Důležitá otázka

31. října 2008 v 23:09 | hanci |  Zamyšlení
Včera jsem četla zajímavý rozhovor Dominiquea Simonneta s Elie Wieselem .
Napíši jen jednu ukázku:



Elie Wiesel říká:
"Albert Camus v Sysifově mýtu napsal: "Není jedinou vážnou otázkou pro člověka vědět, proč ještě nespáchal sebevraždu?" Není to podle mne jediná otázka, ale je důležitá. Pokud jde o mne, stále nechápu, jak se ze mě po válce nestal blázen."





**************************
Ještě napíši maličký dodatek z úplné jiné oblasti. Včera se mně podařilo v Praze koupit díky Henrymu od J. Krupičky Renesance rozumu. Henry, díky moc.
Pobyt v Praze byl tentokrát výjimečně krásný.
**************************



A teď ještě maličkost hlavně pro Jirku*.
Po té šílené dietě jsem opravdu začala hodně jíst, nemohla jsem se žádného jídla nabažit. Sice nemohu úplně všechno (např. cibuli, česnek, uzenáče....) - ale mohu skoro všechno. Jsem šťastná. Říkala jsem si, že se na nic nebudu ohlížet a budu vychutnávat ten báječný pocit moci si vybrat různé potraviny. Jenže - když jsem z 54 kg přibrala na 62 kg (měřím 168 cm), začala jsem se cítit divně - připadalo mně, že se na mě všechno "natřásá", v oblečení jsem si připadala nějak moc "napěchovaná" atd. Tak jsem si řekla, že zkusím to, co jsem tady už víckrát radila. Budu jíst všechno, ale zmenším dávky a budu jíst vícekrát za den. Omezím hlavně sladkosti. - Vyplatilo se, za týden jsem zhubla půl kila a vlastně jsem nepocítila ani žádnou újmu. - Takže, mohu potvrdit - jíst se může úplně všechno - tedy s větším omezením sladkého - a vícekrát za den v menších porcích a hubnutí je zaručené. Držím palce všem, kteří chtějí zhubnout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Henry Psanec Henry Psanec | Web | 1. listopadu 2008 v 1:38 | Reagovat

Rádo se stalo!

2 Jirka* Jirka* | 1. listopadu 2008 v 10:20 | Reagovat

Ano, souhlasím. Vzhledem ke správné kombinaci s psychikou (téměř žádné zakazování) si taky myslím, že jde o optimální recept. Snažím se o to, ale práce mi mluví do času víc, než bych chtěl. Ale ono to půjde :-)

3 asperias asperias | 1. listopadu 2008 v 17:58 | Reagovat

jo, hubnutí, to je radost :-)

co pěkného jsi v Praze tentokrát viděla?

4 zarox zarox | E-mail | Web | 3. listopadu 2008 v 8:53 | Reagovat

Ad1: Wiesel: na to snad ani raději myslet nechci. Člověk je někdy rád, že se drží sám o sobě ...

Ad 2: I když je moje BMI OK, každý centimetřík, kvůli kterému mě škrtí kalhoty nesnáším, ale na druhou stranu neodolám, když mohu ochutnat dobré věci. Takže můj přístup je naprosto špatný: 1 týden se ovládám a 2. týden udělám kachnu ...

5 radka radka | 3. listopadu 2008 v 21:31 | Reagovat

jamam na to odpoved. Kdyz jsem mlada tak furt cekam ze neco prijde. Pro co stoji zit. A kdyz jiz vyrostu a postupne schazim do toho udoli tak si zase rikam, ze me to stejne ceka samo od sebe :o)) Nac ten spech :o)

6 Kacz Kacz | 3. listopadu 2008 v 21:50 | Reagovat

Článek byl uveřejněn v časopise Protestant:

http://eman.evangnet.cz/index.php?protestant

7 Kacz Kacz | 3. listopadu 2008 v 21:51 | Reagovat

Tedy tento odkaz je o něco lepšejší...

http://eman.evangnet.cz/protestant/

8 hanci hanci | Web | 4. listopadu 2008 v 11:47 | Reagovat

Kacz - doufám, že se nebudeš zlobit, že jsem bez svolení vložila odkaz do textu článku.

Asperias - tentokrát mně žádná výstava v Praze nevyšla. Jednak jsem jela pro knížku do antikvariátu (zvládla jsem bez problémů několik přestupů na metru!!! - pro mě úžasný výkon - pak hledání antikvariátu - pro mě rovněž výkon. Pak jsem měla domluvené setkání s jedním svým známým, chtěli jsme jít na výstavu U Kamenného zvonu - nevšimla jsem si, že teprve ten den byla vernisáž - a to jenom pro zvané a stejně moc pozdě, v tu dobu už jsem nasedala do autobusu na cestu domů. Navíc mně byla děsná zima, takže jsme seděli v kavárně a moc příjemně jsme si povídali. On je totiž úžasný společník. - Někteří moji známí už podotkli, že se ze mě stává "kavárenský povaleč" - což je pustá lež, i když je mně povídání v kavárně moc příjemné :o))).

zarox - mimo jiné kvůli tomu škrcení jsem zahájila hubnutí. Budu se snažit držet váhu na 60 kg, i když bych podle BMI OK mohla mít mnohem víc.

Radko, já myslím, že je to u každého jiné, podle toho, co v životě prožil a jak je založený.

Jirko, držím moc palce, když tenhle způsob přijmeš, zvykneš si a vůbec ti to nepřipadá jako nějaká zátěž nebo omezování.

Henry, moc zdravím.

9 Přemysl Přemysl | E-mail | 4. listopadu 2008 v 19:46 | Reagovat

Dovoluji si vám nabídnout stránku huptych.cz. Nalezl jsem tam obrázky z archivu V.Ryčla. Zajímalo by mně, jestli mi můžete o tomto kumštýři něco říci. Pokud vám to čas dovolí. Pokud jsem vás zavedl jinam, než je vaše zaměření, tak se omlouvám. Přeji vám hlavně dobré zdraví.

10 Liška Liška | Web | 5. listopadu 2008 v 16:34 | Reagovat

Ten citát o nespáchané sebevraždě se mi zdá dost negativistický. A jak ten člověk ví, že se z něj po válce nestal blázen? Třeba stal.

Nojo, u jednotlivých vytržených citátů mívám tendenci je zpochybňovat.

11 hanci hanci | Web | 6. listopadu 2008 v 10:58 | Reagovat

Ahoj Liško - no, negativistický - realistický, pragmatický..... to napsal Albert Camus.

Elie Wiesel není blázen - je to známá osobnost, jistě ho znáš taky, není pochyb o tom, že blázen není, ale po tom, co prožil - a co prožili jemu podobní lidé je skutečně s podivem, že zůstali "normální". Ono je taky pravda, že hodně se jich pak zasebevraždilo. určitě jsi četla knížku Sophiina volba od Styrona. Ta tenhle problém "poté" dobře vykresluje. I několik knížek od I.B. Singera. Vřele doporučuji k přečtení všem, kdo jeho žádnou knížku nečetli.

Přemysl - jste to vy, ten P.Č.? - jestli ano, tak srdečně zdravím a doufám, že se vám daří dobře.

Toho výtvarníka vůbec neznám. Jen jsem v rychlosti nahlédla, ten kalendář mě nijak neoslovil, ale ty ilustrace - koláže, ty jsou skutečně hodně vtipné, pobavila jsem se. Díky za tip - později si vše víc prohlédnu. a i já vám přeji hodně zdraví a chuti a času na koníčky.

12 Henry Psanec Henry Psanec | Web | 29. listopadu 2008 v 1:36 | Reagovat

J. E. Frič na blogu:

- Dostávám včera v klubu od J. Š. časopis Protestant, rád přijímám, říkám, "kdysi v O. jsem si v trafice nechával odkládat Theologickou revue, a milá, korpulentní trafikantka, tak trochu jakoby z Felliniho, mi neomylně vždy oznamovala: ‚Tady mám pro vás tu Technologickou revui!'" na první straně začíná rozhovor s osmdesátiletým Elie Wieselem (přeložil Pepa M. z francouzštiny, rozhovor vedla Dominique Simonnet, v červnu 2006), takové rozhovory by měly být součástí osnov dnešního studentstva či žactva, z fotografie vyhlíží mírně pobavená, unavená a jakoby vše chápající tvář E. W., ten rozhovor je dobrý, důležitý, ale vlastně taky dokumentuje to, co sám Wiesel v závěru říká, odpovídaje na otázku Poté, co jste tak dlouho a intenzivně studoval svaté texty, nemáte nic jiného než samá proč? Úplný opak nacistů, kteří měli v Osvětimi nápis: Žádné proč neexistuje - E. W.: "Talmud je nepřetržitý dialog. Mám pouze otázky. Ne odpovědi. Když jsem byl malý, matka se mě nikdy neptala, jestli jsem ve škole správně odpovídal. Říkala mi: Položil jsi správnou otázku? To bylo pro můj život rozhodující." -

7. 11. -

13 hanci hanci | Web | 30. listopadu 2008 v 17:27 | Reagovat

Henry, jsem ráda, že se ti časopis líbí. Myslím si, že je skutečně dobrý. Také pan far. Trusina, který je hlavní osobou při jeho tvorbě, je výborný. Moc zdravím. No - a E.W. je úžasný, k němu není co dodat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama