Opět Třicetiletá válka

21. února 2007 v 15:56 | h |  Knihy
Nedá mně to, abych se s Vámi nepodělila o pár zajímavostí. Knížku už budu mít dočtenou - těch 600 stran je děs - ale mrzí mě, že už knížka končí.

Nejdříve opíši způsob, jakým také mohla probíhat kapitulace:
str. 328-329
......Když švédské jednotky došly k Landskroně, nalezly i toto město liduprázdné. Pouze hrad, položený severně od města, byl bráněn. Hornovo vojsko zahájilo obléhání............. Posádka hradu odmítla dále bojovat a 7. dubna se vzdala. Kapitulace proběhla kavalírsky, jak bylo u šlechticů zvykem, když na to měli čas a chuť. Dánský velitel Henrik Huitfeld a jeho důstojníci zdvořile s Hornem poobědvali, drancování bylo přísně zakázáno, a když se přesto ukázalo, že nějaké Huitfeldovy věci přece jen, no ano, nějak zmizely, byly okamžitě nalezeny a odevzdány majiteli. Nakonec byla posádka - dva důstojníci a dvacet šest mužů - se švédským doprovodem odvezena do Malmö obsazeného dánskými jednotkami a na cestu jim byly zapůjčeny vozy a koně k přepravě zavazadel a nemocných.....
Bylo dohodnuto mírové setkání mezi Švédskem a Dánskem......pobavil mě popis vybavení místnosti:
str. 364
.....Nejprostornější místností byl pokoj na faře, a proto se zde ubytoval kancléř Oxenstierna. Na stropě a po stěnách byly rozvěšeny závěsy, v rohu místnosti postavena kancléřova ohromná postel s taftovým baldachýnem, doprostřed byl umístěn velký stůl a několik lenošek se sametovým potahem. S ložnicí sousedila jídelna, vyzdobená červenými závěsy a zlatem protkávaným ubrusem, nad stolem byla zavěšena nebesa, která stejně jako všeobecně rozšířená nebesa nad lůžky sloužila především jako ochrana proti štěnicím a jinému hmyzu, který padal ze stropu.......
Další ukázka se týká rasismu (v kapitole se také, mimo jiné, popisují různé způsoby osídlování Ameriky - Angličany, Holanďany, Švédy........ u každého to probíhalo jinak):
str. 499
................že evropská představa podřadného divocha, určeného k zatracení, v té době ještě v evropském vnímání jiných kultur nepřevládala. Rasismus byl neznámý, objevil se až v devatenáctém století. Evropané sedmnáctého století byli spíše zvědaví a mnohdy při setkání s cizími kulturami nadšení, a pokud některý lid pokládali za horší, nevycházelo to z představ o rasové hierarchii. Jednou z nejdůležitějších zábran rasového pojetí lidstva byla křesťanská teorie monogeneze, podle níž všichni pocházejí od stejných prarodičů, Adama a Evy. Teprve když tento biblický obraz pod vlivem moderní vědy padl, začal se rozvíjet rasismus.......
A poslední ukázka je o Osmanské říši - jak se nevyplácí "spát na vavřínech":
str. 544
........Jako každá společnost, která dosáhne větších úspěchů, stala se i tato říše silně konzervativní. Mnozí se obdivně ohlíželi na řady vítězství, která se šestnáctým stoletím táhla jako perlový náhrdelník, a nikdo se nestaral o cestu vpřed - byla jen cesta zpátky, tedy k zachování starých pořádků. Doufali, že se změnám ubrání, když se jim odmítnou přizpůsobit. Nebo si je prostě vůbec nepřipustí. Nadále na svou říši pohlíželi jako na nejsilnější, zmínka o čemkoliv jiném se rovnala zradě. V polovině sedmnáctého století už byl posun k uzavřenosti a zkostnatělosti patrný. Prostě nedbali na vědecké, ekonomické nebo organizační novoty v západní Evropě. Zatímco lidé na Západě byli na mocnou islámskou civilizaci zvědaví, psali cestopisy, překládali díla z arabštiny a studovali je na univerzitách, vládci na Východě dávali tradičně na odiv okázalý nezájem. Před rokem 1650 byla přeložena z křesťanských a latinských děl pouhá hrstka. Tuhle lhostejnost je snadné pochopit - po dlouhá staletí byl muslimský svět křesťanskému nadřazen v kultuře i vědě. V šestnáctém století, kdy evropská kultura islámskou dohnala, zastínila velká vítězství osmanského impéria všechny ostatní oblasti, kde Turci utržili porážku. Mezi Východem a Západem začínala vznikat nerovnováha ve vědě i v technologiích, a to bylo něco nového.............Politické rozkoly a hospodářské neúspěchy, které nadto osmanskou říši stihly, vedly k rychlému vzestupu ortodoxních islámských skupin.....ty kolem sebe úzkoprse šířily ideologický dogmatismus a netolerantnost, odsuzovaly všechny novoty, odmítaly reformy a vůbec ztěžovaly sultánovi možnost najít nová řešení starých problémů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hanci hanci | Web | 24. února 2007 v 15:47 | Reagovat

Vidím, že uvedené výpisky nikoho nepobavily, ale to nevadí. Mně hodně zaujal ten rozdíl mezi možnými doslova hrůznými způsoby dobytí nějakého města či hradu a pak také výše uvedená kavalírská možnost kapitulace. Je to tak diametrální rozdíl, že mně to připadá neuvěřitelné, že se to dělo ve stejné době a třeba i za stejného velitele.

Opravdu moc mě pobavilo to, že nebesa nad postelí vznikla hlavně proto, aby se zabránilo padání hmyzu - štěnic. to jsem vůbec nevěděla a taky jsem nevěděla, že se nebesa věšela i nad stoly - ze stejného důvodu. Tak to mě hodně pobavilo.

Knížku jsem dočetla a přečetla jsem si i životopis spisovatele Petera Englunda - je to vystudovaný historik, který se důsledně drží historické skutečnosti (velmi důkladně studuje všechny dostupné prameny-obrovské až neuvěřitelné množství), záznamů atp. a jen velmi zřídka - spíše pro zpestření - použije i vyprávěné historky, které ovšem nejsou důležité, jde jen o zpestření (např. že si Valdštejn s sebou vozil kata atp.)

Lenko z L., nejspíš se sem vůbec nepodíváš, ale kdyby přece jen ano, znáš význačného švédského vojenského velitele a kreslíře - jeho deník se stal prakticky jedním z důležitých zdrojů informací? Jmenuje se Erik Jönsson Dahlberg. Nejvíc ho proslavily rytiny (469) měst, zámků a pevností, které vyšly v r. 1716 až po jeho smrti. 40 let si dělal k nim kresby a i ty se dochovaly. Vše je uchováno v muzeu. Návštěva toho muzea by mě opravdu hodně zajímala.

Zdravím a dík za případné informace.

2 Lenka z Luleå Lenka z Luleå | E-mail | Web | 25. února 2007 v 22:31 | Reagovat

Hanci, sama od sebe ho neznam, ale podivam se po tom a neco urcite zitra najdu. :-9 Zdravim, Lenka

PS: K tricetilete valce mam jednu humornou historku. Kdyz jsem se sem stehovala, dal mi bratr panorama Dobyti Prahy Svedy s komentarem: Svedi to s nama nikdy nemysleli dobre, pamatuj si to.  Uz jsem tu osm let a porad se tomu musim smat. Historie se doufam nebude opakovat.:-)

3 hanci hanci | Web | 25. února 2007 v 23:15 | Reagovat

Lenko, moc dík. Mně jsou Švédi moc sympatičtí, od vždycky. I když je fakt, že jsem se určité věci dověděla až teď z té knížky. Jenže oni se tak chovali všichni vzájemně, to nebylo jen na našem území a nechovali se tak jenom Švédi.

4 Lenka z Luleå Lenka z Luleå | E-mail | Web | 26. února 2007 v 8:52 | Reagovat

Presne tak, Hanci, i to si ja myslim. Ono neni od veci ze Cesi byli popisovani ve starych spisech co by krvavi a bezcitni valecnici.:-) Historie je historii a doba meni lidi. Svedi jsou ted snad jediny narod v Evrope, ktery nepocitil valku na svem uzemi pres sto let. Vazi si miru, protoze klid vede k rozvoji demokracie. Valka a nasili nikdy zadnou demokracii nenastolila, byt ve jmenu spravedlivosti ci spravne veci, jak je casto deklarovano. Myslim, ze se v tom od nich mohou lecktere narody ucit.

5 Lenka z Luleå Lenka z Luleå | E-mail | Web | 26. února 2007 v 9:21 | Reagovat

Mila Hanci, tak co jsem zatim zjistila, je tohle: http://sv.wikipedia.org/wiki/Erik_Dahlbergh

Erik Dahlbergh receny Johnsson je tady znam predevsim co by valecnik a taktik, mel pomerne vyznamnou pozici blizko dvora a zda se , ze byl klicovou postavou pri rozhodovani dalsi strategie na centralni urovni. O jeho rytinach se tady bohuzel pise jenom malo, a o muzeu ,k de by´byly uchovany uz vubec nic. Nemas nahodou nazev toho muzea, mohla bych hledat tam. Pokud bys chtela zjistit dalsi detaily, staci rict. Mimochodem ten odkaz je ve svedstine, ale mista bitev jsou asi srozumitelna. Snad te to neodradi, je tam aspon jeho portret. :-)

6 Lenka z Luleå Lenka z Luleå | E-mail | Web | 26. února 2007 v 9:22 | Reagovat

A jeste neco: prezentace Kralovske knihovny:

http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Suecia_antiqua_et_hodierna?uselang=sv

Je to z jeho knihy rytin Suecia antiqua et hodierna.

Zdravi Lenka

7 Lenka z Luleå Lenka z Luleå | E-mail | Web | 26. února 2007 v 9:25 | Reagovat

No a kdyz uz jsem u toho, nemohu nevyzvednout jeho obraz Luleå, kde nyni bydlim. Docela zajimave: http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Suecia_Lule%C3%A5_Civitas_Nova.jpg

:-) Promin mi mou vetrelou vychloubacnost, ze se tady zviditelnuji. Mne to opravdu nadchlo videt stare Luleå. :o) Zdravim, L.

8 Lenka z Luleå Lenka z Luleå | E-mail | Web | 26. února 2007 v 9:26 | Reagovat

No a kdyz uz jsem u toho, nemohu nevyzvednout jeho obraz Luleå, kde nyni bydlim. Docela zajimave: http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Suecia_Lule%C3%A5_Civitas_Nova.jpg

:-) Promin mi mou vetrelou vychloubacnost, ze se tady zviditelnuji. Mne to opravdu nadchlo videt stare Luleå. :o) Diky za inspiraci Zdravim, L.

9 hanci hanci | Web | 27. února 2007 v 13:34 | Reagovat

Lenko, hrozně moc děkuji, hned se podívám, ale musela jsem Ti nejdřív poděkovat. Vidíš - v doslovu bylo, že přestože se hrozně snažil dostat co nejvýš ke dvoru a být hlavně dobrým válečníkem - taktikem - stratégem - tak že nesmrtelným se stal jako malíř - ty jeho rytiny. Jeho život je neskutečný, nejméně dvakrát doslova přežil svou smrt - uvedu jenom jeden příklad - přežil nakažení morem. A to ještě za nepředstavitelných podmínek. Byl mimořádně nadaný, houževnatý - a přes nepříznivé okolnosti v dětství a mládí to dokázal "dotáhnout" až tak vysoko. Obdivuji ho.Za vším šel přes jakékoliv překážky - tedy hlavně materiální atp.Ne že by někomu ubližoval, to ani náhodou.Byl velmi skromný a pracovitý. - Teď jsem začala číst volné pokračování - První severská válka. Je to pro mě hrozně zajímavé i proto, že se zajímám o židovský národ a tam je na začátku postava - Bohdan Chmelnyckyj, za kterého byly snad vůbec největší pogromy na Židy v historii vůbec - tak jsem to četla zase v jiné knížce. On vlastně tuto válku rozproudil, aniž by chtěl - chtěl jen vzpouru, jakých bylo v té době a v tom místě hodně a často. - Ale to už moc rozvádím.

Ještě jednou moc a moc děkuji a jdu se podívat na Tvé odkazy. Moc zdravím.

10 hanci hanci | Web | 27. února 2007 v 13:53 | Reagovat

Lenko, tak jsem to bleskově "prolítla" - vůbec Ti nemohu dost poděkovat. to je nádhera!!! Tolik rytin!!! budu si je pomalu prohlížet - postupně. A jeho dva portréty. V knížce jeden je, ale ten druhý je moc bezvadný. oba jsem si stáhla a uložila. Měl to být hezký člověk, podle popisu. Něco jsem rozuměla, protože jsem tu knížku teď dočetla a dalo se to domyslet podle názvů atd. Lituji, že neumím trochu švédsky o:))).

Ještě jednou ti moc děkuji. Jsem té knížky pořád plná. Obdivuji i autora - teď budu hodně drzá - ale kdybys tak ještě něco mohla "přihodit" o něm, tak to bych byla strašně moc ráda. Ale to asi nepůjde, to bych fakt musela umět švédsky.

- Včera jsem neotvírala PC, nebylo mně zrovna moc dobře, proto píši až teď.

Moc zdravím.

11 Lenka z Luleå Lenka z Luleå | E-mail | Web | 28. února 2007 v 8:03 | Reagovat

Mila Hanci, rikala jsem si, ze asi nemuzes k pocitaci. Tak jsem rada, ze jsem te tolik potesila a udelala Ti radost. Tak si ty obrazky i knuzky uzivej, at je ti lip! Mimochodem, hodne jsi mne inspirovala i Ty, tedy skrze Tebe ta stara rytina Luleå. Chystam clanek o jeho historii, myslim, ze v cestine vetsi material o historii prave Luleå neni, tak snad to bude k uzitku. Mej se moc hezky a preji pekne zazitky! Zdravi Lenka

12 hanci hanci | Web | 28. února 2007 v 14:23 | Reagovat

Lenko, ještě jednou děkuji, stálo Tě to určitě hodně času a Ty ho nemáš nazbyt. Tím víc děkuji. A jsem ráda, jestli jsem Tě inspirovala k článku, to mám opravdu radost. Moc zdravím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama