Miloš Kölbel: Rok na čtyři doby

30. května 2008 v 18:24 | hanci |  Knihy
Nedávno se mně do rukou dostala knížka poezie Miloše Kölbela Rok na čtyři doby. Neodolala jsem a vybrala jsem pár veršů, třeba někoho potěší.

1997
Cizí slzy nerozpustí kámen
ale až se kámen rozpláče sám
*
Nejhorší je, když člověk
nechá duši spadnout do gatí
ať je to muž nebo žena
*
Variace na příběh od Elie Wiesela;
- proto to píšu, ne abych změnil svět a lidi
ale aby svět a lidi nezměnili mne
*
Kdo je to lano
na němž za sebou táhnem papírového draka
Čím víc chci vykročit, tím větší odpor
*
1998
Důležitě úspěšní
mě nezajímají
neboť jejich svět pomíjí
*
Trap se jak chceš
čas
běží stále rychleji
*
Čím je ozvěna starší
tím je
silnější a smutnější
*
Dobré je, když se dobře
oddělí dvě síly
být sebou a být šťastný
*
Když nebudeš vědět jak dál
nedělej nic a poděkuj
*
1999
I srdce které neztvrdlo
může oslepnout
obrůstajícím tukem
*
Až mimo pochopení a nepochopení
uvidíš, že nejsi to
co o sobě myslíš a nevíš
že svět je větší
než vnitřní hranice
*
Raději být přivázán ke kůlu
jako keř vinné révy
a trpět škůdci a chorobami
než na takový způsob člověkem
*
Střídání časů
dešťů, sluncí
jde mimo
Jako lavina
řítí se vzpomínka
a zruší vše
*
Jack Kerouac - psaní snů:
- Ježíši, život je tak ponurý -
*
Ať osud nebo karma
či Boží vůle
Ať jsem chtěl
nebo nemohl
Dělá si, co potřeba
*
Jen smutek připlave na spadaném listí
tomu, kdo sedí u řeky
*
Jedno vězení rozbije
a staví si hned druhé
*
2000
Jen jedenkrát se zapomeneš ohlédnout
a jezdci zmizí
*
Lepší trní
než žádná náruč
a pod polštář plevel
*
Může se stát
že dvě hvězdy bloudí
a odpuzují se
neboť kdyby se potkaly
- srazily by se
*
Jako jmelí zároveň
žije a cizopasí
neprohlédl
že se navzájem
potřebuje
a nenávidí
*
Vrásky široké
jako uschlé lístky chryzantém
to nic neztrácíš
jen se něco naplňuje


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | Web | 31. května 2008 v 21:54 | Reagovat

Hančí díky! Opravdu jsi mě potěšila!

Zajímavé je všechno, ale slova: "Když nebudeš vědět, jak dál, nedělej nic a poděkuj" - to je obrovská síla a moudrost, to mě dostalo. :-)

2 hanci hanci | Web | 1. června 2008 v 9:45 | Reagovat

Lenko - při tom verši jsem myslela na tebe, jsem ráda, že jsem to odhadla správně a že jsem tě s tím výběrem potěšila. Moc zdravím.

3 anina anina | 1. června 2008 v 20:02 | Reagovat

Hančí, taky se mi líbí ...asi  nej pro mě..

I srdce které neztvrdlo může oslepnout...pole mne jedno už čím..nebo

Jen jedenkrát se zapomeneš ohlédnout a jezdci zmizí...

4 Lenka Lenka | Web | 1. června 2008 v 22:44 | Reagovat

ad 2. Díky Hančí, že sis na mě při tom verši vzpomněla.

Nejen že se mi líbí, ale snad jej i realizuji. Zedník nemá čas na druhou část rekonstrukce mého bytu. Sice je to práce pro něj asi jen tak na dva dny, ale ... A tak děkuji a důvěřuji, že třeba všechno dopadne líp, než jak jsem to naplánovala.

5 Jirka* Jirka* | 2. června 2008 v 9:24 | Reagovat

Přiznám se, aniž bych chtěl shazovat schopnosti pana Kölbela, že na mě působí některé z těchto úryvků trochu... tak nějak... jako laciná přísloví. Ale to bude možná tím vyčleněním z kontextu, tím, že jsem knihu nečetl jako celek - nejsem si tedy vlastně jistý, jestli mohu předchozí slova vůbec do komentáře psát, abych autorovi a těm, co ho čtou, nekřivdil. Líbí se mi věta "Vrásky široké jako uschlé lístky chryzantém to nic neztrácíš jen se něco naplňuje" - v tom je velká pravda, která se často lidem nelíbí. Zapamatuji si ji a použiji ve chvíli, která se často opakuje - když si někdo stěžuje na vyšší věk a opomíjí, že každá etapa přináší něco jiného, dalšího, bez čehož není možné úspěšně celý "závod" absolvovat.

6 Lenka Lenka | Web | 3. června 2008 v 0:32 | Reagovat

ad 5: No, Jirko, laciná přísloví ..... to je protimluv. Přísloví nejsou nikdy laciná, protože jsou prověřená staletími lidských zkušeností.

Kdysi dávno jsme se učili, že mistrovství v literatuře je právě ona gnómická prostota. Vyhmátnout podstatu. A proto ti to možná přijde takové obyčejné, jako bys to znal, možná nic moc objevného. Objevné je to právě v tom, jak jasně a jednoduše je to řečeno. Pravda bývá prostá. Někdy přijde vhod a někdy se rádi začteme do květnatého jazyka.

Četls´  Proroka od Chalíla Džibrána? Maličká knížečka, ale je tam skoro všechno. (říkám skoro :-) )

7 hanci hanci | Web | 3. června 2008 v 14:25 | Reagovat

Anino zdravím, myslela jsem si, že se ti to bude líbit.

Jirko - taky jsem si říkala, jestli neuškodím, když sem dám jen výňatky - ale snažila jsem se je vybírat tak, aby to bylo alespoň trochu ucelené. A myslím si to, co říká Lenka - líbí se mně, když někdo dokáže říct věci výstižně, málo slovy - já to vůbec neumím, přitom se mně to hrozně líbí. - Ten koncen tvého komentáře je bezvadný!

Lenko - Chalíla Džibrána znám - je úžasný!

Ano, pravda je prostá.........

8 Lenka z Lulea Lenka z Lulea | E-mail | Web | 4. června 2008 v 10:52 | Reagovat

"Až mimo pochopení a nepochopení

uvidíš, že nejsi to

co o sobě myslíš a nevíš

že svět je větší

než vnitřní hranice" ... tak tohle zase zaujalo mne. Mam rada tuhle neversovanou poezii. Ono i kdyz to mozna zni jako "lacina prislovi" ci jak to bylo formulovano vyse, kdyz jde clovek do hloubky, najde mnoho o cem premyslet.  Ze bych sla malovat? ;-)

9 hanci hanci | Web | 6. června 2008 v 10:22 | Reagovat

Lenka z Lulea - tenhle verš mě taky hodně zaujal. Doufám, že jsi šla malovat - moc zdravím.

10 radka radka | 9. června 2008 v 15:53 | Reagovat

pro me takove verse evokuji jedo. Bud byt programove nestatny a mit vecnou inspiraci a tvurci potencial.

Nebo si usporadat zivot, nalezt harmonii a vnitrni klid a ... zit obycejne v ustrani. BEz invence. Bez uspokojeni z tvurcich orgii.

11 m. m. | Web | 11. června 2008 v 22:08 | Reagovat

... a nebo je taky možné žít obyčejně, co je to ústraní se nazabejvat, mít harmonii a vnitřní klid, uspořádaný život, invenci a uspokojeně tvořit.

To je radko taky docela schůdná varianta, ne ?

(.... ještě průjezdnější je být šťastný a mít věčnou inspiraci)

12 radka radka | 12. června 2008 v 11:34 | Reagovat

m. asi jo, to je krasny ideal. Jeste jsem ho nikdy nepotkala v praxi. Skutecne ne.

Nikdy jsem nepotkala nekoho, kdo uspokojene tvori (myslim ted umelecky jako projev pretlaku emoci) nikoliv design na objednavku.

13 val val | 13. června 2008 v 7:34 | Reagovat

Jirka (5) zaujal mě stejný úryvek, asi pro takovou nějakou něhu a nadhled...Jinak citáty, přísloví ráda čtu jen je úžasné jak si nádherně protiřečí,odporují a dají se použít jak kdo chce, jak potřebuje a nebo jak to cítí :o)

Hančí, krásné léto a hodně inpirace :o) a piš piš

14 Děd nevěd Děd nevěd | E-mail | Web | 13. června 2008 v 17:11 | Reagovat

Tak toto je můj favorit:

Střídání časů

dešťů, sluncí

jde mimo

Jako lavina

řítí se vzpomínka

a zruší vše

Hančí, zdravím a přeji Ti - no Ty už víš.

15 Taky Hanka Taky Hanka | 17. června 2008 v 23:28 | Reagovat

Jenom si dovolím přidat ke kámen, vzpomínka,vráska-básničku od Lermontova, která zůstává ve mně od  přečtení jak rýmovačka :

Přenocoval kdysi malý mráček

na kamenných prsou staré skály

zrána odletěl jak ptáček

vesele se ztrácel v modré dáli

ve vrásce však staré skály

zbyla vlahá stopa po náhodném spáči

hluboce se skála zamyslela a zdálo se

že chví se v tichém pláči

16 Jirka* Jirka* | 18. června 2008 v 23:46 | Reagovat

Hančí, omlouvám se, že budu mluvit mimo téma, ale nedá mi to se nezeptat, jak je to s tvým náhradním programem u nejmenované společnosti na původně plánovaný tandem... ať počítám jak počítám, pořád mi vychází, že ten tajný plán má už výsledky, anebo se k jeho naplnění chýlí. (netrpělivý otazník)

17 hanci hanci | Web | 19. června 2008 v 18:45 | Reagovat

Neměla jsem delší dobu otevřený počítač, tak budu reagovat na komentáře až dnes.

ad 10: radko - moc dobře nechápu, proč si lidé myslí, že když někdo cokoliv tvoří, musí být nešťastný. Je to takový ustálený dojem, ale není pravdivý. Člověk, který má co říct, to prostě říká, ať se nachází v jakékoliv životní situaci, ať radostné nebo neradostné. Myslím si, že jenom záleží na tom, jestli má co říct. - Jinak s tebou naprosto souhlasím v ad 12 - taky jsem ještě nikoho takového nepoznala.

ad 11 m.: předpokládám, že ten komentář myslíš úsměvně - protože jak píše radka - taky nikoho takového neznám. Obzvláště úsměvný je ten dodatek v závorce - ale určitě to má být opět jeden z tvých vtipných komentářů.

ad 13 val: toto nejsou citáty, přísloví nebo něco podobného. Jsou to verše, které autor napsal, protože je tak cítil, protože o věcech tak přemýšlel.

ad 14 D.n.: díky moc za přání, jasně že vím.

ad 15 Taky Hanka: Lermontova jsem milovala od prvního přečtení jeho básní. díky moc za tuto báseň.

ad 16 Jirka*: usmívám se - neboj se, ještě se nic nekonalo. Jestli se bude něco konat, tak to bude na podzim - zřejmě v září. Ale nejdřív musím zjistit opět finance, protože ten náhradní program bude, obávám se, mnohem dražší, než ten první. Už se chystám na výzvědy. Jakmile se něco bližšího dozvím, napíši to sem.

Všechny hromadně moc a moc zdravím, všem přeji krásné slunečné dny a příjemné koupání kdekoliv.

18 Trophy Trophy | Web | 29. června 2008 v 19:30 | Reagovat

moc krásné! všechny jsou krásné ;o)

19 hanci hanci | Web | 2. července 2008 v 16:46 | Reagovat

Trophy - díky moc, jsem ráda, že si ti líbí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama