Tenká červená linie

23. října 2006 v 19:39 | hanci |  Film
Před pár dny jsem viděla na ČT 2 další film S. Kubricka "Olověná vesta". Film se mně moc líbil, po všech stránkách. Ovšem za pár dnů poté jsem viděla film Terence Malicka "Tenká červená linie", natočený podle předlohy od Jamese Jonese. Tento film na mě zapůsobil ještě víc než Olověná vesta. Asi proto, že ústy hlavních protagonistů tam byly vyslovovány nádherné myšlenky. Oba filmy se vlastně ani nedají srovnávat, každý je vytvořený úplně jinak a oba jsou výborné, velmi silné protiválečné filmy. Jenom mě oba naladily ještě víc do pesimistické nálady.

Kdysi, před mnoha a mnoha léty jsem četla od Jamese Jonese knížku "Až navěky...". Tehdy jsem s touto knížkou byla velmi nadšená, nevím, jak by na mě působila dnes. Byl to vlastně do značné míry autobiografický román, který autora prakticky přes noc proslavil. Tenkrát jsem byla naprosto šokovaná poměry v americké armádě, které tam byly popisovány. Nevím proč jsem se domnívala, že ve vyspělé zemi by v armádě měly být jiné podmínky, než kdekoliv jinde, kde se sejde víc lidí pohromadě a vládne tam přísná hierarchie hodností.

V posledních dnech jsem skutečně nenarazila na nic optimistického, pozitivního.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kornel kornel | 23. října 2006 v 21:10 | Reagovat

Souhlasím bez výhrad. Hlavně s tou Tenkou červenou linií, která v té záplavě oficiálních filmových historií mi přijde fakt výjimečná. Z té 2. světové ale pro mě  stejně zůstává velkým filmem snímek Big Red One (Velká červená jednička).

2 hanci hanci | Web | 23. října 2006 v 21:21 | Reagovat

Korneli, zdravím. Tak ten film Big Red One jsem, bohužel, neviděla. Já neustále říkám, že už se nikdy na takové filmy dívat nebudu, ale pak to stejně nevydržím. Jsem z toho pořád ještě vyšinutá. Já jsem postupně "nasbírala" knížky o 2. světové válce od všech zúčastněných zemí, abych to neměla jenom jednostranné. I od Japonců - Ohně na planinách -třeba. Všechno jsou to vynikající knížky. Jenom nemůžu pochopit, že se války opakují úplně pořád od té doby, co jsou lidé lidmi. Vypovídá to o tom, jak je člověk strašně nedokonalý, neuvěřitelně. Nejvíc je neuvěřitelné, že je nepoučitelný.

Přeji Ti hezké dny.

3 Lenka Lenka | E-mail | Web | 23. října 2006 v 21:58 | Reagovat

Člověk poučitelný je, akorát to není vidět tolik v globále. Povím, vám "pohádku" z doby, kdy jsem dělala terapii a také něco jako regresní terapii. Lidé často se dostávali i do situací a dějů, které vypadaly jako minulý život. V kontinuitě oněch životů je jasně vidět, jak se náš charakter vylepšuje, jak se zvyšuje úroveň našeho svědomí. Poslouchala jsem mnohdy hrůzyplné příběhy necitelných válečníků, zabijáků... jeden z nich je např. dnes obětavým lékařem. - takových příběhů bych mohla vyprávět desítky. Učíme se, ale je to vidět spíše na vývoji individua než na celé společnosti.

4 hanci hanci | Web | 23. října 2006 v 22:10 | Reagovat

Lenko, zdravím. Ale kdyby byl nějaký pokrok u jednotlivce, tak by to nutně muselo být znát i u celé společnosti. Víš, já na minulé životy nevěřím, nějak nemohu.A připadá mně, že naopak se lidé jako celek zhoršují.

5 ghost ghost | Web | 23. října 2006 v 23:48 | Reagovat

Já tedy moc na válečné filmy nejsem. Ale "Až navěky" jsem viděl a byl to dobrý film. Mnohem víc mne zaujal film "Umírání za bílého dne" a podobně i "Stará puška". Myslím, že drobná dramata jednotlivců jsou mnohem údernější než protiválečné velkofilmy.

Stejně ale velmi vysoko cením "Vukovar" - je to jeden z nejlepších filmů o válce, navíc z blízké minulosti, tedy snadno vnímatelný.

6 Jirka* Jirka* | 24. října 2006 v 0:00 | Reagovat

Ještě teď si pamatuji na své hádky s kamarády, co byli na začátku devadesátých let zaslepení amerikanismem a hltali všechno, co vonělo militarismem a široce teatrálními gesty. Tehdy jsem jim nemohl vysvětlit, že je to proti a ne proválečný film. Neskutečně krátkozrací. Ne hloupí, ale jakoby vypustili některé pasáže a vnímali jen to střílení, žvýkání, čekání na ostřelovače a Lucky Strike se zapalovačem za páskou na helmě...

Ano, lidé jsou nedokonalí a nepoučitelní, může se stát, že se celkově zhoršují, ale stále existuje něco, co nám dává přes pusu, když je to nutné. Ty facky jsou svou velikostí úměrné rozměru našeho průšvihu, takže se jednoho dne nemusíme po nějaké velké ráně probrat, ale život neskončí. A když, tak začne znovu. Vědomí tohohle mi zatím stačí. Nejsem natolik sečtělý, abych teď uvedl autory nebo díla, která předpovídala úpadek lidské společnosti mnohem dřív, než v jaké době žijeme, ale jsem si jistý, že jich je spousta... Hezký den, Hanci a ještě hezčí potom, s trochou optimismu, byť virtuálního.... :-)

7 ghost ghost | Web | 24. října 2006 v 0:13 | Reagovat

Myslím, že dějiny literatury jsou poseté výkřiky "Ó tempora, o mórés", jež se snaží ilustrovat, že se všechno mění k horšímu. Já si myslím, že asi zásadní je dnešní velká informovanost - dřív lidé neměli o dění takový přehled a tak si žili mnohem klidněji a představa války je děsila. Navíc se vojenská technika vyvíjí mnohem rychleji, než vše ostatní.

8 Lenka Lenka | E-mail | Web | 24. října 2006 v 10:34 | Reagovat

No, to zlepšení v rámci celku není tak patrné jako u jednotlivce, proto jsem mluvila o jednotlivci, ale mně se zdá, že když se nesoustředíme na to špatné, můžeme i ten posun globální pozorovat. Třeba postavení žen ve společnosti. Vždyť ještě před několika desítkami let se věřilo, že dívky se ke studiu - vzdělání nehodí, neměly právo volit apod. Dneska řešíme "jen" takové kosmetické vady jako sexuální harašení a o něco málo nižší plat než u mužů za stejnou práci. V tom pokrok vidím (i když zase... jen v některých - zemích)... ono je to s lidtvem jako celkem fakt složité...... Ale vezmeme-li , co hlásal Ježíš před dvěma tisíci lety - jak novátorská byla tehdy jeho snaha, aby se  zlo neoplácelo zlem (oko za oko, zub za zub), jak bylo psáno ve starém zákoně, zatímco dnes je to téměř samozřejmost, že když někdo zabije, tak ho hned nezabijeme taky, že v mnoha zemích je zrušen trest smrti... No, je to lepší, jde jen o to, zda to chceme vidět.

Musíme s tím lidstvem ( se sebou :-)) mít trpělivost, no. :-)

9 radka radka | 24. října 2006 v 15:06 | Reagovat

Lenko, taky verim ze se lidstvo jako takove zlepsuje. Kdyby zustalo takove jake je ve svoji podstate (agresivni) bez korekce zakonem, lide by se zabijeli a okradali. Ti mene schopni a silni by obirali ty schopnejsi (pracovitejsi) a slabsi.

Dnes plati lide dane a tak si nemusi  nikdo vydrzovat osobni straz. O kazdeho i nepracujiciho je nejak postarano, nemusi krast. Drive by se o nej musela starat rodina nebo by zivoril jako zvire na ulici.

10 hanci hanci | Web | 24. října 2006 v 16:16 | Reagovat

Ghost(5)- Vůbec jsem nevěděla, že knížka Až na věky je zfilmovaná. Film Stará puška je nádherný film s vynikajícími hereckými výkony Noireta a R. Schneiderové. Bylo tam krásně ukázáno, jak vzdělání a inteligence vůbec nic neříkají o hodnotě člověka (německý důstojník...) Film Vukovar jsem neviděla.

(7) No já nevím jestli třeba ve třicetileté válce žili lidé klidněji, i když jim televize nemohla podávat hlášení o průběhu války. Myslím si, že se tehdy ve válce chovalo určité množství (dost velké) lidí úplně stejně jako třeba teď v té jugoslávské, akorát že teď se zlepšila technika zabíjení.

Jirko (6) – moc děkuji za přání. Snažím se, ale nějak mně to teď nejde, všechno na mě doléhá. – A máš pravdu, spousta lidí v těch filmech vidí jenom zabíjení a vyloží si to úplně opačně, než jak režisér zamýšlel.

O tom konci – nekonci života se mně hodně líbila knížka Galapágy od Kurta Voneguta, kterou jsem teď přečetla. Život šel dál, ale jak!! – připadalo mně to, že to ani nebylo tak daleko od pravdy, která život na Zemi čeká.

Lenko+ Radko – já jsem tady v tom zatím nepolepšitelná. Opravdu vidím všechno hodně pesimisticky. – Lenko, to jaká vylepšení oproti minulosti vypočítáváš – ale jakého počtu lidí se to týká? Velmi nepatrného. Radko – ty výhody, které uvádíš, zrovna tak – kolika lidí se to týká z těch miliard, co jsou na Zemi? Nedávno jsem viděla dokument – tuším se to jmenovalo „Muž s igelitkou“ o masakru na náměstí Nebeského klidu. Bylo mně z toho moc špatně, protože teď jsou všichni Čínou naprosto nadšení a doslova posedlí jejím rozvojem – ale kolika lidí se to přímo v Číně týká? Ten dokument byl přímo děsivý. Netýkal se jenom toho masakru, ale života v Číně dodnes. A to je jenom malý zlomek.

Byla bych ráda, kdybych mohla mít optimističtější pocity.

Všechny moc zdravím.

11 radka radka | 24. října 2006 v 16:45 | Reagovat

Co se tyka zivota jinde nez u nas v Evrope ci jinych vyspelych zemich, tak tam jsem vydesena taky. A jsou zeme, ktere dokonce ani nechci navstivit protoze vim, ze je to pro me prilis silne kafe. Ale zde v techto zemich byl zakon silnejsiho odjakziva. Ted to prece neni horsi. Vzdycky se lide vzajemne zabijeli a jeden druhemu kradli zeny ci zasoby. V Indii se odjakziva upalovaly zeny na hranici, vladlo kastovnictvi. Kdyz si vezmu jen kastovnictvi tak to je leagalni otrokarstvi, ktere se udrzelo stovky let az do soucasnosti. V Cine je miliarda lidi, ktera chce jist a ktera se dere na vysluni. A temer vsichni tihle lide jsou pracovitejsi, inteligentnejsi a hlavne bezohlednejsi nez my. Protoze se chteji mit lepe nez jejich rodice ci vrstevnici. nechteji zit z jedne misky ryze denne a chodit v jednom munduru cely zivot. Drive byly v chudych zemich hladomory, prirodni katastrofy a nemoce porad decimovaly lidstvo. Opakovane najezdy kocovnych kmenu drzely lidi v pohotovsti a ve strehu.

A vem si Afriku, kolik je tam bidy z prelidneni. Ne proto ze jsou lide horsi, ale proto ze se umoznilo lidem premnozit i treba kolonialni politikou zapadu. vsichni se chteji mit tak dobre jako my ve vyspelych zemich. A ne vsude jsou k tomu podminky. Ale to se lidi, kteri ziji v tech spatnych podminkach nezajima. Nelze je nutit, aby zili opet kocovnim zivotem a lovili luky a sipy. A zili v slamennych chyzich.

12 hanci hanci | Web | 24. října 2006 v 17:56 | Reagovat

Radko máš pravdu. Jen mně připadá, že lidé ve vyspělých zemích by se měli chovat jinak, než se chovají. Ve vztahu ke zbytku světa, ať už po stránce ekologické nebo k lidem atd.Je to hrozně těžké. Mně bylo opravdu z toho dokumentu o Číně doslova zle. Ale jestli nejsou lidé horší, než dřív, tak lepší určitě taky ne. V nejlepším jsou pořád stejní, akorát se mění ty prostředky, technické vymoženosti atp. Já nevím, já jsem v tomhle směru hrozně pesimistická.

13 radka radka | 24. října 2006 v 18:07 | Reagovat

Asi jsou furt stejni. Tipuju.

14 Lenka Lenka | E-mail | Web | 24. října 2006 v 19:57 | Reagovat

Hmmm, ono záleží na tom, kam člověk zaměří svou pozornost. Uvidí to dobré nebo to špatné, nebo obojí zaroveň...

Hančí, dřív jsem se taky trápila nad stavem světa a pak mi došlo, že tím nikomu nepomůžu, jenom si otravuju život a ničím zdraví. Nyní vyznávám jednu úžasnou východní moudrost, traduje se to ve formě motlitby, prosby:

Bože, prosím dej mi sílu,

abych změnil to, co změnit mohu.

Dej mi klid a smíření s tím,

co změnit nemohu.

A prosím dej mi moudrost,

abych vždy rozeznal,

co změnit mohu a co změnit nemohu.

15 hanci hanci | Web | 24. října 2006 v 20:21 | Reagovat

Lenko, tu modlitbu znám dobře, jenže ne jako východní, ale nějakého svatého - nemohu si teď vzpomenout. Ale ono je to úplně jedno, je to pravda. S tím trápením si to taky říkám, ale často to není nic platné. Můžu to vědět, že s tím nic nenadělám, ale stejně se trápím. Ono záleží na momentálním stavu asi. Když je mně líp, tak snáším všechno líp. Když je mně hůř, tak snáším všechno hůř. to je asi normální. Měj se hezky.

16 ghost ghost | Web | 25. října 2006 v 17:54 | Reagovat

Hanci [10]: třicetiletá válka - ani televize, ani nic - zprávy o čemkoli se přenášely ústně - bez fotografií - zpravidla od člověka ke člověku přes několik lidí s velkým časovým prodlením. Sto kilometrů byla tak neuvěřitelná vzdálenost, že takhle vzdálená válka lidem přišla jako z jiného světa. Dnes je to hodina autem, pár minut letadlem.

17 hanci hanci | Web | 25. října 2006 v 21:13 | Reagovat

Ghoste, já jsem to myslela jinak. Myslela jsem, že hrůzy války ti lidé museli prožívat stejně, i když jim o tom nikdo nereferoval. A války byly pořád někde a mnohdy zabíraly docela velká území.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama