Zoufalství, 2006, olej na plátně, 92x61

6. listopadu 2006 v 13:01 | hanci |  Hančí obrazy

Dávám na ukázku můj poslední abstraktní obraz, který jsem nazvala Zoufalství - s podtextem Chtěl by všechno, ale nemůže nic. Je to olej, 92x61 cm, z letošního podzimu - 2006.
Budu vděčná za záporné kritiky, za připomínky, protože zápornými kritikami se člověk nejvíc naučí. Ale nebráním se ani kladným kritikám, ty mám také ráda, samozřejmě, jako každý :o))))) .
Možná vám to něco připomene. Už před delší dobou jsem zde zveřejnila skicu provedenou hnědou rudkou a napsala jsem, že ten námět někdy namaluji olejem. Tu skicu jsem nakreslila podle fotky polozamrzlé kalužiny - to jsem v ní uviděla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 radka radka | 6. listopadu 2006 v 13:09 | Reagovat

nejsem schopna zaporne kritiky. ten obraz je uchvatny!

2 hanci hanci | Web | 6. listopadu 2006 v 13:27 | Reagovat

Radko, moc ti děkuji, věřím ti, že říkáš to, co cítíš. Moc dík.

3 Misa Misa | 6. listopadu 2006 v 13:58 | Reagovat

Mas to uchvatne,ale muj bracha si mysli ze by to dokazal Líp...

Rika ze jeste vedet jak na to....

Jinak to mas hezky....

4 Wu Wu | Web | 6. listopadu 2006 v 15:57 | Reagovat

Žádná záporná kritika nebude, protože ten obraz je opravdu vynikající. Dokonale vyjadřuje zoufalou bezmoc ve zmrzlém světě... Ale trochu naděje tam zůstalo :)

5 hanci hanci | Web | 6. listopadu 2006 v 16:06 | Reagovat

Moc Vám všem děkuji.

Misa: lépe to jde vždycky - jen vědět jak na to, to je fakt :o)))

člověk se musí pořád snažit - i když je to sporné. Mně to zase malovala ruka sama od sebe. Když se snažím a moc o tom přemýšlím, je to na tom vidět a je to studené. Ani z toho sama  pak nemám tak dobrý vnitřní pocit, jako když to jde odkudsi zevnitř, ze mě. A maluji hlavně proto, abych pomohla sama sobě, je to možná sobecké, ale kdybych neměla malování, kdo ví, kde bych byla.

Všechny zdravím.

6 radka radka | 6. listopadu 2006 v 16:19 | Reagovat

Prave proto je to dobre, protoze to jde z tebe a je to kus tebe. Jednoduse to na ten papir odlozis a ono to tam zustane prilepene. Neveky. To je podle me tvurci dar z nebes. Proto je ten obraz tak pusobivy. Je to umelecke dilo.

7 hanci hanci | Web | 6. listopadu 2006 v 17:00 | Reagovat

Radko, máš asi pravdu, protože se mně vždycky do jisté míry uleví. Proto jsem se v těch nějtěžších životních situacích asi nezbláznila.

8 ghost ghost | Web | 6. listopadu 2006 v 18:01 | Reagovat

Je to silné. Pro mne příliš. Děsí mne to.

Ta kresba mi připomínala bezmoc. Ale tohle je nekonečná bolest zoufalství.

Munchův "Výkřik" je dobře udělaný obraz. Je v něm hrůza. Ale neděsí mne. Tohle mne děsí.

Neviděl jsem nikdy nic takového. Ale pravda - ještě jsem toho moc neviděl :-)

9 anina anina | 6. listopadu 2006 v 20:53 | Reagovat

Hančí, dobře si pamatuji na tuhle skicu,co se mi líbila.Dílo se mi líbí.Je úžasný, jak se z něčeho dokážeš vymalovat.

Kdybys ho sama nenazvala Zoufalstvím,asi bych si ho tak, nebo podobně nazvala pro sebe.

Cítím z něj toho zoufalství moc, zajetí někoho,bezvýchodnost,vidím tam dokonce přes jeho jakoby průhlednost tenkou hranici mezi životem a smrtí.A jakoby nad tím vším byla přívětivá aura.I tu tam vidím.Přesto cítím až úzkost.Ale mám ráda obrázky odkud se vyvalí spousta fantazie.

10 radka radka | 6. listopadu 2006 v 21:37 | Reagovat

je to volba barvy, modra je studena. Ve vsech odstinech. A z ni vyvera cervena. Barva srdce.

A to zoufalstvi mi tam neprijde jako ON, co chce vsechno. Spise jako spolecne zoufalstvi slepence dvou lidi, co se nedokazi jeden druheho dotknout. Presto jsou spolu prorosteni i kdyz je kazdy tazen na svoji stranu. A z jejich stredu vyrusta nadeje. At se stane cokoliv, ta nadeje se rodi z nich.

11 Janycta Janycta | Web | 6. listopadu 2006 v 21:47 | Reagovat

Hm, tak já holt zase (ač nerada) budu vybočovat z davu: nejsem zrovna nadšená, neoslovuje mě to vůbec... Nějaký křivky, zmatený, nesmyslný, nic mi to nesděluje... Což... Není zrovna kritika v pravým slova smyslu: protože abstraktům nerozumím, nejsem schopna odbornýho názoru. Čili jsem si to vlastně asi měla nechat pro sebe:-(. No, snad Hanci nepokazám radost. Ale neumím psát něco, co si nemyslím. Dobrou noc všem

12 Janycta Janycta | Web | 6. listopadu 2006 v 22:42 | Reagovat

Akorát snad ty barvy jsou docela pěkný, ale o to asi nejde, nevím...

13 Jirka* Jirka* | 7. listopadu 2006 v 0:26 | Reagovat

Název ani podtext z tohoto obrazu necítím, respektive nevidím, zkusím zítra, teď jsem už naladěný na spaní :), ale co vím jistě, že je barevně pěkně vyvážený. Modrá je ledová, stejně jako původní předloha, to mi je jasné, ale já v tom vidím spíš náznak něčeho lepšího....něčeho, co ještě nedrží pevně v rukou, ale už a to dosáhl/a (červená hmota). Vadí mi tam jen ty pruhy zleva a zprava, nevím, co tam dělají, nejdou mi dohromady se zbytkem. Obdivuju rozměr obrazu, do takového bych se bál pustit :o)

14 Adél Adél | 7. listopadu 2006 v 0:45 | Reagovat

Na mě to působí trochu temně, já bych to spíš nazvala vyhasnutí,  ale jinak to máte krásný a takhle hezky malovat neumí každej. Přeju krásnou noc.

15 anina anina | 7. listopadu 2006 v 6:58 | Reagovat

Ještě jsem se k obrázku vrátila.Nasadil mi brouka do hlavy...Ale tak by to asi mělo být...

Ty pruhy, o nichž se zminuje Jirka ve mě evokují jakoby dvě síly, z nichž každá působí opačným směrem.Snad touha, nebo snaha odpoutat se...

16 radka radka | 7. listopadu 2006 v 7:35 | Reagovat

Jo, taky mi to pripomina to co Adel - Vyhasnuti!!!, ale popel je jeste zhavy a doutna. Staci prilozit.

17 hanci hanci | Web | 7. listopadu 2006 v 9:44 | Reagovat

Všem děkuji za názory, moc děkuji.

Janycto, to je dobře, že sis to nenechala pro sebe. Neustále opakuji, jak je dobře, že se každému nelíbí všechno stejně. Akorát když nemáš vztah k abstrakci, tak se ochuzuješ o pěkné zážitky. Zkus se popustit fantazii z uzdy a něco si představ podle toho, jak na tebe ta abstrakce - jakákoliv - působí.Čímkoliv. A třeba i záporně. To je jedno. Důležité je, když to nezůstane bez odezvy. A je úplně jedno, jak to autor nazval. Každému to může říkat něco jiného a to je moc dobře.

Jirko, ty pruhy jsem tam prostě musela udělat, vnitřně mě to nutilo a nemohla jsem jinak. Udělaly se tam samy, já jsem to tak původně vůbec nezamýšlela. Možná to vystihla Anina v ad 15), ale to může zase každý cítit jinak.

Je bezvadné, jak v tom každý nachází něco jiného, je to zřejmě podle povahy každého atd. Jsem moc ráda. moc.

Všechny moc zdravím.

18 rulisa rulisa | 7. listopadu 2006 v 10:46 | Reagovat

Hm, mně ta modrá, ač studená, tím odstínem přijde trochu neadekvátně spokojená, spořádaná... Já nevím... Ale jinak... Bezmoc pahýlovitosti.

19 Janycta Janycta | Web | 7. listopadu 2006 v 15:50 | Reagovat

Hanci: moje fantazie je bujná bohužel až příliš...:-(. Ve vztahu k obrazům možná ne tolik, ale i tam bych řekla, že občas vidím kraviny, co jiní nevidí:-)... Ale děkuju, žes' tu moji "kritiku" vzala...

20 Leni ze Sevilly Leni ze Sevilly | Web | 7. listopadu 2006 v 17:50 | Reagovat

Je to velmi pusobivy obraz. Libi se mi. Kombinace barev a hodne modre je efektni.

Ja v nem vidim dve spoutane bytosti, ktere se dusi tim spojenim nebo aspon jedna z nich (ta horni cast mi pripomnina hlavu jedne z nich vypoustejici to dusno cervenym dymem).

Tez me tam rusi ty 2 pruhy, ale koneckoncu jim pridavam vyznam toho, ze ty 2 osoby semknute jsou jimi schovane - davaji jim soukromi...

Kdyby nepusobil tak smutne hned bych ho rada mela v pokoji...

P.S. Jsem rada, ze jsem se mohla zamyslet nachvilku nad necim jinym nez denni starosti ;)Dekuji Hanci.

21 rulisa rulisa | 7. listopadu 2006 v 18:27 | Reagovat

Mě tam ty pruhy nruší. Je to jako by to pahýlovitý zoufalství bylo o to víc samo - za sklem.

22 hanci hanci | Web | 7. listopadu 2006 v 18:56 | Reagovat

Ruliso, přesně to cítíš. dík.

Leni, taky děkuji, jsem ráda, že jsem tě tím odvedla od těch běžných starostí.

Dělá mně to moc velkou radost, když čtu, co v tom obraze každý vidí. Ani si neumíte představit, jak velkou radost mám. Dík moc.

23 Lenka Lenka | E-mail | Web | 7. listopadu 2006 v 22:21 | Reagovat

Mohla jsem se podívat až teď a dlouho to prohlížela. Tohle umění je, řekla bych. Cítím tam tu sílu hlubokých emocí taky. Ale každý tam asi opravdu vidíme malinko něco jiného. Je fajn, když si člověk může přečíst tolik komentářů a pocitů nad jedním obrazem...

Mně se naopak ty pruhy líbí moc, je to další rozměr, má to hloubku, plastičnost. A ta barva na mě nepůsobí chladně, zoufale, naopak modrá ve mě evokuje klid. On je ten chudáček pěkně zmrzačenej, taky skrčenej a sklíčenej a sice volá, ale není v něm skutečná chuť něco měnit. Je klidný, v podstatě hluboce smířený s tím, co je. Hlava dělá něco jiného než tělo. Hlava volá, ale celý trup je podivně klidný, vyrovnaný, tam není bolest, tam je klid, pozitivní klid, vyčkávající nebo smířený... tak nějak to na mě působí.

Víš, Hančí, nemusíš přemýšlet o tom, že když maluješ kvůli sobě, je to sobecké. Všichni umělci přece malují, píší ... kvůli sobě. Malují, protože je v nich tolik emocí, které musí někudy ven. Někudy krásně ven. Krásně ven. A je to tak v pořádku. Nikdy bychom neměli umění, kdyby tomu tak nebylo. Skrze umění sdílíme pocity druhým, setkáváme se s nimi, dáváme nahlédnout do vlastního nitra, možná nahlédnout do jakéhosi společného nitra nás všech. A tobě se to povedlo, daří.

Díky, že ses podělila.

24 Val Val | 8. listopadu 2006 v 8:14 | Reagovat

Fantazie, úzkost, rozrušenost,ty pruhy mě osobně neruší, spíš mi přijde, že chtějí rozpohybovat , roztočit tu strnulost a ledovost... Vážně úžasný obraz...

Hančí a to je jen vnímání diváka, ale Tvůj prožitek při malování to musí to být NĚCO. Moc Ti to přeju :o)

25 hanci hanci | Web | 8. listopadu 2006 v 9:55 | Reagovat

Moc Vám všem děkuji.

Val, máš pravdu, jsem po namalování takového obrazu úplně "vyřízená", ale je to krásné. Moc dík.

26 Janycta Janycta | 8. listopadu 2006 v 16:09 | Reagovat

HANCI:

Asi každej by měl dělat něco, co ho naplňuje. Něco, co mu pomůže vypnout mozek, když má starostí právě dost. A Tobě se to daří výborně. Navíc, ještě dáváš radost druhým lidem. Bud' na sebe hrdá:-).

27 hanci hanci | Web | 8. listopadu 2006 v 19:00 | Reagovat

Janycto, děkuji za komentář. Víš, hrdá asi nemám být na co, ale každopádně jsem hrozně ráda, že to zaujalo tolik lidí a každý se k tomu nějak vyjádřil. to jsem tedy opravdu ráda. A mám hezký pocit z toho, kolik pocitů - různých - to u nich vyvolalo. Každý to cítí trochu nebo i hodně jinak. a to je bezvadné.

Moc zdravím.

28 Janycta Janycta | 8. listopadu 2006 v 20:01 | Reagovat

No, já myslím, že hrdá bys klidně být mohla. Nemám ráda pochlebování, ale když člvoěk jasně vidí, že něčí práce stojí zato, říct by to měl. Takže si myslím, že bys měla uvažovat o výstavě. Mám poslední dobou dojem, že Ti sem chodí čím dál víc lidí, kteří Tvoje obrazy vysoveně "žerou":-), snad se ke mně přidají:-)...

29 radka radka | 8. listopadu 2006 v 20:37 | Reagovat

Pridavam se, obrazy od Hanci se mi moc libi!

30 hanci hanci | Web | 8. listopadu 2006 v 21:31 | Reagovat

Janycto, ono to s výstavou není vůbec lehké. Stojí to moc peněz  a na to nemám. Byla to náhoda, že ty dvě výstavy jsem dobře zvládla. Jedna byla v galerii - nově zřízená - v katolickém gymnáziu, kde je pro výstavy vybudovaný prostor. Je to starobylá budova, klenuté stropy - prostředí pro výstavy moc krásné. A druhá výstava byla v Brně v areálu nemocnice U sv. Anny - v kapli, kde jsou permanentně výstavy a platí se tak, že se jeden obraz nechá v nemocnici. Jinak se za prostory pro výstavu platí nekřesťanské peníze, alespoň jak je mně známo. a taky ty obrazy musí být samozřejmě zarámované - a rámy stojí hrozně moc peněz - a na to taky nemám. Mám zarámovaných jenom několik obrazů. Celkem bych jich měla nových cca něco přes 20, takže na výstavu už by to bylo. Ale zatím na to nemyslím. ani jsem nikdy na výstavy nemyslela, ty co jsem měla, to přišlo úplně náhodou. Ale lhala bych, kdybych neřekla, že jsem neměla velkou radost, také i z toho, že jsem na to měla dobré ohlasy. A dík tobě i Radce. Už vypnu PC, tak dobrou noc.

31 hanci hanci | Web | 8. listopadu 2006 v 21:37 | Reagovat

Janycto, teď jsem zjistila, že nemáš blog - no to je hrozné!!! proč? Já jsem k Tobě vždycky ráda chodila!! jednak jsi hezky psala, ale hlavně jsi tam měla vždycky nádherné fotky. Mně ten Tvůj blog bude hrozně moc scházet. Nejdřív Anina a teď Ty! Jsem z toho hrozně moc smutná. To není nic pěkného na dobrou noc. Doufám, že budeš ke mně pravidelně chodit. Byla bych moc ráda. Moc Tě zdravím a je mi z toho fakt smutno.

32 Janycta Janycta | 8. listopadu 2006 v 22:02 | Reagovat

HANCI: to víš, já si to holt představuju jako Hurvínek válku: netuším, jak se taková výstava zařizuje, já si vždycky myslela, že s tím jde za někým, kdo má prachy a rozumí umění, ten řekne: jééé, to se mi líbí, to zacáluju a výstava je na světě:-). Ale jak vidím, je to složitější:-(. Štve mě, jak peníze hýbou světem:-(... Ale snad se v budoucnosti zadaří...

Na blogu jsem měla od včerejšího do dnešního odpoledne článek , kde píšu, proč to dělám, taky jsem tam plácla dvě svoje fotky (na kterých jsem já), dlužila jsem je Vám všem, kdo jste tam chodili. Nechtěla jsem s mazáním dlouho otálet, řekla jsem si, že rozhodnutí padlo, takže po tom dni je tak akorát načase jednat. Myslela jsem na Tebe, žes' to nestačila zaregistrovat, ale dýl jsem čekat vážně nechtěla. Ony ty články stejně nebyly dobře napsaný, protože většinou málokdo pochopil, jak co myslím. Navíc, pořád dokolečka bych tam blábolila o svým neutěšeným duševním stavu.

No a měsíc jsem nefotila, čili v tomto směru už taky nemám co řešit... Kvalitních fotoblogů jsou mraky, jde jen o to, vybrat si jinej, takže nesmutni...

Zjišt'uju, že zkrátka nejsem zrovna odolnej jedinec, tři měsíce jsem se pořádně nevyspala a připadá mi, že není dobrý házet svoje deprese na jiný lidi.

A pak mi tam taky lezli určitý lidi, který znám osobně, nikdy bych si nepřála, aby moje články našli, čili mi dost vadilo, jak si o mně můžou krásně číst...

Dobrou noc, snad se nezlobíš...

33 hanci hanci | Web | 9. listopadu 2006 v 7:30 | Reagovat

Tak to je mně líto ještě víc, žes tam měla svoje fotky a já je neviděla. Já v posledních dnech nestíhám chodit na všechny blogy denně, takže to mám rozdělené. Mám ještě další činnosti, které jsem se rozhodla, že nebudu už tolik zanedbávat. Taky právě u nás byla návštěva, takže předevčírem jsem prakticky  na blogu byla neparně. Tak to mě opravdu hodně a hodně mrzí. Že jsem si to nepřečetla a že jsem Tě neviděla a že končíš.

Moje nabídka na Tvou návštěvu platí pořád, naše město je opravdu krásné a má hodně památek. - Jediná podmínka pro návštěvu je, že nesmíš mít žádnou infekčí nemoc - rýmu, kašel atp. To je pro mě značně nebezpečné, protože u mě má takové onemocnění dalekosáhlé následky a kvůli slinivce nemohu užívat žádné léky. Jinak nic nebrání tomu, abys přijela kdykoliv bys měla náladu a chuť.Moc Tě zdravím a přeji hodně sil do dalšího životního boje.

34 Vít Švajcr Vít Švajcr | E-mail | Web | 9. listopadu 2006 v 8:44 | Reagovat

Vidím tři postavy. První vlevo s dlouhým nosem. Zády k ní stojí pravá osůbka, tajemná, bez tváře a výrazu, žijící ve svém světě, bez zájmu o to, co se děje okolo ní. Třetí osoba v pozadí je (ta nejvíce zoufalá???); vyje směrem vzhůru, chrlí ze sebe ... krev,lásku, dobro, touhu, poznání.... Ty dva v popředí jsou v pohybu - proto ty rozmazané šmouhy, chodí sem a tam. ten vzadu je statický. Stojí a chrlí....

Nemusejí to být tři postavy, ale jen jedna. Může jít o její vývoj. Buď zpředu dozadu. NEBO!!! Zezadu dopředu!!!!!!!!! Ano, i tak se lze na toto dívat, začíná zouflastvím, a šup,... za nějaký čas,...... spokojená žena (?) odchází pryč..... z obrazu,.... Nebo jen sedí, ruce opřené o kolena (...například),.... a už jen vzpomíná, jaké to bylo, a že teď je to jiné.....  Zoufání zústává v pozadí.....

Může také jít o tři prožité životy. Z toho ty dva, které jsou vyjádřeny rozmazanými pruhy, teprve přijdou.....

Nejde o to popsat slovy, co je na obraze, ukazovat si prstem tu a tam, tohle a onde. Jde o city a pocity, jde o vnímání děje, obrazu, myšlenky, vcítění se..... Proto se mi moc nechce u obrazů (a potažmo fotografií) příliš hovořit konkrétně,....

Obraz je to úchvatný! Děkuji za něj.

Vít.

35 hanci hanci | Web | 9. listopadu 2006 v 10:38 | Reagovat

Pane Švajcre, neumím ani nijak vyjádřit, jak mě Vaše hodnocení potěšilo, velmi si ho vážím. Moc děkuji.

Srdečně zdravím.

36 Jsemtři Jsemtři | 9. listopadu 2006 v 13:00 | Reagovat

Tak jsem prolétla komentáře a přidám ten svůj.

Nejsem znalkyně umění, jen se dívám a mám pocity.

Jsou obrazy které na mě působí, vyzařují příjemně a ty které působí opačně. Miluju  kovově a temně modrou, ale tys nějak dokázala, že tahle modrá je taková jakoby studená a nesympatická. Asi taková, jako je samo zoufalství. Myslím, tedy cítím, že to zoufalství tam je, nějaká cizota, chlad a prázdnota. Ten někdo, kdo se na mě z toho obrazu dívá ovšem musí být zoufalý, protože je to osoba hodně osamělá a schizoidní. Závěr: vzbudilas ve mně pocity a fantazii - tedy obraz se mi líbí, protože ten někdo, nebo to něco na něm se mi vůbec ale vůbec nelíbí....

37 mademoiselle Prosím mademoiselle Prosím | 9. listopadu 2006 v 20:47 | Reagovat

Také nejsem znalec, ale myslím, že dobré umění je umění, které vzbudí nějakou reakci, pocity... A tvůj obraz je vzbuzuje. Název opravdu sedí.

38 anina anina | 9. listopadu 2006 v 21:11 | Reagovat

Hančí, at už obraz vyvolává jakékoliv reakce je to dobrý obraz.Protože ty pocity tam někdo, kdo to umí ze sebe dal.

A co s obrazem, který mlčí...

Ten tvůj hodně sděluje.

Měj se hezky.

39 Ivoš Ivoš | E-mail | 10. listopadu 2006 v 9:19 | Reagovat

Je to paráda!Obraz na mě dělá dojem, jako by na jej tvořili společně Špála se Šímou - Šíma mu dal motiv a Špála barevně realizoval:-)Pouze ten název mi až tak nesedí, obraz na mě působí spíš uklidňujícím dojmem ale v tom je právě ten kumšt odlišující umění od kýče - umění promlouvá ke každému jinak, nutí člověka v obraze hledat a nacházet, kdežto kýč předkládá jen načančanou formu, která se "musí" líbit.

40 hanci hanci | Web | 10. listopadu 2006 v 10:08 | Reagovat

Děkuji moc Vám všem. Je to úžasné, jak k obrazu má každý jiný vztah, každému to evokuje něco jiného. Jsem moc ráda a jsem Vám všem moc vděčná za komentáře.

41 qizator qizator | E-mail | Web | 12. listopadu 2006 v 13:58 | Reagovat

Zprvu se mi vůbec nelíbyl, ale po delším zakoukání ... Má své kouzlo... Pěkné

42 hanci hanci | Web | 13. listopadu 2006 v 19:09 | Reagovat

Děkuji, možná je ještě lepší, když se obraz zalíbí až po podrobnějším pozorování a delším přemýšlení.

43 Lenka Lenka | E-mail | Web | 20. listopadu 2006 v 0:45 | Reagovat

Nemám sílu číst všechny ty komentáře nade mnou, tak je možné, že to již někdo napsal. Obraz se mi líbí, je zajímavý, ve mě evokuje stádo místních zubrů na vrcholcích hor v parku Sarek. Prosím Vás jen mi pozraďte, jak to, že se Vám jej podaří tak skvěle nafotit. Já cokoliv namaluju a vyfotím, tak vypadá podstatně hůř než ve skutečnosti.

44 hanci hanci | Web | 28. listopadu 2006 v 21:21 | Reagovat

Lenko, nalezla jsem Tvoji poznámku až teď. I tento obraz vypadá ve skutečnosti mnohem lépe, i když se fotka mému vnukovi - který tvrdí, že neumí fotit - opravdu hodně povedla. Ani jeden můj obraz zde na blogu uveřejněný neodpovídá vůbec skutečnosti. Odlesky olejové barvy, zkreslení, většinou úplně zkreslené barvy - někdy jen částečně - jako např. u tohoto obrazu, ten vyšel lépe, než většina těch druhých.... a mnoho dalších věcí. Kdybych trvala na podobnosti s originálem, tak bych zde nezveřejnila vůbec nic. Takže když se dívám na Tvoje obrazy, dovedu si moc dobře představit Tvé "utrpení". Ale dík, žes je překonala a obrazy zveřejnila.

45 Lenka z Luleå Lenka z Luleå | E-mail | Web | 29. listopadu 2006 v 15:00 | Reagovat

Jojo, tak nejak. Moje obrazy...ty co jsem zatim zverejnila, fotil kamarad a mam uz je jenom na fotkach, ktere jsem po te prescannovala a ted jsou takove jake jsou. Uz s tim nic neudelam... Clovek prijde hlavne o dojem plasticnosti, ktery obraz vyvolava.

A to jsou jen akvarely...u oleju je to podle mne jeste horsi. Ale ty uz budu fotit zase lepsi technikou respektive pozadam odbornika v domacnosti :-) Ale hlavne ze jsem se rozhoupala, diky za popud Hanci...

46 hanci hanci | Web | 29. listopadu 2006 v 19:52 | Reagovat

Lenko, já mám taky většinu nafocenou tak, že fotky oskenuji a pak je dám do PC, až ty novější obrazy jdu z foťáku přímo do PC. Nedá se nic dělat. Zjistila jsem, že i profesionální fotograf obrazy fotí špatně. Musí být na to přímo specializovaný.

47 Míšu miluju navzdy Míšu miluju navzdy | 18. ledna 2007 v 20:06 | Reagovat

je to zajmavi neco z toho cejtim ale nevim co

48 Aja Aja | 7. února 2007 v 19:15 | Reagovat

Ahoj, Přišla jsem si opět pro jakýkoli pocit a opět jsi mě dostala :-)) Dřív než na text koukám na obrázek - sevřela se mi dušička a jen těžko se mi dýchalo a hned po přečtení si uvědomila ....

49 hanci hanci | Web | 15. února 2007 v 10:50 | Reagovat

Ahoj Ajo - dík za komentář. Měla jsem teď delší vynucenou přestávku - nemohla jsem k PC. Jsem moc ráda, že na Tebe ten obraz nějak působí. Jakkoliv. Moc zdravím.

50 ledou ledou | E-mail | 17. února 2007 v 21:28 | Reagovat

...jen malá změna - Bezmoc...s podtextem Chtěl by všechno, ale není ničeho schopen. Chápu to jako výzvu k zamyšlení mezi zoufalstvím a bezmocí. Původně jsem hledala na serveru slovo zoufalství. Takže mě tvůj obraz velmi potěšil. :-))

51 hanci hanci | Web | 18. února 2007 v 18:01 | Reagovat

ledou - moc dík za komentář - ano máš pravdu. Moc zdravím.

52 Obraz z kaluže Obraz z kaluže | 28. února 2008 v 14:12 | Reagovat

Nečekané a zoufalé spoutání raději bez rukou. Rudé uniká,  v tichu, kdy pád do bolesti, odchází. Celé ach modré  je neviditelné a tak možné už  jedině v tichu  kaluže nechat  jak obraz zamrznout.

53 hanci hanci | Web | 29. února 2008 v 13:34 | Reagovat

Díky moc za komentář.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama