Těžký úkol

25. srpna 2006 v 18:06 | hanci |  Hudba
Na svém blogu jsem si přečetla už několik pochval. Lhala bych, kdybych říkala, že je mně to jedno. Není. Vůbec ne! Protože jsem něco takového absolutně nečekala, vzhledem k tomu, jaké mínění mám o svých schopnostech. Radost mám velkou, ale zároveň se dostávám do obtížné situace - tedy pro mě. Protože vím, že nejsem tak dobrá, abych dokázala psát články takové kvality, které by té výše zmíněné pochvale odpovídaly.

Když si přečtu většinu článků těch lidí, ke kterým ráda chodím, tak jasně vidím, že nejsem schopná sesmolit vůbec jim rovné rozebrání jakéhokoliv tématu. Mnohdy ani nejsem schopná k nim napsat komentář, natož něco takového napsat sama. No a teď cítím jakousi odpovědnost k těm, kterým se něco na mém blogu líbilo, abych je úplně nezklamala nějakým prázdným povídáním. Ach jo. Pochvala je hezká, ale co pak.
Taky bych, díky Ghostovi, měla napsat deset skladeb, které mám ráda. No, to je stejně těžké. Jednak jsem proti Vám všem na blogu už moc stará, takže novou hudbu asi moc neznám, jednak absolutně nedokážu vybrat deset skladeb. Já sice nemám vůbec hudební sluch, ale bez hudby bych nemohla existovat (asi tak, jako bez knížek). Pamatuji si přesně, když jsem byla poprvé jako úplně malá na koncertu venku v parku - v Jaroměřicích n.Rok. - tam je dlouholetá tradice hudebních slavností, i když jejich obsah a způsob se v průběhu let měnily. Takže první představení byla opereta Perly paní Serafinky tuším že od Pískáčka. Strašně se mně to líbilo, i to, že se to konalo v parku. Pak jsem začala chodit s rodiči na komorní koncerty. Na to mám úplně ty nejkrásnější vzpomínky. Ty probíhaly téměř v rodinném prostředí - Sál předků v zámku není až tak velký, takže lidí se tam zase tak moc nevejde. Ale akustika je vynikající. Jan Adam Questenberk (1678 - 1752) byl milovník hudby a všechno tomu podřídil. (Jeho dvorní skladatel František Václav Míča, je autorem vůbec první české opery O založení města Jaroměřic.) Jezdil tam pravidelně náš vynikající flétnista pan profesor V. Žilka, který s sebou vždycky přivezl některého svého význačného kolegu (např. p.Hakena atp.) a některého herce, který v průběhu koncertu recitoval verše. Jeden večer byl např. věnován jak v hudbě, tak v poezii italské renesanci, další třeba vzniku flétny atp. Světla zhasla, svítily jen svíčky - byla to neopakovatelná atmosféra, kterou už jsem nikdy nikde nezažila. (Mám pocit, že už jsem o tom tady někde psala - ale ta moje paměť!)
Takže na první místo bych určitě umístila skladbu, kterou si skutečně hraji, když se cítím moc špatně, je to
1. Henryk Górecki: Symphonie č. 3
2. J. Garbarek - směs
3. A. Gilberto - směs
4. Písně otce vod - 3 desky - z toho možná na 1. místě Rosas: Over the waves
5. Edith Piaf - asi všechno
6. Ch. Aznavour - všechno, co znám
7. Janis Joplin - všechno - z toho možná na 1. místě: J.Ragovov-B.Berns: Cry Baby
8. Leonard Cohen - všechno, co znám (taky, když je mi bídně na duši)
9. čínská opera, čínská lidová hudba - obojí mám nádhernou směs
10. Wyclef Jean - Preacher´s son - to poslouchám v poslední době docela často (nevím, jestli to píši správně-omlouvám se, mám to v PC)
No ano, nenapsala jsem skladby, ale interprety většinou a ne jednu skladbu, ale je jako celek. Nemohu jinak. Vypadám asi úplně pitomě, ale nedokáži to jinak určit. Omlouvám se. Je tolik skladeb, které si pořád hraji, nedá se to určit.
Mám ráda našeho Janotu např., Nohavicu, Kryla, Pavlicu...Zuzanu Navarovou, Tara fuki (píši to správně ?), strašně moc se mně líbí Eva Olmerová....
No, tak jsem opět neobstála, ale to nevadí. Těžko se rozhoduji. Nikdy bych nemohla vykonávat žádnou vedoucí funkci, to by byla katastrofa. Rozhoduji se pomalu a vždycky se navíc rozhodnu špatně - už jsem o tom asi na blogu někde psala.
Přeji všem hezký weekend.
Jsem úplně hloupá, ale až teď mně došlo, že mám napsat další jména, u kterých bych ráda znala jejich oblíbené písně, abych tak předala štafetu. Tak namátkou píši ta, která jsem nenašla u Ghosta: Janycta, Radka, Rulisa, Pačucha, Wuwej, Jirka, Jana, Bahanka.... pokud se budete chtít zapojit, samozřejmě. Dík.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ghost ghost | Web | 25. srpna 2006 v 19:28 | Reagovat

Já Ti velice děkuji. Písně otce vod patří k mým oblíbeným, dokonce jsem v jednom dokumentárním pořadu slyšl skladbu "Robert E.Lee" hranou na varhany, sestavené v lodních parních píšťal.

Eva Olmerová je vynikající, také si ji rád poslechnu.

2 Janycta Janycta | Web | 25. srpna 2006 v 20:12 | Reagovat

Úplně pitomě vypadám ted' já: nic z toho, co jsi tu jmenovala, vůbec neznám:-( (kromě Jeana). Klasiku jsem vždycky poslouchala, ale jen okrajově, takže došlo jen na nejznámější skladby, o kterých se učívá ve škole. Čas od času jsem si ale něco pustit musela. Nesnesu moc velký dávky, ale vážná hudba do mýho života patří. Teda vlastně patřila, ted' se mi hnusní naprosto jakákoliv melodie napsaná kýmkoliv, nehledě na styl:-(.

3 hanci hanci | Web | 25. srpna 2006 v 20:49 | Reagovat

Oběma Vám děkuji, Janycto, dopisovala jsem ještě dodatek k článku. Tak si to přečti, když sem ještě půjdeš. Jinak - přece to je dobře, že každý zná něco jiného. Proč bys měla vypadat kvůli tomu pitomě. Mně když bylo zle vždycky pomohlo malování, myslím si, že Tobě pomůže fotografování, věnuj se mu co nejvíc.

4 Janycta Janycta | Web | 25. srpna 2006 v 20:55 | Reagovat

Focení je momentálně činnost, kterou nezvládám vůbec, asociuje mi někoho, kdo mi moc chybí. Fot'áku se vyhýbám velikým obloukem.

Ghost věděl, proč mě nemá žádat o zapojení se do této řetězovky - já je neuznávám (viz. komentáře k jeho článku o čtyřech věceh - bohužel si přesně nepamatuju, jak se článek jmenuje). Takže moc děkuju, ale nezúčastním se, snad se neurazíš. Navíc, nejsem schopná dát podobnej seznam dohromady, hudba mě přestala zajímat. Snad Tě aspoň ostatní nezklamou...

5 hanci hanci | Web | 25. srpna 2006 v 21:55 | Reagovat

To nevadí, že nechceš, vždyť to je jen pro toho, kdo chce, to není povinné.

Škoda, že nemůžeš fotit. Bylo by dobré, kdyby sis našla nějakou jinou činnost, věř mi, pomůže to. Nepoddávej se tomu, i když je to těžké. V životě každého přicházejí hodně těžké chvíle, ale člověk je prostě musí překonat.

6 Ibádovo oko Ibádovo oko | Web | 25. srpna 2006 v 21:57 | Reagovat

Hanči, nikdo nemůže být pořád naladěn na každej tón každýho příspěvku na každým blogu, kam chodí. Když čtu některý z nich, někdy jsem úplně mimo a vůbec nechápu, o čem je řeč. Komentuju jenom když komentovat můžu (většinou), někdy prostě nemůžu, buď bylo řečeno vše nebo jsem prostě mimo. Taky jsem u sebe o tom už kdysi psala, že někdy žasnu, nad čím lidi přemýšlí a mám pocit, že moje IQ zamrzlo někde hluboko, protože někdy opravdu nejsem s to se chytit. Nejhorší pro psaní je pocit povinnosti vůči lidem, co chodí číst. Spolehlivá smrt pro spontánnost a úlevu vlastní duši. Občas mě to taky přepadne, ale prozatím to vždycky nějak vyšumělo (taky jsem tomu trochu pomohla vyšumět). Blog je jen tvůj, mysli na to.

7 Janycta Janycta | Web | 25. srpna 2006 v 22:11 | Reagovat

Hanci Ibádovo oko má naprostou pravdu... Jen se podívej, jak píšu já...halvěn poseldní dobou... Ubrečený depresivní bláboly... A lidi přece mají všeobecně radši srandu, pobavení... Ale ty sis tak, jako sposuta z nás, zvolila styl psaní jakýhosi "deníku", osobních postřehů, poznatků, vyjkádření svých pocitů. A ty zajímají ty, kteří sem chodí rádi. Ti si nepřejou nic jinýho, než číst upřímně psaný příspěvky. Navíc, skládáš písmenka do docela moudrých slov a vět... Tak se neohlížej a piš jak jsi zvyklá, kdo nechce, číst nemusí. Npříklad u Ghosta jsou články, který jsem četla několikrát. A pak takový, který mě nezajímaly hned po první větě, zkrtáka jsem je nedokázala číst. všeobecně vzato, píše skvěle, bezvadným čtivým stylem, ale zkrátka každej člověk je jinej, tudíž se prostě stane, že mě některý téma nezaujme. Tak nečtu. Nebo až časem. Až dostanu chut', až se objeví zájem. Od toho je archiv článků... pro akždýho něco...

8 radka radka | 26. srpna 2006 v 10:02 | Reagovat

Hanci, ctu vsechny tvoje clanky se zajmem. Jsou zajimave, stejne jako jsi zajimava Ty. Ty skladby taky neznam a to ze mam velke rezervy v umeni me sice mrzi ale netrapism se proto. Takze se taky nepodcenuj a netrap. Nemas pro to nejmensi duvod. Jedina reakce na tvoje sebesnizujici vyroky je, ze te kazdy zacne okamzite presvedcovat o opaku :o) Takze jeste nez to napises, tak vis jaka bude reakce. Obrovska hromada potesujicich oslavnych prispevku :o) Je to zacarovany kruh.  jeste jednou ti opakuju a ver mi, pises moc pekne a malujes taky skvele. Nemam ve zvyku mazat nekomu med kolem huby. Takze kdyz jeste jednou napises neco ve smyslu "tak jsem neobstala" "jsem hloupa" tak nabydu pevneho presvedceni, ze to pises proto aby se na tebe spustila salva pochvalnych prispevku a ovace :o) Mej se hezky!!!!

9 hanci hanci | Web | 26. srpna 2006 v 11:29 | Reagovat

Strašně moc Vám děkuji.

6) IO - s tím pocitem zamrznutého IQ - no to je přesně to, co cítím já tak často. Snažím se toho zbavit, ale můj hlavní pocit je ten, že si vůbec nevěřím, v žádné činnosti. Prakticky odvždycky. Dík.

7) janycta - tak to se mně už taky stalo, ale na rozdíl od Tebe jsem neměla pocit, že by mě to nezajímalo, ale pořádně jsem tomu nerozuměla. a mnohdy ani komentářům, tak se raději diskuse neúčastním. Můj největší problém cítím v tom, že se neumím tak stručně a přesně vyjádřit - písemně - tak jako prakticky všichni tady. ale snažím se učit.A taky neumím tak rychle reagovat, mně pak napadají myšlenky, až v noci.A to bych si je musela hned zaznamenávat. Zajímavé je, že když rozsvítím, tak ta dobrá formulace, která mě napadla potmě, při světle zmizí.

8) Radko - no to jsem si pak uvědomila - taky až v noci, že to tak může vyznít. ale pravda je ta, že tak, jak jsem to napsala, tak to cítím. Já samozřejmě vím, že když by Vás, co ke mně chodíte, to vůbec nezajímalo, tak byste sem nešli. Ale pak si hned říkám, že jsem ještě docela nová a že třeba čekáte, že se u mě objeví něco zajímavého. A když si pak přečtu diskuze právě Tvoje, Rulisy a Ghosta (i dalších), tak mě přepadá takový pocit malomyslnosti, že na nic takového proste nemám. Já vždycky říkám, co si myslím, někdy je to moc špatné, někdy to vyzní nepravdivě, hloupě. Ale je to tak. Budu se snažit to napříště vynechat, aby to nevyznělo právě opačně, než jak to myslím. No a ještě něco - i když mě někdo pochválí, tak si říkám milion důvodů, proč tomu nemám úplně věřit, protože mám trvalý komplex méněcennosti z toho, že jsem nemohla studovat a sama jsem pak nebyla schopná dokázat víc. No - je to můj problém a neustále se snažím s tím bojovat.Moc Ti děkuji.

10 Janycta Janycta | Web | 26. srpna 2006 v 12:25 | Reagovat

Hanci: jo, to jsem zapomněla napsat: taky se mi stává, že někde narazím i na články, na který prostě nemám dostatek rozumu. Taky pak stačí pár vět a dojde mi, že jako tohle fakt ve svým ptačím mozečku neposkládám a nemám o čem diskutovat, byly by to hloupý bláboly... Ale takhle to má asi každej. Navíc, mám v tomhle docela nevýhodu - poměrně nízkej věk, ještě jsem toho nezažila tolik, jako ostatní, kteří už většinou mají děti, kolikrát dospělý a prošli si vším možným. Takže se taky stává, že někdo napíše článek ze života, o věcech, o kterých ale budu moct diskutovat třeba až za deset, dvacet let... Tak si to jen přečtu, ze zájmu, ale nic nekomentuju...

S rychlýma reakcema mám taky problém...

11 radka radka | 26. srpna 2006 v 13:06 | Reagovat

Hanci, to vsechno je virtualni svet. Ty nevis jaky zivot ve skutecnosti vedu (nebo Ghost ci Rulisa) Jak jsme uspesni ci neuspesni v realite. Protoze neco ineho je prazdne tlachani a neco jineho skutecne vysledky.

Na dovolene si mi vylil srdce jeden  pan, ktery prisel na neveru svoji zeny, kterou moc miloval a nic netusil. Zena v postupujicim odkvetu se prezentovala na netu jako uzasne dokonala bytost, ktera je nezavisla, inteligentni uspesna v praci a nechala se muzi - ruznyma troskama (vetsinou se na netu takovi srocuji) oslavovat. Dokonce s nejakymi mela aferu. Pritom nebyla nic, nic nedokazala, zila z penez manzela v luxusu a hrozne se nudila. Samozrejme to byla chyba i duveriveho manzela, ktery se domnival ze kdyz zene zajisti pohodli, tak mu bude vdecna :o)

At je to jak chce komplex menecenoosti me provazel od raneho detsvi, kdyz jsem zustavala na telocviku jako posledni a nikdo me nechtel do druzstva. Kluci me nehonili, protoze jsem je nicim nezaujala. Seda mys. Pak jsem i zaujala, ale porad na me bylo neco spatne a tak az do hluboke dospelosti. Pak jsem uidela komplex moji maminky (jeji sebetryzen), komplex mojich deti (vsichni chytri, sikovni) a absence komplexu u jinych  :o) A komplex jsem dostala pod kontrolu diky vlastnimu rozumu. Protoze komplexy jsou chimery, ty si namlouvame sami sobe. Abychom se tyrali a trestali za to, ze jsme nedokonali. KOmplexy maji lide ctizadostivi, s ambicemi kteri chteji byt lepsi nez jsou a kteri jsou nespokojeni s tim co maji. Jednoduse nevdecnici vuci matce prirode. TAkze ten jejich komplex je nakonec zaslouzeny trest za jejich nevdek :o)

Berte to s rezervou, ale komplexy menecennosti jsou odporny tyran, ktereho jsme si sami pozvali.

12 kornel kornel | 26. srpna 2006 v 15:47 | Reagovat

Samozřejmě, že jsi obstála: to zadání jsi posunula směrem k sobě, a tak to přece mělo být!

Jinak, teď to možná bude znít trochu podivně, mým dlouhodobým mindrákem  bylo (a ještě trochu je) právě psaní. Nechtěně ho ve mě vypěstoval můj táta, kterej měl talent od Pánaboha a navíc byl děsnej perfekcionalista. Každej školní sloh byl pro mne děsný utrpení a v dalších letech  to s ním bylo ještě horší... Dostal jsem se až do stavu, kdy jsem za den napsal třeba jen něco přes půl stránky, protože jsem až do večera "stylisticky vybrušoval" to, co už bylo od rána  napsaný (podvázanej  strachem z jeho zelený propisky a lehce ironických vzdělávacích poznámek).

13 hanci hanci | Web | 27. srpna 2006 v 8:05 | Reagovat

Včerá jsem musela odejít, napíši snad během dneška o tom čánek na blog.

Radko, pořád si připomínám, že nesmím věřit všemu, co kdo řekne, ale pořád tu tendenci mám. Nejenom tady, ale i běžně v životě. A přitom jsem se proto už tolikrát napálila!!! Je hrozně těžké, zbavit se komplexu méněcennosti, obzvláště tehdy, když je člověk od dětství utvrzován v tom, kolich má chyb a nedostatků. - Tím navazuji na Kornela - dovedu si představit, co to s Tebou dělalo, mít takového dokonalého tatínka, tak nadaného. Přitom je pro mě neuvěřitelné, že jsi se potýkal s takovým problémem, protože Tvůj způsob psaní se mně tolik líbí.

Už nevím po kolikáté tady opakuji, že mně všichni na blogu strašně pomáháte, vůbec nemůžete tušit, jak moc. Tak znovu všem mnohokrát děkuji. - Odcházím pracovat do kuchyně a zatím zdravím.

14 kornel kornel | 27. srpna 2006 v 12:30 | Reagovat

Hančí, můj táta byl byl skvělej člověk, a z mýho pohledu měl vlastně jenom jednu chybu: úpornou snahu předat "řemeslo" svýmu synovi. Nedělám sice úplně přesně to samý, ale i tak bylo docela těžký vystoupit z jeho stínu (z tý doby neznám blbější konverzaci, než tuhle: "Hele, kdo je ten člověk?" "No to je přece mladej Kornel..."). Celkem logicky se to vlastně změnilo až po jeho smrti...  Teďka máma, když se mi něco zadaří, vždycky říká: "Kdyby se tak toho dožil táta..." Tomu se ale jenom usmívám, protože moc dobře vím svý :-D

15 hanci hanci | Web | 27. srpna 2006 v 13:31 | Reagovat

Kornele, vůbec Ti nezávidím. Asi bych to moc těžko snášela. U nás byla zase ta nejlepší moje sestra, která byla moc hezká - sice se to nedá tak úplně srovnávat s Tvým případem, ale svoje to udělalo. Dodneška jsem se toho nezbavila. Když přišla návštěva, většinou říkala: jéje, vy máte ale hezkou dceru! A to jsme tam stály obě dvě. Moc Ti to přeji, že se Ti podařilo se stát sám sebou. Moc zdravím.

16 kornel kornel | 27. srpna 2006 v 15:38 | Reagovat

Ježíš, Hanko, to bylo z minulosti. Už dávno stojím na svých nohou a někdy jsem ve srovnání s tátou tak neuvěřitelně svůj, až se toho trochu děsím :-) Fakt, tohle je už dávno dobrý. Taky tě moc zdravím a měj se hezky :-)

17 Vít Švajcr Vít Švajcr | E-mail | Web | 28. srpna 2006 v 14:24 | Reagovat

Milá Hanči!

Nebudu se konkrétně vyjadřovat k desítce zmíněných skladeb. Čtu Váš blog již delší dobu, takže jej znám, rád se k němu vracím. Jedna věc, zcela zásadní a veledůležitá mi však nedává spát. Říkám si, já jí to musím říct!!!

Hanči, snažte se myslet optimisticky. V tomto článku, v předešlém, v jakémkoliv se to hemží ošklivými slovy!!! Myslete radostněji!!! Nepoužívejte slovíčko "problém". Vždyť slovo jenom pomyšlené má obrovskou váhu, a teprve když jej vyslovíme!!! Neprogramujte si své jsoucno a možná i svoji budoucnost. Nezalekejte se však toho.

Zkuste příště (alespoň vynechat) jinak říci následující:

že nejsem tak dobrá...

ani nejsem schopná...

Já sice nemám vůbec hudební sluch...

absolutně nedokážu vybrat deset skladeb.. (Nakonec jste to naprosto v pohodě dokázala!!!!!!! Zde je důkaz!!!!)

...a zase hudební sluch...........

Vypadám asi úplně pitomě...

jsem opět neobstála, ale to nevadí. Těžko se rozhoduji. Nikdy bych nemohla vykonávat žádnou vedoucí funkci, to by byla katastrofa. Rozhoduji se pomalu a vždycky se navíc rozhodnu špatně ...

Samá negativní, ošklivá, mínusová slovíčka, vždyť se to nedá ani nahlas přečíst!!!!!! Takže, prosím Vás, rád si přečtu Váš další příspěvek, ale již bez těchto negací.

Děkuji a přeji vše krásné a čisté, s úctou Vít

18 hanci hanci | Web | 28. srpna 2006 v 16:06 | Reagovat

ad 17) Moc děkuji za Váš příspěvek. V tomto směru už na mě pracuje Radka, Anina, Janycta a i ostatní. Já nevím, jestli ve svém věku se dokáži změnit. Úplně celý život jsem pesimistická. Vždycky jsem si říkala, že je lepší očekávat to horší - když to pak vyjde směrem k lepšímu, je to dobře, když k horšímu, nejsem už zaskočená. Já vím, že je to špatný přístup k životu. Kdybyste věděl, jak se snažím, ale pořád to nejde! Budu o to usilovat ještě víc, po tom Vašem komentáři. Příští příspěvek se pokusím napsat v "novém duchu". A moc děkuji, že můj blog navštěvujete. Já jsem si myslela, že sem chodí jen těch několik lidí, se kterými si vlastně dopisuji. Tak jsem jaksi zaskočená, když se dozvím, že sem chodí i lidé, kteří třeba nic nenapíší.

Hezké dny přeji.

19 anina anina | Web | 28. srpna 2006 v 18:30 | Reagovat

Hančí,víš že sem ráda přijdu ,ale to co pan Vít,cítím také.

Určitě tě k tomu něco dovedlo,nejspíš život, ale je tě škoda.

Ty můžeš mít úplně v pohodě dobrý sebevědomí a nejen já, víme proč.

Opravdu se nepodcenuj, protože je to u tebe zbytečné.Naopak, ty můžeš být na sebe hrdá.

20 hanci hanci | Web | 29. srpna 2006 v 11:45 | Reagovat

Ještě jednou se k Vám, pane Švajcre, vracím. Pro mě byl včera ten váš příspěvěk jako blesk z čistého nebe. Ani jsem pořádně nemohla zareagovat. - Už jsem si Vás vyklikala a je to nádhera - ty fotky - a nejen Vaše, ale všech Vašich přátel. Dovolila jsem si některé fotky stáhnout, ještě se ale k Vám všem budu vracet, najednou jsem všechno nestihla.

Ještě bych chtěla něco dovysvětlit k tomu mému životnímu postoji.Už se nebudu vracet k tomu, co jsem psala už víckrát na blogu, že moje sebepodceňování má původ už v ranném dětství a v rodinných poměrech. To je jedna stránka věci. Ta druhá je asi můj životní postoj, který je mně daný. Nemám ráda lidi, kteří se bezdůvodně vytahují. Mám určitou míru - nebo "laťku" - pro ohodnocení lidí kolem mě i mě samotné. Samozřejmě, ta moje míra je úplně subjektivní a může být taky úplně špatná.

Dále, podle mého nejniternějšího přesvědčení, je nejdůležitější pro člověka pokora. Vůči životu, přírodě, Bohu...... Už jsem tady někde psala, že mě hodně trápí, že nic neumím pořádně - dokonale nebo alespoň hodně dobře. Mám zájem o hodně věcí, hodně se snažím se o nich dovědět, ale opravdu neumím nic perfektně. Obdivuji každého člověka, i nejobyčejněšího dělníka, který svoji profesi perfektně zvládá. Možná ty moje pocity pramení i tady z tohoto.Ale přece nemohu napsat, že mám hudební sluch, když ho opravdu, opravdu nemám. Podle Vaší rady se budu snažit to korigovat alespoň tak, že se pokusím ty negace vynechávat. Já si totiž tady na blogu opravdu "vylévám" srdce. A opravdu všechno, co píšu, si v hloubi duše tak myslím a jsem o tom přesvědčená.

No, dnes v noci, když jsem opět nemohla spát, tak jsem tak krásně věděla všechno, jak Vám to napíši, ale dopadlo to jinak. Ale snad, pokud se sem ještě vrátíte a budete to číst, tak mi uvěříte, že jsem to psala skutečně tak, jak jsem to cítila. Když jste to ale vypsal tak pěkně jedno po druhém, tak to byla hrůza a opravdu jste mě tím pěkně praštil po hlavě. určitě jsem to potřebovala. Blog mně už pomohl tak moc, že to ani slovy nijak neumím vyjádřit. Tak teď se ještě navíc pokusím ze všech sil být alespoň trochu optimističtější - i když v mých podmínkách to bude skutečně velká dřina. Příští článek se pokusím napsat v tomto duchu.

Mnohokrát Vám ještě jednou děkuji a přeji hodně pohody při fotografování a hodně štěstí do života.

21 hanci hanci | Web | 29. srpna 2006 v 11:48 | Reagovat

Anino, jistě najdeš odpověď na svůj komentář v tom, co jsem právě napsala. A moc ti děkuji a zdravím.

22 rulisa rulisa | 29. srpna 2006 v 21:42 | Reagovat

Ghost na svém blogu správně vystihl, že některým se do převzetí štafety už nebude chtít. :-)

Omlouvám se, u Four Things jsme se zařekla, že víckrát ne, a další jsem odmítla už před "písničkama".

Tak jen tady:

Ráda poslouchám Enyu, Clannad, AG Fleky, Marsyas, Jethro Tull, jihoamerický Indiány, Apocalypticu, In extremo, Evanescenci, Divokýho Billa, Richarda Müllera, Hapku... Už jich mám deset? No jo, dvanáct... Ale sypu to ze sebe jen tak, co mi zrovna vyskočilo. Pak jsou ještě spousty jednotlivých písniček, třeba jedna ruská od Zemfiry, nebo pár od Hradišťanu, od Čechomoru, od Zagorky (ty starší, Stůj, sem se nesmí - asi nejvíc), od Elánů (taky starší), něco od Eminema, taky z hippies éry, z Hair... Máří Magdalénu, jak ji zpívá Basiková... Momentálně zjišťuju, že docela ráda poslouchám, co zrovna duní od syna z pokoje, ale to většinou nevím, jak se jmenuje, když se zeptám, vychrlí to na mě tou svou rádobyfrajerskou angličtinou... Red Hot Chilli Peppers, System of cosi... :-)))

No jo, no, celá já, každej pes jiná ves...

23 hanci hanci | Web | 29. srpna 2006 v 22:25 | Reagovat

Ruliso, moc děkuji, žes to napsala. Něco z toho znám, něco ne. Mně zásobuje hudbou syn, já si většinou nepamatuji jména, buď to mám v PC nebo na CD. Jsem barbar, poslouchám prostě to, co se mně líbí a nedívám se na autory ani zpěváky. Ale mám z toho čistý požitek. Měj se moc hezky, zdravím.

24 rulisa rulisa | 30. srpna 2006 v 23:12 | Reagovat

Taky. :-)

S tím, co psal pan Švajcr, se dá souhlasit. Jen jedno, Hanči - sice jsem si těch slovíček a sebepodceňujících obratů taky všimla, ale myslím, že jejich užívání je pro někoho i léty přirostlý kabát, který se těžko ze dne na den sundá. Musí zase pomaličku odrůst. A občas se za ním člověk tak trochu schovává do opatrnosti, aby jeho samého neporazilo, že roste. :-)

Všechno chce čas, nebudu se přidávat s náporem "přímo hleď", protože...

Všímáš si sama na sobě dost věcí, nejen těch "mínusových",  i těch opačných. A je to jen tvoje zásluha, ne těch, které čteš. Jsou to tvoje oči a tvoje hlava, které čtou a něco si odnášejí. :-)

Každý "startoval" v tom čtení jinde.

25 hanci hanci | Web | 31. srpna 2006 v 10:59 | Reagovat

Ruliso, tos tak krásně napsala! Hrozně moc Ti za to děkuji!!! Ve všem máš takovou pravdu! . No už těch vykřičníků nechám, ale je to tak. Měj se moc hezky a moc zdravím.

26 lemur93 lemur93 | E-mail | 3. ledna 2007 v 15:05 | Reagovat

Noooooo , ic moc- na referat se to nehodi.

27 Asperia Asperia | Web | 18. června 2007 v 21:33 | Reagovat

sem tam něco od cohena mám taky ráda, znáš youtube?

http://www.youtube.com/watch?v=kFDynsY9_tQ&mode=related&search

moje oblíbená.

)a tahle , ale ta od cohena není:-)

http://www.youtube.com/watch?v=oIMxNLl8RNs

28 hanci hanci | Web | 19. června 2007 v 23:40 | Reagovat

Asperia- vidím, že se pomalu pročítáš mým blogem - vracím se s tebou ke svým starým článkům - ani se mně nechce věřit, že jsem to všechno psala já. Moc ti děkuji za zájem. Youtube neznám - ale podívám se - děkuji za adresy - na obě se podívám - ale asi až zítra - už je docela pozdě.

Moc zdravím.

29 hanci hanci | Web | 20. června 2007 v 0:07 | Reagovat

Podívala jsem se už teď - obě znám - Cohena i Nicka Cave mám několik CD - od syna. Zdravím.

30 lopatka lopatka | 4. dubna 2008 v 21:32 | Reagovat

http://loupnice.myminicity.com/

Hustý obrázky!!!mrkněte se!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama