Příjemný zážitek evokující vzpomínky

15. června 2007 v 11:00 | hanci |  Jak jde život
Včera jsme byli po delší době na procházce - kde jinde jak na Terůvkách. Den před tím tady hodně pršelo, byla velká bouřka. Všechno bylo v lese i mimo les ještě i včera vlhké a krásně to vonělo - vůbec se nedá rozpoznat čím. Doslova jsem vychutnávala jak vůni, tak zpěv ptáků (připadá mně, že letos všichni ptáci nějak víc zpívají) a vůbec všechno - nějak mimořádně intenzívně jsem vnímala všechnu tu krásu, kterou může člověk cítit jen v přírodě.

Vzpomněla jsem si na jeden krásný zážitek, který jsem prožila před několika léty. Pokusím se to popsat, ale takovéhle věci se spíš slovy kazí, protože to, co člověk prožívá hodně silně, se většinou slovy moc vyjádřit nedá. Přesto to zkusím.
Nějaký ten kilometr od nás je hora Bukovec (569 m n/m), v zimě se tam lyžuje - je tam lyžařské středisko Jalovec, sjezdovky, vlek...... V létě je tam koupaliště a krásná příroda pro procházky - túry. Roste tam hodně jalovec - podle toho i jméno střediska. (Tedy doufám, že to tam ještě takhle funguje - už dlouho jsme tam nebyli, chystáme se tam podívat letos.)
Už jsem se dříve zmínila, že po ochrnutí jsem cca 15 let mohla chodit tak zhruba 20 minut bez dosti silných bolestí. Pak (cca po 15 létech) po určité léčbě se mně stav trochu zlepšil a vydržím od té doby bez bolestí cca 2 hodiny chůze. Když u mě to zlepšení nastalo, jeli jsme právě na Jalovec, že tam vyzkouším své možnosti. Bylo zrovna po bouřce a všechno vonělo medem - nevím proč zrovna medem - asi kvetlo něco, co vonělo jako med. Nedá se právě slovy popisovat, co jsem všechno cítila, protože jsem si do té doby myslela, že už takhle nikdy nebudu moci jít. Když je člověk totiž zdravý, tak úplně všechno bere jako samozřejmost - neuvědomuje si, že vůbec - ale vůbec nic není samozřejmost.
Po cestě - když jsme sešli do údolíčka - bylo obrovské množství maličkých žabiček - nikdy jsem tak malé žabky neviděla. Museli jsme dávat hodně pozor, abychom na nějakou nešlápli.
Když jsme vyšli zpátky na kopec, byli jsme odměnění nádherným výhledem do širokého okolí téměř do všech stran.
- Vím, že to není žádný světoborný zážitek pro běžné lidi - pro mě to byl zážitek, na který nikdy nezapomenu.
******
A ještě něco ze včerejška. Už před nějakou dobou, když letos začala první horka, jsem se jakoby vrátila do dětství. Trochu to vysvětlím. Šli jsme na procházku - také na Terůvky - a já jsem si odřela nohu a chtěla si ji zalepit leukoplastí. Vyzula jsem se a jak jsem šlápla bosou nohou na jemnou trávu, okamžitě se mně vybavilo dětství, kdy jsem zásadně, pokud to jen trochu šlo, chodila bosá. Strašně se mně to vždycky líbilo. Tak jsem si řekla, že to zkusím i teď - jít bosá. Byla to nádhera. Tráva byla jako hedvábí a byla na celé cestě kolem lesa, kudy chodíme. Od té doby to "provádím" pokaždé, když jdeme ven do těchto míst. Je to krásný pocit, který umožňuje ještě víc vnímat všechno kolem.
******
Člověk by si měl umět vážit všeho, čeho se mu dostává jakoby mimochodem. Jsou to zdánlivě nedůležité věci, ale jsou to vlastně ty vůbec nejdůležitější věci v životě, ty obyčejné - ze kterých se život skládá. A je na každém, jak dalece si toto dokáže uvědomit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miša Miša | Web | 15. června 2007 v 11:14 | Reagovat

Ahujky:-) chtěla bych tě pozvat na můj blog,který se týká jen Avril LAvigne.

Najdeš na něm....mp3,fotogalerii,můžeš si stáhnout její new cd.i její 2 předchozí :-).....A pokud se ti bude blog líbit nebo budeš mít k němu nějaké výhrady,tak mi napiš komentář:-) předem děkuju:-)

pa

2 Liška Liška | Web | 15. června 2007 v 14:21 | Reagovat

To musel být silný zážitek - po dlouhé době zase euforie z bytí v přírodě. Hezky si ji letos užij. Tady taky silně všechno voní. Lípy.

3 Děd nevěd Děd nevěd | E-mail | Web | 15. června 2007 v 15:44 | Reagovat

Chůze naboso je úžasná věc. Člověk vnímá zem tak silně snad proto, že tak tisíce let chodili naši předkové.

Chodím pravidelně na masáže chodidel - prý se tím aktivují jednotlivé orgány, které tam mají každý jeden nějaký "terminál".

4 hanci hanci | Web | 16. června 2007 v 6:54 | Reagovat

Liško - díky - silný zážitek to byl, to ano - a vystihuješ to dobře - byla to doslova euforie. Už jsem si ale zase zvykla a beru to jako velké potěšení.

D.n. - děkuji za komentář. Myslím si, že Číňani nebyli blázni - a jejich metody léčení jsou staré už několik tisíc let. - s těmi chodidly máš pravdu - stejně tak je to i na rukou. K těm se navíc člověk pohodlněji dostane. Mám s tím taky ty nejlepší zkušenosti.

Všechny zdravím.

5 Asperia Asperia | Web | 17. června 2007 v 10:00 | Reagovat

Není to nic světoborného,ale je to fajn, taky se mi to občas stane, že si uvědomím, jak je to strašně hezké. Třeba když dojedu domů, po příšerném dni, kdy jsem zavřená za roletami v kanceláři, aby mi tam nešlo vedro.

6 Eliza Eliza | Web | 17. června 2007 v 23:14 | Reagovat

Já mám zase takový návrat do mládí, když si lehnu v teplém dni na louku, a vidím jenom nebe. Nevidím vlastně žádné okolí kolem sebe, jenom pár stébel trávy, nějakou větev či strom A to mně evokuje myšlenku, že jsem zase tam, kde jsem tyto zážitky měla snad poprvé. Prostě mne to okolí neruší, je to takto všude stejné, k tomu vůně trávy a myšlenky mohou být přesně takové jako před .... lety. Je to krásný návrat nejenom do doby , ale i do místa kde chci být. Ta vůně kolem to jenom ještě více navozuje.

7 Helazd Helazd | 18. června 2007 v 8:35 | Reagovat

Ahoj Hančí, už se mi po tobě stýskalo. Taky chodím ráda bosky, loni se mi to jednou nevyplatilo, šlápla jsem na včelu. Skoro týden jsem nemohla chodit, jak mi noha otekla. Ale samozřejmě chodím bosa dál. Taky ráda lehám na letních loukách, myslím že je to jedno z nejlepších splynutí s přírodou jaké může být. Nebo ráda ležím pod naším ořechem a skrz jeho zelené větve koukám na modré nebe. Na těch větvích poskakují mrňaví ptáci, pes si lehne po mém boku  a já si v duchu říkám, že svět je ještě zatím v pořádku...

8 hanci hanci | Web | 18. června 2007 v 9:44 | Reagovat

Moc vás všechny zdravím. Jsem ráda, že máte venku podobné pocity jako já.

Helazd - toho se taky bojím - včely nebo nějakého střepu. Člověk by nevěřil, kam až lidi dokáží vyvézt nejrůznější odpad a vysypat na nejnepředstavitelnějších místech.

Přeji všem co nejhezčí dny, pohodu.

9 Asperia Asperia | Web | 18. června 2007 v 18:16 | Reagovat

k nepořádníkům: problém je, že tyhle prostory nejsou jejich. doma by si takoví svinčík většinou ve vlasním zájmu nedělali, ale někde mimo je to nepálí. :-((

10 anina anina | 18. června 2007 v 20:15 | Reagovat

Ahoj Hančí a spol. jó takovych zážitků ke kterým se vracíme, nebo jdeme přímo na místo činu každý pár máme. Ráda si "maluju" v oblacích a představuju si...Ráda se vracím na místa, kde mi bylo dobře. Taky se stane, že člověk měl něco rád, nějaké místo , má pořád, ale už se mu tam nechce, protože to něco pokazilo...a taky je jistě rozdíl když je to pro člověka samozřejmostí se z něčeho radovat a pak se stane něco a on pozná, jaká je to vzácnost...a ne už samozřejmost..

11 hanci hanci | Web | 20. června 2007 v 19:04 | Reagovat

Asperia - Anina - obě vás zdravím.

Já mám ještě taky takovou zkušenost, že když jednou někde jsem a prožívám tam krásné okamžiky - a pak bych to chtěla zopakovat, jdu tam znovu, tak už nikdy se ty původní prožitky nezopakují. Je to totiž závislé na mnoha okolnostech, které se už nikdy zopakovat nedají. - Někdy je to docela líto - ale je to tak asi dobře. Krásné okamžiky si člověk musí opatrovat, střádat a opečovávat. Je jich v životě moc málo. Ale zase díky nim se dá přežívat.

12 Leni ze Sevilly Leni ze Sevilly | Web | 22. června 2007 v 9:36 | Reagovat

Moc te zdravim Hanci!!!

Miluju chozeni bosa a uzivam si to tu na plazi, na trave je to ale jine...nadhera...vubec mam rada chodit v zabkach, na boso....

13 hanci hanci | Web | 23. června 2007 v 14:26 | Reagovat

Leni - taky moc zdravím! - Já jsem na to chození bosá úplně už zapomněla - je to opravdu hodně příjemné - a hlavně - evokuje to ty vzpomínky. Měj se moc hezky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama