Topoly

14. dubna 2008 v 12:40 | hanci |  Jak jde život
Dnes ráno jsem přemýšlela, co všechno v mém životě za ty dva roky (01/04 jsem oslavila dvouleté výročí na blogu) ovlivnil blog.

Co mě za poslední měsíce všechno potkalo......... Jednak to byly hodně bolestivé věci, se kterými se člověk jen těžko vyrovnává a které ho poznamenají na zbytek života. Nevím co s tím, co se sebou.
Jednak to byly příjemné věci, které vnášejí i kus optimismu do dalšího života (týká se to mimo jiné i mého zdraví). Nevím co s tím, co se sebou.
Jednak jsem udělala jistá důležitá rozhodnutí, která do značné míry změní způsob mého života. Dokáži je splnit? Nevím. Nevím co se vším, co se sebou.
Jsou to pro mě všechno tak obrovské změny, že ještě pořád nevím, jak s tím vším naložit, jak vše zpracovat, jestli moje rozhodnutí jdou správným směrem.........
Potvrdila jsem si jednu věc, o které jsem stejně byla přesvědčená - jak moc je důležité, mít alespoň jediného skutečně dobrého přítele. Mám asi obrovské štěstí - nemám jen jednoho.
Také jsem si potvrdila tu skutečnost, jak moc mě ovlivnili a často mně hodně pomohli mí virtuální - a někteří už i nevirtuální - přátelé z blogu.
Protože kvůli posledním událostem zatím nejsem moc schopná racionálně uvažovat, třídit, hodnotit..... rozhodla jsem se jen tak plynout, nechat se zatím unášet - nějak se to postupně vytříbí. A šla jsem si raději hned po ránu povykládat se svými oblíbenými topoly. Stojí uprostřed polí - na silném větru - v době, kdy fouká, ničím nejsou chráněné. Jeden je štíhlý, menší, druhý je košatý, obrovský. Zkusila jsem přibližně změřit jejich kmeny - tak u toho většího jsem naměřila obvod kmene cca 4,5 m, u toho menšího 2,5 m. Na tom větším, kterému sahají větve téměř k zemi, jsem si mohla přivonět k jehnědám - nevím, jak se u topolu jmenují - ale voní po medu. Svítilo slunko a bylo krásně, klid, nikde žádný člověk....... Určitě sem jednou vložím jejich fotografie.
Dva topoly.
Vzpínají se k nebi,
jakoby odtud chtěly čerpat sílu.
Jsou tak rozdílní!
Jeden je štíhlý, druhý košatý.
A přece jsou k sobě
nerozlučně připoutaní.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 anina anina | 14. dubna 2008 v 13:34 | Reagovat

Ahoj hančí, hele ..mám na krajíčku..A ZROVNA NE A NE...taky moc často nevím, co s tím, co se sebou. To je v normě. Když se rozhlídnu po svých známých, je nás celá armáda. Asi je mnohem vzácnější, když zrovna někdo jistě ví, co s tím a  co zrovna teď se sebou. Ale každý si to nepřizná, aby náhodou nevypadal jako slaboch. Ono to přijde samo, jak píšeš, bude si to plynout a někde se to zastaví a tak pořád dokola...život no...tak pozdravuj ty topoly a myslím na tebe a jsem ráda, že tě mám  :)

2 radka radka | 14. dubna 2008 v 17:29 | Reagovat

taky nevim. Potacim se ze strany a na stranu a rikam si, ze je to tak dobreTakze ti preji hodne odvahy!!

3 hanci hanci | Web | 14. dubna 2008 v 18:05 | Reagovat

Radko - díky. Ale lehce se usmívám, když bych si právě tebe měla představit, jak se potácíš! - No, říkám si, první krok už mám za sebou - rozhodnutí. To další už snad bude navazovat jaksi automaticky. - No jo - třeba se budu divit, že ne. :o))))) Ale lepší je se potácet, než stát na místě........

4 hanci hanci | Web | 14. dubna 2008 v 18:07 | Reagovat

Ani - jsem taky ráda, že tě mám. A ten "krajíček" odsuň někam hodně dozadu. Moc zdravím.

5 Lenka Lenka | Web | 15. dubna 2008 v 22:11 | Reagovat

Hančí, moc ráda jsem si přečetla tento článeček. Hřeje.

Tak to má být. Přátelé. Podpora. Pochopení. Změna. Podpora. Sdílení ........ o tom to tady je. A o tom je i život.

Máš pravdu, je lepší se potácet než stát na místě. Je dokonce lepší se plazit než stát na místě ..... Ale to se tě netýká. Tvůj krok bude jistě brzy jistý a úsměv nemizící.

Mám doopravdy radost. S tebou.

6 hanci hanci | Web | 16. dubna 2008 v 2:20 | Reagovat

Lenko, děkuji - a jsem ráda, že ti můj článek sedl. Snažím se :o))).

7 Taky Hanka Taky Hanka | 27. dubna 2008 v 22:02 | Reagovat

Topol je krásný strom. Oni mají stromy vůbec v sobě nějakou moudrost, kterou mají zakořeněnou a získávají jí svědectvím dlouhého času růstu..Postavíte se pod ně a už to cítíte. To pevné zakotvení a chvění koruny.

8 hanci hanci | Web | 28. dubna 2008 v 9:05 | Reagovat

Taky Hanka - ano, máš pravdu, strom nemůže nic nahradit - tedy pro mě.

9 málek málek | E-mail | 20. prosince 2009 v 12:51 | Reagovat

Topoly jsou velice sympatické stromy zvláště ty  v dospělosti štíhlé a vysoké.Jmenují se t.černé italské- vlašáky.Mají tu příjemnou vlastnost pokud je vysadítě,za Vašeho života poznáte o něco více,než-li krásnou alej.Štěstí a krásné topoly přeje Málek

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama