Upozornění na krásný film

17. srpna 2006 v 16:20 | hanci |  Film
Dovoluji si upozornit všechny, že v neděli 20. srpna budou na ČT2 dávat ve 23.00 hod.krásný film - tedy mluvím a dále budu mluvit ze svého hlediska, tak to tak berte, prosím. Film se jmenuje Unaveni sluncem, režie N. Michalkov, oceněno v r. 1994 Oscarem - kupodivu i přesto je to krásný film (podle mého hodnocení jsou v drtivé většině oscarové filmy velmi špatné).

Herecké výkony všech jsou vynikající, od dcerky N. Michalkova, která hraje i ve filmu jeho dceru, až po jeho dvorního herce O. Meňšikova (ten byl úžasný i ve vynikajícím filmu Kafkazský zajatec - ten soupeřil o Oscara s naším Koljou - bohužel, vyhrál Kolja, přestože Kafkazský zajatec byl nesrovnatelně hlubší a významnější film - i když Kolja byl jako odpočinkový film moc pěkný - dále hrál Meňšikov ve výborném filmu Východ a západ a v mnoha dalších). Další filmy N. Michalkova se mně už vůbec tak nelíbily, toto je pro mě jeho nejlepší film. Je to také téma, které se mě hluboce dotýká. Byla bych moc ráda, kdybyste mi - kdo se na film budete dívat - napsali Váš názor. I popřípadě na další zmíněné filmy, pokud jste je viděli. Kavkazský zajatec je pro mě jedním z nejlepších filmů. Jako i např. Prolomit vlny, Sbohem má konkubíno...
Dnes se moc těším na dalšího Pasoliniho. Budu opět nahrávat.
Vnuk mně hodil do PC nějaké nové filmy, prohlídla jsem si už Účastníky zájezdu - pro mě hrůza a děs. Strašný film. Jako téměř všechno od Viewegha. Je zajímavé, že když s ním poslouchám rozhovor v rozhlase, tak jeho názory jsou docela dobré, věcné, je pohotový, vtipný. Jeho knihy jsou pro mě příšerné. Jednou jsem si říkala, že si od něho zkusím něco přečíst. Koupila jsem knížku Báječná léta s Klausem (tuším, že se to tak jmenovalo) a nedostala jsem se ani za první stránku. Naštěstí mně ji v Knize vyměnili.
Dále se chystám na Šifru mistra Leonarda. Jestli to zvládnu až do konce, nevím. Ale tolik se o tom povídá, že bych chtěla vědět, o čem je řeč. Tedy vím v podstatě, o čem řeč je. Knížku bych sice nečetla, ale film snad zvládnu. Taky tam hraje můj oblíbenec J. Reno - je mně líto, že on hraje často v naprosto podprůměrných filmech. A T. Hanks rovněž. No, uvidím. Nedělám si žádné iluze.
Tak Vám přeji silný zážitek při filmu Unaveni sluncem - a dnes u Canterburských povídek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janycta Janycta | Web | 17. srpna 2006 v 17:53 | Reagovat

Hanci, film Šifra Mistra Leonarda je prý (sprominutím) SRAČKA. Já viděla jen ukázky. Stačilo mi to, protože knihu jsem četla a nedala mi spát, přestože je psaná schválně velice čtivě. Ale NĚCO NA NÍ JE. Jsem zapřísáhlej ateista, už jen s věřícíma to asi dost zamává, i já kolikrát musela zhluboka dýchat. Nutno ovšem dodat, že mám ráda, když se někdo nebojí píchnout do vosího hnízda... Nesnáším říkanky o zázracích, plačících slzách, zmrtvých vstání a podobně. Je to brutálně kontroverzní dílo, věřícímu bere iluze, pokud je má... Člověk při čtení zapomene jíst, spát, MUSÍ vědět, jak se to vyvine dál. Okamžitě po přečtení jsem zatoužila zjistit, co je v knize pohádka a co fakt, proto jsem si pořídila trošku dobornější dílo, který na knihu navazuje a uvádí vše na pokud možno pravou míru... Kromě toho, miluju mytologii Starověkýho Egypta a ta spojitost s Leonardovýma dílama mě dostala - pokud autor nekecá... Což, pokud se dám trošku dohromady, snad časem zjistím... Ale i kdyby jenj třetina z toho všeho, o čem kniha pojednává, měla být pravda... uuuuuuh.... silná káva...

2 Janycta Janycta | Web | 17. srpna 2006 v 18:00 | Reagovat

pardon, přebrept: plačících SOCHÁCH, samozřejmě...

3 hanci hanci | Web | 17. srpna 2006 v 18:48 | Reagovat

Dík za komentář, jsem zvědavá, ale slyšela jsem hodně negativní hodnocení, což asi bude odpovídat mým pocitům. Myslím si, že když je někdo věřící a ví dostatečné množství faktů, tak taková věc s ním nemůže zamávat. Jenom s tím, který si možná myslí, že je věřící, ale v podstatě není. No, uvidím, jestli vůbec budu schopná se na film podívat na celý.

jsem ráda, že ses ozvala, to znamená, že  už to bude pro Tebe jenom lepší. Zdravím.

4 Janycta Janycta | Web | 17. srpna 2006 v 19:04 | Reagovat

Lepší ani náhodou, ale když dvě hodiny v kuse brečíš, seš pak apatická a máš na chvilku jakoby čistější mozek. Snažím se těch "světlých chvil" co nejvíc využívat, jinak bych skutečně zešílela. Řadíš se zjevně mezi hodně přemýšlivý lidi, takže bych se na Tvým místě asi vykašlala na film a dala přednost knize, rozhodně je obsažnější...

5 hanci hanci | Web | 17. srpna 2006 v 20:32 | Reagovat

No jo, když já takovéhle knihy prakticky nečtu - už dlouho. Kdysi snad podobné. Já teď čtu hlavně dokumentární knížky nebo filosofické - kterým dokáži rozumět tedy samozřejmě. A pak, asi by mě rozčilovalo to téma a způsob, kterým se čtenářům podbízí, že je to psáno vyloženě pro komerci - vypočítavě. Já raději čtu originální písemnosti těch lidí - Leonardo, Michelangelo atd, které se dochovaly. Z těch si nejlíp uděláš úsudek o všem. Takovéhle knížky používají náznaky a polopravdy a velice dovedně čtenáře navedou tam, kam chtějí, aby byli navedeni. Je ve všem nepatrné zrnko pravdy s ohromným nánosem výmyslů. A napíší to tak, že to vypadá věrohodně. Ale píšeš, že budeš pátrat po faktech - a to je výborné. Pokud ta knížka dovede lidi k tomu, že pátrají po faktech, tak to není úplně tak zbytečné. Ale ber v úvahu, že jsem nejméně třikrát tak stará, jako Ty. Ve Tvém věku jsem četla všechno možné.

A už neplač, všechno bude zase dobré, věř mi.

6 anina anina | Web | 17. srpna 2006 v 21:12 | Reagovat

Hančí,dík za typ.Pokud mi to vyjde, budu se dívat,věřím tvému doporučení.

7 Janycta Janycta | Web | 17. srpna 2006 v 21:14 | Reagovat

Pozor, je to napsaný velice kvalitně. Má strhující styl... O obsahu se lidi velice přou a to se mi vlastně líbí nejvíc... Sem tam není od věci přečíst si něco kontroverzního (ovšem ne zase extrémně), provokujícího (POZOR, nemyslím tím vulgárního). Píchnul do vosího hnízda, to je celý. Ale nezdá se mi, že se zlým úmyslem. Ta kniha je zkrátka velice zajímavá a nenechá chladným skoro nikoho. Nesnášm komerci, přílišnou propagaci čehokoliv, přistupovala jsem k tomu dílu VELICE skepticky. Je to ajko s těm,a Oscarama - má-li dílko tuto cenu, je skoro zbytečný s ním zabíjet čas... A můj názor po přečtení Šifry je vlastně tak trochu... zmatenej... Dost se ted' zajímám o názory cizích lidí, nějak se nemůžu rozhodnout, jestli je to skvělá nebo hrozná kniha:-). Zvláštní, jindy mívám jasno okamžitě. Akorát si pamatuju, jak jsem byla ráda, že ji mám za sebou, protože mi fakt nedala spát, furt jsem nad ní musela dumat, čili jsem ji opravdu "zhltla":-). Nemůžu říct, že bych mu ty informace, který uvádí baštila, ale úplnej blbec by to takhle krásně nepropojil. Jo, akorát jednoznačně odsuzuju závěr - tím to pokazil - happyend:-(... Kýčovitej:-(. Bylo mi to líto:-(...

8 hanci hanci | Web | 17. srpna 2006 v 21:28 | Reagovat

No, já jsem to nečetla, jenom kritiky. ale právě nejnebezpečnější je, když takové knihy píší chytří lidé. Ten co to napsal je učitel, tuším. vůbec ne hloupý, naopak. Tím líp dokáže všechno využít. Ale důležité je, že o té problematice přemýšlíš a snažíš se najít fakta. To je výborné. Asi tam dal kýčovitý konec právě kvůli tomu, aby se to co nejvíc prodávalo. američani jsou děsný kýčaři.

Anino, ten film je úžasný, ale závěr je šílený - bohužel, pravdivý. Postavy jsou skutečné a děj taky. Je to z doby stalinských čistek. Ale nenech se tímto odradit, určitě se dívej a napiš mi svůj názor, moc by mě zajímal. Zdravím a měj se.

Pro teď se s Vámi loučím, chci stihnout začátek filmu a musím se osprchovat. Tak se mějte hezky, hezký zážitek z filmu, jestli se teď budete taky dívat a dobrou noc.

9 Janycta Janycta | Web | 17. srpna 2006 v 21:49 | Reagovat

Proč sakra dávají filmy, na který by se dalo dívat, tak pozdě:-(... Jako...v něděli v jedenáct...když vstávám v pět ráno jo... To pak člověku, kterej chce sledovat televizní program nezbyde než čumět na Rodinný pouta:-(. V mým případě to znamená se nedívat vůbec. Já snad bednu neumím ani zapnout. Taky proč, když tam v rozumnou dobu nic není... Ale je fakt, že vlastně ani moc nehledám, odjakživa mě víc bavilo číst, já moc u filmů nevydržím, rozčiluje mě, že mi vnucujou filmařskou představu o vzhledu a vystupování postav a já si potřebuju vytvořit vlastní... Tak mám holt radši knížky a pokud možno bez obrázků...

10 hanci hanci | Web | 18. srpna 2006 v 10:54 | Reagovat

opět dnes zdravím. Janycta: já od malička miluji filmy - samozřejmě, ne všechny, dobré - podle mých měřítek. S tím pozdním vysíláním to řeším tak, že si to nahrávám. ani včera jsem to nevydržela - mám špatné spaní, tak když se mně začne chtít spát, musím vše nechat a musím jít spát. Video jsem dostala od dcery - vyřazené, ale jde výborně, jsem moc spokojená. Bez něho bych taky neviděla nic. A bez knížek si vůbec nedovedu život představit. Ten film Unaveni sluncem není podle knížky, ale podle skutečné události, podle životního příběhu určitého člověka a lidí kolem. Zfilmované knížky se mně líbí jen výjimečně - např. Ostře sledované vlaky byly perfektní.U historických knížek mám ráda dobové portréty např. atp. Jinak souhlasím s Tebou, ilustrace ne.

11 ghost ghost | Web | 18. srpna 2006 v 16:08 | Reagovat

Kolja možná postrádá významnější filozofickou hloubku. Nebo spíš - to mne napadlo, když jsem ho viděl poněkolikáté - někdy jen naznačí. A někdy ani nenaznačí. Člověk se na tenhle film může dívat jako na tak trochu odlehčený veselý příběh. Nebo se pokusit vnímat svět očima dítěte, které se náhle ocitlo ve světě, kde se mluví řečí, které nerozumí, bez jakékoli záchytné kotvy - kromě ruky člověka, který možná sám nechápe, co se to vlastně děje. Ale potom asi přijdete o všechny veselé scény, protože z tohohle pohledu to až tak veselý příběh není.

12 hanci hanci | Web | 18. srpna 2006 v 16:55 | Reagovat

Kolju mám nahraného, samozřejmě. Když je mně bídně na duši, tak se na něj podívám a zaručeně se mně udělá lépe. Ale Oscara měl určitě dostat Kavkazský zajatec. Ale je to můj názor,naštěstí může mít kdokoliv názor jiný.

13 anina anina | Web | 18. srpna 2006 v 17:31 | Reagovat

Hančí,jelokož jsem neviděla film Kavkazský zajatec a Kolju vícekrát, nemohu posoudit,ale Kolja se mi líbil, mám ráda člověčinu Svěráků.A některé scény se mi tam líbily mimořádně,Ale myslím si ,že ten námět měl ještě na větší hloubku.

14 hanci hanci | Web | 18. srpna 2006 v 19:33 | Reagovat

Anino, já s Tebou souhlasím, dokonce si myslím, že Jan Svěrák dokáže filmy udržet na hraně a neklesne do kýče. Já mu fandím, vlastně oběma Svěrákům. ale snad někdy uvidíš Kavkazského zajatce, to má hluboký obsah, je to film mnohem důležitější, než Kolja - škoda, že musely ty filmy soutěžit v jedné kategorii - ony jsou nesrovnatelné.

15 Janycta Janycta | Web | 18. srpna 2006 v 20:23 | Reagovat

Mno, Kolju já můžu - já totiž patřím mezi fanoušky Svěrákova humoru a ten je zkrátka fantastickej, miluju ty ironický hlášky... "složenky... Vy krávy... Zelený... nenažraný...":-)... je v tom humor a přitom i ta trpkost každodenního života... A... "Kráva mlíko nedojí, ale dopije..." - to sice moc hlubokomyslný není, ale je to nááádhrenej blábol:-).

16 Kacz Kacz | 19. srpna 2006 v 14:05 | Reagovat

Zde otiskuji dobrou recenzi z časopisu protestant:

Zda číst Browna, či nečíst, v tom to vše vězí  

Vladimír Novotný

Knihy anglického žurnalisty Dana Browna se staly typickým bestsellerem současnosti: podle nejznámější z nich, Šifry mistra Leonarda, se dokončuje i stejnojmenný film – a ohlas „Šifry“ je takový, že v českých zemích toto dílo či spíše dílko už vyšlo dokonce ve dvou různých překladech. Nicméně je symptomatické, že na ně reaguje široké spektrum veřejnosti: Zareagoval i Protestant a v loňském č. 9 se k problematice knihy a jejímu poselství zasvěceně vyslovil Jan A. Dus. Vyslovil se však spíše k problematice, s níž je Brownova kniha spojována (gnostická evangelia, teorie spiknutí…), zatímco vlastní titul kategoricky zavrhl: přiřadil se k těm, kdo knihu nečetli, číst ji nechtějí a všem ostatním (čili přinejmenším čtenářům Protestanta) stejný přístup doporučují. S tím je možné souhlasit – a též nesouhlasit.

Samozřejmě – každý má své gusto. Zásadní nedorozumění však spočívá v tom, že Šifra není ani teologickou literaturou, ani esejem o morálce současnosti, ani nějaké velice zpochybnitelné vade mecum víry či nevíry, nýbrž dílo tzv. paraliteratury, beletrie na pomezí krásné literatury a literatury komerční, čtenářsky nesporně poutavě napsaná popularizace některých otazníků církevních dějin, o nichž se mluví de facto již od dob Renanových a které se v posledních časech stávají především módními: jsou právě více módou než mementem. A samozřejmě Šifra… není ani klasickou literaturou faktu, ani společenským nebo psychologickým románem, koneckonců není ani konvenčním detektivním dobrodružstvím. Na druhé straně lze polemizovat i s Dusovým tvrzením, že kráčí o „špionážní knížku druhého řádu“: jde-li o světový bestseller, stěží můžeme psát o druhořadosti, a špionomanie je v knize méně než poskrovnu!

Ale čím tedy Brownova Šifra… v prvé řadě je? Podle našeho názoru především umnou beletristickou kompilací, a to v několika směrech. Z pohledu literární techniky britský novinář volně kopíruje postmoderní románovou techniku vyprávění v knihách Umberta Eca, leč více než podstatný rozdíl spočívá v tom, že Eco sice užívá detektivní konstrukce, vychází však z hluboké či úctyhodné znalosti jak středověké filosofie, tak tzv. tajných učení, především jsou však jeho romány polemickou rozpravou s nejnovějšími úvahami o vývoji a smyslu moderní společnosti, o poslání a poselství víry, a to vše ve sporu s limitujícím racionalistickým poznáním atp. Ve srovnání se zkušeným teoretikem kultury a literatury Ecem je argumentační výbava Brownova nesrovnatelně titěrnější.

Kromě toho autor Šifry… nikde takříkajíc nejde ad fontes, k pramenům, nýbrž svým způsobem, mnohdy spíše v podobě románového fejetonu (anebo přímo filmového scénáře) převypráví či přeonačuje jiné knižní popularizace, které vycházely v Evropě během posledních desetiletí a z nichž některé byly vydány (bez většího ohlasu) též u nás. A tak je paradoxní, že česká veřejnost natolik živě reaguje až na Brownovo popularizační shrnutí nebo vyzvedávání některých otázek, o nichž se mohla důkladněji poučit (resp. je naopak odmítnout) z knih u nás už dříve vydaných (mj. Laurence Gardnera). Čili: Brown sepsal žurnalistický bestseller, jemuž vyčítat neznalost teologie a vůbec historie je sice možné, snadné a oprávněné, ovšem v zásadě nepatřičné: jde o úplně jiný žánr.

Přesto se tažme: proč tak obrovský ohlas zručně, ale rutinně napsané knihy? Nejspíše kvůli tomu, že nejde o výtvor postmoderní krásné literatury, nýbrž o příznačný produkt postmoderního žurnalismu, jenž – a veřejnost to od spisů tohoto ražení očekává, ba to nepokrytě vyžaduje – přichází se zvláštním sebeobnažováním psychiky moderní společnosti, až s pouťově namíchaným eintopfem všeho možného, co současníky (kolikrát vskrytu, nepřiznaně) vzrušuje, anebo lákavě šimrá na duši. Freudisté a jungiáni si totiž mohou nad Brownovým bestsellerem mnout ruce: jeho vlastní smysl přece vůbec nespočívá v nějakém hledání nápravy ve světě novodobého náboženství či moderní víry, nýbrž v módním až komerčním chápání církve a celého křesťanství (a domyslíme-li to, vlastně jakéhokoli náboženství) jako dílem tajné, dílem nezastírané sexuality až pansexuality.

Proto také Dan Brown ve své Šifře… de facto horuje pro předkřesťanské biologické rituály těla, které se mu obskurně stávají zjevením a naplněním křesťanské lásky, čímž redukuje duchovnost na tělesnost. Není to nic nového, už před stovkou let se tím zabývala literatura evropské dekadence, žurnalista Brown však v souladu s nynějšími módními trendy pojímá údajně potlačovaný ideál tzv. ryzího a pravého křesťanství jako bezmála všeobecnou kopulaci, resp. jako kultivovanější člověčí zvěřinec. A tzv. kult posvátné ženy, kterýžto je v knize tak vzýván, je zde vskutku jen kultem jejích genitálií. To může leckoho pohoršovat, je to však neklamné znamení doby a valnou většinu populace to neodbytně, možná posedle přitahuje. Ze všeho nejvíce populaci bez víry. Proč si však tuto četbu aprioristicky odpírat? Vždyť právě v této době žijeme…

Autor je literární kritik a editor, spolupracuje s redakcí

17 hanci hanci | Web | 20. srpna 2006 v 7:22 | Reagovat

Moc děkuji, žes mně sem tu recenzi dal. Myslím si, že je to přesně ono, všechno co zde píše. Ale proto bych asi nebyla schopná tu knížku číst. Dneska se pokusím podívat se na ten film, uvidím, jestli budu schopná se dodívat do konce.

18 anina anina | Web | 21. srpna 2006 v 9:30 | Reagovat

Ahoj Hančí,tak jsem se dívala na film a vydoluju svoje dojmy a pocity.

Ten film byl určitě povedený.Má obrovskou hloubku a já pak nemohla spát, nedalo mi nepřemýšlet o hlavních postavách-pochopit jejich chování.

Doznívat to bude ještě déle.Obecně mám něco říkající filmy ráda, ale u některých témat mám tendenci strkat hlavu do písku a radši tu hroivou pravdu nevidět.Vím,že to není správné, ale nějak moc to se mnou pak mává.

Uvědomila jsem si zas a znovu, jak několik mocipánů dokáže pokřivit lidi.A s pomocí svých přisluhovačů vymývat mozky, čeho je pak lidstvo schopno.Není mi z toho dobře.No ale komu asi jo..

Film "Báječná léta pod psa"taky mnohé ukázala ,zase v jiné době a podmínkách,ale tím že to bylo trochu odlehčené humorem jsem to mnohem snadněji vstřebávala.Přesto si myslím, že i to byl film k zamyšlení.tento je daleko obnaženější a hlubší.Jsem ráda, že jsem ho viděla i když byl pro mě i dost těžký a chtělo by lecos pro lepší porozumění ještě jednou vidět.Ale ted bych se ,po pocitech co v sobě mám, do toho nehrnula.Tak dík za typ.

19 hanci hanci | Web | 21. srpna 2006 v 10:22 | Reagovat

Anino, dík moc za komentář a že ses dívala. Já si nemám prakticky o filmech s kým povídat a přitom jsem obrovský filmový fanda. Ten film mám nahraný a viděla jsem ho víckrát. Četla jsem na toto téma i více knih, víceméně autobiografických.Samozřejmě také Solženicyna.Ono to zatýkání probíhalo i v naší rodině, tak k tomu mám asi blíž, než je obvyklé.Báječná léta pod psa bylo asi jediné, co se mně od Viewegha docela líbilo, asi taky díky výbornému obsazení. Tady ten film se mně zdál nesrovntelně lepší, ale ne kvůli tomu, že to nebylo humorné, ale prostě vším - zpracováním tématu, kamerou, režií, hereckými výkony.... Byla jsem z toho filmu po prvním shlédnutí vyšinutá hodně dlouho. Tak se měj hezky a ještě jednou dík.

20 ghost ghost | Web | 22. srpna 2006 v 0:33 | Reagovat

Také jsem ten film zhlédnul - i když ne tak úplně soustředěně. Moc mne nezaujal. Nevím proč. Báječná léta pod psa mi neřekla vůbec nic.

Mám rád Homolkovic rodinu. Ne jako komedii - pár takových rodin jsem znal. A taky Ucho.

Filmů o SSSR (či spíše o dobách kultu osobnosti) jsem moc neviděl - snad jen pár Gruzínských, ty byly zajímavé.

Tu atmosféru asi opravdu nejlépe popsal Solženicyn a do filmu to těžko někdo dostane.

21 ghost ghost | Web | 22. srpna 2006 v 0:38 | Reagovat

ad Šifra - nečetl jsem, ani film jsem neviděl. Kdosi se mi snažil to vyprávět a tak jsem pochopil, že se jedná o "literaturu fikce", která je poměrně dost oblíbená. Když poprvé dávali v televizi Ropáky, dost lidí psalo do ČT, kde že se ta zvířata vyskytují a zda se založí nějaký fond na jejich záchranu. A tak chápu, že se najdou lidé, kteří Šifru považují za nějaký úžasný dejinný objev a jsou schopni celou fikci vzít jako literaturu faktu :-)

22 anina anina | Web | 22. srpna 2006 v 8:04 | Reagovat

Ghost: k Homolkovým se s úsměvem přidávám.

A k Uchu taky, i když bez úsměvu.

Šifra Leonarda..mě odradila po reakcích několika na ni natěšených lidí,které zklamala.Ale slyšela jsem vyprávět a to je zase jiné podání.

23 hanci hanci | Web | 22. srpna 2006 v 10:08 | Reagovat

Děkuji Vám za komentáře, moc.

Ghost: no možná proto, že jsi se nedíval soustředěně, tak Ti to nepřišlo až tak dobré. Mně připadalo, že právě oproti jiným filmům na toto téma to zde bylo vyjádřeno výtečným způsobem. Jak už jsem psala, nebylo to podle literární předlohy, ale podle skutečného životního příběhu. Solženicyn by se asi skutečně těžko dal zfilmovat.Ale dík, že ses díval.

Ghost,Anina: k Homolkovým se také přidávám, rež. Papoušek byl vynikající.

Ucho je výtečný film a mnoho dalších našich, např.J.Herze Spalovač mrtvol, nebo Markéta Lazarová F. Vláčila atd.

Já jsem konečně shlédla do konce Šifru mistra Leonarda. Souhlasím s hodnocením Ghosta, podle mě je to příšerný film a nechápu, jak je možné, že něco takového může nadchnout takové množství lidí po celém světě.Je to prázdné, ploché, ubohá pohádka pro dospělé - no, nemám ani dost slov.a už vůbec nechápu, proč se Vatikán tak rozhořčoval, vždyť něco takového nemůže vůbec absolutně křesťanství a víru věřících ohrozit.Mnohem nebezpečnější byl, podle mě, film Mella Gibsona (nevím teď přesně, jak se píše jeho jméno) o ukřižování Ježíše (nemohu si rovněž vzpomenout na přesný název filmu), kde naturalisticky uzakazoval bičování a přibíjení Ježíše na kříž a celým filmem štval proti Židům. M.G. je katolický fanatik, který nenávist vůči Židům před nedávnem - jak se psalo v tisku (přesně v časopisu TV magazín - nic jiného nečtu - ještě vlastně Lidové noviny sobotní, někdy Respekt)naplno ukázal, když v opilosti řídil auto, byl zastavený policií a on jim nadával do Židáků - teď snad je prý na protialkoholním léčení a velmi se za výroky omlouval - to ovšem nemůže tyto výroky smazat a ukazuje to jeho skutečné smýšlení. Tak tedy ten jeho film je mnohem lépe udělaný a tím také nebezpečnější ve své podstatě. Na Šifru... jsem se dodívala jen kvůli vnukovi, abych s ním mohla pak o všem diskutovat.

24 Sybelle Sybelle | E-mail | 22. srpna 2006 v 11:43 | Reagovat

Ahoj, náhodou jsem narazila na tvůj blog a prostě jsem ti musela napsat :O) Naprosto sdílím tvůj názor ohledně "Unaveni sluncem". Byl to báječný film, rozhodně nejlepší jaký jsem poslední dobou viděla. Obvzlášť mě uchvátil výkon malé Naděnky - to se hned pozná, že jablko nepadlo daleko od stromu. Jenom jsem přijala s jistými rozpaky, když jsem zjistila, že Michalkov točí Unaveni sluncem 2. Ale už teď jsem si jistá, že jen co se dostane do dvojka kin, si jí nenechám ujít. A Kavkazskýho zajatce se pokusím někde sehnat...

25 hanci hanci | Web | 22. srpna 2006 v 11:55 | Reagovat

Sybelle: strašně moc Ti děkuji za komentář. Tak to jsem taky docela v šoku, že M. točí druhý díl. To nebývá dobré a mám z toho docela obavy. Aby mně to nepokazilo nakonec ten krásný pocit z toho prvního. Určitě si sežeň Kavkazského zajatce a taky Sbohem má konkubíno - je to z období od roku 1924 až do roku 1977 - kulturní revoluce - její zač. je v r. 1966. Je to hrůza, ale naprosto vynikající režie a herecké výkony. Setkala jsem se - a to jen písemně - s jedním člověkem, který ten film viděl. Jestli se Ti podaří ho vidět, napiš mi sem. Moc dík.

26 hanci hanci | Web | 22. srpna 2006 v 11:57 | Reagovat

Ještě dodatek, taky mě uchvátila malá dcerka Michalkova. Je úžasná. ale i ostatní - všichni - hráli výtečně.

27 ghost ghost | Web | 22. srpna 2006 v 14:51 | Reagovat

Mám doma Jeden den Ivana Denisoviče. Je to dobře natočený film - lehce dokumentární forma, takže to působí dobře. Samozřejmě kdyby se někdo chopil Matrjoniny chalupy, s tím tématem by se dalo udělat hodně.

S Vláčilem jsem se setkal ke konci jeho života v Kladrubech, kam jezdil za svojí manželkou. Vyprávěl o tom, jak začínal, a jak se mu dařilo přátelit se s filmem. Bylo to úžasné vyprávění, naprosto odlišné od toho, co o něm bylo kdy napsáno a vytištěno.

Vatikán měl výhrady ke mnohým filmům. Funguje tam podobné zařízení, jako u nás v socialismu. Bdí usilovně nad kulturou a jsou to poctiví úředníci. A pracují jako poctiví úředníci.

28 hanci hanci | Web | 22. srpna 2006 v 15:43 | Reagovat

Je, Ghoste, tak to Ti fakt závidím - tedy v dobrém - že jsi se setkal s F. Vláčilem. Moc ho obdivuji. Musel to být opravdu velký zážitek.

Vůbec nevím, že Jeden den.... byl zfilmovaný. Nedovedu si představit, jak. Nemůže to vůbec vystihnout tu knížku. ale píšeš "lehce dokumentární forma" - snad ano. Budu po tom pátrat. - I když - teď mně něco matně tane na mysli - že by to býval byl ten film? Nejsem si jistá, něco jsem viděla, ale jestli to bylo zrovna ono, to si teď vůbec neuvědomuji. Viděla jsem toho na toto téma víc.

29 ghost ghost | Web | 22. srpna 2006 v 17:09 | Reagovat

Ano, byl to neuvěřitelný zážitek. Neuvěřitelný v tom, že to byl naprostý Nikdo, navíc se nikdy nechtěl filmu věnovat a snažil se od něj odejít, jenže tohle bylo jediné, co mu zaručovalo jakýsi příjem. Vypadal jak vagabund, důchod mu nestačil ani na to, aby se udržel ve stavu opilosti, zemřel sám a bez prostředků. Ale měl neuvěřitelnou slovní zásobu a neskutečnou představivost a uměl se dívat. Měl nadání oslovit lidi ať už vetrbálně, nebo prostřednictvím filmu.

30 tofu007 tofu007 | Web | 24. srpna 2006 v 7:06 | Reagovat

Film se mi včera dostal do ruky, když jsem  hledala co si pustit v DVD. Tak třeba dnes  večer na něj bude ta správná chvíle ;-)

31 hanci hanci | Web | 24. srpna 2006 v 9:17 | Reagovat

tofu, napiš pak,jak se Ti líbil.dík.

32 Wu Wu | Web | 25. srpna 2006 v 9:21 | Reagovat

Zdravím, jenom chci napsat, že se mi Tvůj blog moc líbí a že ho budu pravidelně navštěvovat :).

K šifře psané i zfilmované - každá má něco, v knize je více o pozadí, ve filmu je toho víc vidět, kniha je psaná rychlým, střihovým systémem, takže pozornost udrží, ve filmu je zase na co koukat. Celkově - s odstupem času musím uznat, že obojí je tak nějak průměrné...

33 hanci hanci | Web | 25. srpna 2006 v 9:25 | Reagovat

Wu, moc děkuji, ani si tu chválu nezasloužím, ale musím přiznat, že mi udělala velkou radost. Hezký den.

34 jana jana | 28. srpna 2006 v 21:17 | Reagovat

Od Wievegha zkus číst Báječná léta pod psa nebo Výchova dívek v Čechách. Jsou to nejstarší (myslím) knihy a moc se mi to líbilo. Ty pozdější taky myslím že už nic moc.

35 czest czest | 26. října 2006 v 22:00 | Reagovat

Oskarové filmy jsou špatné? Kinematografii asi moc nerozumíš, co?

36 Verča Verča | 15. listopadu 2006 v 16:40 | Reagovat

Ahoj,chtěla bych ti jen napsat,že jsi mne zaujala,si taková jiná než ostatní.O všem přemýšlíš a tak...a ůžasně kreslíš,lidé by se častějs měli zamyslet nad svym životem

37 Danda Danda | Web | 29. dubna 2007 v 14:28 | Reagovat

Upřímně řečeno..film nic moc, ale kniha mě fakt dostala...i když si myslím, že některé ty spojitosti jsou už jen čistě náhodné...například s tím starověkým Egyptem...přestože se o něj zajímám, tak si myslím, že v tomhle případě je jméno Mona Lisa s bohy Amonem a Isis sice možná podobná, ale nemyslím si, že by to zrovna Leonardo da Vinci bral do takové podrobnosti. Ale nic není jisté, že jo?:)

38 hanci hanci | Web | 30. dubna 2007 v 19:42 | Reagovat

Děkuji za komentář - no, já si myslím, že jak kniha, tak film -je čistě komerční záležitost - vypočítáno bezezbytku - svůj názor jsem napsala nahoře a nezměnila jsem ho.

Hezké dny přeji.

39 hanci hanci | Web | 6. května 2007 v 13:22 | Reagovat

všimla jsem si, že jsem neodpověděla na některé komentáře -

Jano - knížky, které zmiňuješ jsou zřejmě jeho nejlepší - nevím, nečetla jsem nic, nemohu soudit - ale ty filmy docela "ušly"

Czest - asi máme nastavenou jinou laťku -na tom není nic špatného - mně se drtivá většina oskarových filmů nelíbila, protože jsou to většinou vyloženě komerční filmy, dělané hlavně za tím účelem, aby vydělaly hodně peněz - takové filmy mě opravdu nezajímají. ale to přece nevadí, že máme odlišný názor, to je dobře

Verča - moc ti děkuji za pochvalu - mám opravdu radost, když někdo napíše, že ho některé články na mém blogu zaujaly. moc zdravím.

40 MARTIN MARTIN | 2. října 2007 v 12:14 | Reagovat

DERREN BROWN - Mesiáš

http://www.zkouknito.cz/prehraj-video?m=17c9c7e799

DERREN BROWN - SEANCE

http://edisk.cz/soubor/stahni/90791/DB_seance.zip_85.89MB.html

HESLO JE tkr.ForumNO.net

Magie a manipulace mysli - anotace KNIHA /  Nakladatel:  Argo

Derren Brown (1971) je britský psycho-iluzionista, který nevěří na paranormální jevy. Studoval práva a germanistiku v Bristolu a k hypnóze ho inspirovalo představení hypnotizéra Taylora. Začal se sám hypnózou zabývat a vystupoval po barech. Na Vánoce roku 2000 běžel v britské televizi pilotní díl jeho pořadu Magie a manipulace mysli, který se velmi rychle stal hitem. Brown od té doby vydal tři knihy, dobýval USA na turné za účasti odborníků, kteří měli posoudit, zda je podvodník nebo ne, hrál v televizi naživo ruskou ruletu a vystupoval po celé Británii. V roce 2006 získal cenu Laurence Oliviera za nejlepší zábavní show. Dělal všechno, aby se mediálně zviditelnil, a vydělal dost peněz, aby na jejich vydělávání už nemusel myslet. V knize naznačuje některé své techniky, popisuje metody manipulace mysli, napovídá, jak se naučit „číst“ chování lidí, důkladně probírá umění hypnózy, vysvětluje alternativní medicínu jako placebo efekt a věnuje se také zábavnímu průmyslu kolem magie.

41 hanci hanci | Web | 6. října 2007 v 11:39 | Reagovat

Martine - děkuji za podrobné informace, skutečně jsem o něm prakticky nic nevěděla. Mám ke všem, kteří se snaží mediálně - nebo i jinak - za každou cenu prorazit, nedůvěru. Bylo by to na delší rozhovor. - Podívám se na odkazy, které jsi uvedl. Srdečně zdravím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama