Thajský box

12. května 2007 v 18:56 | hanci |  Nezařazeno
Mám synovce (doufám, že to říkám správně - je to syn mé sestry) - a ten dělá trenéra thajského boxu. Je dost úspěšný, jeho svěřenci mají opravdu výborné výsledky - mezinárodní - kdo má zájem, může nahlédnout do jeho stránek na této adrese: http://www.muaythaibrno.cz/.

Synovec - jmenuje se Karel Kaiser - od mládí jezdil na kole, vypracoval se velkou pílí a houževnatostí tak, že reprezentoval republiku v národním mužstvu, měl výborné výsledky. Pak utrpěl těžký úraz a postupně se přeorientoval na výše zmíněný sport - je trenér s kvalifikací mezinárodní i národní trenér thajského boxu. Opravdu obdivuji jeho houževnatost a vytrvalost.
Tohle je fotografie ze zápasu - synovec jako trenér.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janycta Janycta | Web | 13. května 2007 v 11:16 | Reagovat

Má celá vaše rodina takový štěstí, že se všichni její členové živí tím, co je vyloženě jejich koníčkem?:-)...

2 hanci hanci | Web | 13. května 2007 v 13:38 | Reagovat

Janycto - moc zdravím a děkuji za návštěvu. To určitě nemá - já jsem se živila tím, co mě bavilo jen 7 let - jinak jsem dělala pořád, co mě vyloženě nebavilo. Ale např. syn dělá to, co ho moc baví. - no - je to tak půl napůl s těmi členy rodiny.

Synovec asi to štěstí má, je sportovně založený a celý život se věnuje sportu. - Byla včera za námi sestra se švagrem a dovezli fotky - proto jsem ten článek napsala. Já si původně myslela, že dělá Kick-box - nevyznám se v tom prakticky vůbec.

Měj se moc hezky.

3 Janycta Janycta | Web | 13. května 2007 v 21:25 | Reagovat

Pro mě jsou tyhle věci okolo sportu taky španělská vesnice, klidně se přiznám bez mučení: měla jsem dokonce dvojku z tělocviku, což v našich krajích nebývá zrovna často zvykem:-)...

4 Děd nevěd Děd nevěd | E-mail | Web | 13. května 2007 v 21:58 | Reagovat

Je fajn, když člověka něco baví. A když to své nadšení dokáže předat druhým, je to dvojnásob fajn. A naopak.

5 hanci hanci | Web | 14. května 2007 v 9:29 | Reagovat

Děkuji za komentáře.

Já se v těchto sportech taky vůbec nevyznám, navíc mně připadají hodně hrubé - ale od sestry vím (pomáhá tam synovi - občerstvení, úklid atd), že ti chlapci - zápasníci - jsou moc hodní lidé, citliví.

Ano, dělat to, co člověka baví, je báječná věc - málo komu se to však podaří.

Přeji hezký slunečný den.

6 anina anina | 14. května 2007 v 10:37 | Reagovat

Hančí, taky se v tom nevyznám a tady jsem se ani o to nikdy nesnažila. Některé sporty, co se mi jeví jako dost hrubé ani nemohu sledovat.

Ale jinak něco vypadá zvenčí a jinak to může být mezi těmi, co ty sporty provozují. Tady je určitě podstatný to, že to člověk dělá rád , že to třeba i nejen jemu něco dá. Měj se :)

7 Leni ze Sevilly Leni ze Sevilly | Web | 14. května 2007 v 19:19 | Reagovat

tu houzevnatost a pili obdivuji, ja ji nemam nebo spis "casove narocnou" ;)

8 hanci hanci | Web | 14. května 2007 v 22:49 | Reagovat

Oběma vám moc děkuji za komentáře - no - musím říct, že synovce opravdu obdivuji za to, co dokázal - neměl to vždy lehké. Ale je to asi opravdu tak, že když někdo moc chce, dokáže to - a nesmí se vzdávat hned při prvním nezdaru.

Přeji hezké dny a moc zdravím.

9 Lenka z Luleå Lenka z Luleå | E-mail | Web | 15. května 2007 v 18:06 | Reagovat

Ja mam k bojovym sportum nechut. Nemam rada nasili. A i kdyz chapu, ze to nemusi byt pouzito k nasilnemu cinu ale pouce jako obrana ci sport, stejne mne to nejak nelaka. Ale je to lepsi nez box, to rozhodne. Nicmene ta houzevnatost je opravdu obdivuhodna a tu siru vydrzet tvemu synovci jen a jen zavidim. :-)

10 Eliza Eliza | Web | 15. května 2007 v 19:14 | Reagovat

Souhlasím v tomto s názorem Lenky ze severu. Já nemusím ani válečné filmy, ani bojové sporty. Můj zeť se jím také zaobíral, a já se teď snažím, aby můj vnukl nešel v jeho krocích. Vím, že mu to dalo dost, získal nějaké ty pásky či nevím co, ale já násilí nesnáším už prvoplánově. Tak jsem začala s tím mým malým pokladem chodit minulý měsíc na tenis. Jsou mu tedy zatím teprve čtyři roky, je tam nejmenší, ale nevzpouzí se, že by tam nechtěl. Tak si dělám naděje, že snad mu to do budoucna něco dá. Alespoň radost ze hry.  Teď zatím alespoň vybíjí svoji aktivitu, a ten den po treningu usne jako mimino.

11 hanci hanci | Web | 18. května 2007 v 17:04 | Reagovat

Obě vás moc zdravím - a souhlasím s vámi. Kdysi jsem se dívala s obdivem na boxera Muhammada Aliho (nevím, jak se správně píše) - protože on boxoval hlavou a ne silou. Jeho styl se mně moc líbil. - Ale stejně, jak dopadl - je hrozné.  Jenže - kolik lidí, tolik názorů a zálib.Myslím si, že je to tak dobře. Dneska je tolik sportů, kde už jde doslova o život. Ale nezdá se to tak hrozné, protože to nebezpečí je jaksi skryté. U tohoto sportu si myslím, že o život nejde. - Nevím, musím se přiznat, že jsem ještě takový zápas neviděla. Budu to muset napravit, abych přesně věděla, o co jde.

12 m9CinK_A m9CinK_A | E-mail | 26. května 2007 v 21:43 | Reagovat

Ahojky holky, delam muay thai a muzu vam rict, ze tenhle sport neni o tom, abyste nekoho zmlatily do krve a pak ho odnesly na nositkach..to je mozna wrestling:D ale vratme se k tematu.. tu jde o to.. jak soupere vyoutovat neboli aby byl K.O.. nebo aspon ho okopavat tak abyste na tom ziskali co nejvice bodu... Muj prvni zapas treba dopadl tim ze jsem uvazovala hlawou dopadl vitezstvim.. takze jestli muzete skuste ten sport...

P.S jinak jsi aspon zlepsite postavy...

13 hanci hanci | Web | 26. května 2007 v 23:29 | Reagovat

ahoj m9CinK_A: díky za komentář - tak já už toho moc zkoušet nemohu - je mně 64 - ale tobě přeju radost ze sportování - a hodně vítězství

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama