Sunn O))), Sacre Coeur, Praha, 2009-06-04

7. června 2009 v 0:34 | hanci |  Hudba

Sunn O))), Sacre Coueur, Praha, 2009-06-04
(Veškerá fotografická dokumentace je od #m. Další najdete zde .)


Další koncert jsem absolvovala 04/06/2009. Byli to Sunn O))), před nimi hrál Peter Rehberg.
Koncert byl v novogotickém kostele Sacre Coeur.

Opět jsem měla z koncertu strach, tentokrát trochu jiný. Jednak jsem se bála, abych si nepokazila ten úžasný zážitek z prvního koncertu Tima Heckera, jednak jsem byla připravovaná na to, že tam skutečně bude jiná atmosféra a taky, že nebude možnost si sednout, což pro moje nohy s bolestivými pozůstatky po ochrnutí nebyla zrovna příjemná představa. Ale přála jsem si hrozně moc na ten koncert jít. Říkala jsem si, že v nejhorším případě jednoduše odejdu.

Před začátkem koncertu jsem ale uviděla několik šedivých hlav kolem mě - takže jsem zajásala. Nebyla jsem sama, i když asi opět nejstarší.
U vchodu do kostela jsem hned dostala razítko na ruku - zážitek. Pak jsem dostala jako dárek tašku s logem Sunn O))). Alespoň mám pro sebe důkaz, že jsem na tom koncertě skutečně byla.

V kostele byl dým, prosvítala krásná barevná okna, vše působilo tajemně. Moc se mně to líbilo ještě než začala hudba. Navíc jsem se uklidnila, protože jsem našla výhodné místo u zdi, takže jsem se mohla opřít, i si sednout pohodlně na zem.
Jako první hrál Peter Rehberg
Na jeho stránce MySpace zní skladba, kterou hrál v Praze.
Hrál na kúru (doufám, že to píši správně), v načervenalém světle. Hudba byla nádherná. Všichni měli v uších tlumiče hluku, zjistila jsem ale, že právě ta síla zvuku má význam - rezonuje totiž uvnitř těla, v hrudi, v nohou - když jsem se opřela o zeď, rezonance byly ještě silnější a lepší. Opět jsem se dostávala někam mimo realitu. A to jsem netušila, co bude následovat.

Pak, na protější straně kostela, na straně oltáře (místo kterého tam byly postaveny zesilovače), se objevily dvě zahalené postavy v kápích, v matných světelných pruzích a dýmu. Hudba začínala pomalu, docela tiše. Začátek byl poměrně dlouhý, ale mělo to velký význam. Protože část, která následovala, měla pak větší sílu. Bylo to něco úplně jiného, než na prvním koncertě. Ale stejně silné, možná ještě mocnější....... Nevím, jak bych pocity, spojené s hudbou - se zvukem, mohla popsat slovy. To prostě nejde. Ten tón, uvádějící člověka do transu, jeho síla, která rezonuje v celém těle........ Obzvláště závěr koncertu - měla jsem pocit, že mě to celou roztrhne - ne zvuk, ale emoce, které ten zvuk vyvolával........ To tajuplné prostředí kostela zahalené do dýmu, probleskující barevná okna, pruhy světla, stíny hudebníků. Ne hudba, obvyklá - ale zvuk, nádherně monotónní a pak měněný. Silně naléhavý a vynášející kamsi do prostoru........ Naprosto neopakovatelný zážitek. Nikdy dřív bych nevěřila, co může zvuk udělat s člověkem...........

Opět sem vložím pár výpisků - údajů:

Sunn O))) byli v České republice poprvé. Jsou to Američané, Stephen O´Malley a Greg Anderson.
Jsou největšími současnými hvězdami experimentálního metalu.
Jejich hudba vstřebává dronový minimalismus, dark ambient, noise, laptopovou elektroniku...
Kapela je pojmenovaná podle zesilovačů Sunn, jejichž logo O))) znamená šířící se zvuk. Ten právě hraje v dlouhých kompozicích Sunn O))) podstatnou roli.
Kapela opět používá kytaru, ale v nezvyklé podobě: jako zdroj dlouhých dronů, tíživě pomalých zvukových stěn a zpětných vazeb.
Živé koncerty tohoto dua bývají nezapomenutelnými zážitky - a to nejen proto, že připomínají okázalý pohanský rituál.
Sunn O))) se svými japonskými kolegy Boris a legendárními Earth vytvořili soundtrack k filmu nezávislého režiséra Jima Jarmusche.

Více se ještě dočtete zde

Video z koncertu Sunn O))) Sacre Coeur, Praha, CZ, 20009-06_04.


Tak na přání #m. sem vkládám fotky tašky Sunn O))).

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jirka* Jirka* | 7. června 2009 v 9:05 | Reagovat

Ty fotografie jsou výborné!
Prostředí muselo hodně umocnit tenhle typ hudby, je dobré, že to dnes lidé umožní. Lhal bych, kdybych tvrdil, že se mi tenhle typ hudby líbí, ale nejspíš to bude kvůli tomu, že jsem ještě neměl možnost, respektive chuť, si ji pořádně poslechnout - třeba i v tomhle prostředí.

2 Jirka* Jirka* | 7. června 2009 v 9:07 | Reagovat

poslední dobou... když po sobě čtu... tak kroutím hlavou čím dál, tím víc :-) to je sloh k pohledání, ale aspoň je vidět, že to píšu pod nekontrolovaným tlakem :-)

3 michal michal | Web | 7. června 2009 v 12:02 | Reagovat

hančí vyfoť nám sem tu heavymetalistickou nákupní tašku.

4 hanci hanci | Web | 7. června 2009 v 14:18 | Reagovat

[1]:[2]: Myslím, žes poznal, že ty fotky jsem nedělala já, na to jsou moc profesionální a perfektní. Dělal je  #m. Můžeš se podívat i na další tady: http://www.flickr.com/photos/myarchitekti/

A k té hudbě - víš já jsem cca před třemi roky netušila, že takováhle hudba existuje. Sama jsem byla udivená, jak moc mně sedne a líbí se mně. Dnes nejsem schopná absolutně vůbec poslouchat unylé písně popu, jsou prázdné, bezduché, nudné.... nevím jak bych to ještě nazvala - tedy všechno tohle říkám za sebe a nikomu to nevnucuji. Do téhle hudby se můžeš ponořit a skutečně se vznášet v neomezeném prostoru...... A to vše ještě mnohem víc na živém koncertu, z videa nebo rádia to není vůbec ono. Byla jsem v šoku, když jsem to zažila na těch koncertech. Taky bych nikdy nevěřila, jak důležitá je právě ta hlasitost. A taky to prostředí, to je pravda, bylo to neskutečně krásné. Myslím, že bys to měl zkusit.
A tvůj sloh není vůbec špatný, naopak, ráda tě čtu.

[3]: Michale, zkusila jsem tašku vyfotit, ale nějak mně nefunguje program - nemohla jsem fotku oříznout. Nevím, co se mně to zase přihodilo, snad na to časem přijdu a fotky oříznu.
Horší je, že tím pádem nemohu vložit na blog fotky z výstav, tam nutně potřebuji upravovat a to mně vůbec nejde. Nejde mně provést žádná úprava. Uvidím, co bude dál.

5 Lenka Lenka | Web | 8. června 2009 v 0:25 | Reagovat

Hm, tož jsem si skladby poslechla. Chápu, že to bylo působivé.
Moc se mi líbí tvé nadšení.
Na mě je to moc temné a plechově syntetické. Mám raději přirozenější zvuky.
Zajímalo by mě, když tak dobře vnímáš rezonanci, jak by na tebe působily tibetské mísy. A to třeba přímo položené a rozezněné na těle. To je taky na výlet mimo tělo.

6 Jirka* Jirka* | Web | 8. června 2009 v 0:38 | Reagovat

Ano, myslel jsem, že jsou tvé, u tebe člověk nikdy neví :-) tímto tedy posouvám chválu směrem k Michalovi, stejně tu akci vnímám jako dobrý tandem. Pokaždé, kdy přijde řeč na hudbu, se ptám lidí, jestli znají internetové Jamendo. Kdysi jsem o těch stránkách mluvil a zanechával odkaz. V souvislosti s tématem aktuálního článku si dovolím zopakovat, že jde o server, kam umísťují celkem neznámí (pro mě) autoři svou hudbu, kterou z větší míry dovolí šířit dál. V některých případech tam jsou určitá pravidla prezentace, ale v kontextu s klasickýn pojetím reprodukované hudby je tenhle projekt nesrovnávatelně lepší. Stojí za prozkoumání - třeba příbuzná sekce industrial, na kterou odkazuji vedle jména. Jednoduše - oranžová šipka = poslech online, fialová = stažení alba do počítače.    

7 Jirka* Jirka* | Web | 8. června 2009 v 0:42 | Reagovat

Aha...pardon, na stažení je potřeba registrace (zdarma), ale poslech je možný tak, jak jsem napsal.

8 anina anina | 8. června 2009 v 11:31 | Reagovat

Ahoj Hančí, asi jak jsme o tom spolu povídaly..určitě se nedá srovnávat, to jak jsi mi to líčila, s poslechem odtud. Myslím, že tam na místě, to muselo být fakt něco. Jsem možná divná :), ale přijde mi to jako hudba meditační...

9 anina anina | 8. června 2009 v 11:32 | Reagovat

a to ale pro mě není špatně..

10 ratka ratka | 8. června 2009 v 22:44 | Reagovat

jo muzika se mi moc libi. je to presne pro me na telo. a to doslova.
pripomina mi to trochu tibetske trouby

11 hanci hanci | Web | 9. června 2009 v 21:55 | Reagovat

[5]: Lenko, to nevím, nedovedu si to představit. Stejně tak jsem si nedovedla představit, co se mnou může udělat tato hudba. Byla jsem odmalička zvyklá na komorní koncerty, hlavně flétnisty pana prof. Žilky. Že existuje tato hudba jsem vůbec netušila. Bohužel.
[6]: Jirko, musím se smát, takové fotky bych skutečně nedokázala udělat.Ale máš pravdu, sama sebe často teď překvapuji.
Na odkaz se podívám.
[8]: Ahoj Ani - už jsme o tom hodně povídaly - nic dalšího bych neřekla. Moc zdravím.
[10]: Ratko - to jsem ráda, že se ti ta hudba líbí. Ale tam to bylo nesrovnatelně lepší.

12 ratka ratka | 10. června 2009 v 9:23 | Reagovat

az se neco podobneho objevi u nas v kostele tak pujdu. zatim se hrali jen klasicke kostelni muziky

13 michal michal | Web | 10. června 2009 v 10:01 | Reagovat

hančí nemáš čeho litovat. Když jsi byla maličká tak sunn jetě ani netahali kačera ...
radko u vás v kostele to nebude, poněvadž lampový zesilovače sunn T-model v čechách asi nikdo nemá a jiný tenhle plastickej zvuk neudělaj. Ono to opravdu rezonuje v dutinách těla.

14 Lenka Lenka | Web | 10. června 2009 v 21:40 | Reagovat

Tak jsem se právě vrátila z koncertu na tzv. vodnářský zvon (starý hudebný násroj prý odněkud z Tibetu, Číny). Ať si o panu Pfeiffrovi mylí kdo chce co chce (mě nevadí, je to hodnej člověk), ten zvuk byl teda NĚCO. Je to takovej slitinovej škopek s madlama nahoru. V něm je voda. Hraje se na něj tak, že se mokrýma rukama hladí ta madla. Vytváří to takové rezonance, že to vibruje všemožně v těle. Taky bylo úžasný, že jenom těmi vibracemi se vytvořily vlnky na hladině a když se srazily, vystřelovaly nádherné vejičky drobných kapiček..... Fakt pěkný. Až tam někde poblíž bude koncert Společná věc, mohu jen doporučit.

15 Lenka Lenka | Web | 10. června 2009 v 21:46 | Reagovat

Teda omlouvám se moc, že dělám reklamu něčemu jinému než Sunňákům. - Ale zdá se mi to hodně podobný, akorát jedno je syntetický a jedno je přírodní.

16 ratka ratka | 11. června 2009 v 9:30 | Reagovat

taky bych preferovala přirodní zvuk. buhvi co ta elektrina v tom pridela

17 ratka ratka | 11. června 2009 v 9:31 | Reagovat

MIchale a kde teda byl ten koncert?

18 ratka ratka | 11. června 2009 v 9:32 | Reagovat

v dutinach tela rezonuje i vlastni hlas. dobre je vyhucet si vlastni hlavu  pres ng

19 # michal # michal | Web | 11. června 2009 v 18:25 | Reagovat

Ten koncert byl v českým kostele, v praze, ale lampový zesilovače vozej sunn-o))) sebou. Ta firma která je vyráběla myslím už ani neexistuje, takže to jsou opravovaný pečovaný "starožitnosti" s nezaměnitelným zvukem.

20 # michal # michal | Web | 11. června 2009 v 18:42 | Reagovat
21 David David | 27. června 2009 v 18:44 | Reagovat

Pěkně jste popsala i mé zážitky z tohoto koncertu. Přesto, že jsem sřední část vystoupení Sunn o))) prostál venku, byl to pro mě jeden z nejintenzivnějších koncertů.

22 hanci hanci | Web | 28. června 2009 v 16:31 | Reagovat

[21]: Davide, jsem ráda, že jste měl podobné pocity, bylo to skutečně úžasné.

23 Miross Miross | 7. července 2009 v 20:52 | Reagovat

Zdravím Paní Hanko,
tak trochu jsem listoval po internetu a co jsem nenašel, vidím záznam z koncertu projektu Sunn o))) kde jste byla přímo osobně, doslova mě to vyrazilo dech, že Vás tento koncert tak nadchl - jelikož jsem fandou tohoto u nás celkem neznámého stylu (Drone Doom Metal, Minimal...) a netušil jsem, že by někdo ve vašem věku (berte to prosím jako kompliment) pochopil o co v tomhle žánru jde, je to určitě hodně energetická hudba a není zrovna pro každého, sám znám pouze pár lidí co přímo tuhle kapelu poslouchají, dokonce jsem chtěl zajet na jejich první výstup, ale "bohužel" jsem musel nahrávat pár skladeb z naší hudební formací. Přeji hodně dalších těchto koncertů!

24 hanci hanci | Web | 16. července 2009 v 19:11 | Reagovat

Miross - děkuji za pozdrav a také srdečně zdravím.
Váš komentář beru jako kompliment, určitě. Ale jsem přesvědčená, že nezáleží na věku, ale na tom, jaký člověk je, jak se cítí......
Jsem hrozně ráda, že mě můj známý k této hudbě před těmi cca 3 roky přivedl, otevřel se mně úplně nový svět, plný emocí, silných prožitků. Hudba, kterou jsem obvykle poslouchala do té doby, mně připadá prázdná, povrchní......... i když jsem si i dřív hodně vybírala.
Mluvím za sebe, nikoho neodsuzuji, nezatracuji. Klasickou hudbu mám ráda pořád dál, vyrostla jsem na ní. Přesto v téhle hudbě nacházím mnohem víc prostoru pro fantazii, koncert pro mě byl nepředstavitelně silným zážitkem. - Jen mám obavy, že se tak hned na další podobný koncert nedostanu.....
Moc vás zdravím a přeji vám hodně úspěchů ve vaší činnosti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama