Bouřka

21. června 2007 v 19:18 | hanci |  Jak jde život
Dneska se nad naším městem přehnala opravdu nepříjemná bouřka.

Přímo naproti našemu domu, jen přes silnici, stojí škola. Před budovou je asi deset metrů trávník - z obou stran vchodu do školy. Na trávníku stojí - rovněž z obou stran - dva vysoké, stříbrné, moc krásné smrky. Mají opravdu silný kmen - jsou staré nejméně 45 let.
Nejdříve jakoby bouřka přešla a nedělo se nic zvláštního, nebyla nijak silná, dokonce už vysvitlo sluníčko. Pak, během snad pěti minut, se zvedl hrozně silný vítr, padaly kroupy. Nebylo vidět ani na metr, úplně neprůhledná clona. - Když se bouřka trochu uklidnila - zjistila jsem, že jeden z těch smrků před školou je zhruba uprostřed ulomený a spadený na zem - přímo před vchod školy. Nedovedu si to vůbec představit - takový silný kmen - jakoby ho někdo přesně, rovně, uřízl. Téměř ve výšce spodního okraje střechy školy. A jakoby to nestačilo - kousek od našeho domu - na opačnou stranu - stejným způsobem se ulomily další dva smrky. - Naše sídliště má totiž hodně zeleně, je docela pěkné, příjemné.
Chtěli jsme se dnes zase jet koupat, ta bouřka se sice blížila, ale nevypadala vůbec nějak hrozivě. Říkali jsme si, že jen zajedeme k rybníku, zaplaveme si a pojedeme domů. No, musím říct, že jsem byla hodně ráda, že jsme nakonec nejeli.
23/06/07
Musím sem vložit ještě přídavek - nedá mi to.
Když jsem si totiž včera šla nechat dobít mobil, musela jsem projít částí našeho sídliště. Docela se zděšením jsem zjistila, že těch stromů padlých bylo víc - nejméně osm - plus ulámané větve, rozlámané keře atd. Nejvíc na mě zapůsobil vyvrácený obrovský strom - listnatý - který byl na našem sídlišti od nepaměti - soused odhadoval, že měřil dobrých 20-25 metrů, hodně silný kmen. Byl vyvrácený - s velkým "koláčem" hlíny kolem kořenů. Úplně mně přecházel mráz po zádech, co je to za obrovskou sílu, která toto dokáže.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Asperia Asperia | Web | 21. června 2007 v 19:41 | Reagovat

bouřky jsme měli taky a vypadá to, že blesk pár kilometrů odsud zasáhl. asi stoh či co :-((

2 Jirka* Jirka* | 22. června 2007 v 2:28 | Reagovat

Já mám z větru vítr. Bydlím v domě, který je tak trochu "na ráně" ze severní strany, protože pod námi jsou jen malé přízemní domky a navíc se nemůžu spolehnout na střechu. Těžké betonové tašky sice drží, ale jen svou vahou, která se, v případě pádu mezi auta na silnici, stane velkým problémem i pro potenciální chodce. Musím co nejdříve zajít do pojišťovny a obnovit pojištění...

3 zcr zcr | Web | 22. června 2007 v 7:26 | Reagovat

Já mám bouřky moc rád, ale samozřejmě se to musí odehrát bez takovýchhle nepříjemností. Nedávno jsem psal do komentáře u Báry o krupobití, které u nás před deseti lety oholilo stromy, porozbíjelo okna a cizelovalo auta...

Jinak je zvláštní, že se ten smrk zlomil - obvykle se smrky vyvracejí - koření mělko - a borovice lámou - koření hluboko. Možná jsou stříbrné smrky trochu jiné.

4 Liška Liška | Web | 22. června 2007 v 8:30 | Reagovat

Smrky se taky někdy lámou (ale asi hlavně kvůli váze sněhu, což není tenhle případ). Nojo - smrky na sídlišti, to nezní moc chytře; na sídlištích často vítr fouká dost a ojedinělý smrk je dost snadný terč. není to zrovna tak silný strom, aby stál jako solitér v (polo-)otevřené krajině, ne?

5 anina anina | 22. června 2007 v 9:12 | Reagovat

Taky mě to neminulo, deštník se vzpíral, kroupy asi jako lentilky jeden blesk za druhým. No, za oknem je to příjemnější a vůbec nejlepší je, když se nic zlého nepřihodí lidem, stromům, ani střeše Jirko..

6 Leni ze Sevilly Leni ze Sevilly | Web | 22. června 2007 v 9:43 | Reagovat

bourka a dest je prijemna zmena v letnim pocasi, ale ta sila zlomit smrk nahani trosku strach, jinak se nikomu nic nestalo?

7 duna duna | Web | 22. června 2007 v 19:37 | Reagovat

Tady je bouřka právě teď v této chvíli. A včera v poledne byla taky, lilo tak, že mě muž musel odvézt k doktorovi, protože pěšky bych v tom lijáku jít nemohla. A pak se udělalo šílený dusno a přímo vedle mě v lékárně upadla holka, upnutá v mikině až ke krku. Omdlela z horka.

Jinak ze silnýho větru mám vítr taky. A když jsem letos viděla ty stovky a tisíce spadanejch stromů v horách a koukala na až ke kořenům rozštípnutý kmeny smrků, který nevydržely nápor větru a zlomily se (většina se vyvrátila), taky jsem přemýšlela o tom, co je to za sílu, co tohle dokáže.

8 hanci hanci | Web | 23. června 2007 v 14:16 | Reagovat

Moc vás všechny zdravím.

Musela jsem vložit přídavek do textu - nedalo mi to.

Já se bojím hodně jak bouřek, tak větru, velké vody.... zkrátka všech přírodních živlů. Užila jsem si totiž v dětství a mládí hodně strašidelných momentů. Do našeho mlýna totiž uhodilo snad i při nejnepatrnější bouřce. Přestože jsme měli na domě tři hromosvody a každým rokem byly kontrolované. Dům - základní budova - byla vystavěná z obrovských kamenů (někdy v r. 1750), které prý snad drží vlhko - proto to přitahovalo blesky. - Seděli jsme např. v místnosti, uhodilo, blesk vyrazil zásuvku ze zdi - ta odletěla až na protější stěnu - s patřičným zvukovým doprovodem. - nebo - seděli jsme a najednou z telefonní zásuvky (jakmile jednou zahřmělo, vytahovali jsme všechno ze sítě) vyšlehl půlmetrový plamen plus obrovská rána. Další - po bouřce jsem šla otevřít okna do obýváku a jak jsem se otočila při zpáteční cestě ke dveřím, uviděla jsem ohořelou zeď -  od veřejí až ke stropu - přesně tam, kde vedly nějaké kabely - jako zázrakem jsme nevyhořeli. Mohla bych jmenovat obrovské množství takových příhod. - Taky jednu, kdy do maminky uhodilo - napouštěla si vodu - zachránily ji prý gumové pantofle. Utrpěla akorát popáleniny a šok - nějakou chvíli nemohla mluvit. - No zkrátka, bojím se všech přírodních živlů - protože proti nim je člověk úplně bezmocný - ve své podstatě.

9 Asperia Asperia | Web | 23. června 2007 v 16:27 | Reagovat

déšť mám celkem ráda, když ho člověk zevnitř poslouchá, když ztlumí vedra a tak, ale když jsem venku a jsou blesky nebo můžou přijít, tak mi to docela vadí. co kdyby... nemám z nich dobrý pocit.

10 hanci hanci | Web | 23. června 2007 v 20:09 | Reagovat

Asperia - já mám nepříjemný pocit i doma - zřejmě zapřičiněný mými zážitky - viz výše.

Moc zdravím.

11 Děd nevěd Děd nevěd | E-mail | Web | 24. června 2007 v 7:15 | Reagovat

Síla přírodních živlů nás stále udivuje a děsí. Ale na druhé straně, připomíná nám nutnost pokory před přírodou. Čím jsme méně pokorní před přírodou, tím větší silou se nám připomíná.

12 hanci hanci | Web | 24. června 2007 v 10:04 | Reagovat

D.n. - úplně s tebou souhlasím. Nejvíc mě udivuje, jak se lidé  diví, co se to teď v posledních letech děje - a vůbec je nenapadá, že by měli alespoň trochu změnit svoje chování vůči přírodě. Moc zdravím.

13 Asperia Asperia | Web | 24. června 2007 v 14:01 | Reagovat

asi na tom něco bude.

14 hanci hanci | Web | 24. června 2007 v 22:52 | Reagovat

Asperia - určitě bude - jsem o tom přesvědčená. bohužel - až to bude jasné úplně všem, bude už totálně pozdě. Moc zdravím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama