Návštěva kamarádky

27. června 2008 v 17:19 | hanci |  Jak jde život
V sobotu jsem zažila velmi příjemné překvapení. Ozvala se mně kamarádka, která v r. 1985 utekla do USA. Po revoluci jsme se už vícekrát viděly, ale nebylo to zase až tak často. Teď jsme se neviděly nejméně dva roky.

Poznala jsem ji v Lidové škole umění - v kurzu kreslení u p. Kremláčka, bylo to v roce 1970. Od té doby ji mám ráda jako svoji skutečnou sestru.
Měla hodně těžký život, vychovávali ji babička s dědečkem, maminka zemřela velmi mladá......
Je všestranně nadaná, houževnatá - a navíc, dobrý člověk.
Po příchodu do USA, San Francisca, ji za velmi krátkou dobu opustil manžel a nijak jí nepomohl, takže ona se musela postarat úplně sama o syna - tehdy v předškolním věku. Vůbec si to neumím představit, jak to mohla dokázat. Byla nucená z počátku vykonávat nejrůznější povolání (tady byla v Praze zaměstnaná jako obchodní referentka v zahraničním obchodě), ale vypracovala se postupně na architektku interiérů. Koupila si dům a syn dodělává vysokou školu........
Tak jsme v sobotu vykládaly a vykládaly, vůbec jsme si nevšimly, že už je půlnoc. V neděli od dopoledne opět do téměř půlnoci. A v úterý a ve čtvrtek opět a dnes se musíme rozloučit. Bude mně po ní hodně smutno. Pracovaly jsme hodně na počítači, předala jsem jí nějaké svoje zkušenosti (!!!!!!), protože ona v práci na něm není tak zběhlá.
Je pro mě příkladem toho, že člověk, když chce, dokáže nemožné a zdánlivě neuskutečnitelné. Když není zvyklý se vzdávat. Držím jí moc palce, nemá to vůbec lehké. Ten dům musí ještě docela dlouho splácet........
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jirka* Jirka* | 28. června 2008 v 0:03 | Reagovat

Hančí, ty vykřičníky v závorce můžeš s klidem smazat, zkušenosti bezpochyby máš a ne malé :)

Věřím, že je to obdivuhodná osoba, stejně jako všichni, co se nevzdávají, ani když mají před sebou zdánlivě neuskutečnitelný úkol, jak píšeš... mimochodem, nezdál se ti "počítačový svět" taky kdysi nezdolatelný problém? :-)

Člověk je kolikrát překvapený, když si uvědomí, jakou hromadu stačil během života navýšit, to není jentak. Ať už v pozitivním, nebo tom opačném slova smyslu.

2 wernig wernig | Web | 28. června 2008 v 13:17 | Reagovat

Krasne kreslis .....Chodis na nejakou umeleckou skolu....jestli ne tak ja osobne te tam zapisu....fakt krasne kreslis....ja taky kreslim ale jen portleti....ale bohuzel nemam jak je davat do pc ....jinak jsi fakt dobraaaaaaa

3 wernig wernig | Web | 28. června 2008 v 13:22 | Reagovat

muzu se zeptat kolik ty je?

4 hanci hanci | Web | 28. června 2008 v 15:33 | Reagovat

Ahoj Jirko, moc zdravím - máš pravdu, na začátku jsem si ani náhodou nepomyslela, že bych mohla dokázat něco z toho, co dělám teď - i když je to šíleně málo na to, abych si mohla říct, že už něco umím. Ale i tak jsem spokojená.

No - a v tom máš taky pravdu, co člověk za život nahromadí - raději nepřemýšlet (někdy).

wernig - děkuji za chválu, ale zase takovou si fakt nezasloužím. Chodila jsem kdysi dva roky do Lidové školy umění - k akad. malíři J. Kremláčkovi. Je mně už hodně - 65 (vlastně letos v prosinci mně už bude 66). jestli ti má kdo tvoje obrazy vyfotit, tak není problém je vložit do počítače a pak na blog. Někdo ti určitě poradí.Držím palce.

5 anina anina | 28. června 2008 v 19:45 | Reagovat

Hm, no mě hančí taky chtěla pomoc zorganizovat můj chaos v PC. Ale já se projevila jako konzerva, co nic nechtěla měnit. A taky jsem byla Hančí líná myslet, když se čas dal využít líp :)))

6 hanci hanci | Web | 29. června 2008 v 10:07 | Reagovat

Ahoj Ani - vůbec jsi nebyla líná! bylo málo času a musely jsme si povědět spoustu věcí, důležitějších, než zorganizování věcí na PC :o)). Třeba se to podaří až teď za tebou zase přijedu. Ale možná opět nezbude čas :o)))).

7 Děd nevěd Děd nevěd | E-mail | Web | 30. června 2008 v 19:59 | Reagovat

Jen lidé, kteří mají těžký život dokáží velké věci a stojí za to o nich psát. Ti ostatní, kteří proplouvají životem bez potíží (buď tím, že jsou hloupí nebo tím, že jim někdo jiný těžkým životem "vydláždil" cestu), nestojí za povšimnutí.

Takže Hančí, dík za zaznamenání!

8 hanci hanci | Web | 1. července 2008 v 16:38 | Reagovat

D.n. - moc zdravím a děkuji za komentář - není co k němu dodat.

9 hanci hanci | Web | 14. července 2008 v 15:55 | Reagovat

Jitko - děkuji ti za svou kamarádku - já ji také obdivuji. srdečně zdravím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama