Jsme veverky?

25. prosince 2008 v 11:34 | hanci |  Zamyšlení
Zaujala mě opět - jak jinak - úvaha mého milovaného Stanislava Komárka - Veverčí kolo, LN 20/12/08, příloha Orientace.




Snad každé jeho slovo této úvahy mně připadá tak moc důležité, že by se měla denně povinně předčítat ve školách. Bylo by to ještě vůbec něco platné?

Každý ví, co je veverčí kolo, veverky v něm běhaly, čím víc běžely , tím rychleji se kolo točilo a nutilo je běžet rychleji..... Když ale už běžet nechtěly, vyskočily z něho.

A teď budu citovat pár vět:
"Začínám mít intenzivní dojem, že přítomná doba má všechny parametry podobného závratného zvyšování otáček, ovšem s tím rozdílem, že z kola už vyskočit vlastně nelze. Ono samozřejmě lze, ale ne každému se chce do osudu nezaměstnaného.............


Aby nám takovýmto způsobem neujel vlak, musíme stále zintenzivňovat virtuální běsnění ve světě, ve kterém stále více a více převládají formální kritéria nad faktickými a kde v posledku už není žádné napětí mezi obsahem a formou - zůstala jenom forma sama, od všeho obsahu osvobozená................


Když se nad tím zamyslíme, vidíme, že za život platíme prakticky životem samým, nebo lépe řečeno jeho smysluplností. Abychom udrželi tempo a "ustáli" rozmanité obraty, které doba přináší, zcela se nám vyprázdní smysl toho, co vlastně děláme. .............


Také brzy nahlédneme, že "nesnesitelná lehkost bytí", u níž se mohou téměř libovolně stupňovat otáčky a která různě formálně parceluje to či ono ve virtuálním světě, se náhle nedá aplikovat, je-li konfrontována s nemocí či smrtí............


"Proč to všechno?" ptá se mnohý z nás a říká si, zda z veverčího kola opravdu není nikde úniku. Cesta rozhodně nevede dalším zvyšováním obrátek, ale úkrokem stranou - svatý František z Assisi se kdysi vyznamenal nikoli tím, že sehnal co nejvíce tučných církevních obročí pro svůj řád, ale že na celou tuto instituci nakašlal. Několikrát mu také šlo bezmála o krk, ale to s úkroky stranou už jaksi souvisí. Pořád je lepší o život přijít na neprošlapaném chodníčku, než jej dlouhodobě a zbytečně zmarnit za zdánlivě optimálních okolností."


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TV-NET TV-NET | Web | 25. prosince 2008 v 11:41 | Reagovat

Udělali jsme novou, velkou soutěž SONB na stránce www.TV-NET.blog.cz je to velká šance. Těšíme se na tebe.

2 # m. # m. | 25. prosince 2008 v 13:41 | Reagovat

1) Docela dobrej komentář. Těšej se na tebe hančí !

3 # m. # m. | 25. prosince 2008 v 13:52 | Reagovat

... a článek je skvělej samozřejmě. Akorát, že veverky ho ani neučtou.

4 anina anina | 25. prosince 2008 v 16:17 | Reagovat

Ad 1, jj. taky mě napadlo,  to těšení se na tebe...jedna z veveřích skulinek...a ta cvičená pohotovost...;)

Hančí, jak už jsem ti psala, článek je super a hodně, hodně mi mluví z duše... už mnogo let tamu nazad..tak jsem si to veverkování tuplem ujasnila. Taky si myslím, že veverkám noc neřekne...a taky mi je těch veverek i docela líto, že to odnesly, tady to běhá po lese, je to milý je zase konečně potkávat. Narozdíl od nás vědí, co dělají,  proč shánějí něco na zub a myslím, jim jde o obsah..o žádný kraviny okolo..

Ale není to jen o veverkách, je to skoro až o smyslu života...

Ahoj Emko, ráda tě tu potkávám  :)

5 hanci hanci | Web | 25. prosince 2008 v 18:01 | Reagovat

Všechny vás moc zdravím, ani jsem nečekala, že bych dneska mohla mít nějaké komentáře.

Jo, "veverky" takovéhle věci nečtou ani se nad nimi nezamýšlejí, to je ten průšvih.

Ty pravé veverky ví přesně proč a co dělají - a navíc jsou hezké. Musím to zlehčit, jinak by se člověk pořád jen nervoval.

Všem přeji co nejhezčí poslední den svátků.

Emko, no jo - jsem celá bez sebe, že se na mě těší, ani nevím, jestli kvůli tomu usnu.

6 radka radka | 25. prosince 2008 v 18:15 | Reagovat

Ahoj Hanci, souhlasim.  Veverci klec znamena jen beh pro beh.

Prava veverka vi proc bezi v kole a umi z kola vysocit :o)  preji ti hezkesvatky.

7 radka radka | 25. prosince 2008 v 18:15 | Reagovat

myslim ten zbytek svatku :o))

8 anina anina | 25. prosince 2008 v 18:24 | Reagovat

Ten kom. 1, je teda vskutku příhodný, zrovna k tomu článku :) ,klikla jsem tam v naivní představě, že se zalíbily tvoje úvahy a třeba to nějak pozitivně pocítíš :) Jeden neví, jestli se má smát, nebo brečet.

To už snad radši ty beskovky mrknutí na čísi blogísek :)))

9 Lenka Lenka | Web | 25. prosince 2008 v 20:08 | Reagovat

Chvilku jsem kvůli někomu běžela v kole. Dobrovolně - mělo to určitý smysl. Zítra mi končí šichta. Konečně bude po svátcích a já budu mít zase volno. :-)

Podpis: veverka svobodná.

10 Henry Psanec Henry Psanec | Web | 25. prosince 2008 v 23:30 | Reagovat

Opice je chytrá, ale lenochod je chytřejší. Lenochod je chytřejší než opice, ale pásovec je chytřejší než lenochod. Pásovec je chytřejší než lenochod, ale veliký zelený had je chytřejší než pásovec. Veliký zelený had je chytřejší než pásovec, ale malý žlutý had je chytřejší než velký zelený had. Malý žlutý had je chytřejší než velký zelený had, ale kam se hrabe na kraba. Krab žije ve stínu pod pobřežními kořeny a pouští bublinky. Pouští bublinky a čeká až všichni hloupější odejdou do města na trh. Když všichni hloupější odejdou do města na trh, krab vyleze, najde zlaté hodinky a zase se schová.

(I. W.)

11 Děd nevěd Děd nevěd | E-mail | Web | 26. prosince 2008 v 20:45 | Reagovat

Odpověď je prostá: "Ne, lidi". Je nás už snad 8 miliard a kařdý jiný! To mi připadá naprosto úžasné. Kolik osudů, okamžiků sklamání, štěstí. Kolik nosů, brad, zadků, duší. Kolik kolik, hlavobolů, přelivů. Kolik malostí, nadhledů. Kolik vražd, opusů, básní a bázní. Kolik už nás tady bylo?

12 Lenka Lenka | Web | 26. prosince 2008 v 21:33 | Reagovat

Jé! Přibyla tu fotka. To je pan Komárek přemýšlející? :-) Hmmmm, sympaťák. Asi si taky od něj něco přečtu.

13 anina anina | 26. prosince 2008 v 21:39 | Reagovat

ad 9, Lenko, každý z nás více, nebo méně běží, běhal, bude běhat v tom kole. To je fakt. Jinak by ani nepoznal, že je to docela šílenost tam zůstávat...

14 anina anina | 26. prosince 2008 v 21:50 | Reagovat

Hm, druhá mince jo ? To má být jako opice prostá všech nánosu, co ještě neběžela s veverkou v kole, kde bz je nabrala,..nebo teprve poběží ?

Možná je to jedno...

15 anina anina | 26. prosince 2008 v 21:52 | Reagovat

A nebo už běžela tak dlouho, že je jaksi vygumovaná :)

16 # m. # m. | 26. prosince 2008 v 21:53 | Reagovat

to je ten plastikovej výlisek z duhý strany, prostě.

17 anina anina | 26. prosince 2008 v 22:02 | Reagovat

jojo, všechno má dvě strany..rub i líc..no, brala jsem ji..ten výlisek,  jako opici , možná bez nánosů, neuběhanou v kole, ale nějak se mi nelíbí, tak si myslím, že je dost uběhaná a navíc ještě plastiková, možná i plastická, ne ?

18 hanci hanci | Web | 26. prosince 2008 v 22:03 | Reagovat

Bohužel mně připadá, že je už na světě až příliš mnoho zvláštních tvorů, kteří sice mají formu - podobu lidí, ale uvnitř jsou to právě ty veverky v kole, možná něco hůř, protože z toho kola nechtějí vyskočit. A vůbec si neuvědomují, že pokud to tak bude dál, není už šance z kola vyskočit a přijde smrtelné vyčerpání........ Ale ten krok stranou - to je přece nebezpečné, nepohodlné, pomalé, riskantní........... a to se dnešním lido-veverkám nelíbí, nehodí. To raději to smrtelné vyčerpání - to přece bezprostředně nehrozí - a kdo ví, třeba postihne až děti?

19 radka radka | 26. prosince 2008 v 22:10 | Reagovat

myslim si ze to behani v kole bylo drive podstatne horsi. Kdyz se podivam na generaci moji maminky a babicky. Tak ty behaly jak cecetky a nikdy je nenapadlo to delat jinak. Moje deti jiz behat v kole nechteji ani zanic. I kdyz zcela bez behani jim taky do huby nic neprileti.

A tak jsem sama zvedava jak to budou delat. Ono to kolo je vlastne takovy volsky zaprah. Bez zaprahu nelze zorat pole a nelze sklidit. Tak nejak je treba obeho. Ale ne moc. Tak akorat.

20 hanci hanci | Web | 26. prosince 2008 v 22:16 | Reagovat

Radko, ta úvaha je úplně o něčem jiném - přečti si ten článek znovu, pozorněji - např. tento odstavec: Když se nad tím zamyslíme, vidíme, že za život platíme prakticky životem samým, nebo lépe řečeno jeho smysluplností. Abychom udrželi tempo a "ustáli" rozmanité obraty, které doba přináší, zcela se nám vyprázdní smysl toho, co vlastně děláme. .............

21 anina anina | 26. prosince 2008 v 22:18 | Reagovat

Hančí, těch pomyslných klecí je myslím docela dost..co člověk, to nějaká klec.., i více klecí..ano, dostat se z klece není jen tak. Něco jako útěk z vězení..má to několik kroků. uvědomit si, tohle určitě ne, pak zvážit risk, těžko někdo něco riskne naprosto bezhlavě..a pak realizace. A ta, může se, ale i nemusí zdařit..

Promiň, že jsem trochu odbočila od té všeobecně myšlené tvým oblíbencem..

22 anina anina | 26. prosince 2008 v 22:33 | Reagovat

kolikrát jsem s údivem pozorovala křečka v kolotoči, ale ten měl vrátka, mohl se v tom bludným kole - kruhu točit jäk se mu chtělo..je snad rozumnější než my lidi, kteří máme víc možností si ty dveře otevřít a tolikrát už unaveni jen pootevřem a zase zavřem..

23 radka radka | 26. prosince 2008 v 22:55 | Reagovat

ja nevim Hanci.

Je neco kritizovano, ale co ? Co je to bezobsazne, beze smyslu. A co je obsazne, se smyslem? Kde je ta hranice... tohle je beh v kleci a tohle neni beh vkleci.

TAkhle je to dobre a takhle spatne.

Ja to nevim. Kolikrat me napadlo v posledni dobe ze potkavam spoustu potacejicich se lidi, kteri nevi co si sami se sebou pocit. Do klece se jim nechce. Dyt tam vubec nemusi. Dnes neni treba behat v kleci a spousta lidi davno nebeha.  Spise vyckava. A ruzne se mota dokola.

24 radka radka | 26. prosince 2008 v 23:04 | Reagovat

kdysi lide mozna pocit klece nemeli, protoze spousta veci byla jaksi dana.

Dnes je pouze veci osobni odvahy prevzit za svoje rozhodnuti odpovednost a  jit. Kam chci.

25 Lenka Lenka | Web | 26. prosince 2008 v 23:06 | Reagovat

Já nevím, jestli je to k věci (když se mluví tak obecně a o "jiných lidech", vždycky přemýšlím, kteří to jsou a o co jde konkrétně), ale jestli odhaduji správně, mohl by se sem hodit můj oblíbený zenový (myslím, že je zenový) příběh (zkráceno):

Sedí rybář s prutem na břehu, žmoulá stéblo trávy v puse, pozoruje vodní hladinu a čeká, až mu ryba zabere. Jde okolo obchodník a ptá se: Uživí tě to rybaření? -  Jo, jen tak tak, ale nestěžuju si.  - Je tu hodně ryb? - Dost, odpoví rybář.  - A proč tu lovíš jenom s prutem? Pořiď si loďku, síť a na jeden zátah jich ulovíš dost na celý týden.  - Hm, a co s nimi budu dělat, tolik ryb přece nesním? - No, prodáš je na trhu a za utržené peníze si koupíš další loďky, pak loď, celou flotilu, pak budeš mít zaměstnance a ti budou lovit za tebe a ty pak nebudeš muset nic dělat. - A co tedy budu dělat, když nebudu lovit ryby? Mě to baví. - No, budeš si moci jen tak sedět na břehu a lovit pro zábavu, budeš moci v klidu pozorovat vodní hladinu...... Rybář se na něj udiveně a pobaveně podíval: Ale vždyť tohle právě dělám.

Je to (také) o tom, o čem jsi mluvila, Hančí?

26 hanci hanci | Web | 26. prosince 2008 v 23:23 | Reagovat

Ano Lenko, taky.

"Když se nad tím zamyslíme, vidíme, že za život platíme prakticky životem samým, nebo lépe řečeno jeho smysluplností.

Také brzy nahlédneme, že "nesnesitelná lehkost bytí", u níž se mohou téměř libovolně stupňovat otáčky a která různě formálně parceluje to či ono ve virtuálním světě, se náhle nedá aplikovat, je-li konfrontována s nemocí či smrtí............

Cesta rozhodně nevede dalším zvyšováním obrátek, ale úkrokem stranou

Pořád je lepší o život přijít na neprošlapaném chodníčku, než jej dlouhodobě a zbytečně zmarnit za zdánlivě optimálních okolností."

To co jsem teď znovu vypsala, je podle mě hrozně moc důležité!!

27 Lenka Lenka | Web | 26. prosince 2008 v 23:57 | Reagovat

To, co jsi tu znovu vypsala Hančí, je pro mě řečeno intelektuálštinu, která jsou pro mne jen volně ložená slova vedle sebe bez konkrétního obsahu, víš? Mohu si to přeložit do své prosťáčkovštiny? :-)

Je to také o tom, co jsem např. také prožila s hodně dominantním mužem, kdy se plnily jeho životní sny a naši přátelé byli vlastně jenom jeho přátelé...... a když to překročilo určitou mez, zastavila jsem se a uvědomila si, že nežiju svůj život, ale život někoho jiného. A najednou jsem zatoužila po tom svém životě tolik, že jsem byla schopna zaplatit za vyrvání se z té klece téměř cokoli.

Další konkrétní příklad, prosím .... a já už si ten obsah tam nějak najdu. :-)

28 # m. # m. | 27. prosince 2008 v 0:03 | Reagovat

27) Ale vždyť to napsané má naprosto konkrétní obsah. Ani trochu intelektuálštiny. Polopatičtěji to už Komárek do novin napsat nemohl.

29 # m. # m. | 27. prosince 2008 v 0:05 | Reagovat

Mě tam z toho článku velice konkrétně oslovuje každá věta. Tohle JE o prostém životě víc než co jiného. Čteme různé texty ??

30 Lenka Lenka | Web | 27. prosince 2008 v 0:16 | Reagovat

ad 28,29: Ne, M., nečteme různé texty. Jenom máme různé způsoby myšlení a uchopování věcí. Už jsme na to narazili. Není to tak neběžné. Neříkám to jenom kvůli sobě, i když hlavně kvůli sobě.

Lze tedy dát další konkrétní příklad? - A já už si to nějak zobecním.

31 Lenka Lenka | Web | 27. prosince 2008 v 0:51 | Reagovat

Pokračování 30:

František z Assisi - rozumím. Ale každá doba má své Františky, i naše.  V malém i velkém, v mnoha oborech, uvnitř našich konkrétních životů. Nemyslím, že je to všechno tak hrozné. Protože kam se podívám, tam vidím, že tahle veverka vyskočila a támhleta taky a tahle v tom nikdy nejela .... já se domnívám, že taky jsem malinko mimo ......... právě že vnímám docela hodně lidí mimo, tak bych ráda přesněji pochopila, zda tím pan Komárek myslí, co si myslím, že myslí, anebo že je jenom příliš velký pesimista.

32 anina anina | 27. prosince 2008 v 9:09 | Reagovat

Leni, promiň, že se do toho vložím, ale v kom.25 jsi to pochopila podle mně naprosto přesně. A dala si jasně srozumitelnej příklad :)

Na rozdíl ode mně ses držela tématu, tedy toho, o co v textu jde.

Upřímně se domnívám, že jsi intelektuálně na tom o dost líp, než já a tak nechápu, že píšeš v kom.27 *******************************************

To, co jsi tu znovu vypsala Hančí, je pro mě řečeno intelektuálštinu, která jsou pro mne jen volně ložená slova vedle sebe bez konkrétního obsahu, víš? Mohu si to přeložit do své prosťáčkovštiny? :-) ***********************

Opravdu, ač bývám často mimo..no a co..:), tohle si vážně překládat nemusím.

Jinak..je to prostě dost srozumitelná úvaha, a ať si s ní každý naloží jak myslí...:)

33 radka radka | 27. prosince 2008 v 9:42 | Reagovat

ja souhlasim hodne v tomto pripade s Lenkou. Ze jde o miru pesimismu s kterym se divame na svet.

Ze kazdy muze vystoupit. A vystupuje. Copak nevidime ty kteri davno vystoupili nebo vubec nevstoupili? Nebo kde je ta mira? Vystoupeni z klece je veci svobodne vule a rozhodnuti . Ti co vystoupi by podle me nemeli odsuzovat ty kteri nevystoupi a naopak. Ato lide ziji zpusobem ktery jim vyhovuje. A kdyz jim nevyhovuje, at  popremysleji proc a pak konaji.

34 radka radka | 27. prosince 2008 v 9:54 | Reagovat

Moc by me zajmalo kudy kdo vede tu delici caru mezi veverkami a neveverkami. Kde je ta mez ktera je od sebe oddeluje. A co si mysli o vymennem obchode ktery funguje mezi obema druhy :o))

35 anina anina | 27. prosince 2008 v 10:19 | Reagovat

ad 33 - Radko, nemám nic proti tomu cos  napsala. v kom. 33.Jen s tím pesimismem a jeho mírou,,ano, není dobrý vidět vše až příliš pesimisticky a je to věc nátury každého..U mne si tedy myslím spíš převažuje optimismus nad pesimismem.

Nechci být proboha za nějakýho mravokárce, jen někdy se mi zdá, že je dost těch, co nechtějí domýšlet důsledky určitých zvyklostí..způsobu života.Prostě zlehčují, mávnou rukou nad věcmi, které v konečném důsledku nemohou logicky dopadnou dobře, pokud by se tak k nim stavěl každý.. tím mávnnutím ruky..

Ano, někteří vůbec nevstoupili..mnozí dokázali včas vystoupit. Někteří o tom přemýšlejí..

Ano, je to svobodná vůle a rozhodnutí každého.

Ano, ať si každý žije způsobem, který mu vyhovuje.

A taky ano, když nevyhovuje ať přemýšlí a koná..

Osobně se nepovažuju za toho, kdo se v žádný kleci netočí, jo přemýšlím o tom co s tím, jak vystoupit...

A je možný, že se mi to vůbec nepovede. Ale to myslím, dejme tomu, svou vlastní osobní klec, kterou neměl na mysli pan Komárek :)

Nebylo by mi příjemné, kdyby mě za to kdokoli odsuzoval..je to moje " klec". A ta míra je individuální. Tak jako ty pocity v kleci.

Radko, jen nevšimla jsem si, že by tu někdo někoho odsuzoval..

36 anina anina | 27. prosince 2008 v 10:27 | Reagovat

ad 34, Radko, myslím, že tu dělící čáru nikdo nevede, ani to nelze. A ne tak lehce se pomyslně určuje..spíš bych řekla, že to ANO a to už NE, má nějak každý sám v sobě a každý trochu jinak..jen můj názor :)

37 anina anina | 27. prosince 2008 v 10:32 | Reagovat

Holky, a víte co, já se nechci dohadovat a už vůbec ne s vámi :)

Jen mi to nedalo na Lenku zareagovat, když chtěla ten prostější překlad a přitom je jasný, že ví..jak to hančí myslí viz. kom. 25..

38 anina anina | 27. prosince 2008 v 11:27 | Reagovat

No, jestli se mnou už nekamarádíte, tak to napište, ať se s tím mám čas do Novýho Roku srovnat :))

A hančí, pojď si tu udělat pořádek, udělala jsem ti tu dobrej maglajz..:)

39 radka radka | 27. prosince 2008 v 14:01 | Reagovat

kamaradime :o) Taky nad tim vsim premyslim. A rikam si nakolik mam mit pocity viny, pokud v ty kleci jsem. Pokud jsem nekdo bez obsahu. Jen prazdna forma. A hlavne premyslim nad tim, co bych mela byt abych byla nejen formou nybrz i obsahem.

Cele se me to dotyka. protoze samozrejme nechci byt bezduche telo. Ale jak  nim nebyt. Co ozivuje bezduche? Vira? Pomahani bliznim? Kolik? je to tak slozite tema ze clovek se v nem brzy uopi pokud se postavi mezi ty o kterych se mluvi. Mezi veverky.

Jasne muzu se postavit nekam na kopec a ukazat rukou: Tam jsou. To jsou oni. A myslet si ze se me to netyka. Ale tyka. A reseni hledam. Mozna i mam.  Kazdy ma pro sebe to svoje reseni.

Urcite ho ma kazdy pro sebe. To svoje.

40 radka radka | 27. prosince 2008 v 14:02 | Reagovat

A jsem optimista. Jsem na svete rada. At v kole nebo bez kola. Libi se mi. Klidne se polepsim. Budu se vic snazit. Ale v pohode. neprehanet. Nic se nema prehanet.

41 anina anina | 27. prosince 2008 v 19:42 | Reagovat

Hurá, Radka se mnou kamarádí  :)

42 radka radka | 27. prosince 2008 v 20:05 | Reagovat

Aninko, a jak rada :o)

43 hanci hanci | Web | 27. prosince 2008 v 21:08 | Reagovat

Já nevím, proč by se měl někdo zlobit kvůli odlišnému názoru někoho jiného. Jsme přece všichni tak jiní!!

Úvahy pana Komárka, pana Fischera a pana Zídka dávám na blog už hodně dlouho. Píší tak srozumitelně, že i já, naprostý nevzdělanec, jim vždycky rozumím, ještě nikdy se mně nestalo, že bych jim nerozuměla.

Dala jsem sem ten článek pro zamyšlení, ne pro dohadování. Pro mě je to o trendu chování lidí na celém světě - tedy ve vyspělých zemích. Už několikrát jsem zmínila mého oblíbence Arthura Koestlera, který o tom mluvil už dávno. O tomtéž jsem slyšela několikrát mluvit Václava Cílka. Jsou to moudří lidé, kterých si moc vážím, obdivuji je. Ale každý přece může jednat podle svých schopností, podle svého přesvědčení, jak prožije svůj život, je to jeho volba. I když je fakt, že vymanit se z toho soukolí je čím dál těžší.

44 Lenka Lenka | Web | 27. prosince 2008 v 21:11 | Reagovat

ad 38: Anino, nechtěj po mě, abych ti něco takového řekla, to musíš poznat přece sama, kdo je kamarád a kdo ne.  :-)

(hlubší vysvětlení pro tebe:

http://povidani.bloguje.cz/348835-o-sile-slov-a-vet.php)

Jinak já čekám na Hančí, až co na to řekne, jestli se jí na to bude něco chtít říct.

45 Lenka Lenka | Web | 27. prosince 2008 v 21:19 | Reagovat

ad 43:  Á, časový souběh 43,44.

Dobře, Hančí, budu si myslet to své a nebudu loudit, jak to uchopil někdo druhý a zda tomu rozumím úplně a do hloubky.

46 hanci hanci | Web | 27. prosince 2008 v 21:40 | Reagovat

Ale Lenko - v ad 25) jsi to přece napsala, ne?

Jinak - máme v rodině hodně vážnou komplikaci, už několik dní nemám vůbec mysl na nic jiného, nemohu se na nic soustředit. Nevím, jestli v příštích dnech budu na počítači nebo ne. Tak se omlouvám.

Ta úvaha mě opravdu hodně zaujala, protože přesně takhle to cítím. Jak jsem psala výše - pro mě je to o trendu chování lidí ve vyspělých zemích na celém světě - vytratil se obsah, forma je prázdná. Lenko - fakt nevím, čemu nerozumíš - a nevěřím ti skutečně, že nerozumíš, nemůžu ti to věřit, když jsi to v ad 25) tak popsala.

Navíc - vytrácí se lidskost, schopnost empatie, cit, nemluvě o soucitu - stále víc sílí nesmyslná chamtivost, když souhlasíš a zapojíš se do toho soukolí, tak už těžko můžeš ven - fakt nevím, čemu nerozumíš. Nemluvím o jednotlivcích, mluvím o celkovém světovém trendu.

47 anina anina | 27. prosince 2008 v 21:58 | Reagovat

ad 42 :) JABKO

ad 44, hlásím, že koukla a početla a vzpoměla. proč tehdy nereagovala, nechtělo se..

48 Lenka Lenka | Web | 27. prosince 2008 v 22:23 | Reagovat

ad 46:  no, napsala jsem něco v kom. 25, a ty jsi mi řekla "také". Tak to ještě nebylo všechno.  A zrovna u tohohle by mě zajímalo "VŠECHNO". Různé aspekty a aplikace. Taky motivace, proč to někdo řekl a proč se mu to líbí.... čili to konkrétní, jak to vypadá u každého, kdo se tu vyskytne.

Taky třeba proč o tom mluví pan Komárek. Nějak vnitřně se ho to dotklo, to by si toho jinak nevšiml a neukazoval (jak Radka řekla) "to oni", to lidstvo, to celkový světový trend, jak říkáš ty.  Nikdy si nevšímáme vnějšího, dokud se nás to vnitřně nedotkne. (domnívám se) A podle svých problémů soudíme celý svět. Nevěřím, že by lidé byli chamtivější, než dřív. Dokonce si myslím, že jsou čím dál laskavější a soucitnější a empatičtější - v globále.

Takže vždycky, když někdo rozebírá nějaký globální problém, přemýšlím, co jej k tomu vnitřně vede, chci jej pochopit, jeho problém a jeho pohled a tím si obohatit ten svůj nebo zkorigovat. Kupříkladu tvůj by mě zajímal.

Radka tu řekla, jak ona to chápe. Anina taky něco pověděla, mám tedy představu, jak to ony vidí.  Za to díky Radko a Anino.

Když se takhle mluví - v globále - zavání mi to právě prázdnou formou bez obsahu. Já tomu opravdu nerozumím, když se tam ten obsah nedá nebo jej tam nenajdu.

Třeba tohle:  "Také brzy nahlédneme, že "nesnesitelná lehkost bytí", u níž se mohou téměř libovolně stupňovat otáčky a která různě formálně parceluje to či ono ve virtuálním světě, se náhle nedá aplikovat, je-li konfrontována s nemocí či smrtí............"

- tam OPRAVDU nenalézám, nevidím obsah, rozumím jen jednotlivým slovním spojením, dohromady ne. Tak jsem požádala, zda byste mi jej nepomohli najít, opravdu jsou to pro mě jen volně ložená slova vedle sebe.

K větě: "Za život platíme prakticky životem samým, nebo lépe řečeno jeho smysluplností. " - ano, to je pravda, až bych řekla že samozřejmá. Chce sem napsat ještě jeden příklad:

Kolo strachu. Tolik se bojíme o život svůj či blízkých, že život nežijeme, ani pro sebe, ani pro jiné. Žijeme strach.

Děkuji za možnost se vyjádřit.

49 hanci hanci | Web | 28. prosince 2008 v 12:34 | Reagovat

Hned na začátku upozorňuji, že toto je poslední komentář, který k této diskusi píši.  Nelíbí se mně atmosféra, která tu vznikla a nechci se na ní podílet.

Je mně, Lenko, hodně líto té tvé poslední věty - vždycky se u mě na blogu mohl vyjádřit každý, kdo o to měl zájem. To snad vždycky muselo být všem naprosto jasné.

Když jsem byla naposled v Praze, seděla jsem s jedním známým v kavárně a vykládali jsme o všem možném, taky sklouzla řeč na tento problém. Říkal mně, jak u nich v podniku ta nastupující generace (na vedoucí místa) je tvrdá, zajímá se jenom o peníze, vydělávají neskutečné peníze, ale chtějí stále víc (kolo), nakupují stále víc (kolo), empatie, cit atp. říkají, že je pro ně přítěží, že je to sráží..... atd. (vyprazdňování obsahu a skutečných lidských hodnot).

V sobotu ráno jsem otevřela LN, z nich čtu jenom přílohu Orientace a tam začínám nejdříve u sloupku "Filosofická lekce", kam přispívají již dříve zmínění tři pánové, zjistila jsem, že pan Komárek píše na stejné téma. Asi kvůli vánočnímu času, protože to nejvíc bije do očí.

Myslím, že nejsem sama, komu vadí naprostá změna atmosféry kolem Vánoc - to je můj problém. Vadí mně vlezlá reklama - to je můj problém. Není před ní úniku - to je můj problém. To veverčí kolo nabírá skutečně vysoké obrátky. Lidé nakupují na dluh, ten nedokáží splatit, tak si vezmou další půjčku na splacení té první půjčky (to tedy skutečně můj problém není). Stačí si někdy poslechnout TV, kde čas od času o tom mluví a dělají statistiky, kolik lidí se potápí pod tíží nesmyslných půjček, které nemohou splácet. Půjček na věci, které vůbec nutně nepotřebují, ale nechají se obalamutit reklamou (kolo).

Vadí mně povrchnost a zkratkovitost téměř všeho, co se publikuje. V porovnání s tím hodnotným je toho obrovská masa. Ze všech stran se valí hlavně povrchní pozlátko a obsah mizí. Navíc je to tak šikovně udělané, že to naláká spoustu lidí.

Já jsem z toho kola vystoupila už hodně dávno -  v době, kdy se mně narodilo smrtelně nemocné dítě. Hodnotový žebříček se rázem člověku změní. (O tom taky pan Komárek píše.) A pak ještě potvrzení správnosti mého vykročení stranou bylo moje ochrnutí.

Takže, Lenko, problém mám akorát ten, že mně zvnějšku obtěžují různé vnucovací manýry (např. reklama) a pomyšlení, do jaké doby rostou moji vnuci. Ta ekonomická světová krize je asi něčím zapřičiněná, ne? Stačí se zamyslet - a to ty děláš určitě pořád.

Jinak nevím, jaký příklad bych ti ještě mohla uvést. Pro mě skutečně ani jedno slovo pana Komárka není prázdné a seskupené nahodile k sobě.

Všem přeji do nového roku, aby co nejvíc lidí se odvážilo udělat ten krok stranou. Jinak moc radostnou budoucnost nevidím.

50 radka radka | 28. prosince 2008 v 14:32 | Reagovat

Hanci, to o cem pises neni cely svet. To je jen jeho cast. A jeste ta cast kterou ty zrovna ted vnimas. Moc preji vsem at to dobre dopadne. Mylsim na vas a preji vam hodne sily. A zdravi.

Mladi je drave. Hrne se nahoru. Samozrejme ze ne kazde. Ale to zdrave instinktivne ano. Ale je to prirozene. Kazda rostlina, ktera vyrusta ze zeme se dere nahoru.  Potrebuje rust. Roste jich naejdnou nekolik, konkuruji si, berou ziviny a vzajemne soutezi ktera vyroste nejvys.  Az vyrostou, poradne zakoreni a rozkosati se. Umozni vyrust jinym a zaniknou. Takhle to bezi. To je obsahem. I formou. Vyrust, umoznit vyrust dalsi generaci a stat se zivnou pudou.

A zadna rostlina neroste do nebe :o) A pokud si to mysli, tak ji nech. Ona casem pozna ze to nejde.

51 Lenka Lenka | Web | 28. prosince 2008 v 17:58 | Reagovat

ad 49: Hančí, tobě se nelíbí atmosféra......  to byla pro mě docela rána, protože když jsem po kom 48 psala tu poslední větu a zavírala notebok, byla jsem šťastná a moc ráda, že jsem konečně měla na co navázat a mohla vyjádřit, co si myslím, a mám naději, že mi někdo bude rozumět. Rozuměl tomu nějak jinak, hmmm, to se stává.

Díky, že už vím, co se tě tedy tak dotklo - při rozhovoru o těch mladých na vedoucích místech, reklama atd. To je ten obsah, co jsem potřebovala vědět. Co ty vidíš za těmi obecnými slovy, za kterými já buď nevidím nic nebo něco jiného. (To není přece ničí chyba. Když něco nevím, tak o tom přemýšlím a když pořád nic, tak se zeptám. Je na tom něco špatného? )

Jinak souhlasím s Radkou v tom, že tohle není celý svět. Krize přicházejí a odcházejí, my zůstáváme.  Také jsem poznala při své práci spoustu vedoucích pracovníků nebo dravých mladých, co si hráli na hogo fogo. Mnozí z nich už dávno nejsou na svých postech, museli spolknout svou hořkou pilulku, když byli odejiti. Atd atd. Ale také vidím spoustu úžasných mladých lidí a dětí, které to, na co my přišli nedávno, vědí už ve svých -nácti a to je hezké, moc hezké.

Povídala jsi o svém těžce nemocném dítěti, jak se mu daří teď? Já vidím tohle, víš? Když se loďka nahne na stranu pesimismu, utíkám na druhou stranu vyvažovat, abychom se nepřeklopili a mohli jet dál.

Hančí,  prosím, nečekej ode mne nic špatného. Je to zbytečné.

Všechno dopadne dobře, i když je to teď těžké. Vesmír (Bůh) nechybuje.

Přeji též hodně sil a klid a víru ve věci dobré.

52 # m. # m. | 29. prosince 2008 v 9:00 | Reagovat

50, 51)

"Ať bandita či hrdina, všichni jsme jedna rodina"

(z filmu Koňská opera - Limonádový Joe)

53 # m. # m. | 29. prosince 2008 v 9:19 | Reagovat

Můj kamarád, R.B., který učí sociologii na FFUK mi vyprávěl tuto historku, volně cituji:

"Když jsem byl v Rusku, pracoval jsem na stavbě silnice. Kolem půl jedenácté se začali dělníci pohybovat opatrněji a mírně se zhlukovali.  V 11:15 se ozvala hrozná rána. Z cisterny s asfaltem ulétl horní poklop. Vzduchem létají kusy vařícího asfaltu a dělníci si kryjí dlaněmi hlavu. Na stehno mi přílít rozpálenej kus černýho těsta. Poslední o zem zazvonilo víko od cisterny. Dolétlo nejvýše. S dělníků opadl neklid a dávají se s chutí do práce. Jeden z nich připevňuje drátem víko od cisterny.

'Do prdele, co to bylo??' povídám. Mám popálenou nohu.

'To takhle bouchá' odpovídá mi jeden z nich. 'Vždycky kolem jedenáctý to bouchne a je klid'.

'Proč nespravíte tlakový ventil??'

'Kolem jedenácté to vždycky bouchne. Prostě to tak bývá.'

'Proč nespravíte tlakový ventil??'

'Cisterna bouchá.'

'Proč nespravíte tlakový ventil??'

'Jaký tlakový ventil?'

54 # m. # m. | 29. prosince 2008 v 9:40 | Reagovat

54)

Druhé vyprávění R.B. z návštěvy Sovětského Svazu:

"... zavedli nás do obrovské haly. Všude kuřata. Obrovská hala, na zemi piliny, všude batolící se kuřata. Hroznej smrad. Uprostřed haly veliká hromada mrtvých kuřat. Halou jezdí malý traktůrek s vlekem. Paní řídí traktor a očima jezdí po zemi. Občas zastaví a naloží mrtvé kuře. Když je korba plná, vyklopí jí na hromadu uprostřed haly.

'Co jim je?' povídám

'Jsou mrtvá'

'Tedy co jim bylo ?'

'Zemřeli, už nežijí. To je Země. To je Bůh.' (pozn. aut: tato věta zní logičtěji a samozřejměji v Ruštině, příhoda byla vyprávěna v originále, bez dabingu)

'Jasně, já vím. Vidím, mrtvoly. Co jim bylo?'

Na tuto otázku žena pomalu rozprostřela ruku k obzoru, něco na způsob pozdravu Vinetůa a řekla cosi, co znělo jako:

'ááááááááálěě'

'Testujete je? Teď je potřeba je vyšetřit. Je potřeba zjistit co jim bylo'

Žena se na mne podívala s vševědoucím láskyplným úsměvem, jako na někoho hodného, ale zaostalého a řekla pomalu, srozumitelně, s očima plnýma soucitu a dojetí:

'Jsou mrtvá.'

55 Lenka Lenka | Web | 29. prosince 2008 v 9:57 | Reagovat

ad 53: Tak nemluv a sprav ten ventil. :-)))

Asi tuším, kam tím míříš, ale tady nejsou lidi, co jedou v kole chamtivosti.  Páč pro ně by byla ztráta času přemýšlet a povídat si po internetu. A není v našich silách jim to nějak rozmluvit. Musí to pochopit sami. Jediné, co můžem, je v tom nejet, jim to nebaštit a na svém paloučku ovlivňovat jiné svým životem a myšlenkami.  ......... a taky třeba si uvědomovat, že běháme zas v jiném kole, třeba v kole smutku, strachu, kole přílišné racionality, přílišné emocionality, přílišného pesimismu anebo přílišného optimismu ... ..... chytit se můžeme do kdejaké pasti.

Taky mě napadlo: Kdo vychoval tyhle zlatokopy? Každého jednotlivě? Mám jednu známou, ta v tom jede dost. Ale příčina? Měla malé dítě a neměla ani na jídlo. Od té doby - ačkoli už dávno vydělává cca 80tis měsíčně a její dítě je veliké - se bojí, že zhyne, a v práci jde přes mrtvoly.  Vybírá si jen velmi bohaté muže.......   Mluvila jsem s ní kdysi o tom, brečela, že se bojí chudoby.

56 ratka ratka | Web | 29. prosince 2008 v 10:00 | Reagovat

Emko, existuje nekolik moznosti jak si vysvetlit napsane. Zalezi prave od naturelu ctenare.

1. Je to cilena a rafinovana reakce na 50, 51 a my s Lenkou jsme ti Soveti (blbky :o)))

2. Je to reakce na tema a Soveti jsou lide s hlubokym obsahem, kde forma neni dulezita. Prakticka ukazka mozne varianty. Ze takhle by to melo byt. Kdyz budeme zit jen v pritomnosti, prozivat a uzivat. Ehm.

3. Neco dalsiho. Ze treba krome TED a TADY stastne prave hemisfery je obcas treba zapnout analyticky rozum a kouknout co se vlastne kolem nas deje. Kouknout co bylo, zanalyzovat to, najit pricinu potizi a rozhodnout zo zlepsit. Zlepseni realizovat a provest zpetnou vazbu, zda je to fakt OK.

57 ratka ratka | Web | 29. prosince 2008 v 10:04 | Reagovat

Vidite, me vubec nenapadlo ze je to chamtivosti :o) Me spise prijde ze je to o zivote bez jakehokoliv racionalniho uvazovani. Jen o cekani a mystickem ukajeni. oni (buh, reditel, car)nam nejak pomuzou

Ja to zazila a videla na vlastni oci. Byla jsem ve Lvove, v Kieve, v Charkove a zila jsem urcitou dobu mezi nima. Malem mi vypadly oci z dulku. Neprisli mi chamtivi, jen neskutecne pasivni. Cekajici. Ocekavajici neco. Prijimajici stav. Emocionalni. V hluboke odusevnelosti. Vztahy. Prehaneni vztahu.

58 ratka ratka | Web | 29. prosince 2008 v 10:12 | Reagovat

Jeste k te ruske (ukrainske) pasivite jak jsem ji ja zazila patri pohostinnost a hromada vodky.

Rus hyne v zapadni veverci kleci. Zazila jsem to u presidlenych Rusu v Nemecku (Aussiedler). nedokazou se zaradit do klece. Nedokazou to. Pomalu skomiraji a umiraji vleze (vsede) zatimco jini pilne otaceji vevercim bubnem a pridunuji jim potravu k ustum..

59 Lenka Lenka | Web | 29. prosince 2008 v 10:19 | Reagovat

53,54: Dobré příběhy.

Ano, Radko, ta pasivita východu ........ má něco do sebe, ale sama sebe požírá. Aktivita západu má něco do sebe, ale sama sebe požírá. Spojit tyto dva způsoby a najít rovnováhu mezi pasivitou a aktivitou ..... to by bylo terno....

60 ratka ratka | Web | 29. prosince 2008 v 10:26 | Reagovat

Lenko, neumim si to predstavit. Vidim jen dva svety vedle sebe, ktere jsou naprosto nekompatibilni. Ti aktivni tahnou za sebou ty pasivni. Zalezi na sile kone zda pojde nebo nekam dojede.

61 Lenka Lenka | Web | 29. prosince 2008 v 10:32 | Reagovat

ad60: To ne, ta proměna musí nastat zevnitř, v každém člověku, je dobře, že se otevřely hranice, konfrontují se způsoby života a nazírání na svět, to je jedna z metod, jak vystoupit z kola (lhostejno jakého).......

62 anina anina | 30. prosince 2008 v 22:54 | Reagovat

Ahoj Hančí, než se ti udělá líp, tak už budu pryč, tak ať máš pěknej Novej Rok, se vším co k tomu patří, papa

63 asperia asperia | 31. prosince 2008 v 18:20 | Reagovat

přeju ti co nejvíc zdraví do nového roku :-))) a hodně prima kulturních zážitků :-))))

64 václav václav | 1. ledna 2009 v 9:56 | Reagovat

přeju to zdraví těž a ty zážitky také,protože kde jinde se dovim o  jakou výstavu  bych bez Tebe přišel...i když ty čiňany  v Rudolfinu jsem vynechal...

65 hanci hanci | Web | 1. ledna 2009 v 15:56 | Reagovat

Ahoj Ani - díky moc, ale ani dneska mně ještě není moc dobře, ta chřipka se ne a ne umoudřit a rozbouřila ve mně kde co. doufám, že už to bude lepší Je fakt, že silvestra v posteli bez jakéhokoliv jídla jsem ještě netrávila.

Přeji vám všem také co nejvíc zdraví, pohody a splnění všech splnitelných přání nejen do nového roku, ale i dál.

Václave, udělal jsi dobře, žes ty Číňany vynechal - tedy podle mého mínění. Já jsem teď se všemi těmi starostmi nějak polevila v přehledu kde se co pěkného koná - tedy jaká výstava. Chtěla bych co nejdřív navštívit centrum současného umění DOX: http://www.doxprague.org/

66 Mirek Mirek | E-mail | 4. ledna 2009 v 10:18 | Reagovat

Ahoj,

zajímavý blog a zajímavé téma a následující diskuse. Komárka mám taky rád. Na Koestlera se chystám, sám pan prof. ho doporučuje. Cílek atd.. taky paráda, vidím, že lidi s podobným osudem (vážná nemoc jako u H.)přitahují podobné věci.

U Komárka mě v poslední době zaujal především jeho postřeh v jednom eseji o tom, jak lidé, v předtuše blížícího se vlastního konce (většinou jde o starší, moudré lidi, kteří publikují a my to rádi čteme) jsou pesimističtější a to se pak projevuje v tom napsaném obsahu: svět jde obecně k horšímu atd. (domyslíte sami). Promítá se to pak do všech předpovědí, jakákoliv změna je v jejich podání spíše předstupeň katastrofy než příležitost pro nás všechny - myšleno svět jako celek.

Pan prof. už taky není nejmladší a jestli má odpovědnou funkci na univerz. tak prostě běží v tom kole a to se mu nelíbí. Praktický dopad jeho činnosti a celé katedry asi není přímo viditelný a to musí být někdy frustrující. Takže tímto prizmatem se koukám na ten jeho článek.

K těm bezohledným v tom podniku: do jisté míry jsou city a ohledy k podřízeným kontraproduktivní, nepatří tam. Doba prostě vytáhla lidi, kteří jsou takoví, řekl bych, že v asijské konkurenci si firmy nemohou hrát na nějaký zaopatřovací ústav nebo rodinu (v evropském pojetí - japonské firmy jsou prý jako rodina, ale i tak tam bude tuhá hierarchie a pořádek).

Podle mě je nejlepší strategií, kterou se teď řídím, princip zlaté střední cesty - nerad vidím jakoukoliv jednostrannost. Jak ve společnosti (nesnášenlivost  k lidské různosti) tak u sebe - nechat se ovládnout jedním principem - honby za penězi třeba. Ale je těžké to "manažovat". Pořád se chovám způsobem, jaký mi byl vštípen a jaký jsem si vštípil v dětství.

Ahoj!

67 Lenka Lenka | Web | 4. ledna 2009 v 11:35 | Reagovat

ad 66: To je moc hezký, informovaný a moudrý pohled, MIrku, udělal mi radost.

68 hanci hanci | Web | 5. ledna 2009 v 20:15 | Reagovat

Mirku, srdečně zdravím, děkuji za komentář a za příznivé hodnocení mého blogu.

Zmíněný esej od pana Komárka neznám. Já bych k tomu jenom řekla, že ten pesimismus možná nevyplývá ani tak z toho blížícího se vlastního konce, jako ze zkušeností, které člověk ať chce nebo nechce za život nastřádá - je to ovšem podmíněno přemýšlivostí.

Také si myslím, že každý hodnotí úplně všechno podle svého založení - jestli je optimista, pesimista....

Naučit se bezezbytku jiný postoj je prakticky nemožné.

K té bezohlednosti -  to, co píšeš, je podle mě právě to, co přivede svět k záhubě. Jestli můžeš, sežeň si zřejmě poslední rozhovor s A. Koestlerem před jeho sebevraždou. On tam přesně o tomto mluví - technický rozvoj atp. daleko předběhl morální rozvoj člověka - ten ustrnul někde u Konfucia - nůžky se šíleně nepoměrně rozevřely. Člověk sám ten technický rozvoj morálně nezvládá............ V tom rozhovoru mně mluvil naprosto z duše.

Tou neschopností empatie jsem vůbec neměla na mysli "zaopatřovací ústav" atp. - ani náhodou!!

Podle toho, co jsem se stačila dovědět, tak v Japonsku je tato situace mnohem horší a bezohlednější, než kdekoliv jinde ve světě - také je tam nejvíc sebevražd.

Podle mě je nejdůležitější o všem přemýšlet, domýšlet konce, být schopný navazovat na minulost - propojovat, zabývat se tím, co má hlubší smysl, být schopen empatie a porozumění, tolerance - ale HLAVNĚ BÝT POKORNÝ A SCHOPNÝ LÁSKY (v tom hlubším slova smyslu).

Ještě jednou moc zdravím.

69 ratka ratka | Web | 6. ledna 2009 v 9:40 | Reagovat

Hanci, zdravim moc. Souhlasim s tim co pises v poslednim komentari. Urcite je mi blizsi Tvuj osobni nazor protoze jsi clovek z masa a kosti, ktereho znam a ktereho si vazim nez odtazity nazor nekoho ciziho z novinoveho clanku. Ktereho neznam, nevim jak zije, jake ma vztahy k detem, rodicum, jak se chova k svym blizkym a k okoli. (ve skutecnosti ne dle idealizovanych predstav jak to ma byt) Co udelal pro sve blizke, deti, rodice, pratele.

Zejmena kdyz si clovek toho hodne behem zivota nabere (vytvori). Vytvori si odpovednosti a vztahy. K rodicum, detem, pratelum, kolegum, vnoucatam. Tyhle vztahy uridit dustojne k prospechu pro sebe i ostatni je neskutecne tezke. Nekdy koukame jak ten druhy to dela spatne a ze by to mel delat lepe. Ruzni filosofove a teoretici rikaji jak by mely matky pecovat o deti, jak by meli deti pecovat o rodice, jak by se meli zdravi starat o nemocne, sousedi o jine sousedy, jak by meli lide pecovat o prirodu. Jakby, jakby jakby.... A kdyz se pak na ne podivas, tak oni nedelaji z toho vubec nic!!!

A tak se postupne sunu (jde to ztuha) ke stavu kdy prestavam zpochybnovat vlastni ciny, zda je delam dobre nebo spatne a zda je delam spravne. Zjistuji ze lide jsou si hrozne podobni. ZE kdyby kdokoliv jiny byl vmoji kuzi tak by to delal jako ja a kdybychja byla v Tvoji kuzi tak bych delala veci jako Ty a kdybych byly vkuzi souseda tk bych jednala jako soused.

Moralka je vec osemetna. Je to nastroj. Nastroj ktery za urcitych okolnosti nefunguje protoze ho nelze pouzit. Nelze lidi zastrasovat moralkou, donucovat je k moralce nasilim. Nutit je aby byli stastni v moralce. Kdyz v ni stastni nejsou.

Casto se lidem vycita ze jsou chamtivi, hamizni. Jsou to jen lide. Chovaji se prirozene. Kdyz budou statni v kolektivu lidi pro ktere mohou pracovat, tak to budou delat. Budou delat pro jine. Kdyz jim to bude delat radost. Kdyz budou stastni ve vzahu k jinym.

Kdyz jim to radost nedela tak to delaji jinak. Nelze lidem zazlivat, ze delaji jak jim to vyhovuje. lze je jen pochopit a milovat. Nekdy se povede je "chytit" do pavuciny vztahu aby se v nem citili dobre. Aby jim delalo radost pracovat i pro nekoho dalsiho. Aby se nebali vztoupit do afinity s jinymi lidmi. Proplest energie. Lide se nechteji vazat, protoze ve vztahu nejsou stastni.

Ja jsem stastna ve vsvych vztazich a proto pracuju pro vsechny cleny "me" jednotky. A pro cleny jejich jednotky. A pro..... najednou jsem clenem obrovske site. soucasti celku.

Kdyz je nekdo jen sam pro sebe tak pracuje jen pro sebe. sam sobe si je celkem.

70 ratka ratka | Web | 6. ledna 2009 v 10:19 | Reagovat

Vytvoreni vztahu (jako u elementarnich castic :o)) je proces. najednou se vytvori vazba a pak jina vazba a dalsi. propletenec vazeb. Jedna vazba pominuje jinou. a vytvari pestre struktury. Kdyz se v teto strukture citi jednotka dobre tak prcuje pro tuto strukturu. Pro tento kolektiv.

Kdyz se citi spatne tak pracuje proti ni. Jako rusicka.

71 ratka ratka | Web | 6. ledna 2009 v 11:04 | Reagovat

A nakonec (vim ze otravuju): Frantisek z Asissi byl stastny. Jinak by to nedelal. To vidis na spouste presvedcenych lidi jak jsou stastni, nadseni, hori a ve svem nadseni strhavaji dalsi. Energie vyrabi dalsi energii. Je to impuls ktery skace a zapaluje ohen jinde.

Nenavist plodi nenavist. Otravenost plodi otravenost. Pesimismus vyrabi zase pesimismus. To co clovek vysila to v tech druhych vyvolava. Proto je skvele divat se do druhych jako do zrcadla. Odrazime s vnich. Kdyzkolem sebe vidim otravene lidi (stava se) tak vim ze jsem otravna :o)))

72 hanci hanci | Web | 6. ledna 2009 v 12:52 | Reagovat

Radko, moc zdravím.

Já už k tomu tématu snad ani víc psát nebudu, protože jsem vše, co si myslím, už napsala.

73 ratka ratka | Web | 6. ledna 2009 v 12:59 | Reagovat

Ja vim Hanci. Ja taky nechtela nic psat a vidis vysledek :o))

74 hanci hanci | Web | 6. ledna 2009 v 18:32 | Reagovat

Radko - musím se smát - dovedu si tě představit - říkám si někdy , že máš asi v klávesnici nějaký magnet, který ti vytahuje myšlenky přímo z hlavy - a nutí tě psát. Ale je to fajn. Moc zdravím!!!

75 radka radka | 6. ledna 2009 v 19:22 | Reagovat

nooo nuti :o) Nejen psat i cist :o)) To je jeste horsi

76 radka radka | 6. ledna 2009 v 19:25 | Reagovat
77 Mirek Mirek | 9. ledna 2009 v 16:05 | Reagovat

Dekuju damy za poplacani po zadech, to moje ego potrebovalo ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama