Pan profesor J. Koutecký - podruhé

26. března 2007 v 20:28 | hanci |  Zamyšlení
Dnes jsem opět poslouchala pana profesora J. Kouteckého. Tentokrát hovořil na téma moudrost.

Kdo by si ho chtěl poslechnout - což by bylo mnohem lepší, než číst tyto moje poznámky, tak může zde: http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_num_from=0&p_num_offset=20&p_no_date_limit=1&p_po=1672
Pokusím se opět jako minule napsat jenom pár heslovitých poznámek. Nestačila jsem zase zapisovat.
Moudrost nelze definovat. Je to celoživotní cesta za dokonalostí duše. Člověk se nikdy nemůže stát dokonalým, ale může se snažit dojít co nejdále.
Moudrost patří k vlastnostem, se kterými se člověk nerodí. Může se narodit např. s inteligencí, ale ne s moudrostí.
Předpokladem moudrosti je: trpělivost, čas (= zkušenost) a pokora.
Člověk může být sebechytřejší, ale bez zkušeností se nestane moudrým.
Nikdy se nemůže dávat rovnítko mezi moudrostí a inteligencí, popř. mezi moudrostí a chytrostí. Chytrost je ještě horší, může se zvrhnout v chytráctví.
Nestačí jen pouhá inteligence, když není inteligence srdce.
Inteligence srdce je postoj ke světu bez předsudků.............
Dnes zcela chybí úcta ke stáří.
Jedna z nejdůležitějších věcí je poznat sám sebe - být schopen sebezhodnocení. Každý člověk není tohoto schopen. Často se buď nadhodnocuje nebo podhodnocuje.
Druhou důležitou věcí je získání stejné úcty k životu jako celku.
K moudrosti nepatří odříkání, patří k ní úměrnost.
Moudrý člověk darů, které jsou mu dány a které jsou moudré, užívá úměrně.
Smysl života je dávat - předávat druhým moudrosti.
Moudrost vede ke vztahu k životu - k lidským a přírodním hodnotám - nejen k lidem.
Máme se snažit, aby život na planetě nebyl poškozován, jsme součástí přírody.
Lidské neuvážené chování se dá přirovnat ke zhoubným nádorům - nádor tak roste, až zničí svého nositele.
Dále pan profesor řekl, že Bible je pro něho zákonem. Bibli by měli číst i nevěřící.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Děd nevěd Děd nevěd | Web | 26. března 2007 v 21:00 | Reagovat

Krásný myšlenky! Jak to ale udělat, aby lidi byli motivováni k tomu být moudří. Asi to nejde. Trochu je snad lze motivovat ke vzdělání. Moudrý člověk musí mít za sebou trochu těžší život, aby byl schopen změnit pořadí hodnot. Většina lidí ale chce logicky život lehký. Setkání s moudrým člověkem je vzácný dar.

2 anina anina | 26. března 2007 v 21:27 | Reagovat

Hančí, už jsem tu psala, jak moc si ho vážím.

On tu pokoru, přes vše co dokázal má.v sobě.

Bezpochyby moudrý člověk.Jako uznávaný odborník v dětské onkologii musel toho co život také provází prožít děsně moc.Všechny ty myšlenky se opravdu snaží praktikovat ve svém životě. Má opravdový, ne okázalý vztah, k umění, především k hudbě.Vyloženě mi k němu sedí myšleka "nestačí jen pouhá inteligence, když není inteligence srdce " A vůbec všechny jsou pravdivé a pěkné.

3 anina anina | 26. března 2007 v 21:36 | Reagovat

Děd nevěd, určitě ten, kdo prožil těžší život a vyrovnával se s tím, snadněji může k moudrosti dospět.Ale musí mít právě tu inteligenci v srdci.Znám několik lidí, kteří jakoby životem propluli, já to teda nebyla, a přesto je v nich tolik citu pro druhé, že se sami zajímají o potřebné. Mají sice nejprve zkušenosti "z druhé ruky", ale potažmo se dokáží vnořit do cizích problémů, potíží tak, jakoby byly jejich vlastní...I ony se k moudrosti dopracují, právě přes tu inteligenci v srdci.

4 hanci hanci | Web | 26. března 2007 v 21:51 | Reagovat

Děd nevěd - já ani nevím, co bych měla dodat k tomu, co napsala anina. O sobě vím - nebo si to myslím - že kdyby mě nepotkalo všechno to těžké v životě, byla bych jiný člověk. Určitě nepříjemné zážitky urychlí tu změnu k jinému nazírání na životní hodnoty. Ale jak píše Anina - není to bezpodmínečné. Jsou lidé - a poznala jsem i mladé lidi, kteří pomáhají druhým a dokáží se hodně obětovat. Naprosto bezelstně. Snad je důležitá rodina, do které se člověk narodí - nevím. Třeba je důležité potkat někoho, kdo dokáže tak oslovit a zaujmout, že se pak pro toho jedince stane vzorem.

Děkuji moc za příspěvky a zdravím.

5 buteo buteo | E-mail | Web | 26. března 2007 v 23:04 | Reagovat

Dva krát musel přečíst a pochopil. Jsem velice nadšen článkém i komenty.

"nestačí jen pouhá inteligence, když není inteligence srdce "

jsem si z předchozího okopíroval. Takže mám  radost, že inteligence je nutná ke kvalitnímu životu a to se mi bralo, jako zbytné. Tu inteligenci srdce beu jako metaforu, protože já, člověk s novým srdcem se tomu musím asi smát. Srdce je sval, pumpa, která honí krev sem a tam. Vše je o mozku a tam taky sídlí inteligence. Já věděl, ,že jednou mi dáte za pravdu, protože jinak to není..

Věřte, nechci poplivat vše hezké, v co věříte, ale věřte ve svůj mozek. Tam je vše. Když se váš mozek rozhodně, že vám uhnije noha, tak vám uhnije. Nepřeji samozřejmě.

6 Pařez Pařez | Web | 26. března 2007 v 23:36 | Reagovat

Tam, kde lidem dochází schopnost něco přesně vymezit, pomáhají si přirovnáním - metaforou. A tak si rozdělili také to, co je důsledkem činnosti mozku, do různých oblastí.

Oblast břicha - instinkty, pudy, emoce

Oblast srdce - city

Oblast hlavy - myšlení (rozumová činnost vědomá a nevědomá)

- - -

Zbavit se předsudků znamená opustit myšlení v kategoriích "dobré" a "špatné". Protože všechno "špatné" se každý člověk velice dlouho učil zavrhovat a odsuzovat, a cokoli, co posoudí jako "špatné", není schopen sledovat s odstupem. A stejně obtížné je i poznat sám sebe - znamená to přijmout sebe sama i s vlastními přednostmi a nedostatky.

7 m. pro buteo m. pro buteo | 26. března 2007 v 23:57 | Reagovat

(my víme že pumpa, neber nám metafory ...)

... ale to s tou nohou buteo, je dokonale řečeno - PŘESNĚ TAK !

8 Helazd Helazd | Web | 27. března 2007 v 9:32 | Reagovat

Ta jeho krásná slova by se měla někam vytesat. Nejhorší na tom je, že ti moudřejší tohle tuší někteří už i vědí.Možná to jenom neumí tak trefně pojmenovat. A těm ostatním ani stokrát řečená moudrá slova nepomůžou.

Jinak se přikláním i ke zde řečenému názoru, že protivenství v životě pomáhají člověku vyzrát. Ale netvrdím, že k životní moudrosti nemůže dojít ten, kdo má snadný život. Asi může, ale nebývá to pravidlem.

9 Pařez Pařez | Web | 27. března 2007 v 11:19 | Reagovat

Absence úcty ke stáří je zcela zákonitá - pohlédneme-li na události posledního století, děly se tu samé ohavnosti, jež má na svědomí méně než 10% obyvatelstva, zatímco více než 80% obyvatelstva k nim mlčelo. Poslední skutečná autorita v téhle zemi zmizela s úmrtím T.G.Masaryka. Autoritu "moudrosti starších" nahradily Celebrity. Nikoli však jako vzor moudrosti.

Tvrzení, že nepřízeň osudu v člověku probouzí lidskost a citlivost, je naivní směšování hrušek s jablky - často právě na počátku toho nejhoršího stála "nepřízeň osudu". Ostatně v oblasti násilí dominují ti, kteří přišli "nepřízní osudu" o vše a nemají co ztratit. K tomu, aby se člověk stal citlivým a lidským, musí mít hodnotový žebříček srovnaný správným způsobem. Neštěstí pomůže srovnat si hodnoty správným způsobem nejvýš polovině postižených - naopak spousta postižených tou zkušeností zatrpkne. Lidé mohou stavět jen na těch základech, které mají.

10 Helazd Helazd | Web | 27. března 2007 v 14:04 | Reagovat

Pařezi, ono by se dalo říct, že často nepřízeň osudu stála na počátku toho nejhoršího, ale i nejlepšího. Takže sláva, že aspoň ta polovina z nich si srovná hodnoty správným způsobem. Doufám, že je to fakt aspoň polovina... :))

11 hanci hanci | Web | 27. března 2007 v 15:52 | Reagovat

Já začnu od konce. Helazd a Pařez: já asi patřím k té polovině, protože kdyby mě nepotkala ta "nepřízeň osudu" tak, jak mě potkala, byla bych jiný člověk a vím, že horší (všechno podle mých měřítek, samozřejmě). Sice mně to nějakou dobu trvalo, ale pak jsem to vzala jako jakési postrčení dopředu. A že jsem změnila hodnotový žebříček, o tom vůbec není řeči.Možná jsem natvrdlá, možná to někdo všechno ví už od začátku, já jsem ten případ nebyla. Taky jsem si hodně uvědomila, že kdyby nebylo neštěstí, nemohl by člověk prožít ani pocit štěstí - tedy tak intenzívně, jak jsem ho pak prožívala já, když se náhodou vyskytlo.

Buteo - já nevím, jestli dobře rozumím. Připadá mně, že se úplně míjíme (možná to tak není, nevím). Kdybych se dívala na svět s tím, že srdce je "pumpa - sval", tak bych nenamalovala ani jeden ze svých obrazů (tím absolutně nechci hodnotit jejich kvalitu, ale to, co pro mě znamenají). Taky si myslím, že to říkáš všechno "jen tak". - Navíc - u mě je ten velký problém, že mozek zapojuji až vždycky v hodně dalekém závěsu za "srdcem". Hodně jsem se kvůli tomu v životě natrápila, ale nestěžuji si, nechtěla bych být bez toho trápení a řídit se jen mozkem. Žila bych asi mnohem klidnější život, ale také bez těch hlubokých prožitků, které jsem měla.

m. - souhlasím, když se mozek rozhodne, nic proti tomu nenadělám.

Všechny moc zdravím a děkuji za komentáře.

12 radka radka | 27. března 2007 v 15:58 | Reagovat

Moc pekne zaznamenane i komentovane. Myslim ze to s tim snadnym zivotem tak trochu platit muze. Tak jako syty nevi jake je to mit hlad. Zna to jen z doslechu a domysli si.

Stejne tak ma problem krasna a vsemi obletovana bytost vcitit se do pocitu oskliveho a odhaneneho.

A clovek lehce chapajici ma problem vzit se do pocitu toho natvrdlejsiho a omezenejsiho.

A tak dale, a tak dale. A i moudrost asi prichazi s prozitim vseho. Krasneho,skaredeho, chytreho a hloupeho, uspechu a neuspechu, radosti i zalu. asi se to musi prozit. I proto muze byt stari moudre. Pokud si intenzivne odzilo svuj zivot. Pokud ho prosedelo nekde vkout tak treba nezmoudrelo. Mozna.

13 radka radka | 27. března 2007 v 16:00 | Reagovat

Hanci, buteo to myslel tak ze i ty emoce a city jsou v hlave. Ze je produkuje mozek. Ze emoce a rozum jsou bratr a sestra. Se stejnymi rodici.

14 Mirka Mirka | Web | 27. března 2007 v 17:23 | Reagovat

Moudrost nelze definovat. Je to celoživotní cesta za dokonalostí duše.

Smysl života je dávat - předávat druhým moudrosti.  

Nějak těžce kloubím tyhle dvě věty.

Moudrost je pohledem na skutečnost. /M.Proust/

15 radka radka | 27. března 2007 v 18:07 | Reagovat

Taky bych rekla ze vic nez predavani neceho, je moudrost spise pohledem na skutecnost. Schopnosti videt.

16 hanci hanci | Web | 27. března 2007 v 21:38 | Reagovat

ad 13) radko, já jsem mu rozuměla přesně takhle, jak píšeš. to přece ale ví každý - to je jen přenesený význam - básnický? lierární? - určitě pro mě hezčí, než abych říkala, že někoho miluji z celého mozku. to si fakt nedovedu představit.určitě mně rozumíš.

dík moc za komentáře všem a všem přeji hezké dny a zdravím.

17 Pařez Pařez | Web | 27. března 2007 v 23:43 | Reagovat

radka: největší mindráky ze svého vzhledu mají ty krásné a všemi obletované. Navíc právě ty krásné nejčastěji padnou na nějakého samolibého blba, a ještě se do něj zamilují. A ani krása a obletovanost nepomůže, když člověk trpí migrénami nebo depresemi. Každému časem zemře někdo z blízkých. Každému občas selže všechno, na co jen pomyslí. Život každého člověka s sebou přinese dobré i špatné. A přesto jsou starci dobří i pošetilí, moudří i zlí. Bez dobrého základu nikdo nepostaví nic pořádného.

18 radka radka | 28. března 2007 v 9:01 | Reagovat

Parezi, i krasa pomiji, i inteligence pomiji, i zdravi pomiji, i sila pomiji. Zalezi na tom KDY! nekomu osud dopreje nektere veci poznat velmi brzo, poprat se s nimi ve fazi rustu. Treba jako u me se smrti, s "laskou" a zavislosti na ni,nemocemi, se smutkem. Kdyz clovek vyrusta s prizni i neprizni jako se samozrejmosti tak zazije spoustu veci. A muze pochopit. Pokud chce. Ale kdyz nezazije, jak muze pochopit?

19 anina anina | 28. března 2007 v 10:45 | Reagovat

Buteo, máš v podstatě pravdu s tím, co píšeš, ale promiň, nějak  mi to k těm pěkným myšlenkám tady nesedí. Používání metafor není nic neobvyklého.

A s tou inteligencí a kvalitním životem, to si nejsem jistá.Spíš bych řekla, že pokud ji člověk dokáže využít k dobrým věcem, pak má větší šanci žít život kvalitnější, oproti tomu co chce to samé, a je na tom hůř.

ale mně se hned vybavilo několik lidí, co jsou velmi inteligentní ale jejich život třeba kvalitní vcelku není, a další lidi, co jsou méně inteligentní a přesto tam ta kvalita v jejich žití je.

20 hanci hanci | Web | 28. března 2007 v 11:44 | Reagovat

Já se chci omluvit, protože v posledních dnech mám částené zatmění mozku (ne "pumpy" o:)) ). Tím pádem jsem ale došla k závěru:

1. i při částečném zatmění mozku je lépe nepsat ani články, ani komentáře

2. raději nepsat jen výňatky z půlhodinové diskuze někoho tak výjimečného, jako je p.prof. Koutecký, protože mu tím ubližuji, protože nedokáži zapsat vše podstatné, mnoho toho uniká a pak je to třeba zkreslené. Proto jsem ale dala adresu, na které si ho každý může poslechnout - jen mě štve, že nevím, jak se to dělá, když vy všichni píšete: podívejte se "tady" a pod tím "tady" se už otevře příslušný soubor atp.Proto tam píšu tu adresu.

V tom rozhovoru pan profesor vše podrobně rozebral, takže by pak nevznikly takové dohady, jaké napsala Mirka a pak i Radka. Moc se tímto tedy omlouvám.

Ale stejně jsem ráda, protože každá diskuze je dobrá, zvláště v tomto směru.

Všechny moc a moc zdravím - u nás svítí sluníčko, snad je to tak i u vás.

21 anina anina | 28. března 2007 v 11:56 | Reagovat

Hančí, nemáš zatmění mozku, ani pumpy :)))

Tak klidně bez obav pokračuj, ty myšlenky jsou opravdu hezké a nemyslím si, žes je nevystihla, naopak.

Nevím, proč by ses měla omlouvat.

a je pravda, že pokud by někdo chtěl si je doplńit, odkaz tu je.

Měj se hezky, a tady taky svítí sluníčko.

22 Pařez Pařez | Web | 28. března 2007 v 13:05 | Reagovat

Hanči, nemáš se zač omlouvat. I kdybys to tu opsala slovo od slova - bude se diskutovat nejvýš o dvou či třech myšlenkách, a ještě ne v kontextu, v jakém byly myšleny. Takže by to dopadlo úplně stejně :-)

23 Pařez Pařez | Web | 28. března 2007 v 13:18 | Reagovat

Radka: to jsou jen kecy :-)

Kromě mého pohledu na sebe sama je nespočet pohledů jiných na mne - a s nimi se neshodnu v hodnocení ničeho z toho, o čem píšeš - své krásy, inteligence, zdraví, síly. Obecná shoda nastane myslím až teprve v okamžiku, kdy se po smrti začnu rozkládat. Do té doby si klidně budu připadat krásný, inteligentní, zdravý a silný (protože vždycky bude existovat alespoň jeden člověk, který na tom bude hůř než já), a přitom budu nadávat na to, že jsem ošklivý, hloupý, nemocný a slabý.

Nedovedu si představit, že by se na světě našel člověk, který by zažil pouze kladné příhody. A neříkám, že absolutně stejně, ale pro představu dostatečně dobře může pochopit každý, kdo je vybavený alespoň špetkou empatie. Takže toho empatií zprostředkovaného může mít každý kolik unese. Někomu to něco dá, někomu nic.

24 hanci hanci | Web | 28. března 2007 v 14:17 | Reagovat

Ani - hrozně moc tě zdravím a děkuji.

Pařezi - taky zdravím a dík.

Já teď dělám úpravy na blogu, tak se mořím s tím a nebudu se moc zúčastňovat diskuze.

Hezké dny plné sluníčka.

25 radka radka | 28. března 2007 v 14:35 | Reagovat

Parezi, coze, jakze? O sve co? Ktere kecy? Myslela jsem ze tam kde je dlouho drzena ochranna ruka a clovek zije dlouho v iluzi o necem, ze to ma treba pozdeji tezke. Teoreticky. Ja byla hozena do vody celkem brzy a musela plavat co mi sily stacily. Iluze jsem mela, ale spis o zivote. Ne o sobe.

26 Pařez Pařez | Web | 29. března 2007 v 0:31 | Reagovat

Radka: kecy = "krasa pomiji, i inteligence pomiji, i zdravi pomiji, i sila pomiji". Všechno to jsou pojmy naprosto relativní, každý má jiná měřítka. Co je jednomu krásná/ý, to se druhému nelíbí. Co je pro jednoho inteligentní člověk, pro druhého může být přitroublík. A vůbec se to všechno mění v čase nahoru i dolů - a nikdy nikdo neví, kam se to kdy pohne. Jednou si naše bývalá domácí udělala make-up, aby byla "krásná", zazvonila na sousedku (se kterou se dobře znala), sousedka otevřela a tak se lekla, že zařvala "Ježišmarjá" a dveře okamžitě přibouchla :-)))

Ve svém okolí mám člověka, který byl až do poměrně vysokého věku pod ochranitelskými křídly rodičů, a když konečně přišla doba, kdy už ho ochraňovat před jeho vlastními chybami chránit nemohli, našel si hezkou a pracovitou (krom jiného díky restitucím bohatou) přítelku, a má se lépe než dřív. eříkám, že to při své povaze měl jednoduché - ale nakonec měl kliku a nemusí plavat, co mu síly stačí. A jeho iluze zůstaly nezlomně pevně zasazené :-)

27 radka radka | 29. března 2007 v 8:57 | Reagovat

Dyt to prece rikam, ze to pomiji :o))) Ze je to relativni, iluze, nic, nula, blbost :o)) Takze souhlasis.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama