Jen tak

14. ledna 2007 v 19:45 | hanci |  Jak jde život
Musím poděkovat Rulise - konečně jsem si díky její radě mohla upravit blogy tak, že když je otevřu, otevře se mně naposledy napsaný článek. U některých blogů jsem to tak měla, aniž bych věděla proč a u některých se mně otevíral stále tentýž starý článek - např. u Lenky, Eby, Aniny... Ze začátku jsem tam chodila, podívala se - opět starý článek, tak jsem šla pryč. No, pak jsem už na to přišla a proklikávala se k novému článku. A teď už to budu mít bez problémů. Takže dík.
Aby to nebylo jen tak, mám problém u Haaska - dotaz jsem mu napsala u článku Snowboarďáci. Nejsem schopná odeslat u něho komentář.
Ještě sem napíši dvě krásné věty z rovněž krásného filmu Sansára:
"Všechno, s čím se setkáš, ti může být cestou."
"Něco musíme mít, abychom se toho mohli vzdát."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 anina anina | 14. ledna 2007 v 21:06 | Reagovat

Ahoj Hančí, moc hezké citáty...

Taky si myslím, že vše co potkáváme, nám nejen může být cestou, ona už to cesta někam je...

Měj se hezky.

2 Lenka Lenka | Web | 14. ledna 2007 v 22:28 | Reagovat

Hančí, já tě stejně obdivuju, jak umíš zacházet s blogem. - Jinak Haask napsal návod, jak vkládat příspěvky na jeho mezinárodní blog (pro lidi, kteří neznají angličtinu, to může být složitější).

Tady to je hezky popsaný:

http://haask.blogspot.com/2007/01/pidvn-koment.html

3 rulisa rulisa | 14. ledna 2007 v 22:52 | Reagovat

Jé, díky za díky. :-) Jsem ráda, že funguje. :-)

Mně se moc líbí ten druhej citát. Výkladů má víc, já si v něm našla jeden, u kterýho mě napadlo, že takhle nějak žiju...

4 Lenka z Luleå Lenka z Luleå | E-mail | Web | 15. ledna 2007 v 14:21 | Reagovat

Mila Hanci, obzvlaste o klikatosti nasich cest a jak neocekavane veci mohou prinest, bych mohla take vypravet... Co zdanlivych malickosti ovlivnuje nas pristi zivot...  Mam problem nekdy ozelet veci, opoustet...a prave tahle veta mi pripomina, ze se musime naucit i to.. treba proto, ze jsme si s nimi uzili a ma je mit nekdo jiny. A ze tim, ze se jich vzdame, se najde prostor zase pro neco noveho. A chapu v tom i upozorneni na to vazit si toho, co mame a ze ne vzdy ve skutecnosti mame to, co si myslime, ze mame. Jejda, to je sroubovane...ale snad mi rozumis. Moc zdravim L.

5 hanci hanci | Web | 15. ledna 2007 v 14:35 | Reagovat

Lenka - já jsem to přesně podle toho návodu dělala a nepovedlo se. Asi dělám nějakou chybu, nevím.

Ru - ještě jednou díky.

Lenka z L.: vůbec to není šroubované, rozumím tomu a se vším souhlasím.

Moc všechny zdravím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama