Aukce

7. prosince 2006 v 12:33 | hanci |  Umění
Každý rok dávám nějaký obraz do aukce, výtěžek jde na stacionář pro mentálně postižené děti u nás ve městě. Shodou okolností bydlíme přímo naproti stacionáři.

I letos jsem donesla do rámařství obrázek, i když tentokrát malý, nazvala jsem ho Snění. Vždycky jsem dávala velké obrazy, ale letos jsem žádný vhodný nenašla. I s tímto obrázkem jsem se nemohla jaksi rozloučit (nemluvím o kvalitě, ale o vnitřním vztahu k němu), ale pak jsem ho přece jenom odnesla do rámařství. Nemohla jsem vůbec vybrat vhodný rámeček, žádný výběr zde není. Domluvila jsem se, že se přijdu po týdnu podívat, jak to dopadlo, protože jsem z výsledku měla docela obavy. Jenomže, když jsem zarámovaný obrázek uviděla, tak mně bylo jasné, že ho prostě pryč nedám. Jsem asi hrozný sobec, ale zkrátka jsem nemohla. Takže jsem zaplatila strašných 350,- Kč za rám a honem donesla další obrázek (nazvala jsem ho "Neřešitelné problémy"), abych na aukci něco dala. Necítím se zrovna kvůli tomu moc dobře, ale na druhé straně - obrázek mám pořád na očích a jsem ráda, že ho mohu vidět. Nejraději bych nedala pryč ani jeden svůj obraz, vždycky je to pro mě hrozně moc těžké. Teď mě taky hodně mrzí, že jsem prodala to Zoufalství. Tisíckrát raději bych ho měla doma. A to jsem peníze za něj dala do pitomého okna!! Kdybych si alespoň za to mohla koupit barvy a pořádné štafle - ty jsou můj dlouholetý sen. Nebo bych si strašně přála foťák, abych si mohla obrazy fotografovat sama. To je už úplně nesplnitelné přání, protože nemohu vydat ani stovky, natož tisíce. Strašně moc jsem si přála koupit knížku od Hassana Bajeva: Přísaha - Chirurg pod palbou (jsou to zážitky chirurga v Čečensku), ale stojí 300,- Kč, takže nic pro mě. O knížce od Josefa Forbelského: Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století - to už vůbec nemluvím. Ta stojí 600,- Kč. Nad oběma knížkami mě bolí srdce, je lépe nevědět, že vychází. Ale to neplánované rámování udělalo čáru přes rozpočet na delší dobu. Na vysvětlenou - ta společnost, která aukci pořádá, rámování platí sama, dodávají se jenom obrazy.
Tak sem vkládám jednak ten obrázek Snění, pak obrázek Neřešitelné problémy a dále na ukázku, jak jsem nezvládala akvarel (v r. 1971-74), oproti Radčinu tatínkovi (jeho krajinka je moc krásná) nebo Lence z Lulea (její akvarely mně provokují hodně fantazii) a pak ještě na pobavení hlavu štiky (rovněž z té doby) - ta je zase pastelem, který rovněž moc neovládám a ještě dva monotypy - tuto techniku jsem měla moc ráda, ale už ji vůbec nedělám.
Snění, olej na plátně, 40x30, 2005

Neřešitelné problémy, olej na plátně, 24x30, 2005
Ananas, akvarel, 1971-74
Ovoce a česnek, akvarel, 1971-74
Houba, akvarel, 1971-74
Štika, pastel, 1971-74
Prababička I, monotyp, 1971-74
Prababička II, monotyp, 1971-74
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Standa Horník Standa Horník | E-mail | Web | 10. prosince 2006 v 20:52 | Reagovat

Je to tu dobrý/Jukněte na můj blog

2 bos. bos. | Web | 10. prosince 2006 v 21:51 | Reagovat

štika má opravdický štičí výraz :)

proč Ti dělá takový problém dávat obrazy pryč? máš je jako děti? nebo je maluješ vlastně pro sebe, jsou Tvojí součástí, takže vlastně prodáváš kus vlastního nitra?

ptám se i proto, že sama maluju a často pro přátele. myslím na budoucího majitele od samého počátku, při kupování rámu i natahování plátna, a tak je jeho osobnost zapsaná v obraze. něco jako malba na míru. sama si nechávám jen pár.

3 ghost ghost | Web | 10. prosince 2006 v 23:15 | Reagovat

Můj přítel malíř trpěl, když měl vybrat obrazy na prodejní výstavu. Měl dost obrazů, které odmítal podepsat (aby nešly na výstavu k prodeji). Dokonce i obrazy, které rozdal, si vypůjčil na výstavu, kterou měl v Klatovech k třicátému výročí malířské činnosti, a potom je odmítl vracet. Tehdy mi psal, že ty obrazy jsou jako jeho děti, a že je nechce pustit z domu.

4 hanci hanci | Web | 11. prosince 2006 v 18:59 | Reagovat

Ad 1) byla jsem na vašem blogu a napsala tam komentáře. Dík za pochvalu.

ad 2) Já nevím, proč mně to dělá takový problém, ale dělá. Mám to asi tak, jak píše Ghost o svém kamarádovi malíři. pro mně to nejsou jenom jako děti, je to, jako bych dávala kus sebe. úplně cítím fyzickou bolest. Je to asi tím, že se nějak "vymalovávám" z těch svých trablů a fyzických problémů a pak to v těch obrazech vidím. I když jsem ale třeba malovala pro zetě kopii starého obrazu a nebylo to "ze mě", stejně se mně nechtělo mu to dát.I když maluji přímo pro někoho, je to stejné.

Ale já ty obrazy doma nemám, v drtivé většině všechno rozdám, nepatrně prodám - to téměř nic.

Je to těžké a neumím to vysvětlit. Jsem hrozná.

Jsou někde k vidění tvoje obrazy? moc ráda bych je viděla.

Dík všem za komentáře.

5 bos. bos. | Web | 11. prosince 2006 v 20:26 | Reagovat

hanci, jsou když klikneš na odkaz vedle mého jména, zvětší se pak kliknutím na obrázek. fotit obrazy ale moc neumím, tudíž vlastně ukazuju něco, co je o několik tříd horší než realita. nebo si to aspoň myslím ;)

6 hanci hanci | Web | 11. prosince 2006 v 21:55 | Reagovat

Bos. - dík, už jsem si to prohlédla, je to moc zajímavé a hezké, zvláště se mně líbí rány, milostný, krajina po bitvě a zrcadlení. Ještě by mě zajímala velikost, zdá se, že jsou to hodně velké obrazy. Přeji Ti při malování hodně radosti a úspěchu.srdečně zdravím.

7 bos. bos. | 11. prosince 2006 v 22:27 | Reagovat

hanci, děkuju moc. ano, mám ráda velké formáty. největší je krajina po bitvě (malovaná celá jen tmavým kraplakem, tuhle barvu mám strašně ráda), dva metry na metr deset myslím, milostný je metr na osmdesát, zrcadlení tak nějak podobně a rány je metrová nudle na 30 cm. vybrala sis ty, se kterými žiju - první dva zmiňované jsem darovala příteli, zrcadlení je předposlední dokončený obraz pro mne samotnou a rány jsou pro jedno místo v domě, kde jsem dlouho bydlela.

za úspěch při malování považuju, když se ze mě stane průchozí trubice (přesně tak to cítím) a ta radost je jako platba za to, že jsem se nechala použít jako nástroj.

zdravím i Tebe. a přeju Ti, aby se Ti splnilo, co si doopravdy přeješ.

8 Krysa Krysa | E-mail | Web | 12. prosince 2006 v 7:48 | Reagovat

Naučí mě někdo jak se kreslí akvarelem? Já je dostala loni k vánocům a nějak mi to furt nejde....

9 anina anina | 12. prosince 2006 v 8:29 | Reagovat

Hančí, musí být opravdu těžkí, a vůbec ne sobecké se rozloučit "se svým dítětem",protože stejné už se těžko povede.Líbí se mi štika, moc povedená, a hlavně babičky :)

10 hanci hanci | Web | 12. prosince 2006 v 10:34 | Reagovat

bos. - ty velké formáty - to je nádhera. Jenomže, kde to malovat? není místo! jsem ráda, že jsme vnitřně podobně naladěné. Moc Ti přeji, aby se Ti dařilo.

Krysa - no, akvarel je určitě jendna z nějtěžších technik. Musíš mít dopředu v hlavě přesně všechno "vyobrazeno", co chceš udělat, protože už pak nic nemůžeš změnit. A bílá místa jsou prostě místa bez barvy. Jestliže nemůžeš chodit do nějakého kurzu, tak potom existují i knížky - teorie - kde se něco bližšího dozvíš. A potom už jenom zkoušet a zkoušet, ono to přijde. - co si ještě pamatuji - vždycky jsem si zespoda ten papír přetírala mokrou houbou, ono se to pak krásně rozpíjí. Ale musí to být tak akorát, ani moc, ani málo. Ale to se pak maluje napnuté na specielním rámu. - ale třeba to ovoce jsem malovala jen tak na obyčejné čtvrtce papíru.

Anino - moc zdravím!!! - mně se ještě NIKDY nepovedlo namalovat podle sebe stejný obraz, ani to už nedělám. Protože to už byl vždycky jenom odvar, prázdný, to co bylo ve mně, už bylo pryč - v tom prvním obraze.

Tu babičku jem tenkrát měla hodně chválenou, byla i na výstavě v Brně a i kdesi jinde po republice - kde se vystavovaly práce z Lidových škol umění. Monotyp jsem měla moc ráda, ale doma to nemám kde dělat, ta černá barva se nedá smýt a manžel to nesnáší.

11 bos. bos. | 12. prosince 2006 v 21:24 | Reagovat

i Tobě, hanci. ať se daří jen a jen lépe :)

12 Lenka z Lulea Lenka z Lulea | E-mail | Web | 14. prosince 2006 v 19:27 | Reagovat

Hanci! Tak trochu po prestavce se ti opet ozyvam...

Musim rict, ze jsem nadsena vsim co ukazujes...Oleje, akvarely, monotyp i pastel. V kazdej  je neco jineho a je videt, ze jsou to ruzna obdobi...pokus o zachyceni reality,jindy vyjadreni pocitu, jindy vykresleni detailu... proc zatracujes svoje akvarely, daly tim oc prace a ten cesnek je naprosto skvelej! A ten prvni olej...Neresitelne problemy, mi silne pripomina moje oleje, pockej, az s nimi vylezu... :-)

Jenom pro Krysu,jak na to s akvarelem. Ja sama nikdy do zadneho kursu nechodila, ale existuje jich mnoho. A pak take mnoho publikaci, ktere se dajikoupit, precist a pak se ridit jednoduchyma radama jak postupovat. Asi zaklad je zacit svetlymi tony a jen jednou ci dvema barvami a pak postupne pridavat... Nesnaz se hned delat se vsema barvama najednou, vznikne z toho rozpity cirkus...A hlavne...ciste stetce...stale ciste stetce.  Moc zdravim...

13 hanci hanci | Web | 15. prosince 2006 v 17:57 | Reagovat

Lenko, moc zdravím a dík. Taky chodím na blog teď velmi sporadicky, jednak moc práce, jednak se necítím moc dobře.

A taky dodělávám portrét jedné paní a dává mně to šíleně zabrat. Možná ho už příští týden ukážu. Myslela jsem, že už ho vůbec neudělám,pořád mně to nějak nešlo, ale dneska bylo poslední sezení a paní byla absolutně nadšená. Tak snad konečně budu už dneska spát.

Ještě k tomu akvarelu - vystihlas to dobře, ten česnek jsem měla hodně chválený. ale absolutně nemůžu říct, že bych akvarel zvládala, to vůbec nec. Ale možná si ho ještě i zkusím. Ten monotyp mě opravdu hodně moc bavil, chtěla bych si ho taky ještě zkusit, ale je to problém, kde to dělat. Používá se jakási tiskařská čerň nebo něco takového, už si přesně nepamatuji, jen vím, že se člověk šíleně zapatlá a všechno kolem - prostě se tomu nedá zabránit. Ale dělá se to moc fajn a vypadá to hezky a zajímavě.

Hrozně už se těším na Tvoje další obrazy, zatím se mně všechny strašně moc líbí.

Zdravím srdečně.

14 Krysa Krysa | E-mail | Web | 16. prosince 2006 v 18:45 | Reagovat

Děkuji za radu a ať se daří :) Taky kreslim, ale jen tak, pochybuju, že by se to někomu líbilo a vzhledem k tomu, že je mi 14 tak bych je stejnak ani nemohla nikam dát a tak... :)(:

15 hanci hanci | Web | 21. prosince 2006 v 17:07 | Reagovat

ad 14) Krysa: pokus se sehnat knížku "Jak malovat akvarel" od José M. Parramóna a G. Fresqueta. Nebo si ji vypůjči z knihovny. Na začátek by pro Tebe byla, myslím, úplně postačující, dozvíš se tam správné základy malování. Vyšla od těchto autorů celá řada - Jak malovat olej, portrét, figuru, tužkou, pastelem..... Pro amatéry začátečníky je to určitě výborná pomůcka.

A nevím, proč by jsi nemohla na svém blogu zveřejnit svoje obrázky a s věkem už to nemá společného vůbec nic. Kdybych uvažovala jako Ty, tak bych sem taky nemohla vůbec nic dát. Já už jsem oproti Tobě zase hodně stará, takže bych taky měla umět víc, ale neumím. to nevadí, hlavně že Ti malování dělá radost, to je nejdůležitější. A když Ti obrázky někdo zkritizuje, tak alespoň vidíš chyby a můžeš se tím jenom naučit. A jistě poznáš, jestli to kritik myslí vážně nebo je jenom zlomyslný. A z toho bych si nic nedělala. Držím palce a maluj.

16 Dafíídek Dafíídek | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 11:29 | Reagovat

Jo jo , moje řeč

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama