Květen 2009

Peter Zumthor

25. května 2009 v 20:57 | hanci |  Architektura
Včera jsem se do jedné hodiny v noci probírala fotkami staveb a návrhů švýcarského architekta Petera Zumthora a ještě zde , určitě jednoho z největších architektů dnešní doby, a byla jsem naprosto unesená. Obzvláště jeho Polní kaplí Bruder Klaus.


Jiří Šindler v Galerii Chodba

24. května 2009 v 14:13 | hanci |  Umění
V Galerii Chodba, kde jsem měla v minulých dnech výstavu, vystavuje náš význačný výtvarník Jiří Šindler, mimo jiné žák Antonína Strnadela na VŠUP. Zajímavé informace o něm a jeho práci a významu se můžete dočíst zde:

Pokusila jsem se vyfotografovat vystavené práce a některé z nich sem vkládám. Neumím fotografovat zasklené obrazy a u některých se nedalo ustoupit do dostatečné vzdálenosti. Ale snaha byla. A pro představu to snad taky postačí.

Židovská čtvrť - Třebíč

23. května 2009 v 0:25 | hanci |  Fotografování
Strávila jsem krásnou polovinu dne a Jitkou, která mně slíbila hezké zážitky a taky překvapení. Měla pravdu. Nejdřív jsme se zúčastnili vyřazování (doufám, že používám správný výraz) žáků - maturantů gymnázia. Odehrávalo se to v Zadní synagoze v Židovské čtvrti našeho města. Prostředí je tam úžasné. Pokusila jsem se udělat pár fotek.

Ladislav Novák

18. května 2009 v 21:02 | hanci |  Umění
Byla jsem na obnovené stálé výstavě Ladislava Nováka. Výstava je v krásném prostředí Zadní synagogy. Obrazy Ladislava Nováka znám moc dobře, ale kdykoliv se na některý podívám, okamžitě se zapojí fantazie a člověk se ocitne v jiném světě.
A jen se může udivovat, kolik nejrůznějších nápadů tento výtvarník měl.
Pro přiblížení těm, kteří L. Nováka neznají, vkládám sem pár fotografií z katalogu.

Realita poezie, 1975, froasáž s koláží, 50x37,5 cm

Klučov na jaře 2009

18. května 2009 v 18:31 | hanci |  Jak jde život
S téměř měsíčním zpožděním sem dávám fotky z Klučova. Tolik jsem se těšila, až budu mít fotoaparát, že nejdřív ze všeho půjdu fotit právě sem. Nepodařilo se. Koniklece už byly odkvetlé, trnky a plané třešně téměř taky. Navíc jsem měla nějakou smutnou náladu a vůbec jsem neudělala ty záběry, které jsem si vždycky říkala, že nejdřív udělám. A než jsem zjistila, že mám opět špatně nastavené světlo, měla jsem už nafoceno pár obrázků. - Ale stejně to tam bylo nádherné...........

Začala jsem fotit s nastavením na "zataženo" - a ono bylo nebe bez mráčku, sluníčko svítilo jak nejvíc mohlo. Na barvách u následujících fotek je to vidět.

Kopeček, který mně vždycky připadá, že má kolem krku kožešinový límec. Teď už je tam moc zeleně.

Maruška

12. května 2009 v 20:13 | hanci |  Jak jde život
Byla jsem také na pár dnů navštívit Marušku. Jako obvykle, při focení jsem zapomněla na několik věcí, např. jsem si nechala nastavení na slunečno - a fotila jsem doma při světle lustru - výsledkem jsou namodralé fotky. Taky jsem měla ISO nastavené na 100, takže jsem nebyla schopná udržet aparát tak, aby obrázky nebyly rozmazané. No, nedá se nic dělat, snad už příště na to nezapomenu. Maruška se mně ale stejně hrozně moc na těch fotkách líbí. Pár těch trochu lepších jsem vybrala.
Je to mimořádně hodné dítě, asi vůbec neví, že by mohla někdy plakat nebo křičet. To vůbec nezná. Umí se jenom usmívat, houkat, vše s obrovským zájmem pozorovat, osahávat - a vše si dávat do pusinky. No - jako každé dítě v jejím věku. Jsem s ní nepředstavitelně nadšená. Ty pocity mohou znát jenom babičky. Je to nepřenosné.


Dům U Zlatého prstenu

12. května 2009 v 19:17 | hanci |  Umění

Měla jsem připravené náměty k několika článkům, ale potřebovala bych mnohonásobně víc času, abych mohla zvládnout všechno to, co bych chtěla. Tak sem vkládám alespoň fotky ukázek prací našich předních umělců, jejichž soubory byly vybrány na výstavu s názvem V spektru rozmanitosti. Jsou to práce z dřívějších let, podařilo se je ale uspořádat tak, aby tvořily celky vzájemně na sebe navazující.
Na výstavě mně bylo moc dobře - ostatně jako vždycky v tomto nádherném prostředí. Navíc jsem víc jak dva měsíce kvůli nemoci nikde nebyla a už mně to opravdu scházelo. Výstavy v těchto prostorách mají i specifickou vůni, která vnímání obrazů a soch ještě víc podtrhuje.

Jitka Svobodová, Míchání II, 1988
Nedovedu si představit, jak někdo může zvládnout kresbu tužkou na tak obrovském plátně. Ty obrazy se mně hodně líbily, byly mně hodně blízké, vším.