Konečně

9. února 2009 v 17:15 | hanci |  Fotografování
Konečně jsem mohla vyfotografovat svoje milované dva topoly.

Dva topoly
vzpínají se k nebi
jakoby odtud chtěly čerpat sílu

Jsou tak rozdílní!
Jeden je štíhlý, druhý košatý
a přece jsou k sobě
nerozlučně připoutaní.

Těším se, až v létě budou ty stromy zelené, jsou nádherné.

Na téhle fotce je vpravo v pozadí i lípa, o které jsem tady už taky vícekrát psala - za lípou jsou dvě krásné břízy. Bohužel, nemohla jsem jít blíž, protože cesta byla velmi špatná, těžko bych se tam dostávala. Takže vedle nich trčí dva stožáry elektrického vedení.

Škoda, že není poznat, jak obrovská ta lípa je. V létě pod ní sedávám - odpočinek na půli cesty. Od ní je nádherný výhled na město a okolí. V létě ji určitě vyfotím.



Znovu topoly - udělala jsem hodně jejich obrázků, ale vkládám sem jen tyto. Je mně jasné, že ty stromy mají význam jenom pro mě.




Tady jsem zkusila vyfotit naše město. Bohužel, z této strany od jihu jsou na okraji samé zahrady a chatky - vypadá to strašně. Když jsem se sem přistěhovala, byla tady kolem všude čistá příroda.


Tomuhle pruhu lesa se říká Terůvky - taky jsem o tom psala, že jsme tady pochovali naši andulku.

Na těchto fotkách jsem zkusila vyfotit námrazu a zmrzlé šípky - no, dopadlo to úplně jinak, než jsem si to představovala. Ale to nevadí, nějak se učit musím.



Nikdy jsem si neuvědomovala, kolik je v krajině sloupů elektrického vedení. Až když jsem chtěla udělat nějakou fotku, tak jsem zjistila, že to není skoro vůbec možné. Co všechno se pokazilo potřebami člověka!!

Zdá se mně, že udělat dobrou fotku je nadlidský úkol - na co všechno musí člověk myslet - já jsem schopná myslet neustále jenom na to, jak udržet aparát tak, abych s ním nepohnula, když stisknu spoušť - a navíc přibyla další starost - většinu fotek mám nakřivo. Taky by mě zajímalo, jak to děláte Vy, co fotíte v zimě - dneska svítilo sluníčko, ale foukal mrazivý vítr. Vůbec jsem nebyla schopná zmrzlýma prstama cokoliv udělat. - No, do konce života se mám co učit - ale je to moc krásné. Nemohu vůbec říct, jakou mám radost, že si konečně mohu vyfotit to, co chci já - a neohlížet se na nikoho druhého.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kacz Kacz | 9. února 2009 v 19:51 | Reagovat

Nechápu, že máš (krom první) všechny fotky rozostřené. Máš tam přece korekci třasu na tom foťáku! Nebo sis to omylem vypla???

2 hanci hanci | Web | 9. února 2009 v 21:09 | Reagovat

No jo, co naděláš - teprve se učím - nejsem schopná foťák udržet v klidu - jednak s ním vždycky pohnu, když zmačknu spoušť, jednak skoro nikdy ho neudržím v rovině. Doufám, že po čase se to naučím. Jsem šťastná, že jsem vůbec mohla začít.

Nevypla jsem si to, vypnout to neumím :o))).

3 # m. # m. | Web | 9. února 2009 v 21:20 | Reagovat

Dobrý je to! Hlavně foť hodně, nos to pořád v kapse, zkoušej blbiny, foť blbiny a vona tě tréma z foťáku přejde a pak to bude kamarád.

4 # m. # m. | Web | 9. února 2009 v 21:29 | Reagovat

(cesta k udržení foťáku v klidu vede paradoxně z opačnýho směru: začni cvakáním nazdařbůh uvolněnou rukou, ne křečovitě pevnou, postupně se ti sama intuitivně zpevní v ten správnej moment)

5 hanci hanci | Web | 9. února 2009 v 21:50 | Reagovat

Emko - díky - máš pravdu, držím foťák křečovitě, zadržuju dech, dělám všechno možný - a stejně s ním vždycky pohnu. ale zkusím to, jak říkáš - rychle "nazdařbůh" - to bude nejlepší. Tak jsem zkusila fotit kamarádku Jitku a nebylo to tak rozmazaný. Díky za rady.

6 zcr zcr | Web | 9. února 2009 v 23:37 | Reagovat

A hlavně se nezapomeň jen tak dívat, bez focení... když má člověk u sebe foťák, hledá automaticky, co by vyfotil, a to je potřeba zkrotit :-)

Stožáry se pletou do záběrů pořád, ale umějí být i krásné:

http://zcr.bloguje.cz/645783-vanocni-stromecky.php

Daleko víc mi kazí náladu posedy a kazatelny, jsou na každé mýtině, na každém vršku, odfláknuté, neforemné :-(

Jo a ta první fotka se mi moc líbí, je v ní spousta prostoru (a žádný stožár ;-)

7 elfos elfos | Web | 10. února 2009 v 8:27 | Reagovat

[5]

Hančí, mám to podobně :-)) - při focení zadržuji dech a strašlivě se snažím s foťákem nepohnout. :-) To nic, to se poddá. Máš ho nově, potřebuješ si na něj trochu zvyknout.

Fotky máš moc hezké, ty s červenými šípky jsou veselé a rozpustile střapaté a stromy jsou nádherné, všechny.

8 elfos elfos | Web | 10. února 2009 v 8:36 | Reagovat

A při focení mi asi nejvíc kazí náladu, když vidím krásný strom, jenže uprostřed města, kolem domy, šeď, parkující auta, lidi.... nedá se. A západ slunce.. na nebi kouzelný, na fotce naprosto nevystihující skutečnost a často s jinými, nevýraznými barvami (fotka hned letí do koše).

Jo, a ptáci, kteří nádherně pózují a nechávají se obdivovat a předvádějí se - do chvíle, než na ně namířím foťák - pak frnk a jsou pryč. :-) Ale nemám jim to za zlé, chápu je.

9 hanci hanci | Web | 10. února 2009 v 11:08 | Reagovat

zcr - no přesně to píšeš - přistihla jsem se, že neustále hledám to krásné místo - věc - předmět - zákoutí - výsek - co by stálo za vyfocení. A už jsem si říkala, že na to nesmím vůbec myslet. Hned se podívám na tu adresu, kterou jsi vložil.

Zjistila jsem, že se mně okamžitě změnil pohled na okolí - když jsem foťák neměla, říkala jsem si neustále, kdybych ho měla, vyfotila bych tohle a tamto - a teď je to pro mě obtížné, nic se mně nezdá dost dobré. Takže se budu řídit radami Emka a tvými - fotit jen tak, jako kdybych foťák neměla.

elfos - díky - myslím, že začátky všech byly asi podobné. Zatím jsem neměla čas moc u tebe prohlížet, nějak se mně v poslední době toho času nedostává, ale co jsem viděla, tak fotíš moc krásně.

Ty šípky vůbec nevyšly tak, jak jsem si představovala, ani ta námraza. Ale je mně jasné, že musím nabrat nějaké zkušenosti.

10 Lenka Lenka | Web | 10. února 2009 v 11:40 | Reagovat

Máš můj obdiv, Hančí. Poté, co jsem zjistila, jak dlouho a obtížně ostří digitální přístroj, jak je tam špatně vidět rozvržení ............... vrátila jsem se k analogovému automatu, fotky mám moc hezké, na první pokus a nemusím se mučit s technikou.

Pro oči to stačí - stejně jako tvoje fotky. Vidím je krásné!

Osobně dokonalost nechávám jiným.

Perfektní fotka mi taky malinko zavání umělinou .....

Ale to bych asi neměla říkat, když se teď učíš a s chutí...... :-)

Topoly........ topol bílý, topol černý? Taky bych je adoptovala, kdybych je znala. Líbí se mi moc.

Stožáry, komíny, ano, to je velká bolest u nás. Kdybychom byli tak bohatá země jako Francie, taky bychom si vedení zakopali do země a měli bychom stejně krásnou krajinu.

11 hanci hanci | Web | 10. února 2009 v 14:57 | Reagovat

Lenko, díky. Taky se mně zdá, že je vidět, když někdo fotí pro to, aby měl perfektní fotku - a ne pro radost z focení. Tak to mně nehrozí - nikdy nebudu mít perfektní fotky, ale chci se naučit, aby nebyly rozmazané, nakřivo, aby byly zajímavé..... mám toho hodně před sebou.

Jo, ty topoly jsou nádherné, počkej, až je vyfotím v létě. Celý rok musí osamoceně čelit jakékoliv nepřízni počasí.

12 hanci hanci | Web | 10. února 2009 v 15:05 | Reagovat

zcr - tak jsem se podívala - to je fakt nádhera - nemůžu uvěřit, že je to odraz slunce - to jsi teda měl obrovské štěstí, že ti to zrovna tak vyšlo. No jo - chce to taky umět se dívat a všimnout si ve správný moment. Díky za adresu.

13 Jirka* Jirka* | 10. února 2009 v 22:28 | Reagovat

#m-kův způsob funguje, mohu potvrdit! :-) ty topoly jsou opravdu zajímavě odlišné, určitě budou předmětem hledáčku i potom. Chyby by se možná měly odstraňovat jen ty, které člověk sám pozná, respektive co pokládá za chybu, při focení tedy :)

14 # m. # m. | Web | 11. února 2009 v 0:15 | Reagovat

Já bych se ještě dotknul těch stožárů. Nikdy mě do očí netrkly, považoval jsem je za součást krajiny. Občas zaslechnu názor jak jsou v krajině neestetické. Hmmm. Nemyslím. Jsou samozřejmost. Potřebujeme elektřinu ? Potřebujeme. Pak potřebujeme dráty. Jsem moc rád, že jsou jasně na očích. Kromě toho, že zakopané dělají v zemi skutečné jizvy a nevratné geopatogenní změny, tak posléze nikdy nevíte, jestli strávíte pěkné estetické odpoledne ležením v silovém poli nějakého vysokého napětí. Chci je vidět. Pro jistotu. A vedou tu kvůli mně.

Dále tu kvůli mně jsou: spalovny odpadu, rafinerie, plynárny, čističky odpadních vod ...

15 Henry Psanec Henry Psanec | Web | 11. února 2009 v 1:02 | Reagovat

Zajímalo by mne - dráty na stožárech nemění "silová pole" míst? To není míněno ironicky. Zajímalo by mne, zda dnes tolik diskutované telurické proudy, ley lines, rozmístění posvátných míst, a podobně, je zničeno - zda už tato síť kvůli nám vůbec nepůsobí?

16 Henry Psanec Henry Psanec | Web | 11. února 2009 v 1:04 | Reagovat

Úplně jsem zapomněl říct Hančí že rád vidím její fotky a že se těším na jarní a letní Vysočinu. Kaji se.

17 # m. # m. | Web | 11. února 2009 v 5:44 | Reagovat

15) Nejsem na to odborník. Myslím si že mění, ale seriozně nevím o čem mluvím. (Stupidně technicky vzato: je kolem nich ochranné pásmo ... atd)

K tomu dalšímu. Dráty mám rád, poněvadž je to ničení jakž takž transparentní. Mám pocit, že neztrácím orientaci v čem žiju, jestli mi rozumíš kam mířím.

Když se úředně povoluje novej dům, nemáš (nebo asi máš) představu, co všechno neviditelnýho lítá vzduchem. Vlastně musím inverzně  nahmatat (pozitivně mi to nikdo neřekne, kudy co vede), jestli zamýšlený dům nestojí v cestě některému z neviditelných koridorů nějakých vln (komerčních, vojenských...)  ...tedy nějakému koridoru, o kterém víme prd co nám způsobí za pár desítek let. Takže raději pěkně transparentně pověšený dráty. Poeticky řečeno: pléduji za to, aby se informativní nápisy o smrti netýkaly jenom krabiček od cigaret.

Podle toho co píšu vypadá, že jsem paranoik. Nemyslím si to. Vědec na jednom konci běžícího pásu neví, jestli omylem nemontuje atomovou bombu, ale má radost z pokroku.

18 # m. # m. | Web | 11. února 2009 v 5:44 | Reagovat

Promiň hančí, já jsem hroznej škarohlíd, ty topoly jsou fakt hezký.

19 ratka ratka | 11. února 2009 v 8:48 | Reagovat

me cela ta krajina evokoval neco podobne co Emkovi. Ze je fajn, kdyz jsou veci odhalene. Treba draty. Nebo skladky. Jsou nase.

20 Děd nevěd Děd nevěd | E-mail | Web | 11. února 2009 v 16:44 | Reagovat

Hančí, bez uzardění do toho. Těším se na pokroky!

21 Lenka Lenka | Web | 11. února 2009 v 21:26 | Reagovat

ad 18, 19:  Já jsem to pochopila právě ve Francii. Byla jsem nadšena z překrásné krajiny, která je té naší až k uzoufání někdy podobná (věřím, že krajina a duše člověka mají cosi společného, že se vzájemně ovlivňují), ale pořád jsem nevěděla, co je na ní divného. Oni si to všechno zakopali, aby si uchovali krásu krajiny. Všude, kam se člověk podíval, tam bylo ladno, ladno, ladno.  Mluvím samozřejmě o fr. venkově, konkrétně jsem prochodila a projela oblast Středního masivu až po Provance.

Brečela jsem, že jsme si tu krajinu nechali zničit.

A pak jsem taky nechtěla vyjít asi tři neděle z domu, protože proti Francii bylo všechno u nás šedivé a hnusné.

Do té doby jsem si myslela, že naše krajina je ta nejkrásnější (pro naši duši).  Byl to šok.

22 hanci hanci | Web | 11. února 2009 v 23:03 | Reagovat

Ve snu mě nenapadlo, že by se u mých fotek mohla vyvinout takováhle debata. To je fajn.

Stožáry mně vždycky vadily, protože jsem si vůbec neuvědomila to, o čem píše Emko - má pravdu, je dobře mít nebezpečí na očích - ale když mně všechna ta technika - nejenom stožáry - v krajině fakt vadí.

Jirko - ještě že jsi tam dal ten dodatek - "při focení tedy".

Henry - myslím, že když jsou dráty v zemi, tak nevíš, kde jsou a kde jsou ta silová pole změněná - když je vidíš, můžeš se jim vyhnout.

A vůbec se nemáš proč kát - moc ráda budu fotit Vysočinu v kteroukoliv dobu - a fotky sem budu dávat, i když nebudou zrovna moc dobré.

Emko - nejsi škarohlíd - vím, že se ti stromy líbí - všeobecně - ale jsi praktický. To je dobře.

Radka - dtto.

D.n. - no, nevím, jestli se máš na co těšit - ale krůčky to snad budou.

Lenko - mně připadala naše krajina děsně šedá i jen po překročení hranic do Rakouska - špinavá a šedá. Byla jsem šokovaná, bylo to už víc jak deset let po revoluci a já jsem byla celá nadšená, jak se to tady začalo měnit - a byl to dost velký políček. Byla jsem hodně zklamaná. A nešlo vůbec o dráty. Byl to celkový dojem - neupravenost, špína všude u nás.

Všechny moc zdravím.

23 Lenka Lenka | Web | 12. února 2009 v 0:15 | Reagovat

ad 22: No, Rakousko je takový hezký až hezoučký - jestli tě napadne, jak to myslím. Někdy malinko až vyumělkovaný. Ta část Francie - ještě jednou jsem si ty fotky prohlídla  - to jsou prostě pohledy z kopců do nížiny, viditelnost desítky, možná i stovky kilometrů ..... oblé kopce, v úžlabinách posazené vesničky - všechny mají stejný sklon střechy, všechny červené nebo všechny šedé...... a přesto zajímavě řešené domy..... a nikde žádný stožár nebo komín.  Fantazie. Jak to ti Francouzi dělají? A ještě jim na tom zakopaným vedení roste báječný víno. :-))))

Kanalizaci, plyn taky zakopáváme, naopak je to bezpečnější.  Myslím, že v zemi by byla el. taky bezpečnější (problémy s námrazou, probíjením při mlze, před bouřkou, problémy s větrem),  ale je to hodně drahé.

24 # m. # m. | Web | 12. února 2009 v 1:04 | Reagovat

KDE ZASADÍM STROM

Je to zvláštní, tyhle referenční body. Čím úhlednější krajina, tím větší strach z ní mám. Při projíždění Rakouskem mám vyloženě fyzické nevolno. Čekám kdy mi tam někdo ustřelí hlavu brokovnicí. Něco jako "pal vod mýho plotu hajzle". Kořeny to má asi někde hodně v mládí. Čím úhlednější a uklizenější čtvrtí jsem se pohyboval, tím větší šance na policejní perlustraci. Kdysi "za komunistů" jsem vystoupil z vlaku v jednom malebném jihočeském městě. Asi pět minut od nádraží mne zatkla policejní hlídka, eskortovala mne zpět na nádraží a čekali se mnou na odjezd vlaku a počkali až nastoupím a vlak se rozjede. Jako důvod příjezdu do jejich města jsem do protokolu uvedl: "Chtěl jsem vidět Domažlice"

Nedávno jsem psal o mý oblibě rozvorů. Teď jsem udělal čerstvou zkušenost. Nově teď bydlívám v úhledné a bohaté čvrti. Mám jí zafixovanou z mládí jako monokulturní, vojenskou, policejní, diplomatickou a bílou. Dejvice. Předminulou noc jsem to už fyzicky nemohl vydržet a v noci jsem svojí partnerce vysvětloval, jak se mi hrozně stýská po Karlíně. Večer na rozích stojí hloučky cikánů, z auta hraje hip-hop ... Mezi tím se pohybují úředníci z luxusních firem. Karlín je rozvor. Je tu binec, špína, luxus, barevno a útulno. Během prvního týdne v Karlíně se se mnou dávali do řeči lidi v parku při venčení psů. První tejden po nastěhování si ke mě přisedl velkej tlustej cikán, zřejmě autorita a zeptal se:

"Vodkaď si ?"

"Ze Žižkova"

"Si skinhead ?"

"Ne"

"Hraješ ?"

"Jo"

"Na husle ?"

"Ne"

"Já na husle a ty ?"

"Já na počítač."

"Hraješ rad ?"

"Rád"

"Hodně"

"Hodně"

"Maš auto ?"

"Mám"

"Kere auto je tve ?"

"Támhleto bílý"

"Odkad je tata ?"

"Ze Slovenska."

"Ze Slovenska ?? "

"Jo"

"Děda ?? "

"Z Ukrajiny."

"Dobre, dobre, dobre,  já jsem ................ , kdyby se někdo sral do tebe a potřebuješ, řekni, žes mluvil se mnou."

V Dejvicích mě v parku míjejí denně ti samí lidé, já zdravím, oni zamumlají. Nezeptali se na jméno mýho psa. Krajina neživých nemrtvých úhledných.

Tak jsem se tu vypsal ze svýho stesku po Karlínským rozhraní.

Nedlouho po tom, co se "komunisti" rozhodli, že se stanou "kapitalistama", mne asi pět minut po vystoupení z vlaku v jednom malebném jihofrancouzském městě kontrolovala policejní hlídka. Jako důvod příjezdu do jejich města jsem uvedl: "Chtěl jsem vidět Bordeaux."

Z mého domu uvidím dráty vysokého napětí. Nedaleko nich zasadím strom. Akát, břízu, nebo ořech.

25 hanci hanci | Web | 12. února 2009 v 11:04 | Reagovat

Emko - mluvíme každý o něčem jiném - s tím, o čem píšeš, stoprocentně souhlasím. S pestrostí souhlasím - nelíbí se mně uměle vytvořená čistota - a už vůbec ne nafoukanost, odtažitost........ těch lidí, o kterých píšeš, že je potkáváš v Dejvicích. Já jsem měla na mysli např. to, že když jdu za ten pruh lesa, který se jmenuje Terůvky (viz fotka), tak se tam sice rozprostře moc krásná krajina, ale docela blízko sebe jsou tři divoké skládky. Jedna je dokonce taková, že do malého jezírka někdo lije jedovaté tekutiny, je plné plechovek, páchne a stromy kolem hynou. Tak o téhle špíně jsem mluvila. - Taky vím, že když byl otec naživu, přestože už mu všechnen majetek sebrali komunisti, on se pořád staral o náhon, kterým přitékala voda ke mlýnu. Prořezával vrby a olše, vyžínal plevel, kde už moc přerostl - zkrátka staral se, aby břehy byly pevné a voda aby mohla protékat. Nic nebylo vyumělkované. Ale člověk, když ten náhon vytvořil, měl by se o něj starat. V současné době do těch míst ani nemohu jít, plakala bych, jak to tam vypadá.  - Tak tohle jsem měla na mysli.

26 Lenka Lenka | Web | 12. února 2009 v 12:29 | Reagovat

ad 24: Musím se smát, m. našim rozdílným zkušenostem.  Mně s mým naivním obličejem nikdo nelustroval, ačkoli jsem prolézala kdeco.  V hezkých čtvrtích a krajinách se cítím hezky kdekoli na světě.

Když jsem pobývala v Rakousku - ve vesničce nad Innsbruckem, všichni - i starší lidé - mě zdravili první a usmívali se, i když jsem jim koukala přes plot a ptala, jestli si můžu vyfotit ty jejich kytičky.

"Ublížili" mi akorát zrovna v Karlíně, kde mi vykradli auto. Že jsem tam nechala originály CDéček, dobře, jsem hloupá, ale že mi vzali spacáček, který mám od patnácti let, to mě mrzelo. Když jsem volala bratrovi, který je policistou, jestli se tím jako se dá něco dělat. Řek mi, že jsem blázen, co by se s tím asi mělo dělat, že tam normálně vykrádají i auta policajtů.

Že pozdravuju v Karlíně. :-) Kdybys někde viděl červený spacák se zelenejma lístečkama uvnitř....  tak pozdravuju dvakrát, ať někdoho hřeje aspoň jako mě. :-)

27 # m. # m. | Web | 13. února 2009 v 2:35 | Reagovat

Nechci to zakřiknout, v autě mám ty věci na spaní, samonafukovací karimajdu, spacák, boty atd ... a dobrý.

28 # m. # m. | Web | 13. února 2009 v 2:36 | Reagovat

... ale mojí partnerce tu vykradli auto celkem ihned.

29 Lenka Lenka | Web | 13. února 2009 v 10:36 | Reagovat

ad 28:   ..... no jasně, ty jsi jejich, auto tvé partnerky  ani moje neznali, tak ho vybrali.

My tady kradem a  vokopáváme zase auta Pražáků, taky Němců a Rakušáků. :-))))

No co, nemaj bejt drzý a provokovat a zaclánět tady!  :-))))))))))))))))

A nade vším ční Hančiny topoly, stožáry VVN........ a touha něco uchopit ............ Někdo se chápe cizích věcí, jiný pohledů do krajiny. :-)

30 bah bah | 14. února 2009 v 22:56 | Reagovat

Fotky jsou nádherný, hlavně ta první je skvělá, moc na mě zapůsbila. Ty topoly vypadají jako muž a žena, jeden rozkročený a silný, druhý jakoby skrčený, ale přímý a hrdý. (Pokud to bylo třeba už řečeno, omlouvám se, ale nechtělo se mi diskusi číst):-) Jen tak dál, Hanci!

31 anina anina | 15. února 2009 v 15:43 | Reagovat

Tak jsem je konečně viděla..ta tvoje topoly :)

A fotky ? Líbí se mi Hančí a docela jsem se u nich zamyslela..je tam to, co a jak ty vidíš a máš to ráda a je to z nich znát. A jestli splňují nějaké představy o tom, jak by dle profíků měly vypadat, nebo ne, je úplně jedno. A jak by vůbec fotky měly vypadat...já ani nevím..kolikrát se mi líbí přesnej opak. Fotíš si pro radost a pokud budeš chtít ještě víc, ty to dokážeš a určitě ti to půjde rychleji než mně, nejde to teda rychle :), ahoj

32 hanci hanci | Web | 16. února 2009 v 20:34 | Reagovat

bah - a ani - díky moc. budu fotit zásadně jenom sobě pro radost, zrovna tak jak maluji. Samozřejmě - u obojího chci znát alespoň základní zásady, jinak to ani nejde.

Moc zdravím všechny.

33 zarox zarox | E-mail | Web | 25. února 2009 v 9:07 | Reagovat

S focením držím palce. Já mám pocit, že se to nenaučím nikdy. Je na to potřeba talent, který prostě nemám. Ty ho nepochybně máš, protože když maluješ, určitě vidíš věci v kontextu a v kompozici. Já vždycky "komponuji" záběr a pak z toho vyleze něco, s čím si hraju půl hodiny v "Picassovi". Taky je dobré si opravdu pozorně pročíst návod k foťáku. Já jako amatér začínala metodou pokusů a omylů, ale je to blbost. Není nad pořádné školení. PS: Stromy v zimní krajině mám moc ráda.

34 hanci hanci | Web | 27. února 2009 v 20:24 | Reagovat

Zarox - ten pocit mám taky - to se nikdy nemůžu naučit. Vždycky při focení na něco zapomenu. A přesně, jak píšeš - myslím si, že fotka bude vypadat tak, jak si představuji - a ono z toho vyjde něco úplně jiného. Chce to praxi, tak jak všechno.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama