhřimova... Prohlídnout si krematorium... At' víme, do čeho jdeme:-):-):-)...

Ale jinak je mi to teda upřímmně líto:-(...

2 hanci hanci | Web | 5. května 2006 v 7:14 | Reagovat

Tvá odpověď se mi strašně líbí, moc trefné. Kdyby to nebylo k pláči, fakt bych se hrozně smála. Ale už jsem se trochu uklidnila. Jen mě štvalo, že chudák vnuk ležel ve strachu v nemocnici z jednoho dne do druhého - a to jsem se ještě dověděla, že mu nedali nic jíst, přestože byl měsíc na ten den objednaný, prostě pro něho neměli oběd, ale nařízeno měl, přihlásit se do 10.00 hod.dopoledne!!

3 ghost ghost | Web | 10. května 2006 v 21:15 | Reagovat

Jako dítě jsem pobyt v nemocnici snášel dost zle, ostatně jakékoli odloučení od domácího prostředí mne docela traumatizovalo. Ale pohlížeje na to takhle z dospělosti - na všechno jsem si vlastně přivykl velice rychle. To už dnes neumím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama