Můj nedostižný vzor v portrétu

27. listopadu 2006 v 21:23 | hanci |  Umění
VILMA VRBOVÁ-KOTRBOVÁ
Chtěla bych Vám ukázat některé portréty Vilmy Vrbové-Kotrbové. Je na nich dobře vidět, jak se měnila ve způsobu malování, ve výrazu, v barvě..... Přála bych si jednou dokázat namalovat podobně portrét alespoň z jedné tisíciny. A to nemluvím o tom, jak nádherně dokázala malovat děti.

Paní Jašková, olej na plátně, 1939
Paní Vlasta Matulová, olej na plátně, 1942
Podobizna Eleonory M., olej na plátně, 1943
Paní J.H., olej na plátně, 1983
Podobizna Vlasty K., olej na plátně, 1984
Podobizna Marie Tomášové, olej na plátně, 1986
A nemohla jsem odolat, abych neukázala také alespoň dva obrazy dětí:
Chlapec s kuželkami, olej na plátně, 1979
Kočky, olej na plátně, 1978

Dále bych chtěla ukázat zajímavý autoportrét Esther Olivé de Puig - je u něho i fotografie, takže je dobře vidět jak zajímavě je dosaženo podoby.
fotografie

autoportrét
Tak snad se někdo potěšíte krásnými obrázky tak, jako se jimi těším já, když se na ně dívám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 radka radka | 27. listopadu 2006 v 22:07

nadherne obrazky. Nejvic jsem samozrejme nadsena tim posednim. Ale to se dalo cekat :o) Jednoduse perfektni! Ale obraz jako ten posledni namaluje jen nekdo s genialnim nadanim.

Mozna jsi nemela davat ty dve malirky k sobe. To je jako zare slunce a jeho odraz na mesici.

2 hanci hanci | Web | 27. listopadu 2006 v 22:49

Já myslím, že se nedají srovnávat, každá je úplně jiná. V.Vrbová je ze začátku minulého století a už asi dávno zemřela, nemohu si to uvědomit, kdy. A tahle malířka de Puig je z konce minulého století. U V. Vrbové se mně strašně moc líbí ten vývoj k modernímu pojetí. Já ji přímo zbožňuji. ale zrovna tak miluji např. I. Rjepina, Modiglianiho a mnohé další. Každý je úplně jiný, každý je něčím geniální. Moc zdravím.

3 Jirka* Jirka* | 28. listopadu 2006 v 1:06

Jak říká Radka, jeden zajímavější než druhý.

U některých se ani nedá věřit, že něco takového lze olejem vytvořit. Například portrét Vlasty Matulové.

4 ghost ghost | Web | 28. listopadu 2006 v 4:01

Autoportrét Esther Olivé de Puig mi nic neříká.

VILMA VRBOVÁ-KOTRBOVÁ: Vlasta Matulová je prostě dokonalá. Technika provedení připomíná Moneta - tedy jde o zcela odlišnou techniku, než jakou používáš. Ale myslím, že by sis ji mohla snadno osvojit - není daleko od některých Tvých krajin.

5 hanci hanci | Web | 28. listopadu 2006 v 12:07

Jirka: pro mě je hlavně šíleně zajímavý ten posun právě od portrétu Vlasty Matulové k Marii Tomášové - ta první na začátku kariéry, ta druhá na konci. Obrovský rozdíl v pojetí a oba obrazy jsou tak úžasné.

Ghost:moje technika je otřesná, malování olejem jsem se nikde neučila, plácám to tak, jak to cítím, někdy to dopadá strašně. Přála bych se dopracovat alespoň k nástinu těch jejích posledních portrétů, ale asi to bude marná snaha.

Ten autoportrét E.O.de Puig je pro mě absolutně nedostižná věc, protože nemám žádné nadání a k takovémuto vyjádření portrétu je nutná velká dávka nadání. Obraz je jakoby zkreslený a přesto tam ta podoba je velká. Důležité je vystihnout ty nejpodstatnější rysy z podoby a přitom téměř nic nevykreslovat. To je vůbec to nejtěžší.

Schválně jsem uvedla tyto dvě malířky - jsou tak rozdílné a obě tak geniální.

6 anina anina | 28. listopadu 2006 v 12:54

Ahoj Hančí, hlavně posílám pozdrav...

Umění je určitě obojí a ten autoportrét mýma očima laika snad ještě větší.

Ale líbí se mi portrét paní Matulové.

V tom autoportrétu vidím snad něco dábelskýho, což je určitě hodnoceno, ale mě by to nedělalo dobře.Dalo by se o tom výrazu a proč se malířka tak vidí asi dlouho co psát...

7 radka radka | 28. listopadu 2006 v 17:30

mam rada moderni umeni. To samozrejme neznamena ze odmitam klasiku, ale u klasiky jednoduse nejsem ve stavu vytrzeni :o) Protoze to co moderna prinasi, je vnitrni pohled. Ona nam to nenamicha a nepredzvyka, aby nam to dobre chutnalo. Moderna nam to predlozi rozlozene na zakladni prvky, v uzasne zkratce. Namichat si to musime sami. kazdy tak jak to pro sebe citi.

8 anina anina | 28. listopadu 2006 v 18:45

Jo, Radko, někoho to ohromí, fascinuje, někomu to prostě nesedne, třeba ten celkovej výraz, co jsem myslela u toho autoportrétu.Podle mě už na fotce má ta malířka v sobě pro mě něco čarovného,magického,zvláštní fluidum.A tam mi to nevadí, naopak...Až na tom jak se namalovala svýma očima. Může mi připomínat ten výraz něco nepříjemného, co já vím...

9 radka radka | 28. listopadu 2006 v 19:09

Anino, v pohode :o) Nemusi se vsem libit vsechno :o) Ty portrety jsou krasne, jemne. Ta pani Matulova je moc krasna, urcite je krasna ve skutecnosti stejne jako na obraze.

Ten autoportret je pro me osobne fascinujici. Povesila bych si ho okamzite na zed. Malirka je krasna zena a nakreslila sebe. Na fotce ma stejne obleceni jako na obraze. Bily hermelin na fotce neni  bily ale hraje vsemi barvami a cerny klobouk je prodchnuty modrymi blesky. Stejne jako jeji tvar je plna stinu a barevnych her. A vidi se zamracene :o)Obraz neni verna kopie skutecnosti. Je to odraz sveta malire. MOc bnych si prala takovy portret.

10 anina anina | 28. listopadu 2006 v 19:33

Radko v tom autoportrétu je strašně moc energie, odhodlanosti a neohroženosti,taky sebevědomí, a jak ty píšeš právě, i ty blesky. Tedy v mých očích, pocitech.

Stejně je úžasný, jak děti malováním kolikrát nastíní co jak vidí, různé situace,jak vystihnou pro to i barvy.Vím, nepatří to sem asi, ale v nějaké souvislosti mě to napadlo.

11 radka radka | 28. listopadu 2006 v 19:37

Myslim ze deti ty farby vidi.

12 anina anina | 28. listopadu 2006 v 19:40

A možná citlivěji a čistěji,než my :)

13 radka radka | 28. listopadu 2006 v 20:27

To ano, ja jsem se od deti moc naucila. Hlavne jak prezit v nesnazich :o) Deti jsou zrcadla. Zrcadlime se v nich se vsemi nasimi problemy.

14 jana jana | 28. listopadu 2006 v 20:29

Moc se mi líbí potréty Marie Tomášové,paní J.H. a Vlasty K. Jak je tam spojena ta fyzická podoba s osobním vyjádřením autorky. Že namalovala člověka tak, že je poznat a dodala k tomu svůj vlastní výraz. Nevím ale, jestli bych si takový obraz dala na zeď. Asi ne. To spíš ten poslední, ale tam mi nějak právě vadí to, že na tom chtěla něco ukázat, určitá prvoplánovost. Možná je to tím, že je to tak trochu namalované na objednávku (je to vlastně obrázek z učebnice).

15 Janycta Janycta | Web | 28. listopadu 2006 v 20:37

U mně vede jednoznačně dvojka, mám ráda hodně realistický zobrazování, ale přitom to musí být umění a tohle je tak... Něžnej portrét...

16 radka radka | 28. listopadu 2006 v 20:54

pani Jaskova je moc krasna zena.

17 hanci hanci | Web | 28. listopadu 2006 v 20:56

ad 7) Radka - se vším, co tady píšeš, stoprocentně souhlasím.

Anino - taky moc zdravím. Jsem ráda, že se nad těmi obrazy tak zamýšlíte, je to bezvadné.

Paní Matulová - to byla báječná herečka v těch třicátých letech - např. film Modrý závoj (tuším, že se tak jmenoval a že tam hrála s K. Hoegrem)Vypadala naprosto přesně, jak na tom obraze - jakoby to byla fotka.

ad 14) Jana - to vůbec nevadí, že je to z knížky, kde jsou rady pro malování - je tam uvedená spousta malířů - věhlasných, na jejichž obrazech je ukazováno, jak se vyhnout chybám při malování a jak správně malovat. Nemyslím, že byl ten obraz malován nějak prvoplánově, že chtěl něco ukázat. Je to prostě obraz, který byl zdokumentován, byl focen tak, jak vznikal. to je vše. Mně se moc líbí. Je tam určitá deformace a přesto velká podoba. Strašně moc deformoval portréty a figury např. anglický malíř Francis Bacon a přesto v nich ta podoba byla, i když se mně to zdálo neuvěřitelné. Ale viděla jsem v TV dokument, kde byli ti lidé živí a pak portrét od něho, neuvěřitelně zdeformovaný a přesto naprosto podobný. Ovšem taky bych si ho nemohla pověsit na zeď a často se na něj dívat.

Ale na ten autoportrét, který jsem tady uvedla, na ten bych se ráda dívala pořád a ještě raději bych byla, kdybych alespoň z desetiny dokázala něco takového namalovat.

Všechny zdravím a jsem ráda, že nad těmi obrazy tak diskutujete, je to moc bezvadné.

18 Lenka z Luleå Lenka z Luleå | E-mail | Web | 29. listopadu 2006 v 9:39

Hanci, souhlasim s tebou ze obe malirky jsou hodny obdivu a kazda pro neco jineho. Je zajimave si prohlednout vyvoj u Vilmy Vrbove Kotrbove. Mne treba fascinnoval vyvoj Piccasa pri navstev jeho muzea v Barcelone. To je vzdy povzbuzujici, protoze clovek pak ma sanci rict sam sobe ze se taky urcite jeste umelecky vyvine :-) Ale hlavne...najde styl. A ten si myslim je obdivuhodny u Francouzky,tohle je neco co bych chtela dokazat. Pripomina mi to Svedskeho malire Ehrlinga. Treba nekd o nem...

Moc fajn a zajimave

Lenka

19 hanci hanci | Web | 29. listopadu 2006 v 13:32

Lenko, zravím. Souhlasím s Tebou ve všem, co píšeš, i když třeba já už nemám zrovna moc času, abych se někam vyvinula :o))). Když jsem kdysi zjistila, jak Piccaso maloval - kreslil na začátku, byla jsem v šoku. Ale ta genialita tam byla od začátku, úžasné kresby např. býčích zápasů atd.

Toho švédského malíře neznám, alespoň jméno mně zatím nic neříká, hned si ho půjdu najít do encyklopedie malířů, pak napíši.

20 Lenka z Luleå Lenka z Luleå | E-mail | Web | 29. listopadu 2006 v 14:00

Hanci, nevim jestli ho tam najdes. Je to mladý soudobý portretista,pokusim se ti neco od nej nafotit a nebo sehnat, abys to porovnala. Jeho portrety hercu napriklad zdobi mistni divadlo a jsou pro mne fantasticke... Ale treba jo, treba je uz hodne slavny, co ja vim :-) Co se tyce Piccasa, me zaujal jeho prvni obraz maminky, tusim, ze ho maloval snad jako 14-ti lety a ja byla totalne v soku, jak krasne muze takovej kluk malovat. Cas je relativni pojem...nenech se jim svazat, kazdy den je je krasny na to aby se zil a vyvijel... a kde jsou hranice? Kde jsou konce? Prave to prozivani a ziti a posunovani se zase o pid dal nas dela stastnejsimi a vyvinutejsimi. Takze vyvijet se muzes vzdycky..:o) Tvuj elan a dila jsou toho dukazem.

21 hanci hanci | Web | 29. listopadu 2006 v 14:15

Lenko, právě jsem skončila s hledáním, nikde ho nemohu najít, ani ve Slovníků světových malířů, ani na internetu - ale je to asi tím, jak píšeš, že je mladý. Budu ti moc vděčná, když nějaký obraz zveřejníš.

Já jsem za tu poznámku o tom čase dala smajlíka - já vím, že to musím zkoušet tak dlouho, dokud to jen půjde. Ale mám o sobě už velké pochyby. Ale stejně budu malovat pořád dál, nemohla bych s tím přestat, to je jasné - však mně jistě moc dobře rozumíš, i když jsi mladá a já stará - máš pravdu, věk není v mnoha věcech vůbec důležitý.

Ano, ten portrét matky od Piccasa ja úžasný. Pan Kremáček (akad.malíř-dva roky můj učitel v Lidové škole umění) vždycky říkal, že musí člověk umět malovat dobře  realisticky- a pak se může postupně z toho vyvinout abstrakce. Když někdo neumí malovat realisticky, je to na abstrakci poznat - tedy téměř vždy. Chybí tam právě ten obsah.

Moc zdravím.

22 radka radka | 29. listopadu 2006 v 20:37

TAky si myslim, ze kdyz nekdo neumi malovat realisticky, tak je to poznat. Z toho duvodu jak pises.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama