Jak jde život

3. listopadu 2009 v 17:51 | hanci |  Jak jde život

Tak jsem po delší době zase dala článek na blog. Měla teď nepříjemnou virózu, pořád se z ní nemůžu vzpamatovat, cítím se šíleně vyčerpaná, unavená a nejraději bych celé dny prospala.

K tomu mě začala bolet děsně záda - tedy - ona mě bolí už hodně dlouho, už než jsem jela do Anglie to začalo, zvládla jsem to pomocí injekcí, ty jsem si musela píchat i tam, po návratu se bolesti vlastně jenom stupňují. Momentálně nevydržím moc dlouho sedět, takže to nejde ani u počítače. Dnes jsem si píchla opět injekci, tak jsem toho využila a zašla se podívat na blog, poštu atp.

Mezitím se událo docela dost věcí.

Nemohla jsem jít na koncert Pan Sonic do Prahy, což mně bylo hrozně líto. Ale v divadle byli tak hodní, že mně prodali oba lístky a vrátili peníze. Docela vysoká částka pro mě - 780,- Kč - pozvala jsem totiž vnuka a slíbila, že mu lístek zaplatím. Moc jsem se těšila, ale člověk nemůže mít všechno, co by si přál.

Příjemný zážitek mně poskytl člověk, který nám zapojoval sporák a upravoval dveře u ledničky. Jednak byl úžasně šikovný - takový člověk je poznat na první pohled. Energický, věcný, rychlý, dělá všechno naprosto přesně. Byla radost se dívat, jak pracuje. Navíc byl mimořádně příjemný, slušný. Člověk se cítí hned lépe, když někoho takového potká. Protože ze zpráv, kterými je bombardován dennodenně to vypadá, že kolem nás jsou jen lháři, podvodníci, zloději..... Naštěstí tomu tak není.

Než jsem odjížděla do Anglie, vypověděl mně šicí stroj a sporák. Při nákupu nových jsme se setkali také s úžasně vstřícnými, ochotnými lidmi, jací se u nás v obchodě tak hned také nepotkají. Připadala jsem si, že jsem se ocitla opět v Anglii. Škoda, že takových prodejen je zatím u nás přece jen málo.

Nejdůležitější ale asi bylo moje rozhodnutí podat si přihlášku do Domova pro seniory. Nechci zůstat nikomu na obtíž a doba čekání na místo je poměrně dlouhá, tak jsem se k tomu rozhodla už teď. Navíc - nástup se dá odsunout, ale ten pocit jistoty je docela dobrý.

Domov, kam jsem se přihlásila, je moderní, je to spíš jako penzion. Mrzí mě, že jsem si nevzpomněla a nevyfotila ho. Vstupní hala je hodně prostorná, uprostřed je fontánka, nad ní je široký volný prostor až do posledního - třetího patra, kde je prosklený strop. To vše dává opravdu hodně světla do celého interiéru. Hala je řešena do čtverce, kolem zábradlí v horních patrech - ale i v přízemí - je plno květin. Nejvíc se mně líbí ten velký vzdušný prostor od přízemí až do toho třetího patra. Jsou tam jednolůžkové pokoje, některé mají i balkon - takže na takový pokoj jsem se přihlásila. Až mně vypoví záda úplně, tak budu malovat alespoň z balkonu. Počítám totiž s tím, že se dožiji docela vysokého věku - mám to v rodině - babička zemřela v plném zdraví v 95 letech........ Do pokojů je možné si dát nějaký svůj nábytek. Navíc - nejsou pravdivé zvěsti o nutnosti dávat desítky tisíc k přihlášce. Jen na měsíční poplatek mně padne téměř celý můj důchod. No - tak to je zatím všechno ještě "hudba budoucnosti", momentálně se cítím naprosto soběstačná.

Takže - vyjma mých zdravotních potíží s virózou a zády to byly v poslední době samé pozitivní zážitky. Dietu držím jen, řekla bych, středně přísnou až lehkou, takže si užívám dobrého jídla - a přibírám, ach jo. Musela jsem se začít v jídle omezovat. Kvůli oblečení.

Dnes u nás letos už podruhé napadl sníh. Napadlo ho docela dost a vůbec neroztál. Teplota se drží kolem nuly nebo pod nulou. Už aby bylo jaro.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Teris Teris | Web | 3. listopadu 2009 v 19:10 | Reagovat

Dobrý den,
Ano pamatuji si, na Váš blog se chdím dívat pravidelně :). Moc mě potěšilo že jste vybrala můj obrázek, ani nevíte jak to potěší u srdce :)...
Dám Vám teda svůj e-mail: SamkovaTerka@seznam.cz .
Srdečně zdravím a přeji aby se Vám ve Vaší tvorbě také dařilo :)

2 ratka ratka | Web | 4. listopadu 2009 v 8:35 | Reagovat

Ahoj Hanci, myslim ze je to krok dobrm smerem. Alespon  ja to tak vnimam.

3 hanci hanci | Web | 4. listopadu 2009 v 10:55 | Reagovat

[1]: Terezko, děkuji moc za adresu, co nejdříve ti napíši.
[2]: Ratko, díky. Taky si to myslím, ta jistota uklidňuje. A moc zdravím - neobjevíš se někdy u nás??? byla bych moc ráda, já se do vašich končin už teď vůbec nedostanu.

4 ratka ratka | Web | 4. listopadu 2009 v 12:15 | Reagovat

Hanci, to kdybych mohla. Jakoze je to uplne v pytli. napis mi mail. u nas jsou znovu nemoci a nemocnice na poradu dne.

5 anina anina | 4. listopadu 2009 v 19:25 | Reagovat

Hančí, je jasný, co ti přeju viď ?
A Ratko, to samý, moc...

6 hanci hanci | Web | 4. listopadu 2009 v 19:51 | Reagovat

Ani, díky - a moc a moc zdravím.

7 NULI NULI | E-mail | 13. listopadu 2009 v 20:23 | Reagovat

Taky na Tebe, Hančí, myslím. Mně osobně je momentálně trochu lépe. A s tím Domovem pro seniory máme obdobný nápad!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama