Opět Praha

7. července 2008 v 12:24 | hanci |  Jak jde život
Opět jsem trošičku cestovala - kam jinam, než do Prahy. Nejraději bych se tam přestěhovala.

Zážitky jsem tentokrát měla skutečně různé. První den - ve čtvrtek - jsem měla odpoledne sraz s Aninou na Staroměstském nám. Protože jsem měla poměrně dost času, chtěla jsem se jít podívat do galerie na krajináře 19. století - učila jsem se na nich prakticky odmalička a mám k nim zvláštní vztah. Dost jsem se na tu výstavu těšila. Byla jsem ale docela unavená, protože ráno vstávám vždycky ve čtyři hodiny, v nemocnici jsem skončila o půl dvanácté, tak jsem si říkala, že si trochu odpočinu v chládku v restauraci - v předzahrádce a napiji se. Objednala jsem si obyčejnou vodu, neperlivou. Dostala jsem 0,33 l - bylo mně dobře, dívala jsem se na mumraj kolem sebe a bavila jsem se výborně. Když jsem chtěla zaplatit, dostala jsem účet na 75,- Kč. To jsem málem spadla pod stůl. Prý je to v centru. Kousíček dál jsem v kavárně platila 28,- Kč za čaj. Ach jo - no, jsem nezkušený hlupák z venkova. Takže jsem místo návštěvy výstavy, jejíž vstupenka by byla cca v ceně té vody, vypila obyčejnou vodu. Na vstupenku už jsem neměla peníze.
Pak jsme s Aninou seděly v Týnské literární kavárně a bylo to moc bezvadné. V pět hodin jsme obě musely být v metru, takže nám nezbývalo nic jiného než vyrazit, i když začínala bouřka. Promokly jsme na kůži, voda nám protékala skrz boty - jako v řece. Pak jsem navíc v metru zapomněla deštník - ale to už bylo prakticky jedno. No - pochodovala jsem pak dál v půjčené pánské bundě.
Dodatečně (09/07/08) sem vkládám fotku z mé opravdu hodně oblíbené Týnské literární kavárny, kde mě Anina vyfotila.

Pokaždé si s sebou vozím rezervní oblečení a nikdy jsem je nepotřebovala, tak jsem si je tentokrát nevzala, jen halenky, sukni jsem měla jen tu jednu na sobě.
Měli jsme se setkat večer s dalším známým, ale neměla jsem v čem jít, tak jsme se spolu domluvili na setkání při mé příští návštěvě cca za 14 dní. Boty mně neuschly ani do druhého dne, musela jsem si koupit nové - nakonec jsem tedy ještě z toho deště vytěžila. Taky deštník jsem si musela koupit.
Galerie Gambit byla pochopitelně opět zavřená - je to už asi pro mě začarované a nemám souzeno tam jít - stalo se to už potřetí.
Zato Galerie J. Švestky byla otevřená a výstava se mně líbila. Hodně se mně líbil Jakub Hošek, Jiří Černický - u jeho projekce tančících cviček jsem se dost nasmála, Rafal Bujnowski - u toho jména si nejsem úplně jistá, snad je to ten, kterého mám na mysli. Veroniku Holcovou už jsem znala z předcházející výstavy. Taky jsme tam dostali mapu galerií v Praze a mapu Současné umění v pražských galeriích. Obě mapy jsou naprosto výborné, budu si moci podle nich najít přesně na co a kam chci jít a taky určit přesně trasu od metra.
Pak jsme navštívili ještě jednu výstavu - bohužel, jméno toho malíře jsem zapomněla, neměli už k dispozici vůbec žádnou dokumentaci a navíc mě ten malíř moc nezaujal.
V průběhu těch dalších dvou dnů jsme navštívili řadu památek a krásných míst, byli jsme u několika kostelů nebo v nich, nejvíc se mně líbil Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Náměstí Jiřího z Poděbrad na Vinohradech od slovinského architekta Josipa Plečnika , realizovaná v letech 1928 až 1932.
Praha má skutečně výjimečnou atmosféru, tentokrát jsem to obzvláště silně prožívala. Jednak jsem se snad asi poprvé v životě cítila vnitřně svobodná - je to nádherný pocit. Jednak jsem mohla úplně všechno jíst, dokonce i kávu s karamelem, která mně obzvláště hodně chutnala (karamel doma připravovaný). Navíc vyšlo počasí - bylo příjemně svěže, přesně na procházky po Praze. Jedině vzpomínka na tu vodu byla černá - ale pak už to byla spíš legrace.
V neděli jsme byli v Citonicích. Krásně jsme se vykoupali - voda byla teplejší, než minulé pondělí. Zeť neustále pracuje na zdokonalování záhonu bonsají - vytvořil krásné zákoutí na dvoře. Navíc začal pěstovat orchideje - má skutečně nádherné exempláře.
Jím úplně všechno co ostatní, i např. zmrzlinové poháry - udělala jsem jeden s horkými malinami, šlehačkou a strouhanou čokoládou - připadám si stále jako v ráji nebo ve snu, že se probudím a budu zase tam, co tolik předcházejících let. Přibrala jsem dvě kila - vážím už 59 kg - už se začnu kontrolovat při konzumaci sladkého - stejně je nejlepší zelenina - ta mně nejvíc scházela. Denně jím zeleninové saláty - nejrůznější směsi čerstvé zeleniny.
Jsem nepředstavitelně vděčná panu Hanemannovi, že objevil homeopatii.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Děd nevěd Děd nevěd | E-mail | Web | 7. července 2008 v 17:34 | Reagovat

Hančí, gratuluju k zážitku.

2 hanci hanci | Web | 7. července 2008 v 17:37 | Reagovat

D.n. - moc děkuji - tentokrát jsem si to skutečně užila - i s tou vodou! Moc zdravím.

3 m. m. | Web | 7. července 2008 v 23:21 | Reagovat

hanči minulas to vo fous: v galerii u zlatýho zvonu bylo bieńále moderního umění a podle jmen to docela stálo za to + prostor je hezkej.

4 Pařez Pařez | Web | 8. července 2008 v 11:51 | Reagovat

Pokud má člověk dost času (třeba jako jsem míval v letech studentských), je toho v Praze k navštívení i vidění nesmírně moc. Naopak bydlet v Praze zase není až tak velké štěstí, ostatně ceny v centru už jsi si vyzkoušela.

Je skvělé, že můžeš normálně jíst, ono se pak všechno jeví veseleji a optimističtěji, což se příznivě odrazí na imunitním systému atd. - je to všechno propojené, tak ať to dostaneš na nějakou nadstandardní úroveň :-)

5 hanci hanci | Web | 8. července 2008 v 17:06 | Reagovat

m. - děkuji, žes mně to sem napsal, protože těsně než jsem odjížděla do Prahy, jsem se ptala jednoho "dobrého" kamaráda, který má v této oblasti skutečně přehled, jestli neví o nějaké výstavě - vhodné pro mě, dobře mě zná, tak by to pro něho nebyl žádný problém. Řekl, že neví. Proč to řekl, fakt nevím, schválně? - No - oni se skutečně dobří kamarádi časem jaksi vytřídí sami od sebe. Já sama se ještě v galeriích vůbec nevyznám, znám jich jenom pár. Ale teď s tím seznamem, který jsem dostala, už to snad bude lepší, i bez těch "dobrých" kamarádů.

Pařez - já nevím, ale myslím si, že když bydllíš v Praze, tak právě víš, kam máš jít, kde je to levné, kde drahé a můžeš si vybrat a to nejenom co se peněz týče. Máš velký výběr ve všech oblastech života. Na malém městě si nemáš vybírat z čeho, musíš brát to, co je. Že mohu jíst je skutečně výborné, okamžitě se změní pohled na život a na vše kolem. Stačí mně naprosto standardní úroveň. Ještě na ní úplně nejsem, ale pevně věřím, že se na ni dostanu co nejdřív.

6 Liška Liška | Web | 8. července 2008 v 20:08 | Reagovat

Hurá hurá!

Akorát je legrace, že mně jako Pražákovi Praha spíš už připadá jako kulturní zapadákov - v jiných městech je to se světovými expozicemi, výstavami, koncerty a architekturou o dost rozjetější. (Teda ne že bych takových navštívila víc než tři; ale i tak!)

7 hanci hanci | Web | 8. července 2008 v 22:06 | Reagovat

Ahoj Liško - já nevím, u nás když je výstava, tak je jedna - trvá cca měsíc. Pak zase další, taky měsíc. Sem tam je ještě jedna navíc - ale většinou nic moc. V Praze máš najednou výstav velké množství, můžeš si vybrat - tedy, pokud se v tom už trochu vyznáš. A pak si můžeš vybírat divadla a koncerty - tedy - když na to máš. prostě ten výběr je tam nesrovnatelně bohatší. To je jedna věc. - Ale zjistila jsem, že mě nějak "bere" ta atmosféra města - ty uličky, zákoutí, nábřeží - prostě všechno. Jsem z toho fakt úplně hotová. Možná je to stářím, já nevím. Taky se mně líbí sedět v kavárně a diskutovat se zajímavýma lidma. atd. , atd. :o))))))

8 anina anina | 9. července 2008 v 16:29 | Reagovat

Ahoj hančí, já se taky pak brodila, . A jak to, že tu nemáš tu fotku, co jsem tě ještě stihla  vyfotit..i když tam moc svěla nebylo, ale jsi na ní za madam :))))

9 hanci hanci | Web | 9. července 2008 v 17:22 | Reagovat

No jo Ani - tak jsem tam tu fotku vložila - díky za ni. Tu kavárnu jsem si fakt hrozně moc oblíbila, má zvláštní, příjemnou atmosféru. Ta fotka bude pro mě moc hezká vzpomínka.

10 anina anina | 9. července 2008 v 19:17 | Reagovat

jo, je hezká ta paní tam :)

11 Pasik4a Pasik4a | Web | 9. července 2008 v 21:47 | Reagovat

O Praze mi povidej

Tedka sem se sem vratil po tejdnu stravenym v lesich a skalach, uplne bez hluku a z Dvoriska, kde je hluk jenom tehdy, kdyz se neco dela

Vystoupim z vlaku a hnedka utikam prez Vaclavak do kina pro listky, tim nejvetsim svinstvem a dneska celej den v centru, tak jak mi Praha chybela mi tedka hodne rychle zevsednela

Na druhou stranu te dost chapu, hlavne s tim Plecnikovim kostelem, vyrustal sem v jeho okoli

12 Liška Liška | Web | 10. července 2008 v 14:40 | Reagovat

[11]

Já bydlela 25 let v ulici, ze které je na ten kostel výhled. Každé ráno jsem jí chodila do školy, někdy se kostel nořil z mlhy... chodila jsem do školy u toho kostela.

A eee.... měla jsem v něm i svatbu.

Je to pro mě kostel, na který jsem zvyklá, "normální kostel." Narozdíl od barokních.

13 hanci hanci | Web | 10. července 2008 v 15:06 | Reagovat

Liško - ono je to asi tak, že když člověk vidí něco každý den, tak už to zřejmě ani tak nevnímá - je to pro něho samozřejmé. - Líbilo se mně, když m. jednou kdesi psal, že by se měl člověk dívat na věci kolem sebe jako nějaký mimozemšťan, který vše vidí poprvé a neví, k čemu je to dobré. - Jinak - já nevím, doposud jsem na tom tak, že baroko mě nijak zvlášť "nebere" - v jakémkoliv směru. Možná, že později tento názor změním, zatím ne. - Moc zdravím.

14 hanci hanci | Web | 10. července 2008 v 15:12 | Reagovat

Pasik4a - ahoj, ráda tě tu zase vidím!!

Já jsem hodně let tvrdila, že bych v Praze nikdy nemohla bydlet. Že je tam příliš hlučno, příliš lidí, velký mumraj........ Že musím mít blízko k přírodě atd. - Nevím čím to je, jestli stářím? Fakt nevím. Ale strašně se mně tam líbí, ta atmosféra - celé město, hlavně staré město, uličky - domy v nich, prostě všechno. A do přírody se odtud dá taky dobře dostat. Navíc jsou tam krásné parky....... Jednoduše - líbí se mně tam hrozně moc a okamžitě bych tam šla, kdyby to bylo jen trošku možné. Což není.

15 Pasik4a Pasik4a | Web | 10. července 2008 v 21:24 | Reagovat

Ja se rad vracim, ale v posledni dobe radsi vytracim, to je podle me taky dany vekem...

16 zcr zcr | Web | 13. července 2008 v 9:14 | Reagovat

Ahoj hanci, je skvělé, že je Ti líp!

Měl bych taky jeden tip na výstavu, ale trochu nezaručený - před pár lety byl v rekonstruované Hergetově cihelně otevřen Pražský kabinet šperku, stálá expozice + příležitostné výstavy... a ta stálá expozice obsahovala i mé zamilované šperkaře XX. století... Ale na webu není moc aktuálních informací, tak nevím, můžeš si kolem naplánovat procházku :-)

Je to mezi Mánesovým a Karlovým mostem, naproti VŠUP (http://www.mapy.cz/#st=s@sss=1@ssq=hergetova%20cihelna@@) (A projistotu bacha na tu restauraci, je to na proklatě turistické lokalitě, ceny budou nejspíš strašné ;-)

17 hanci hanci | Web | 13. července 2008 v 11:21 | Reagovat

zcr - směju se té poznámce o kavárně - já si dám pozor už úplně na všechny kavárny :o))))))

Hrozně moc ti děkuji za ten tip - určitě se tam podívám - možná mně to nevyjde tentokrát, protože už mám čas úplně rozdělený - naplánovaný, kde a jak ho strávím. Ale nejedu tam naposled, do měsíce tam určitě pojedu znovu, tak to se stoprocentně na tu výstavu podívám - šperky se mně odvždycky hodně líbí - a musím říct, od té doby, co znám tvůj blog a tvé práce - ještě víc.

Moc zdravím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama