O mé mlynářské rodině

14. března 2008 v 7:28 | hanci |  Vzpomínky
Ve svých vzpomínkách jsem se zmínila o člověku, který píše knihu o mlýnech v našem kraji. Teď o tom všem napíši trochu podrobněji. Kniha se jmenuje "Naše mlýny v proměnách času, autor je Josef Luňák. Knihu mně darovala rodina Dvořákova, rovněž stará mlynářská rodina.

Něco víc jak před rokem mě vyhledal starší pán - podařilo se mu to po doslova detektivním výkonu, protože znal jenom moje rodné jméno a ne současné. Zjistil je na matrice atp. Bylo mu už přes osmdesát let, byl velmi čilý, jak fyzicky, tak duševně. Řekl mně, že znal mého otce a přál si poznat jeho dceru, protože ho obdivoval jako člověka..... Musím říct, že mě to opravdu hodně potěšilo. Bohužel, tento pán cca před půl rokem zemřel, dověděla jsem se to ale až před krátkou dobou.
Jeho kamarád, autor výše uvedené knihy, měl pohnutý osud, který tady zmíním jen krátce.
Pocházel z mlynářské rodiny, narodil se v r. 1919. Vyučil se mlynářem, pro získání větších vědomostí o mlýnech navštívil v r. 1935 SSSR - prohlídka mlýnů, obilních sil a pekáren. Pak v Darmstadtu studoval mlýnskou chemii, dále odjel do Francie, kde chtěl studovat v Paříži na mlynářské škole, stihl ve Francii absolvovat pouze mlynářskou praxi, protože v r. 1938 se vrátil na prázdniny domů a už nedostal povolení k výjezdu. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou.... Pro své nekompromisní názory byl v r. 1982 zatčen a vězněn. Po propuštění v r. 1985 pracoval mimo jiné jako topič v kotelně. Nikdy nemohl pracovat v mlynářském oboru.
Podařilo se mu zdokumentovat formou tzv. krajánkovského vandrování historii mnoha mlýnů jak na Moravě, tak i v Čechách. Knížka mohla vyjít až po revoluci.
Bohužel, stihl sepsat pouze první část, zemřel a zůstalo po něm množství poznámek. Jestli je někdo využije k sepsání druhé části knihy, nevím.
Mě samozřejmě zajímá hlavně část, kde je psáno o rodině mého otce. Bohužel, o našem mlýnu mělo být psáno až v druhém díle knížky. Takže v této první části je stručná historie mlýnu rodiny bratra otcova otce.
Opíši tady výňatky z knížky, samozřejmě je budu krátit, také sem vložím fotky mlýna:
Vladimír Pecl byl jedním z prvních absolventů Státní mlynářské školy v Břeclavi a mlýn v Újezdě u Sokolnic převzal po svém otci Josefu Peclovi v r. 1924. Mlýn byl v držení této rodiny od r. 1884.
Na tomto obrázku je Peclův mlýn v Újezdě u Sokolnic.
Mlýn po znárodnění - výroba byla převedena na výrobu krmných směsí, z toho důvodu tam byla vystavěna ocelová sila - 8 zásobníků - kapacita 40 vagonů.
U toho obrázku autor uvádí: Zvěčnil jsem si mlčenlivého svědka zašlých dob jako svědka nesmyslného ničení hodnot současnosti. Zamyslete se nad tím, co tento mlčenlivý svědek ví o minulých dobách.
Následující pasáž je převzata z knihy Československé mlynářství 1936:
"Přemnoho pánů se na Újezdě vystřídalo a všichni užitek nemalý ze mlýna po věky pobírali. První spolehlivá zmínka o mlýně je zaznamenána k roku 1461......... ale je jisté, že už dlouho předtím repetila mlýnská kola Újezdského mlýna a snad bohatou mírku sv. Michalu v Brně přinášela už ve století XII. Dokladů písemných se však nezachovalo. V XVI. století patřil mlýn králi Ferdinandovi I., potom mor. stavům a Špilberku, ale převážně byl v rukou biskupů olomouckých. Kolikráte byl mlýn spálen a rozbořen do základů a kolikrát vichřice válečná strhla jeho omšelé střechy, ví jen Bůh. Ale je jisté, že po všech těch pohromách vyvstal z rozvalin a popela vždy mlýn nový.............. Kolik mistrů mlynářů se v jeho zdech vystřídalo, nelze říci............... Souvislou řadu mlynářů podařilo se zjistiti teprve od roku 1746..............."
Po celá léta se mlýn neustále zdokonaloval, vylepšoval, modernizoval.
"V r. 1802 přestavěn byl celý mlýn. Kamenná tabule na mlýně o tom hlásá, že: FRANC BLAŽEK WISTAVIEL NA PAMÁTKU SWOGIM POTOMKUM ROKU 1802.
Tohoto Františka Blažka vzpomíná i Tolstoj ve své Vojně a míru. Je to týž mlynář, který r. 1805 z oken svého mlýna viděl prchati ve zmatku po hrázi rybníka voje ruské a rakouské, jejichž šiky rozbity byly na stráních prateckých vítěznými orly Napolenovými. ...............
..................a roku 1884 přešel mlýn do rukou děda nynějšího majitele (do znárodnění r. 1948), po něm převzal mlýn syn jeho Josef. Za tohoto prodělal mlýn největší změny............ přestavěl ho od základu a přeměnil na poloautomatický. Dnešní majitel Vladimír Pecl (syn Josefa), třetí z generace Peclů....... zmodernizoval mlýn tak, že jest jeden z nejlépe zařízených mlýnů moravských."
Od roku 1948 už bylo vše jinak. Mlýn postupně chátral, jako ostatně vše, co dostali do rukou komunisté.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 anina anina | 17. března 2008 v 10:19 | Reagovat

Ahoj Hančí, dík za nakouknutí do dob mlynářů. Člověk už dnes vnímá většinou těch pár zachovalých mlýnů s nádechem nostalgie.. Mlýny snad snad nějak přitahují každého.Musí to být moc pěkný pocit, když tě někdo vyhledá v takovém věku proto, že si vážil tvých předků.Muselo to hodně dát i tobě. Ahoj :)

2 hanci hanci | Web | 17. března 2008 v 12:25 | Reagovat

Ani, ahoj!! Jo, je to moc hezký pocit, když ti někdo řekne, že obdivoval tvého otce pro jeho dobré vlastnosti. - a ty mlýny - to je děsné, jak to za komunistů všechno zpustlo. Když člověk uváží, že počátky sahají až do 12 století.....

3 Děd nevěd Děd nevěd | Web | 19. března 2008 v 15:51 | Reagovat

Hančí, děkuji za zajímavé (a i dojímavé) připomenutí mlýnů, které byly citlivě zasazeny do krajiny a, i svým klapotem, vytvářely duch místa.  Byly dokonce i větrné mlýny, které se výjimečně do dnes zachovaly.  

Bohužel, dnešní větrné elektrárny, s výškou stožárů 100 m a nutností vybudovat následnou infrastrukturu, duch místa moc nevytváří. Dalo by se o tom hodně napsat, ale zůstaňme raději u kouzla dob mynulých.

Musí to být krásné mít mezi předky mlynáře.

4 hanci hanci | Web | 19. března 2008 v 18:40 | Reagovat

D.n. - díky moc za hezký komentář. Já bych nikdy dřív neřekla, že budu skutečně tak hrdá na ty své předky. Když vezmu v úvahu, že ty mlýny - i ten mé rodiny, kde jsem se narodila - mají předchůdce už ve 12. století !!- a ti lidé je neustále udržovali, opečovávali, chránili ( až komunisti je zničili), museli to být všechno dobří hospodáři, uvědomělí lidé - už tehdy. Mlynáři se vždycky snažili žít v souladu s přírodou, s krajinou. Proto jsou ty mlýny většinou tak krásné. Zapadají tak dobře do krajiny, prostředí. Většinou to byli na svou dobu vzdělaní lidé.

Víš, docela by mě zajímalo, jestli se tehdy na stavbu mlýnů lidé dívali taky tak, jak my se teď díváme na ty větrné elektrárny. Jestli to tehdy bylo taky tak převratné. Připadá mně, že asi ne, protože tehdy ty mlýny lépe zapadaly do té krajiny.

Moc zdravím.

5 Jirka* Jirka* | 21. března 2008 v 12:27 | Reagovat

Hančí, hezký článek. Ta kniha by si určitě pokračování zasloužila, už jen z úcty k detektivní a poctivé práci autora, snad se někdo najde. Mlýny mě zajímají. Sice ne až tak do podrobna, ale pokaždé, když čtu o nějakém mlýně, mám takový pocit, že by se na ně nemělo zapomínat. Naposledy jsem narazil na pohankový mlýn s bohatou tradicí, doporučuji si přečíst rubriku "O mlýnu" ze stránek "http://www.pohankovymlyn.cz/" jsou tam také výborné recepty.

Nějakou dobu jsem jeden mlýn dokonce i vlastnil (spolu se sourozenci). Šlo o nápravu majetkových křivd, spáchaných na mých předcích, kterým na začátku padesátých let nekompromisně zabavili mlýn i s přilehlou pilou. Byla to hezká stavba, i když ve městě, žádná romantická usedlost u lesa, ale rozhodně kus historie jsem měl možnost, po absolvování pátrání po archivech ministerstva zemědělství apod., podstoupit. Musel jsem smeknout před jejich pílí a vytrvalostí, to se dnes vidí málokde. Jenže, jak je zmíněno i tady, komunisté (nebo přesněji řečeno ti lidé, kteří to měli pod palcem) úplně všechno přestavěli, většinu zbourali a ze všeho zbylo jen takové torzo hlavní budovy s hnusným zevnějškem. Udělali z toho kanceláře s trojdílnými panelákovými okny a břízolitovou omítkou, prostě děs. Nakonec jsme ho prodali, protože jsme se museli rozhodnout tak, abychom se mohli postarat o jinou nemovitost a mít víc domů v nepořádku, to není únosné. Někdy si říkám, že je to škoda, ale stačí mi, když tu budovu občas vidím, byť nesouhlasím se všemi úpravami, jde přeci jen k lepšímu, a to bych si nemohl dovolit zaplatit. Dokonce příslušný stavební úřad nechal na své náklady znovu vystavět náhon a osadit repliku mlýnského kola, za což jsem jim rád poděkoval dopisem, ale do původního stavu to má předaleko.

6 hanci hanci | Web | 21. března 2008 v 19:01 | Reagovat

Jirko - strašně moc ti děkuji za krásné povídání! - Mně se vždycky tak nějak sevře v krku, když jedeme kolem našeho mlýna.......

O tom pohankovém mlýně jsem viděla dokument v TV - už před delší dobou. Dala jsem si ho do záložek, zítra si to všechno s chutí přečtu. Pohanka je výborná - na mnoho způsobů. Docela ráda ji vařím - i když jen pro manžela.

Moc zdravím.

7 hanci hanci | Web | 22. března 2008 v 5:38 | Reagovat

Jirko,ještě jednou děkuji za tip - ty stránky o pohance a o mlýně jsou moc zajímavé. Recepty stoprocentně využiji.

8 luboš luboš | E-mail | 26. července 2008 v 19:27 | Reagovat

Ahojte. Moc jsem si přál setkat se s panem Luňákem, ale bohužel jak jsem si teď přečetl, už nebudu mít to štěstí... Mlýny jsou moje srdeční záležitost i když z mlynářské rodiny nepocházím... Dokonce jsem jeden malinkatý koupil na Moravských Kopanicích. Bohužel z původního vybavení nic nezůstalo, ale i tak je to nádherné místo... Třeba se mi jednou podaří obnovit náhon a udělat repliku mlýnského kola... Jinak moc hezké čtení. Mějte se!

9 hanci hanci | Web | 28. července 2008 v 15:18 | Reagovat

Luboši - moc zdravím - to jsem ráda, že jsou ještě lidé, které mlýny zajímají. A že jste jeden koupil! To je krásné! Držím vám moc palce!!

10 Šmajstrla Šmajstrla | 25. ledna 2012 v 18:08 | Reagovat

Srdečně zdravím celou pohankovou rodinku.Nejdelší průměrný věk je v Japonsku,největší spotřeba pohanky je taktéž tam.Pohanka mechanicky loupaná se nevaří proto je zdravá.Dovezená termicky loupaná nikoliv.Jíme samou pšenici a ještě vysokolepkovou,přibývá střevních,cévních nemocí.Přibývá otylých lidí,bezlepkových diet.Evropa se živí pšenicí vymírá,Asie přibývá obyvatel,které jí bezlepk.rýži,pohanku,kukuřici atd.

11 jakub jakub | E-mail | 14. února 2012 v 11:55 | Reagovat

Ahoj Hani bydlím v Ujezde u Brna a dekuji za tento vhled do historie mlyna, od mala me fascinoval a i bez znalosti historie kdyz kolem nej clovek jde i dnes muze mu pomalu mizejici strouha zvytky stavidla a mala podlouhla budova s drevenym kominkem dat nahlednout ze to misto pamatuje vic nez se muze zdat. Velice by me zajimalo pokud jste nekde nasla stare kresby popripade fotografie moc rad bych videl nebo si udelal aspon predstavu o puvodnim vzezreni mlyna.

12 hanci hanci | Web | 14. února 2012 v 19:10 | Reagovat

[11]: Děkuji za milý komentář. Bohužel, žádné staré fotky ani kresby nemám. Hodně mě mrzí, že jsem s psaním vzpomínek nezačala v době, kdy ještě žila maminka, otec zemřel před mnoha lety,tehdy jsem měla úplně jiné starosti, maminka zemřela později. Možná by se daly nějaké fotky, popř. podrobnosti najít u rodiny Peclů v Chomýži pod Hostýnem. Já teď, bohužel, mám hodně jiných starostí a nemohu se tím zabývat. - Srdečně zdravím.

13 Pavel Šimeček Pavel Šimeček | E-mail | 21. února 2012 v 21:20 | Reagovat

Vážím si každého, kdo jakámkoliv způsobem připomíná fenomém mlynářství. Sám se snažím pátrat po osudech mlýmů na Znojemsku. A něco jsem již i publikoval.
Chci se zeptat na zmíněnou knihu Československé mlynářství 1936. Kde se dá do ní nahlédnout?

14 hanci hanci | Web | 25. února 2012 v 14:30 | Reagovat

[13]: Dobrý den. Když jsem zadala název knihy do googlu, vyskočily mně následující dvě adresy - zkuste je:
https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-000279951

http://www.antikvariaty.cz/index.php?action=ShowPicture&id=15016

Přeji hodně štěstí a srdečně zdravím.

15 hanci hanci | Web | 25. února 2012 v 14:31 | Reagovat

[13]: Dobrý den. Když jsem zadala název knihy do googlu, vyskočily mně následující dvě adresy - zkuste je:
https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-000279951

16 hanci hanci | Web | 25. února 2012 v 14:31 | Reagovat

http://www.antikvariaty.cz/index.php?action=ShowPicture&id=15016

Přeji hodně štěstí a srdečně zdravím.

17 Eva brighton Eva brighton | E-mail | 11. září 2015 v 18:59 | Reagovat

velmi mne zajímá osud mlýna v Ujezdě u Brna.Můj dědeček byl syn Josefa Pecla, Vladimír Pecl. Včera jsem náhodně jela kolem a z hrůzou zjistila, že mlýn se bourá. Tak historie mého rodu končí hromadou cihel. Ještě že děda už není na světě. byla by to pro něj děsná rána vidět jeho chloubu v troskách.Jsem zdrcena a naprosto nevím důvod tohoto činu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama