Carmen Bin Ládin: Temné království - Můj život v Saúdské Arábii

4. března 2010 v 21:13 | hanci |  Knihy
Dcera mně půjčila výše uvedenou knížku, kterou jsem přečetla za dva dny a myslím si, že by měla být povinnou četbou na všech školách. Ne pro formu, kterou byla napsaná, ale pro obsah.
Je to stručně a věcně psaný životopis švagrové Usámy Bin Ládina, Carmen Bin Ládinové. Napsala ho sama z důvodu obhajoby své a svých tří dcer po jedenáctém září 2001, když se na ně začala sypat zloba a nenávist okolí. Byla řadu let provdaná za staršího bratra Usámy - Jislama. Sama se narodila ve Švýcarsku jako dítě švýcarského otce a perské matky. S rodinou Bin Ládinů se setkala náhodně.

Pamatuji se, že po jedenáctém září jsem ji viděla mluvit v TV. Ocitla se se svými dcerami v obtížné situaci - s takovým jménem. Vysvětlovala tehdy v dokumentu vztahy a poměry v rodině Bin Ládinů.

Přesto, že její život v Saudské Arábii se vymykal normálu - rodina jsou milionáři - přesto člověku při čtení přechází mráz po zádech.

Nedá mně, abych sem neopsala pár úryvků.

str. 59
"Společensky je Saúdská Arábie středověká země, potemnělá hříchem a zákazy. Saúdská verze islámu - wahhábismus - zuřivě usiluje o prosazení starodávných společenských zákonů.... ..................
Saúdská Arábie je snad bohatá, ale pravděpodobně je to nejméně kultivovaná země v bohatém a pestrém arabském světě, s nejzjednodušenějším a nekrutějším pojetím společenských vztahů. V čele rodin stojí patriarchové a poslušnost vůči patriarchům je absolutní. Jediné hodnoty, které se v Saúdské Arábii cení, jsou věrnost a poslušnost - první islámu a druhá klanu.
...................
str. 175-176
Nemohu věřit, že Bin Ládinovi Usámu úplně vyobcovali. Nedokážu si prostě představit, že by připravili bratra o roční dividendy z podniku jejich otce a rozdělili si je mezi sebe. To by bylo nemyslitelné - u Bin Ládinů bratr zůstává bratrem bez ohledu na to, co udělal.
Je možné, že Usáma pořád ještě udržuje svazky s královskou rodinou.
Bin Ládinové a princové velmi úzce spolupracují. Své spojení udržují v tajnosti.
...................
str. 177
Usáma Bin Ládin a takoví jako on nevyskočili plně připraveni z pouštního písku. Byli vytvořeni. Byli vymodelování působením neprůhledné a netolerantní středověké společnosti, která je uzavřená vůči okolnímu světu. Je to společnost, kde polovina populace má okleštěná svá základní lidská práva (autorka má na mysli ženy) a poslušnost vůči nejpřísnějším pravidlům islámu musí být absolutní.
Navzdory značným výnosům z ropy jsou Saúdové formováni nenávistným zpátečnickým náboženským hlediskem a výchovou, která je školou netolerantnosti. Učí se pohrdat vším, co je cizí. Kdo není muslim, nebere se v úvahu. Matky je rozmazlují a pěstují v nich domýšlivost. Ale pak je každá jejich přirozená potřeba popírána nekonečnými tvrdými omezeními. Poslušnost vůči patriarchovi je absolutní. A když se stanou otci, jejich vláda je zákon.
Obávám se, že když Usáma zemře, existuje tisíc mužů, kteří zaujmou jeho místo. Území Saúdské Arábie je úrodnou půdou netolerance, nadutosti a opovrhování cizinci. Je to země, kde není prostor pro umírněnost, slitování, soucit nebo pochyby. Každý detail života je přesně definován. Každý sklon k přirozenému potěšení a citu je zakázán. Saúdové chovají neotřesitelné přesvědčení, že mají pravdu. Jsou hlavou islámských národů. Narodili se v zemi Mekky. jejich cestu vybral Bůh.
.................... Dychtí používat naši techniku a rozumí našim politickým systémům. Ale uvnitř nemají nic než pohrdání tím, co vnímají jako bezbožné, individualistické hodnoty a nemravné svobody západního způsobu života.
A přesto je v Saúdské Arábii hodně narkomanie a promiskuity. Vyskytuje se tam homosexualita a AIDS. A určitě je tam mnohem více pokrytectví, než jsem kdy viděla kdekoli na Západě. Ale tyto věci se nikdy neukazují veřejně, ani se o nich upřímně nediskutuje. Zdá se, že co je skryté, pro Saúdy neexistuje ...................
Nakonec si myslím, že Usámu formovala přísná doktrína wahhábismu. Podle mé analýzy a zkušenosti velká většina lidí v Saúdské Arábii cítí právě tak jako on. V jejich očích člověk nemůže být příliš zbožný. Nemají žádný prostor, aby se rozvíjeli jako jedinci. Zoufale se zlobí na Západ kvůli jeho četným a neodolatelným svodům. ...................
Doufám, že se mýlím, ale bohužel si myslím, že fundamentalisté, kteří jsou na konci řetězu bohatství plynoucího ze saúdskoarabské ropy, tu zůstanou. Bojím se, že když my v západním světě nebudeme dost bdělí, jejich terorismus nikdy neskončí. Využijí naši toleranci, aby nakazili naši společnost svou nesnášenlivostí.
V dlouhých letech, která jsem strávila v Saúdské Arábii, a v letech bojů, které následovaly, jsem bojovala o to, abych mohla zůstat, kde jsem, a dát dcerám to, co je k nezaplacení: svobodu myšlení. Doufám, že jsem si vybrala správně. .........
Viděla jsem příliš mnoho žen, které přišly i o právo vidět své děti, které byly nuceny poddat se vládě manželů, protože prostě neměly jinou volbu. A viděla jsem muže rozpolcené mezi jejich ambice a touhy a jejich výchovu k sebepopření a poslušnosti vůči tradicím společnosti.

Jsem si vědoma toho, že mně i mým dcerám mocný Bin Ládinův klan a saúdské zřízení vyhlásí válku, protože se odvažuji mluvit...................... Pro ně je zločin, když my ženy toužíme po svobodě myšlení a ochraně našich základních práv jako lidských bytostí. ................."

*************************
Momentálně mám obrovský štos knížek, které musím urychleně přečíst. Mám je vypůjčené.
Namátkou:

Chaim Potok: Já hlína jsem
Chaim Potok: Davitina harfa
Zdeněk Neubauer: O počátku, cestě a znamení časů (Úvahy o vědě a vědění)
Jorge Luis Borges: Zrcadlo a maska
Cormac McCarthy: Tahle země není pro starý

Dále mě čeká naprostá nádhera - přestože jsem se opět ještě více zadlužila - vypověděla mně tiskárna - prý je teď výhodné koupit si laserovou kombinaci - tiskárna, skener a kopírka. Tak jsem si vypůjčila další peníze a koupila. Přesto jsem si koupila tři knížky, na které se hrozně moc těším. Nejvíc na mého milovaného Stanislava Komárka.

Stanislav Komárek: Zápisky z Orientu
Stanislav Komárek: Sloupoví aneb Postila

Pak jsem si koupila :

Benjamin Iškariotský: Evangelium podle Jidáše
Jidáš je postava z Bible, která mě mimořádně zajímá, jako ostatně asi hodně lidí. Měla jsem už z dřívějška knížku od
Barta D. Ehrmana: Ztracené evangelium Jidáše - Nový pohled na zrádce a zrazeného.
Neměla jsem ale to samotné evangelium. Jsem moc ráda, že jsem je teď dostala. Evangelium sepsal Jidášův syn. Na to čtení se moc těším.
Dále mám u postele nachystanou knížku od
Lewise Thomase: Myšlenky pozdě v noci
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ratka ratka | 6. března 2010 v 10:28 | Reagovat

to je veilce zajimave cteni.
na ARTE bezi nekdy velice zajimave porady. zaujalo me tam ze nejen zeny alei muz jsu nespokojeni se stredovekymi pravidly.
I meuze to omezuje v jeich vztazich ke sve manzelce kteru maji radi. V tajnosti se k ni chovaji laskyplne a na verejnosti patriarchalne. Aby si nikdo nevsiml, ze ji poslouchaji a respektuji. Pry by to byl konec obou.
TAkze se splecnost rozstepuje na vnejsi a vnitrni svet. Ten vitrni je pry jako nas. ale tajny. A ten vnejsi jen fasada.
Buhvi jako dlouho to takhle pobezi.

2 hanci hanci | Web | 6. března 2010 v 14:01 | Reagovat

[1]: Ahoj ratko - zajímavé čtení to bylo, hodně.
Přečetla jsem v poslední době opravdu hodně knížek s touto tématikou - autoři pocházejí z těchto zemí - z jiných zemí jim nikdo absolutně nemůže rozumět.
Podle těch knížek (které jsou napsané v těchto letech) bych opravdu neřekla, že hodně mužů by bylo nespokojených. Jsou to naprosté výjimky. I když navenek muži jsou "demokrati", "svobodomyslní" - doma tomu tak není. K ženám se chovají opravdu krutě. A většinou, jakmile zestárnou, vezmou si nějakou mladší.

Právě v této knížce autorka popisuje, jak její manžel byl úžasný zpočátku, mimořádně inteligentní a ponechával jí i v SA sem tam nějakou osobní svobodu, pokud to bylo trochu možné. Jak stárnul, začal se měnit a bohužel i poté, co odešli do Švýcarska. Nakonec to skončilo jejich rozchodem, i když ona to nechtěla, on přestal uznávat své dcery (neměli syna, což byl obrovský nedostatek ženy!!!), požadoval na manželce druhý potrat, měl jiné ženy atd.n Stal se z něho Saud se vším všudy. I v cizině.

Když žili v SA, i když to byla naprosto výjimečná rodina - milionáři, pravidla byla pro ženy stejná. Těhotná žena upadla na veřejnosti a manžel jí nesměl ani podat ruku, aby jí pomohl.
Když manžel zakázal dát napít dítěti čaj nebo vodu z lahve s dudlíkem, manželka to nesměla udělat, i když dítěti hrozila smrt přehřátím a odvodněním.
Nemá smysl vyjmenovávat příklady, jsou jich tisíce - ženy musí poslouchat muže bez jakýchkoliv výhrad, i když je jejich příkaz nesmyslný.
O čem jsem nevěděla je skutečnost, že je tam hodně homosexuálů - žen i mužů. Důvod je zřejmý - když má muž více žen, spí třeba dlouho jenom s jednou ženou - ty ostatní žijí spolu v domě pro ženy, tam žádný muž nesmí vstoupit.........
Muži se také nesmějí před svatbou stýkat s ženami, i když to mají nesrovnatelně lehčí - v každém směru - než ženy. A také když poruší nějaký zákaz, prakticky se jim nic nestane, kdežto ženu většinou popraví - krutým způsobem.

Patriarcha je absolutní vládce. Dědeček nechal zastřelit mladinkou vnučku, protože odmítla vzít si starého muže - v této bohaté a vzdělané rodině.

Skutečně jsem narazila v knížkách, které jsem teď přečetla (a byly to i dokumentární) jen sporadicky na muže, kteří byli slušní ke svým ženám, v soukromí.

Těmi ukázkami jsem chtěla hlavně zdůraznit, jak důležitá je svoboda - myšlení, slova, pohybu, chování........ A že to vůbec není samozřejmé a také i obtížné - už jsme tady na blogu o tom diskutovali vícekrát. Jenom mně připadá, že si poměrně hodně lidí ze západního světa neumí svobody vážit. A navíc ji velmi často zaměňují za možnost dělat všechno, co si člověk přeje, co se mu zlíbí - bez ohledu na druhé.

3 hanci hanci | Web | 25. října 2011 v 19:33 | Reagovat

[Smazaný komentář], [Smazaný komentář] Díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama