Konrad Paul Liessmann: Teorie nevzdělanosti

4. července 2009 v 22:31 | hanci |  Knihy
Recenze Petra Zídka v Lidových novinách v příloze Orientace "Společnost vědění je podvod"

Nedá mně to, abych sem tuto recenzi neopsala, protože přesně odpovídá pocitům, které už dlouhé roky mám. Už jsem o tom i na blogu někdy dřív psala.

Společnost vědění je jedním ze sloganů, kterým jsou po celé Evropě obhajovány reformy vysokoškolského studia. Profesor Vídeňské univerzity Konrad Paul Liessmann (*1953) označuje celý tento koncept za "rétorickou figuru", která má zakrýt fakt, že "všeobecného vědění závratným tempem ubývá".

Liessmann vychází z teze, že v dnešní době neexistuje žádná normativní idea vzdělanosti. Jestliže si ještě v roce 1959 mohl filozof Theodor W. Adorno stěžovat na růst "polovzdělanosti", dnes již tento pojem ztratil jakýkoliv význam právě proto, že ho nelze odvodit z žádné "vzdělanosti". Vědění se podle Liessmanna stalo "ne sice ústřední, ale ani ne zcela okrajovou oblastí zábavního průmyslu".

Liessmann vychází z osvícenské představy vzdělání jako duchovní práce na sobě samém. Tuto ideu podle něj evropské univerzity zrazují od 60. let, kdy přistoupily na otevření studia masám a jeho přizpůsobování ekonomickým potřebám. "Nejde o vzdělání, nýbrž o takové vědění, které lze jako surovinu produkovat, obchodovat, kupovat, řídit a vyhazovat, jde totiž o povrchní slátaninu vědění, která postačí právě tak k tomu, aby byli lidé flexibilní pro pracovní proces a disponibilní pro zábavní průmysl."

Ve světě, kde chybí idea vzdělanosti, se politici a vzdělanostní odborníci nechali očarovat nejrůznějšími žebříčky (PISA apod.), které hodnotí jednotlivé vysoké školy. Cílem permanentních reforem univerzit je pouze zlepšit pozice na některém z vlivných žebříčků. Vysoké školy se přizpůsobují tlaku byznysu, najímají si manažery a poradce, kteří zde zavádějí své metody řízení, evaluace a kontroly. Místo svobodného bádání a předávání znalostí a zkušeností studentům tak profesoři většinu svého času tráví sestavováním statistik, podáváním žádostí o granty, vypracováváním posudků na žádosti kolegů či výpočty impakt faktorů.

Zaostávání evropských vysokých škol v žebříčcích chtějí evropské byrokracie řešit budováním elitních zařízení pro špičkové studenty, na kterých by profesoři skutečně bádali a nemuseli vyplňovat dotazníky. Podle Liessmanna se tak situace vlastně vrací před první reformy 60. let: kvalitního nedevalvovaného vzdělání se dostane pouze hrstce vyvolených. Autor to zasazuje do širšího sociální kontextu. "Reformy současnosti, které údajně nemilosrdně sázejí na budoucnost a nejnovější inovace, ve skutečnosti představují největší krok zpět v novodobé historii. Nejistota zaměstnaneckého poměru, nedostačující sociální péče, nucená mobilita, tlak na přizpůsobení, privatizace infrastruktur, zdravotní péče, kvalitnější studium v rostoucí míře jen pro ty, kteří si to mohou dovolit - to všechno už tu kdysi bylo."

Liessmannova kniha je velmi trefná, autor ostatně po vydání jejího originálu v roce 2006 získal titul vědec roku. Kromě výzvy, aby se přestalo s neustálými školskými reformami, však neobsahuje žádnou vizi, jak by univerzity měly reagovat na současné společenské změny.

Není pochyb, že většina kritizovaných skutečností se týká také vysokých škol v Česku. Knihu lze proto doporučit nejen všem akademikům, ale především univerzitním reformátorům.


Myslím, že kvůli povrchnosti a malé vzdělanosti celkově společnost upadá. Samozřejmě, jsou výjimky, mám na mysli všeobecný trend. Stačí poslouchat moderátory v rozhlase nebo TV. V 99 % je to doslova hrůza. Jako kdyby stačilo naučit se pár faktům z internetu a jsou dveře otevřené kamkoliv. Povrchní znalosti nebo nanejvýš encyklopedické znalosti, ale žádné přemýšlení, zajít do hloubky problému to už dá moc práce a zabere moc času. Vývoj technický, technologický.... jde neuvěřitelně rychlým tempem dopředu, ale jako kdyby ty obrovské možnosti téměř nikdo nevyužíval. Jako kdyby společnost celkově zlenivěla a chtěla dosáhnout co nejvíc - hlavně peněz - s co možná nejmenším vynaložením námahy a sil. To jsou moje pocity už dlouhou dobu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 NULI NULI | E-mail | 6. července 2009 v 10:32 | Reagovat

Já to beru jako zajímavý názor, hodně podložený, ale přesto - vím, že  někteří mladí jsou vzdělaní a hodně jich po vzdělání pořád touží. Ale obecně se mi ta situace jeví podobně jako autorce (viz předposlední věta).

2 michal michal | Web | 6. července 2009 v 20:23 | Reagovat

Myslím, že klíčovej je tenhle Liessmanův citát: "Nejde o vzdělání, nýbrž o takové vědění, které lze jako surovinu produkovat, obchodovat ... o povrchní slátaninu vědění, která postačí právě tak k tomu, aby byli lidé flexibilní pro pracovní proces a disponibilní pro zábavní průmysl."

3 Děd nevěd Děd nevěd | Web | 6. července 2009 v 20:42 | Reagovat

Problém je asi skutečně v tom, že většina lidí se naučí jen to, co se dá prodat, mnohdy i to dost povrchně. Dále jaksi chybějí současné vzory, či spíše existují vzory nevzdělanosti, a přesto úspěšnosti.
Vzdělání je ale velmi intimní záležitost. Člověk jím uspokojuje sám sebe.

4 ratko ratko | 6. července 2009 v 21:36 | Reagovat

souhlsim s dedem nevedem. vzdelanim clovek uspokojuje predevsim sebe.

jeho kvalifikace je pak pracovni nastroj.

zatim jsem se nesetkala v cesku se skolou ktera by me nejak extra nadchla. decka se uci memorovat, opakovat a poslouchat. nikoliv premyslet.
moc dobre zkusenosti mam se skolami v Rakousku. tamstalo v popredi premysleni, aplikovani nauceneho, diskutovani. decka byla odmenena za tvurci prvek v mysleni. nikoliv za opakovani nauceneho

5 ratka ratka | 7. července 2009 v 9:15 | Reagovat

vzdelani jako duchovni prace na sobe samem. muze to byt nadeje i zatraceni. je to tak tezke. byt vzdelany a zaroven syrove zivy. neoddelit se. nevydelit se. zustat zit.

6 anina anina | 7. července 2009 v 14:03 | Reagovat

Hančí, je možný, že budu za blba, ale i tak si myslím, že být dnes opravdu všeobecně vzdělaný do hloubky není jen tak..přesto i mně se tu na blogách hodně lidí tak jeví.
Ale taky si myslím, že jen tak člověk prahnoucí po vzdělání těžko může obsáhne vše..
Je fajn, když má čl. nějaký obecný přehled, ale je asi málo z toho, z čeho by sám chtěl, aby se tím mohl zabývat do hlounky. Mně se líbí nadšení pro věc, které dotyčný opravdu rozumí a věnuje se ji. Nějak předpokládám, že takovému nechybí ani ten všeobecný přehled, byť povrchně. Ani zvídavost, touha znát.
Škoda, že naši generaci učili spíše papouškovat, mentorovat již předem dané..Pokud se někdo pokusil přemýšlet sám a používat svou hlavu, bral se celkem často jako narušitel...

7 ratka ratka | 7. července 2009 v 14:46 | Reagovat

Anino, ja treba byla uplne nadsena z ucebnice dejepisu pro 6 tridu. my jsem se ve skole ucili jen kousky vytrzene ze souvislosti. A ted se uci decka dejiny vychodu, Ciny, Indie, Palestiny. a ke vsemu historii vyvoje nabozenstvi. vznik kastovnictvi. Jak Arijci porobili Haraby. historicke postavy buddhy nebo jezise. to vsechno se uci v dejepise pro sestou tridu. malem jsem padla z nohnou.
a v prirodce se ucili o prvocich uplne detaily. jak pracuji mitochondrie v bunkach. a jak funguje fotosynteza uplne detaily vcetne chemickych vzorcu a katalyzatoru. to mi brali az na stredni a jeste ne tak podrobne.
uplne jsem z toho paf. a kluk nosil domu testy na prirodopis, kde jsme vubec netusili spravnouodpoved a tak jsme to ruzne hledali po internetu. no drsne. presto to moc nepomohlo. Z prirodky mame trojku :o))

8 ratka ratka | 7. července 2009 v 14:47 | Reagovat

Harrapy.

9 hanci hanci | Web | 7. července 2009 v 17:27 | Reagovat

Nuli - vím, že jsou určití lidé hodně vzdělaní a přemýšliví - proto píšu výše o výjimkách, ale připadá mně to v poměru k počtu lidí celkově hrozně málo. Mám na mysli celkový trend.

Michale, přesně tohle mně nejvíc leží na srdci. Proto jsem to napsala tučným písmem.

D.n. - s těmi vzory nevzdělanosti a přesto úspěšnosti máš pravdu. A také nečestnosti, hodně lidem "všechno" projde. A mají "úspěch".
Člověk sice vzděláním uspokojuje sám sebe, ale pak posunuje dál i celou společnost.........

Ratka - no právě - u nás se biflují většinou data, údaje, které lze najít v jakékoliv encyklopedii - ale přemýšlení je jakoby velká zátěž, zdržuje, nepřináší okamžitý efekt - nebo nevím, proč je takhle tak důležitá věc upozaďovaná. Myslím si, že právě to je nejdůležitější pro rozvoj osobnosti........

Ani - nejde přece vůbec o to, aby jeden člověk znal všechno, jak to bylo zvykem za renesance. To by dnes už vůbec nešlo, si myslím.

Všechny moc zdravím a přeji hezké dny. Odjíždím, budu tady zase až koncem týdne.

10 Liška Liška | Web | 9. července 2009 v 17:28 | Reagovat

To je pro mě hodně zajímavý článek, Hančí, dík.

Souhlasím s posledním odstavcem - tvým názorem co píšeš.
A ano, papouškování věcí bez propojení, které se dají najít v encyklopedii, známe všichni ze školy.
A ano, ta věta, co uvádí Michal [2]: je sice klíčová, ale (vždycky hledám nějaké ALE; nemůžu se toho zbavit... a myslím, že mě to naučila vysoká škola):

Mně se to jeví, že to tak bylo vždycky. Jen to nebylo tolik vidět, protože se to netýkalo takové masy lidí. Papouškování bylo - dějepisářka, které stačilo odříkat, co diktovala na hodinách a děti si to zapisovaly, slovo od slova, ta dějepisářka byla v naší třídě opravdu oblíbená. U ostatních. Ale já měla ohromný vztek, že mi zkazila oblíbený předmět, že se nedovím žádné vyprávění z historie. Já myslím, že je to v lidech, v žácích, studentech (jsem vzdělaná nadprůměrně, ale za vzdělance se nepovažuju; o mém otci by jako ovzdělanci jistě mluvilo hodně lidí). A i když nejsem vzdělanec ani trpělivý píditel, už na základní škole jsem nikdy nic neodříkávala, jak mi to nadiktovali, vždycky jsem mluvila vlastními slovy, protože já nemůžu mluvit o něčem, čemu nerozumím, jen to zopakovat. Ani matematický vzorec jen tak nemůžu použít, dokud mi ho někdo nevysvětlí. Pro mě je to nepřekonatelná překážka.
Já to opravdu nenáviděla už na ZŠ (ale ne ty spolužáky, kterým to nemyslelo tak dobře jako mně a jiná cesta pro ně prostě nebyla, než papouškovat a učit se), ten systém.
Papouškovat prostě neumím a je pravda, že jsem byla vždycky dobrý student (ne proto, že bych se biflovala, ale že jsem chápala, o čem mluvím, a nějak se mi vždycky v mozku propojilo, jak ty jednotlivé obory souvisí - to není má zásluha).
Ale kdyby to papouškování nebylo, tak vysokou školu absolvuje mnohem míň lidí než teď. A někteří ti papouškovači, co ve srovnání se mnou byli tupci, teď konají velmi dobře svoji práci, třeba na úřadech. Společnost má z nich užitek, ekonomický přinejmenším.

A já se svými zábranami cokoli přejmout bez rozmyslu? Já jsem nebyla pro stát zatím dobrá investice (moje roky studií). Já na daních odvádím opravdu minimum.

Možná dělám něco dobrého ve své práci, jsem zaměstnanec loajální atd atd, ale co kdo ze mě má kromě lidského kontaktu? Já sama ze sebe jo, já si můžu dál studovat co chci jak chci, snažit se o poznání a sebepoznání, ale nemám nejmenší motivaci vydávat to ze sebe ven. Se mi zdá. To je můj velký problém.

Škola ti ukáže možnosti, dá základ v nějakém oboru (bakalářský stupeň), rozvine směry, kterými se můžeš ubírat (magisterský), umožní ti směřovat svůj zájem, kam je ti libo (doktorandský), ale je to na tobě. Můžeš jen papouškovat a nemusíš. Podle toho, na co máš intelekt a povahu. Ale i kdyby se jen a jen papouškovalo, ten, kdo tahkle jít nechce, to pozná, i kdyby mu to nikdo neřekl. To jsem si vyvodila ze svého případu.

11 Liška Liška | Web | 9. července 2009 v 17:29 | Reagovat

A najít něco v encyklopediije sice snadné, ale každý to použije jinak - jeden to jen opíše, slovo od slova, druhý si to přečte, přečte druhý pramen, třetí, vytvoří z toho svůj názor, svůj text. A tohle ale vysoká škola ukazuje! Ne všichni absolventi to ale dělají. A stejně projdou...

12 Liška Liška | Web | 9. července 2009 v 17:30 | Reagovat

... takže ad1 vlastně píšu, že máte recht.

13 Liška Liška | Web | 9. července 2009 v 17:30 | Reagovat

12: "ad 11" tam mělo být a už mlčím, už moc kecám.

14 Liška Liška | Web | 9. července 2009 v 17:49 | Reagovat

Mne to téma tak chytlo :-)) že ještě musím pokračovat.

Podle mě elektrotechnika, revoluce moderní doby, nás svým způsobem válcuje, zahlcuje. Protože je fascinující.
Forma, metoda, technologické provedení něčeho je povýšeno nad obsah, zdá se mi. Nad některé hodnoty, nad to, co je "dobré", nad ty křesťanské hodnoty, které známe, ale vlastně se od nich často odkláníme a ztrácíme o ně zájem právě proto, že nemají tak atraktivní barevný přebal vyrobený z nejnovějších optických vláken nebo kýhovýra čeho.

Nechceme slyšet a chceme se jen kochat pohledem, protože vidět by znamenalo nepohodu, konfrontaci.

15 ratka ratka | 9. července 2009 v 18:21 | Reagovat

zjistila jsem ze vubec nepremyslim nad tim, zeby technika a jeji vymozenosti byly spatne.
Casto jsem se pristihla nad tim, ze obdivuji lidi kteri dokazi neco technicky vytvorit. Novou konstrukci. Postavit most. navrhnout a vyrobit treba vetrny mlyn, turbinu. nevim kolik lidi videlo jak se vyrabi turbina. na jakych strojich. jak vypada freza, ktera ma treba 7 metru v prumeru a dokaze do 12 m civek frezovat otvor. To vsechno je pro me fascinace. Precist si kdo kdy zil a o cem mluvil. jake mel filosoficke nazory je urcite uzasne. Ale konkretni vedomosti ktere v sobe ukryvaji tvurci potencial je pro me jete uzasnejsi. Clovek nemusi byt filosof, aby vyrobil pristroj pro magnetickou resonanci. Takovy clovek musi mit uzasne prostorove videni a byt skvely matematik. A velky dric, ktery se namemoruje spoustu informaci. A systematik, ktery vsechny ty informace si v hlave dokaze utridit.
Tyhle lidi obdivuji vic obecne vzdelane intelektualy, kteri si vse nosi v sobe.

16 Riki Riki | Web | 10. července 2009 v 13:57 | Reagovat

Ahoj, máš zajímavý bloček :-)

17 michal michal | Web | 11. července 2009 v 1:12 | Reagovat

Jo, Liško tos podle mýho dvakrát trefila na hřebík. Jednak ta složitůra hledání souvislostí není možná "masově" ... v neposlední řadě proto (druhej hřebíček), že když začneš bádat a domýšlet do souvislostí ... stáváš se logicky pískem v soukolí dobře klouzajícího systému (libovolnýho).
Jinak řečeno jak trefně poznamenal můj kamarád co momentálně učí na UK sociologii: "Hele chlapci, to co tady povídáme, je nesporně pravda a není na škodu to dál domýšlet, nicméně je dobrý si uvědomit, že kdyby byli všichni jako nás pět, tak je ze Země kráter vybělených koster".
(Pro pořádek uvádím, že několikadenní sezení probíhaly v letech 86 - 92, kdy on i my studovali a z diskusí jak zlikvidovat socialistickou diktaturu, jsme plynule přešli do diskusí jak zlikvidovat kapitalistickou diktaturu...)

18 michal michal | Web | 11. července 2009 v 1:17 | Reagovat

[16]: Ahoj Riki, pokud ti není víc než vosum, tak máš taky zajímavý bloček.

19 michal michal | Web | 11. července 2009 v 1:34 | Reagovat

[15]: Radko to co píšeš má jednu drobnou mouchu. Pokud se tomu tvůrčímu potenciálu čirou náhodou umane vymyslet atomovou bombu, bez váhání to udělá.
Pokud mu nechybí vědomí souvislostí (vzdělání), ví, že ne všechen tvůrčí potenciál je možné použít.

Fréza 7m metrů mě nijak nefascinuje. Fascinují mě lidé, kteří se rozhodnou nevyrobit čtrnáctimetrovou frézu.
Jedním z důvodů proč nevyrobit čtrnáctimetrovou frézu je vědomí, že největší fréza, kterou lze vyrobit je nekonečno metrů a má to nekonečné důsledky.
(Mám jednu otázku: k čemu konkrétně se používá dvanáctimetrový vyfrézovaný otvor ?)

20 michal michal | Web | 11. července 2009 v 1:57 | Reagovat

[10]: Hele Liško, to tvoje ALE samozřejmě platí (viz 17). Mám taky jedno ALE: ... ale co to je "dobrá investice a užitek pro společnost" ??
(výšku daní ponechme stranou, nebo přes diskusi o jejich užití skončíme u procenta účasti ve volbách a plnění volebních programů)

21 hanci hanci | Web | 11. července 2009 v 13:12 | Reagovat

Tak jsem teď otevřela blog a jen zírám, jak se krásně rozvinula diskuze. Prakticky už nemám vůbec co bych dodala, protože Liška a Michal všechno řekli, co mě tíží a už dlouho leží na srdci.
Snad jen - Liško - nemám na mysli poslední léta, ale mnoho desítek let. Nejsem tak vzdělaná jako třeba ty a michal, tyhle věci spíš jenom cítím, takže je nedokáži rozebírat do detailů. Pořád si myslím, že na čím vyšší úrovni je společnost (mám na mysli komfort, dostatek jídla atd.), tím se stává lenivější - tedy většina té společnosti - a začne upadat. Ono je to docela logické. A přemýšlení a hledání - a ne papouškování - jak o tom píšeš, dá samozřejmě víc práce a námahy.
Stejně ale si myslím, že snad nejdůležitější je to uvědomění si té provázanosti, propojenosti všeho se vším - to co michal už tolikrát zdůrazňoval.
Taky si myslím, že právě to, co zmiňuješ - že tu vysokou školu udělají i ti, co papouškují - že to je právě ta chyba, hodně velká. Pro společnost jsou určitě důležitější ti druzí. - Četlas od A. Huxleyho "Konec civilizace"?
A jak už jsem taky několikrát tady psala - že morální hodnoty člověka příliš mnoho zaostávají za tím technickým rozvojem. - Takže - Ratko - nikdo techniku myslím nezatracuje, jen je potřeba vidět ty souvislosti se v ším - jak píše michal v ad. 15).

22 michal michal | Web | 12. července 2009 v 2:33 | Reagovat

ad 21. Myslím, že nemáš pravdu s tím komfortem. Zkušenost je spíš opačná. Čím bohatší a napapanější je společnost, tím míň upoceně v ní vzniká vědomí, vzdělání ... tím méně si musí buransky dokazovat důležitost ... tím míň v ní lítaj neřízený střely atd ...  na to prostě je potřeba mít peníze, klid, sebevědomí.

23 ratka ratka | 12. července 2009 v 20:29 | Reagovat

ta freza se pouziva na vyrobu statoru (obri civka) do turbiny. vyrabi elektrickou energii.

24 ratka ratka | 12. července 2009 v 20:34 | Reagovat

nevim Michale, znam spoustu technicky vzdelanych lidi kteri jsou nadseni konstrukteri. nezajimaji je ani penize, a ani klid. Je pravda ze maji sebevedomi ale to vychazi tak nejak prirozene z povahy jejich existenece. maji radost kdyz se jim podari vyresit nejakou zahadu. Ja nerikam ze ovdivuji jen tyhle lidi. Ale pro me je to urcite vic nez nejaky umelec co vymysli nejake obri stvury a inkasuje za to miliony. a ani o ty penize nejde.
Proste ta vec by meal mit nejake pouziti. Nemusi to byt freza, muze to byt treba obcejna bota. nebo hodinky. cokoliv. ale melo by to fungovat.

25 Lenka Lenka | Web | 12. července 2009 v 23:39 | Reagovat

Hmmm, jistě, vzdělání jako zboží a lidi, co něco určitého vědí a umějí jsou taky zboží, stejně jako jejich práce. Tak se s tím vším zachází. Tituly jsou dokonce i na prodej...... Ale! Stejně to nevyhrajou! Papouškovci. Spousta učitelů na různých stupních škol jsou přese všechno lidmi. A naplňují odkaz Komenského: škola jako dílna lidskosti, kde se lidé mají především učit být lidmi a pak něco dalšího. Dávají do výuky a přednášek nejen vědomosti, ale i sebe a jsou lidé (žáci a studenti), kteří to dovedou ocenit a vstřebat. Děje se to, je to mimo kontrolu státu i ziskuchtivých šéfů soukromých škol. A já myslím, zdá se mi, že vyhráváme, pořád ještě vyhráváme. Hodlám udělat mnohé pro to, aby se vyhrávalo víc.
Každý z vás cosi dělá ...... je nás hodně a není to tak špatné.
Proti však nestojí jenom komerce a povrchnost, ale i množství informací, které musí člověk ke svému životu znát. Je to mnohonásobek toho, co např. před třiceti lety. Člověka to zahlcuje ..... a tak se brání - mimo jiné i povrchností.

26 Liška Liška | Web | 13. července 2009 v 9:03 | Reagovat

Lenko,
taky jsem ráda, že existují obdivuhodné osoby mezi učiteli. Jsou důležité.

Množství informací vede k velké (nebo spíš úzké) specializaci jednotlivců. Všeobecné vzdělání sice v člověku zůstává, ale jen rímcově, detaily se rychle zapomenou. A i proto mi ta specializace připadá křehká - protože je plná detailů a ty se lehce zapomenou, když je člověk nepoužívá, navíc jakmile chvíli nepoužíváš, všechno letí dál bez tebe a už nenastoupíš.
Tak bych řekla, že základy vzdělanosti by bylo dobré si občas oživovat, nesoustředit se jen na obor, v němž člověk pracuje. Nebo práci vystídat. Jenže to právě je tak těžké kvůli těm specializacím a času, který ubíhá i s informacemi pořád dopředu.

Já vlastně jsem trochu v takovém bezčasí.
Ubránila jsem se informacím a úzké zaměřenosti (která totiž není nic pro mne) - nepouštím k sobě všechno, v ledasčem jsem úplně mimo. Je mi to milejší. Jenže v hledání práce je to asi taky problém, jako být uzounce specializovaný.
Člověk si nevybere - technickému pokroku vidím jen zadní světla. V mlze.

Zrovna veselé to není.

27 Liška Liška | Web | 13. července 2009 v 9:08 | Reagovat

26: rímcově=rámcově
vystídat=vystřídat

ratko,
jo, je to obdivuhodné, taková obří turbína - už její princip a k tomu i provedení konstrukce.
Jenže potřebovali bychom něco tak obřího a ještě obřejšího a nejobřejšího (tohle honění na Mount Everest a pletení nejdelší šály na světě mě moc neba), kdybychom byli schopni se uskrovnit? Vyrábění takových obrů značí, že v budoucnu počítáme s dalším blahobytem a rozhazováním, velkospotřebou energie.

- já vím, že ten předpoklad je oprávněný - počkejte, až se zmůžou rozvojovky a budou chtít taky spotřebovávat, to bude teprve boj o zdroje - je to tak, ale mně se to stejně hnusí, postavit už předem nějakého obra, abych ho potom potřeboval.
Dokud něco nemám, nevím, že to můžu mít a užívat, tak se bez toho obejdu!

28 Liška Liška | Web | 13. července 2009 v 9:20 | Reagovat

... jenže právě na tom "obejít se bez něčeho" současný kapitalismus opravdu postaven není.

29 ratka ratka | 13. července 2009 v 9:20 | Reagovat

byly to vodni elektrarny. ale ja to beru sportovne. jen se nechci uzavirat pred svetem. chci udrzet si krok. neodmitat neco apriori jen proto ze na to nestacim. na turbinu jasne ze nestacim. ale je krasna.
ja nerikam ze nejkrasneji na svete. ale je krasna uplne stejne jako cokoliv jineho. neni hnusna.
ja vidim co se kolem deje a prijimam to. ja nevidim jen to hnusne v technickem. vidim i to dobre. vidim ten oblecek komplet.

30 ratka ratka | 13. července 2009 v 9:26 | Reagovat

Lisko, muzu taky rict ze ano jsem povrchni a uzaviram se v blahobytu. A moje decka jsou taky povrchni protoze studuji techniku. a ten nejstarsi, c detekuje ty signaly z vesmiru je uplny pako. jezdi ve starem favoritu, spi na zemi v prirode ale vyuziva uplnenejnovejsi techniku. a dokaze ji jeste programovat. Nakonec jsme uplne vsichni pitomi.
Pricemz to nemyslim vubec spatne. jen nevidim alternativu.Pro sebe. a svoji rodinu. Jezdim aute a nechci se ho vzdat.TEd dokonce ani nestuduju filosofy jelikoz se mi zda ze se porad opakuji. Chodim do prace od rana do odpoledne. a vydelavam penize a taky se jich nechci vzdat.
decko nutim aby se ucilo.
hrozne povrchni. A takhle to u me zustane. a odmitam mit pocity viny ze vubec existuju.

31 Liška Liška | Web | 13. července 2009 v 9:27 | Reagovat

Nojo, strojírenské výrobky jsou neméně krásné než jiné dobře vypracované předměty. Takový lodní šroub nemůže být nikdy kýč, vždycky má nějakkou hodnotu :-)

Ale ty lidi, co se zabývají nevýrobními i nepřírodními odvětvími, třeba lingvistikou nebo filosofií, ty potřebujeme taky, aby nám ukazovali, co je za věcmi. Kdyby byly jen věci a jejich funkce, bez myšlenky na to, jaký mají smysl v kontextu společnosti, kdo je vyrábí, kde a za jakých (třeba strašných!) podmínek, bylo by to nelidské. A leckdy to taky tak je. Bohužel.

32 Liška Liška | Web | 13. července 2009 v 9:32 | Reagovat

Cože?
Mě by ani nenapadlo o tobě, ratko, tvrdit, že jsi povrchní! Že jsou snad povrchní lidi, co pracují v technických oborech! Ty, co já znám, povrchní nejsou víc než jiní. To s tím úplně nesouvisí; sociolog může být taky povrchní.

Jen jde o to se neuzavírat před myšlením o tom, co je za něčím - ať jsem filosof, lékař, nebo technik, to je fuk.
A zrovna ty to teda rozhodně neděláš, ne? Ty se za tu techniku teda pereš! :-))

33 Liška Liška | Web | 13. července 2009 v 9:33 | Reagovat

- a krom toho: co to vlastně znamená být povrchní?
-  a kdo je v tom soudcem?

34 ratka ratka | 13. července 2009 v 9:39 | Reagovat

no prece vy tri? Liska, Hanci a Michal :o)) TEd se jdu schovat a rychle, rychle pracovat :o)))

ja nevnimam ani tak slova jako spise citim tlak. ze neco je spatne. ze neco mam spatne. a takse zacnu rozhlizet a ohlizet coze to mama spatne abych to napravila. a nevidim nic... proste to nevim. a jako spravny bojovnik se postavim na zadni :o))
dlouho jsem byla zalezla. a uz me to nebavi.

35 ratka ratka | 13. července 2009 v 9:41 | Reagovat

neminim napravovat svet. a kdyz ho nekdo bude napravovat zpusobem, ktery me ohrozuje (coz vnimam jako ohrozeni) tak se ozvu. Pricemz prosim vse brat porad jen ve filosoficke rovine.
Protoze by me fakt zajimalo jak ti napravovaci sveta prakticky chteji to napraveni provest.

36 ratka ratka | 13. července 2009 v 9:43 | Reagovat

napravovaci sveta jsou vetinou velice inteligentni lide. A aby mohli napravit to co poavazuji za spatnemuseji zburcovat lidi a ziskat tyto lidi pro svoji myslenku. a aby jemohli ziskat tak jim musi neco slibit. a pak ti lide jdou a napravuji svet a vezmou si za to odmenu... no drsny. ale takhle to vnimam. i s tim nebezpecim ktere ciha v pozadi.
a proto nema rada napravovani a vylepsovani cehokoliv.
veci jsou dobre takove jake jsou.

37  http://cz.iq-test.eu/#139565 http://cz.iq-test.eu/#139565 | 13. července 2009 v 10:10 | Reagovat

nejde o vzdělání, jde o IQ :DD
http://cz.iq-test.eu/#139565

38 ratka ratka | 13. července 2009 v 12:35 | Reagovat

vlastne bych nemela do podobnych diskusi vubec vstupovat. Protoze vedoma vlastni bezmoci reaguji bezmocne.

39 anina anina | 14. července 2009 v 10:25 | Reagovat

Tak to tak čtu, pravda, ne úplně pozorně a myslím si..bylo by moc hezký, kdyby lidem stačilo jen to, co opravdu potřebují a přitom to bylo dopřáno všem, pokud by se taky o to nějak zasloužili, nebo mohli zasloužit..např, ty rozvojovky..
Ale jak píše Radka, musím souhlasit i s ní. My lidi jsme už tací, že pokud máme málo, může nám to stačit, ale jak můžeme mít něco lepšího..volíme to lepší. Kdo by chtěl staré auto, pokud by mohl mít nové. Kdo by chtěl malý byt, pokud by mohl volit mezi domem se zahradou...apod.
A to se považuju, za docela skromnýho člověka, co nemá nic moc extra požadavky a netrápí ho, že nemá to či ono, ale jde mu úplně o jiné věci...

40 anina anina | 14. července 2009 v 11:14 | Reagovat

"Napravovači světa", toho, aby mnohé bylo jiné, jo já bych jim fandila, je dost toho, co mi vadí a v čem a čím žijeme, ale i naopak...
No, jenže jak, lidí jsou docela často až konzumně založení a pokud se někdo vymyká a bydlí si, jak jemu se chce, klidně někde pod zemí, nebo na samotě je hned podivín,,proč, když jemu to vyhovuje, já naopak smekám, že si nedá vnutit to, co je běžné a jemu to nevyhovuje.
Ale jak změnit tu lavinu co existuje a valí se pořád rychleji..jedině a to v tom lepším případě, silou myšlenek a dáváním najevo nesouhlasu s jistými věcmi, pokud se nám nelíbí.

41 hanci hanci | Web | 14. července 2009 v 20:35 | Reagovat

[22]: - já vím, žes tohle už jednou tady říkal, ale já s tím pořád nemůžu souhlasit - kvůli tomu komfortu a přebytku už zaniklo v průběhu historie spousta civilizací - alespoň jsem se to tak učila. - vím, že jsou zase výjimky - proto v kom. píšu "většina společnosti".
[24]: - ratko - neumím si představit, že by netvořil nikdo "neužitečné" věci a že by kolem mě byly jenom věci užitečné - k potřebě. Fakt si nedovedu představit svět bez hudby, bez výtvarného umění, bez literatury - poezie.......
[26]: a další - Liško - opět s tebou souhlasím - úplně ve všem, co tady píšeš.
[25]: - Lenko - odpověděla za mě Liška.
[34]: - ratko - to přece nemyslíš vážně, ne? Myslím, že ani jeden z nás, které tady jmenuješ, není žádným soudcem ničeho, to je nesmysl. Vždycky upozorňuji, že to co říkám, je jen můj osobní názor a nikdo s ním nemusí souhlasit. Nikoho nehodnotím, vyslovuji svoje pocity, obavy z toho, kam se svět řítí, to je vše. Přála bych si kvůli svým potomkům, aby si většina lidí uvědomila, že ten vývoj mohou ovlivnit jedině oni sami, nic jiného. Připadá mi, že je to stejné, jako kdyby člověk seděl někde ve velké výšce na větvi a uřezával si ji pod sebou.
[39]: [40]: - Ani, ono k tomu stejně jednou dojde, že to bude muset lidem stačit - jen to nejnutnější. ale pak už bude určitě na všechno pozdě :o))))

42 hanci hanci | Web | 14. července 2009 v 20:43 | Reagovat

[37]: pokud mohu mluvit za sebe, tak si myslím, že nejde o IQ - tam se zase hodnotí jen logika myšlení, že? - a to není všechno. - Neměla jsem na mysli pouze vzdělání ve škole. Já sama jsem chodila do školy v nejhorší komunistické době, kdy byla většina stránek z učebnic vytrhaná - např. o antice jsme se nesměli vůbec učit........

43 ratka ratka | 14. července 2009 v 21:03 | Reagovat

Hanci, ja v zadnem pripade neodmitam umeni. nikoliv. jenze i ti co uprednostnuji ciste humanitni vzdelani a filosoficky rozhled nekde musi spat a jezdi po mostu ktery nekdo postavil
Ja vim ze mluvime jen akademicky, ze lide by se meli asi obdrzet klasicke vzdelani. Historii. Me prekvapilo a to se asi opakuji kolik se toho dnes deti uci z historie. Urcite vic nez my. a spoustu veci z biologie.
Urcite by prospelo vic se ucit o hlavnich filosofickych smerech. O svetovych nabozenstvich. Ale tam je pak jiz treba citit zajem o vec. BEz toho to nejde.
ja jsem osobne rada kdyz lide maji alespon zakladni vzdelani a nejakou dovednost. Neco konkretniho umi co je dokaze uzivit. Pokud jsou supr vzdelani a neumi nic, tak maji smulu a velke obtize v zivote. Musi si nekoho najit, kdo je bude zivit.

44 Lenka Lenka | Web | 14. července 2009 v 23:00 | Reagovat

Mimo téma: hančí, myslela jsem nedávno na tebe a na debatu o tom, co je a co není umění, když jsem v duchu padala na zadek před mnohými originály slavných mistrů v National Gallery v Londýně. Nedívala jsem se na jmenovky, jen na obrazy, až když mě zaujal (zaujal není to správné slovo, spíš by se dalo říct, že to byl silný vjem, až v tobě hrkne), přečetla jsem si jméno a byl to nějaký ten slavný On. Formulovala jsem si pro sebe tedy pracovně, jak se pozná umění: Když před ním člověk padne málem na zadek. - zdá se mi to výstižné. A tobě? :-)))
Ne vážně, občas taky skouknu nějakou tu výstavu, ale tohle se nedalo vůbec srovnat. Ono se to umění opravdu "nějak" pozná.
A vidět originál a obraz v knížce je opravdu také velký rozdíl. (Svěřuji se tímto, že jsem také objevila svou Ameriku. :-))

45 ratka ratka | Web | 15. července 2009 v 8:10 | Reagovat

Hanci , jeste vecer pred usnutim jsem premyslela o tom vzdelani. Vubec to neni jednoduche tema.
Zda existuje u nas neco jako elita ktera pak mluvi do zivota druhym. nebo zda rozvijet sirokou zakladnu an blok, ovsem samozrejme s rizikem povrchnosti ktera je zpusobila si svuj zivot ovlivnovat sama.
Kolik vzdelani je treba aby clovek dosahl svepravnosti a mohl se v tomto svete samostatne (nezavisle) pohybovat.
Vzdycky jsem tihla k zakladne ackoliv se moji rodice povazovali za "elitu" a vedli me elitarsky. ja porad utikala smerem dolu a zahrabavala se mezi delniky. TAm jsem se citila svobodna.
Takze ono je to cele tak nejak zamotane. SAma ty klubka nejsem schopna zatim rozmotat.
Kolik vzdelani, jake a k cemu. me bylo vzdycky dole lip nez nahore. i kdyz me to nahoru pokazde tahlo. A ja pokazde seskocila dolu na zem.

46 Liška Liška | Web | 15. července 2009 v 9:23 | Reagovat

45:
já vůbec nepřemýšlím v takových kategoriích jako elita - to, co musí společnost dělat, aby vůbec existovala, je spolupráce. Dělba práce. Dělaná tak, aby byla dobrovolná pro všechny zúčastněné, aby nikdo, kdo má své místo ve společnosti, netrpěl bídou, nemocí atd. Což niokdy nejde zajistit ideálně, není to dokonalé vždy a všude. Spíš nikdy a nikde.

To je známá věc, že některá odvětví vydělávají víc a jiná míň a zdánlivě pak vypadají jako méně důležitá, protože ti lidi "se neuživí." Ale oni se uživí. Nic nevyrábějí ani s ničím neobchodují, aůe vytvářejí jiný druh hodnot. A každá společnost to jaksi "ví" a poskytuje jim za to plat. Vědci třeba, umělci ... spousta lidí. To je normální.

47 ratka ratka | Web | 15. července 2009 v 9:44 | Reagovat

Lisko, ja taky ne. Ale to elitarstvi na me vyskakuje at chci nebo nechci. Proste ten nebo tamten se tvari ze on to vi lip, ze zna vic a ze je na urovni vytvari automaticky i skupinky podobne ladenych. A ti se pak oddeluji a vydeluji od zbytku a ohrnuji nad nim nos.
Ted prehanim. Abych si to sama pred sebou ujasnila. co vlastne nechci. cemu se branim. a proc.

48 ratka ratka | Web | 15. července 2009 v 9:50 | Reagovat

pro me nejsou mene duleziti lide. vedci, umelci, socialni pracovnici, lekari, ucitele. ti vsichni jsou duleziti.
to co me deprimuje je pak fakt, kdyz ti kteri meli moznost se vzdelavat a tuto moznost vyuzili se pak nadrazuji (jen nekteri) nad delniky nebo lidi "jednodussiho" razeni. Mozna to delam taky, ale cely zivot se tomu branim a cely zivot vyhledavam pratelstvi i blizkost lidi z fabriky. Protoze je mam rada a obdivuji je. Jsou bezprostredni. Zivi.

49 ratka ratka | Web | 15. července 2009 v 9:52 | Reagovat

Sama pozoruju ze i moje deti jsou stejne. Ze nevyhledavaji zadne intelekualy a umelce, nybrz lidi z msa a kosti. Se spoustou slabosti a nedokonalosti. Lidi klopytajici a padajici. a chybujici. tenhle svet mam rada.

50 ratka ratka | Web | 15. července 2009 v 9:57 | Reagovat

vlastne souhlasim s Hanci i s ostatnimi, ze ide by s meli vzdelavat, rozsirovat si obzory, ucit se novym vecem ale pouze pro ne same. Nikoliv jako berlicku aby se vymezovali vuci tem "mene vzdelanym". Pricemz uznavama ze clanek o tom nebyl a ze jsem ho zavedla jinym smerem. Smerem , ktery trapi me osobne ale neni tematem.
Trapi me osobne z toho duvodu, ze ja v sobe ten nespravny pristup porad citim. BYla jsem v nem vychovana. A vim co je na nem spatne.
A nikdy bych netvrdila ze jini to maji stejne. Jen ze to citim v sobe. A to si pak clovek vsima i u jinych. Ackoliv to oni maji uplne jinak

51 Jirka* Jirka* | 15. července 2009 v 12:42 | Reagovat

[50]: Souhlasím, jen si nemyslím, že by se člověk dokázal zdokonalovat stále jen pro sebe. Dřív nebo později to vliv na ostatní prostě má, ať chceme, nebo nechceme. Miluju selský rozum a jsem rád, když ho lidi používají a chovají se bezprostředně bez ohledu na "funkci rostlináře" třeba, ale to nejde napořád. Můžeme být sebeohleduplnější k ostatním, ale občas sklouzneme k hodnocení jiných s ohledem na naše úspěchy v praxi i teorii - někomu se to podaří ututlat, ale to je potom papiňák. Podle mě.

52 Jirka* Jirka* | 15. července 2009 v 12:43 | Reagovat

P.S.: ...a potřebujeme pochvalu od někoho, kdo nám za to stojí.

53 ratka ratka | Web | 15. července 2009 v 13:03 | Reagovat

prave Jirko, clovek si nektera pokrytectvi priznava ale nektera si vubec neuvedomuje. Vede sam sebe k skromnosti, laskavosti, pomahat slabsim, nevyvysovat se, byt slusny a zdvorily, mit ohledy. a pak najednou bum!!! rozleti se na kusy.
jen ferovost a cestnost k sobe ho muze zachranit. alespon ja tomu verim a jdu touhle cestou

54 anina anina | 15. července 2009 v 15:28 | Reagovat

Já byla vždycky fakt dost zvídavá, dokonce jsem chtěla dělat vědu, ještě na medicíně :)), ale s prvním dítětem jsem se musela rozhodnout, byla jsem v situaci, kdy bych sama, opravdu sama, nezvládla obojí, TAK JAK JSEM CHTĚLA.
Ta volba byla jednoznačná, i když bolela taky...
V podstatě až když povyrostly začla jsem se víc zajímat, měla -li jsem možnost o to, co mě zajímalo kromě nich. Ale to neberu jako obě´tování, já si to vybrala. A to bych udělala znovu i dnes..
Vlastně až teď, jestli se to tak dá říct si "doplňuju přehled" hodně přes net, ale i blogy.
Např. o obrazech jsem věděla minimum a koukala na ně jinak, až tak jsem si jich nevšímala dřív, o architektuře ještě míň, tak třeba s KOULOŽNICÍ, co jsme s Emkem "stavěli" spíše jako recesi jsem se lecos dozvěděla zábavnou formou, ale ne jen tady...i u jiných...

55 Liška Liška | Web | 15. července 2009 v 16:46 | Reagovat

ratko,
taky jsem z rodiny, kde vzdělání je hodnota nade vše. Počítalo se s tím jako samozřejmostí, že vystuduju VŠ, ale co dál, tam už moje obzory nesahaly. Právě kvůli tomu cenění vzdělání; o praxi se jaksi nehovořilo a tak jsem si ji nikdy nepředstavovala.
Až jak jsem přišla do práce, na místo pro středoškoláka, v podstatě, začala jsem se cítit líp, nebyla jsem už ustrnutá v tom, že vzdělání je Něco, že je to nejvíc. Prdlačky.
Ale je dobré. Pokud se člověk nevyčlení a "nebere" jen ty vzdělané za sobě rovné.

56 anina anina | 15. července 2009 v 17:00 | Reagovat

[55]:souhlas, určitě je fajn mít nějaké vzdělání, na co člověk stačí, a i kdyby ho nepotřeboval ke své činnosti, je "bohatší".
No, pokud se čl. se vzděláním vymezuje a uznává jen ty stejně vzdělané, nebo se chová vůči nim nadřazeně, možná o dost přichází. O to, co mu takový člověk kolikrát může dát i se svým selským rozumem, řemeslným uměním..kolikrát to mile překvapí...

57 Lenka Lenka | Web | 15. července 2009 v 17:46 | Reagovat

Je pro mě docela legrační to, co ratka třeba považuje za problém (tím jej ovšem nechci nijak snižovat). Pocházím z rodiny, kde vzdělání bylo skoro sprostým slovem. Táta se mě v sedmičce ptal, jestli už chodím aspoň do pětky. Až když jsem rodiče pozvala na promoci, tak se nějak zapýřili. Nebylo proč. Školami jsem prošla, ale že bych z toho byla nějak tento, to mě nikdy nenapadlo. (Za tento si doplňte libovolné přídavné jméno). Na elitářství nehraju, mám blízké přátele mezi všemi vrstvami majetkovými, vzdělanostními i věkovými a považuji to tak za přirozené a jedině možné.
To je jako když si někdo pořídí značkové oblečky a myslí si, že je něco víc - s nápisem nike :-))))) Když někomu napíšou do občanky nějaký titul, klidně to může znamenat jen to, že je nešikovnej na práci. Anebo taky že je opravdu bedna. Pokud se někdo však chová elitářsky, tak je blbcem v každém případě, ať má titulů či peněz kolik chce.

58 ratka ratka | Web | 15. července 2009 v 17:59 | Reagovat

Lenko, kdyz to je hrozne tezke. Jsou rodiny treba jako moje a to nemyslim jen moje rodice ale siroke pribuzenstvo ktere povazuji vzdelani za samozrejmost.  A ten kdo je "pouze" kucharkou v jidelne je tak nejak shovivave ocenovan a milovan. NO hezkou praci si vybrala. sikovna.bleeeeee.
nameho tatinka shlizeji i v nemocnici s velkym respektem a dostava prednostni peci. Jen pro xx titulu kolem jmena.
clovek v tom vyrusta a pak se uci ti ze sebe setrepat. Cestne a ale velice pracne.
Je tezko rict ze jsou to blbci kdyz se vytahuji. Ty xx tituly staly ty lidi spoustu obeti a usili. Ja je chapu ze to asi bylo pro ne dulezite kdyz se pro to tak pinozili. a tolik casu tomu obetovali. tolik pozornosti.
A pak jsem rozpolcena. Na jedne strane jsem vzdycky vnimala ze je to uplne jedno a na druhe strane by me asi mrzelo, kdyby sel muj syn za zednika. V tom je to pokrytectvi. ktere clovek vnima kdyz ho vnimt chce. a nevim co s tim. zatim.

59 ratka ratka | Web | 15. července 2009 v 18:01 | Reagovat

pomaha mi jen racio. logika. logika mi rika, ze je to prece uplne jedno. at na tu skolu kasle. a srdce se tomu vzpira. place, kdyz vidim jak ten nejmensi lajdaci. a pak si zoufam ze jsem spatna matka.

60 ratka ratka | Web | 15. července 2009 v 18:14 | Reagovat

Jeste se vratim k clanku. Skolstvi v 70 letech bylo u nas priserne. Jako dcera dvou ucitelu, z toho jednoho vysokoskolskeho jsem denne sledovala co se na skolach deje z hlediska byrokracie, soupereni a vzajemneho pozirani ucitelskeho sboru. Byla jsem dost chytra na to, aby vsechny tyto kvasy na skolach mohla chapat jiz jako decko a zatvrdit se celkem brzy, ze nikdy v zivote ucitelku delat nechci. Protoze kazdy ucitel je predestinovan automaticky k profesionalni deformaci. A to nikoliv jen po dobu sveho pusobeni na skole nybrz do konce zivota. Ucitel nikdy nesestoupi mezi dospele lidi, nikdy neni konfrontovan s dospelymi lidmi (krome kolegu s kterymi se pozira v zabomysich teroretickych diskusnich valkach) a proto ani nikdy nepochopi realitu kolem nej.

61 ratka ratka | Web | 15. července 2009 v 18:21 | Reagovat

uff, to jsem jim teda chudakum dala. Treba jsou nejake vyjimky. Neznam zadnou.postihuje to jiz ucitelky v MS.

62 Lenka Lenka | Web | 15. července 2009 v 18:45 | Reagovat

Až si vyřešíš to trauma z dětství, které se ti tu promítá do každé věty, tak se uklidníš a budeš vědět, že je fakt jedno, jestli tvůj syn bude zedník nebo věděc, hlavně když v tom bude šťastný.
Jenže co se týče syna, jde ještě o něco jiného. Teď nemá dostatek vůle a sebekázně, aby si uvědomil, že učit se má teď (když na to má hlavu) a ne pak za dvacet let hořekovat "proč jste mi nenařezali, když se mi nechtělo se učit". Takže pokud má hlavu, ať se učí. Bez kompromisu. Stejně jako si musí čistit zuby a denně se mýt. Pak, až si něco vystuduje, si klidně může vybrat, jestli chce jezdit s trakařem nebo dělat ten obor, co vystudoval. (Můj kamarád si nadělil myslím ke čtyřicetinám výuční list a odešel z výzkumu dělat truhláře.) Jde o to, zda tvůj syn lajdačí nebo opravdu nemůže. Poud nemůže, je doučovatelka na základce na místě. Pokud může, tak je na místě pouze důslednější výchova a jeho neustálá motivace.

63 anina anina | 15. července 2009 v 20:04 | Reagovat

Myslím a asi tak nějak ze života už vím, ať už se dítě učí jak stačí, nebo dospělý dělá to, na co stačí, zdaleka nejdůležitější je to, že je v tom šťasný a není z něj hromádka nervů. U dětí zvlášť. Když dítě lajdačí..to je o jiném.
Jedno z mých dětí takové bylo. V první a druhé třídě. Druhé..nemusela jsem ani vědět, co probírají ve škole.
Nakonec se povedlo ji přesvědčit, že lajdáctví, pokud má navíc, ji jednou může vadit.
Ale zase.. ono se to hned tak a jednoduše nepozná, na co dítě ještě má a na co už ne. Je fakt, že mi pomohla skvělá učitelka, když mi řekla, že není hloupá, v což jsem doufala, ale je potřeba nad ní stát trochu s karabáčem.
Ale kdybych věděla, že prostě na víc nemá, opravdu bych na ni neměla pak zbytečně vysoké nároky, čímž nechci říct, že bych se nesnažila vydolovat z ní alespoň to, co by zvládnout mohla.
Na gympl se dostala bez přijímaček..

64 ratka ratka | 15. července 2009 v 20:29 | Reagovat

no vy dve jste mi moc nepomohly :o)) rekly jste mi akorat to co vim taky :o)) ale ja se s tim nejak srovnam.

65 ratka ratka | 15. července 2009 v 20:37 | Reagovat

JInak Lenko, kazde ucitelske dite ma trauma z detstvi. To tak nejak patri k k ucitelskemu folkloru :o))

66 ratka ratka | 15. července 2009 v 20:41 | Reagovat

jinak me nejmladsi ditko je psychicky nejodolnejsi z cele rodiny. mozna proto neexistuje metoda jak na nej. Ani cukr, ani bic, ani vysvetlovani. nic. dela si co chce.

67 Lenka Lenka | Web | 15. července 2009 v 21:04 | Reagovat

ad 65: tvoje mýty a legendy. Mám několik kamarádek z učitelkých rodin a bez problémů.

ad 64: tak se domluv s někým a vem na stavbu ať tam musí pracovat (dle svých možností celý den), vezmi ho třeba do továrny a ať to tam tu směnu vydrží (se koukat z bezpečné vzdálenosti a pak se zeptej, jestli tu práci chce dělat. Jestli jo, tak bych ho nechala být. Taky ho pošli k nějakému kamarádovi, kde žijí z dělnických platů, když o to usiluje, ať ví, do čeho jde.

68 anina anina | 15. července 2009 v 21:04 | Reagovat

[64]: :)), Radko, ani jsem nechtěla být za chytrou, jen možná ti dát najevo, že nejsi sama, že já např. u svýho dítěte dokonce nerozpoznala, nebyla si docela jistá jako máma, jestli je fakt lajdák, nebo je to jinak ;)

69 Lenka Lenka | Web | 15. července 2009 v 21:13 | Reagovat

Jinak moje kamarádka má syna(oba rodiče vysokoškoláci), přirozeně velmi inteligentní, ale střední škola mu nešla, tak doučování, nepomohlo, když opakovaně propadal, přešel na lehčí školu, nakonec na učňák. Vyučil se, je v pohodě, umí si vydělat peníze, cítí se realizován, ale přesto se sám přihlásil na maturitu při zaměstnání.

70 anina anina | 15. července 2009 v 21:18 | Reagovat

no, Radko, stále častěji a vážněji se píše se mluví o indigových dětech..ale jak to je opravdu..nedokážu posoudit. Možná na tom něco je.
http://evamarvanova.sblog.cz/indigo/např.
Promiń hančí, že jsešm ti to sem vtáhla :)

71 ratka ratka | 15. července 2009 v 21:30 | Reagovat

no Hanci se moc nepotesi :o))  Lenko, myty a legendy miluji. a dokonce si v nich libuji. zejmena kdyz vim ze je to jen vesela historka z nataceni.
Lajdajici decko neni vubec jednoducha vec. Ono je to lidem prirozene ze se radi lajdaji, jenze u decka se to da nejak okecat. Decko lze vymanipulovat, nejak ho ukecat nebo jednoduse ho hezky podusit. Jenze tomu se ja branim jak cert krizu.
verim na priklad. ze decko odezira to co vidi a uvnitr se stava tim co ma doma. zni to drsne, ale ja to mu verim ze decka jsou mali rodice. sice maji i trochu pridane hodnoty. ale moc to neni. takze to decko je moje vizitka. jsem to ja v malem.

72 ratka ratka | 15. července 2009 v 21:31 | Reagovat

a o to je to pro me tezsi. kdyz se vidim v zrcadle.

73 anina anina | 15. července 2009 v 22:06 | Reagovat

Hančí, nevykážeš nás viď ? A nepiš, že jo :)))

74 hanci hanci | Web | 16. července 2009 v 16:44 | Reagovat

Nemohla jsem poslední dny na počítač, otevřela jsem ho teď.
Chtěla jsem při pročítání kom. napsat, žes, Ratko, opět zavedla diskuzi jinam, než o čem byl článek - ale tys to pak napsala sama. To nevadí, hlavně jestli ti ta následná diskuze v něčem byla platná.
Ani, prosím tě, jak tě mohlo napadnout, že bych vás vykazovala z blogu??? Copak mě neznáš??? Na té udané adrese jsem sice vydržela tak cca jednu vteřinu, ale nic proti ničemu, klidně ať se to někomu líbí a zaobírá se tím. Znáš mě, já na to nejsem.

Všechny moc zdravím.

75 ratka ratka | 16. července 2009 v 17:20 | Reagovat

Hanci, ja tebe  taky a mej se fajn!

76 Ducii Ducii | Web | 30. října 2009 v 19:04 | Reagovat

jsem ráda, že jsem na tuto recenzi narazila, protože mám za úkol napsat recenzi na tuto knihu... tak budu mít aspoň nějakou inspiraci před sebou:)

77 hanci hanci | Web | 4. listopadu 2009 v 14:27 | Reagovat

[76]: To jsem ráda, že někomu pomáhám...... srdečně zdravím

78 filip filip | 4. března 2010 v 12:39 | Reagovat

Každý vynikající vědec, který na něco přišel, byl i filosoficky myslící, protože jedině filosofický odstup od předpokladů vlastní disciplíny umožňuje vědci přijít na něco nového a jít za přijímané předpoklady. Matematiku ani fyziku nevysvětlíte matematikou a fyzikou. Stačí si něco přečíst s dějin vědy a o kvanové teorii to platí především. Zdravím

79 hanci hanci | Web | 4. března 2010 v 18:52 | Reagovat

[78]: Filipe, srdečně zdravím a děkuji za komentář. Kvantové teorii bych nebyla schopná vůbec porozumět, matematika, fyzika, chemie....... to jsou pro mě světy vzdálené světelné roky. V tomto směru ke mně byl Bůh skutečně skoupý :o))).

80 Niky Niky | 31. ledna 2012 v 15:33 | Reagovat

Když nám PhDr. Prázný tuto knihu zadal jako povinnou k absolvování zkoušky, nevěděla jsem, že mě tak nadchne. A proto Vám ji mohu jen doporučit, pokud jste ji nečetli... S pozdravem N.

81 hanci hanci | Web | 31. ledna 2012 v 15:57 | Reagovat

[80]: Děkuji moc a srdečně zdravím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama