Návrat?

29. listopadu 2008 v 17:05 | hanci |  Jak jde život
Tak jsem váhala už delší dobu, jestli to mám napsat nebo ne, že když to napíši, zhmotní se to a bude to pravda. Nechci si to připustit, pořád to ignoruji. Ale pomalu se to zhoršuje.


Už nějakou dobu se mně vracejí zažívací potíže.
Začalo to po užívání nějakých léků, vyhrotilo se to po Foradilu, který jsem dostala proti dušení, místo Atroventu.. Ten se k nám přestal dovážet, vdechovala jsem ho řadu let třikrát denně a byla jsem bez problémů. Prý ho užívalo málo lidí a nevyplatilo se tisknout informační letáčky. Bohužel, vyzkoušela jsem už čtyři náhradní léky, žádný z nich nesnáším. Nejhorší byla reakce právě po Foradilu. Ani ve snu mě nenapadlo, že po léku, který vdechuji, mohu mít zažívací potíže. Proto jsem to nechala dojít až téměř k záchvatu, pak teprve mně došlo, že potíže jsou po něm. Od té doby už nejsem tak v pořádku, jak jsem teď byla. Bolí mě pod pravým žebrem, čím dál častěji musím brát Algifen a trávicí enzymy (jsou děsně drahé, musím si je kupovat) a zúžil se mně jídelníček. - Když jsem teď v úterý byla na obědě v Brně v čínské restauraci, vzala jsem si dva Kreony k jídlu, takže jsem potíže neměla, psala jsem o tom, jak moc jsem si pochutnala. Včera jsem ovšem jedla pizzu a zapomněla jsem si enzymy vzít a do rána mě opět přepadly docela silné bolesti. - No, možná jsem to taky přehnala, po tolika dlouhých letech přísné diety jsem asi měla začít s jídlem pomaleji.
Už jsem objednaná k panu doktorovi do Prahy, tak uvidím, co mně poradí.

Horší je to s tím dušením, už u nás není žádný jiný náhradní lék za Atrovent a já se dusím čím dál víc. Přála bych panu ministrovi Julínkovi, aby si něco takového zkusil, když tak omezuje dovoz léků a hlásá, že za každý lék existuje jeho náhrada.

Jinak jsem pořád dál spokojená, cítím se svobodně jak nikdy v životě a zatím věřím, že je to jen přechodný stav, že to podráždil ten lék a vše se opět srovná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 václav václav | 29. listopadu 2008 v 17:30 | Reagovat
2 anina anina | 29. listopadu 2008 v 19:11 | Reagovat

Hančí, NE, prosím tě NE...věřím, že je to přechodný a že s jídlem to chce pomaleji.

3 hanci hanci | Web | 29. listopadu 2008 v 19:15 | Reagovat

Václave, našla jsem si tam Atrovent v emulzi k inhalaci. Ale s tím je problém, proto mi to asi ani pan primař nepsal. Musela bych být jenom doma a třikrát denně inhalovat. s inhalováním člověk nemůže nikam jet, to zařízení na inhalování je velké a těžké. Já jsem měla kapsle, které se v takovém maličkém zařízení napíchly a vdechla jsem obsah - prášek. Nesnáším ani ten hnací spray, všechny náhradní léky jsou právě s ním.

4 hanci hanci | Web | 29. listopadu 2008 v 19:15 | Reagovat

Ani, taky doufám, moc doufám.

5 anina anina | 29. listopadu 2008 v 19:16 | Reagovat

Jistě, nejsou všechny nahraditelný, doktor mi dal v dobrém úmyslu jisté tbl. na které se tolik nedoplácí, že by mohly být stejně účinné a bylo mi snad ještě hůř, tak se nehodlám trápit...

6 radka radka | 29. listopadu 2008 v 19:42 | Reagovat

Hanci, asi to chce jen trochu zpomalit. A bude opet lip. Bud na sebe opatrna.

7 hanci hanci | Web | 29. listopadu 2008 v 20:55 | Reagovat

Radko, máš pravdu, asi to moc přeháním, ale ono se tak těžko zdržuje, po těch letech. teď už si dám pozor.

Ani, největší nesmysl je, když některý doktor řekne, že můžeš nahradit jeden lék druhým, že je stejný. Nikdy není stejný!! Nikdy. to je má zkušenost.

8 Lenka Lenka | Web | 30. listopadu 2008 v 1:01 | Reagovat

Mám vyzkoušeno, že tělo je moudrý a když něco nechce, ví proč, ať si doktoři říkaj, co chtěj.

Možná, že by chtělo, aby sis tak někdy sedla a popovídala si s ním, co tedy mu udělá dobře. A nemyslím jen na stravu, myslím tím komplexně celej život.

Nemáš přece jenom někdy pocit, že se doma dusíš? (jen dávám námět na přemýšlení)

Pracovala jsem se silnými alergiky a astmatiky. Stačilo si v hlavě cosi vyřešit a záhadně odkládali léky, které museli léta letoucí užívat několikrát denně......

Pamatuješ, jak jsme se shodli na tom, že tahle tvá proměna je jenom začátek?

9 anina anina | 30. listopadu 2008 v 8:21 | Reagovat

ad 8, Leni, taky u sebe určitě vím, že tělo si fakt řekne, co jo a co ne, že to ví samo nejlíp. Jen tak se mi nepřihodí, že bych se zrovna já přejedla, ale nedávno jsem měla nezřízenou chuť na žemlovku..ha, tělo chce sladký, nebyla jsem líná si ji večer udělat a děsně mi chutnala. Věděla jsem, že mám brzdit, ale nebrzdila, je neuvěřitelný, kolik jsem jí snědla..ale pak...tak asi opravdu poslouchat. Mám období, kdy vypiju např. hodně mlíka, nemůžu ani vidět salám, a vím, že si tělo říká co ano, co ne.

No, s tím povídáním si sama se sebou...tak to už je těžší, alespoň u mně..

Musím přiznat, že většinou se radši ani nechci slyšet, to už musí být abych se milostivě vyslechla. No, je to blbě..vím, protože před sebou neuteču..

Hele Hančí, teď si uvědomuju, ty ses jednou dusila i u mě, ale já v tom nejedu :)))  Prostě koukej být zdravá jo ?

10 radka radka | 30. listopadu 2008 v 12:44 | Reagovat

Jak rika Or, nekam se nahrneme a pak nas to otoci zpet. A pak zase a zase.  Tak trochu mi to pripomina vyvoje akcii na burze :o)) I kdyz vyleti do nebeskych vysin tak je treba udrzet opatrny optimizmus :o) Dulezite je,  aby se udrzel spravny trend.

11 hanci hanci | Web | 30. listopadu 2008 v 13:04 | Reagovat

Lenko, anino, radko - díky moc. Věděla jsem od začátku, že přijdou propady. Ale tohle mně navíc fakt vyvolaly ty léky, nejméně dva, na jiné problémy.  Budu se snažit, jasně - tedy - ono snažení není dobré, nejlépe je nechat volný průběh a co nejvíc se uvolnit. Budu myslet na tu burzu trochu víc, než doposud - výlety k nebi a propady do pekel :o))) - budu to trochu usměrňovat.   Uvidíme. Doufám že to vše zvládnu. Moc zdravím.

12 # m. # m. | Web | 1. prosince 2008 v 20:12 | Reagovat

Napsal bych ti zhruba to samý co je v komentáři 8). Něco po lécích může bejt, ale target bych odhadoval jinde. Asi budeš muset ještě jednou vysypat a zabalit. Něco není srovnaný.

13 hanci hanci | Web | 4. prosince 2008 v 22:31 | Reagovat

Emko - jo, vím, máš pravdu - ostatně jako vždycky. Vysypala jsem, ale zabalit mi to jaksi ještě pořád nejde. Ne že bych něco nemohla najít, to ne, ale bojím se to tam zabalit. Strach z věcí, kterých bych se neměla bát, je možná jeden z mých největších nedostatků.

14 Henry Psanec Henry Psanec | Web | 4. prosince 2008 v 22:55 | Reagovat

Záchrana leží tam, kam se nevydáváme z obavy, že se nebudeme moci vrátit.

(T. Bernhard)

15 Lenka Lenka | Web | 5. prosince 2008 v 0:07 | Reagovat

ad 13: "Strach z věcí, kterých bych se neměla bát..." :-) to je dobrý.

Kdysi jsem se přichytila myšlenky, že se bojím odložit strach, protože nevím, co bych si bez něj počala. :-))))) Taková důvěrně známá emoce. Co já bez ní? :-)

V průběhu života ho postupně odkládám a musím říct, že je to dost pohoda. Je to jako odvazovat si postupně koule na noze.

16 Lenka Lenka | Web | 5. prosince 2008 v 0:08 | Reagovat

ad 15: Oprava: Kdysi jsem se přichytila při myšlence......

17 hanci hanci | Web | 11. prosince 2008 v 19:05 | Reagovat

Henry, ten citát je dobrý. Ale zase s ním nemůžu docela souhlasit. Protože někdy člověk musí udělat rozhodnutí, o kterém ví, že je jediné správné, ale současně ví, že už se nebude moci vrátit do stejného stavu. Ale musí s uvědomit, že může a musí udělat rozhodnutí jiné a bude řídit ty koleje jinou cestou. Mnohdy je právě těn obávaný krok ten nejsprávnější.

Lenko, ano, důvěrně známé věci se jen těžko odkládají, působí skutečně jako "peřinka", ve které je tak bezpečno a nádherně. Ať je to strach, nemoc......

18 ratka ratka | Web | 12. prosince 2008 v 9:58 | Reagovat

K 17. U me je to pohodlnost. Jsem pohodlna menit zavedeny stav. mam iluzi ze mi vyhovuje a zaroven ale uvnitr vim, ze to neni pravda. Ze "perinku" musim sundat a vylezt ven na mraz. Ze jinak se nenaucim to co se naucit mam.

A cim jsem starsi, tim je pro me obtiznejsi na ten mraz vylezat. Nekdy se tam musim primo vykopnout silou.

19 hanci hanci | Web | 12. prosince 2008 v 18:22 | Reagovat

Radko zdravím - no, já jsem měla vždycky strach, o pohodlí u mě nešlo. Jsem docela bázlivec - je to komické, protože jsem musela dělat a prožívat tolik "nebezpečných" věcí. -- Směju se tomu vykopnutí silou na mráz!

Hezký víkend.

20 radka radka | 12. prosince 2008 v 20:37 | Reagovat

To jsem si hned vzpomela na moji maminku, ktera chodi na prochazky zasadne bez penez (co kdyby ji prepadli) a v hezkem pradle (co kdyby ji chteli znasilnit) :o))) Presto chodi.

Jako od detstvi bazlivy clovek (moji rodice jsou ti nejbojacnejsi lide jake znam), jsem vlastne vzdycky lovila bobrika odvahy. TAky hezky vikend.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama