re:vodňany – Co že[re] české maloměsto ?

25. srpna 2010 v 21:45 | hanci |  Architektura
Na facebooku jsem se dověděla o akci, která mě hodně zajímá re:vodňany.cz. Podrobněji mě s ní seznámil #michal. Rozhodla jsem se o ní napsat článek, protože si myslím, že by se o takovýchto akcích mělo dovědět co nejvíce lidí. Je o dvou, podle mě, důležitých věcech. O architektuře a o občanské společnosti. Ta dvě témata vlastně souvisí tak úzce, že skoro splývají. Občanská společnost se opírá o iniciativu vedoucí zdola nahoru. Kvalitu architektury také neurčuje dokonalost špiček.



Čirou náhodou jsem četla úryvek rozhovoru s výtvarníkem Bořkem Šípkem:
" ...........K jeho posledním výtvorům patří například kovová židle se skleněným srdcem. Vznik-la tak, že výtvarník omotal kolem židle drát a pak židli vypálil. Zeptala jsem se, zda nebylo té židle škoda? "Čeho je škoda, když vzniká něco nového?" zněla odpověď..............."

Můj pohled na minulé věci (nechce se mi používat slovo "staré") je odlišný. Myslím si, že bez citlivého napojení na minulost nejde vybudovat něco nového tak, aby to nerušilo a aby to působilo samozřejmě, příjemně - a přitom byl vidět pokrok v myšlení lidí, v technice, technologii..... Nejdůležitějším kritériem je pro mě dobrý pocit člověka, který v tom místě nebo s těmi věcmi stráví buď celý život nebo jeho velkou část.

Líbí se mně přístup našich předků k budování osídlení, zakládání např. rybníků, polí atp.
Vždycky dbali na to, aby bylo vše v harmonii s přírodou, svému prostředí rozuměli. A to už mně v dnešní době tak nepřipadá, spíš naopak. Velmi často se mně zdá, že hlavním hlediskem je zisk, efekt, lenost nebo nějaká divná nevědomost.

Vše se bude odehrávat ve Vodňanech. Tématem je maloměsto. Jeho pochopení, pojmenování problémů, hledání východisek. Atraktivní architekturou, která plní časopisy a knihy se zabývá kde kdo.
Patnáct studentů a čerstvých absolventů architektury se rozhodlo zorganizovat workshop, kde budou pojmenovávat obyčejné věci, rozplétat historii i současnost městečka a navazovat na ni.
Informace o celé akci pomalu přibývají na webových stránkách re:vodňany.cz

Pojem "maloměsto" je většinou provázen mírně hanlivým významem. Nevím proč, maloměsto je pro mě spojeno s představou poklidného života, pokud je dobře fungující. Otázkou je, jak najít ten správný moment, aby město bylo "dobře fungující" - protože je to zřejmě u každého města jiné - stejně, jako u každého živého organismu. - Protože město je jako živý organismus, vyvíjí se a stárne, rozšiřuje se a zmenšuje.
Pro mě je to docela těžké téma, těžké k úplnému pochopení. Nikdy jsem o tomto účelově nepřemýšlela, spíš jsem všechno jenom jaksi podvědomě cítila.

Hodně se mně líbí zapojení obyvatel Vodňan do celé akce. Na několika místech - např. ve školách - jsou rozmístněny tabule, do kterých mohou obyvatelé zanášet podle barvy místa, kam rádi chodí na procházky atp. a tak tvoří pocitové mapy.

Je zajímavé prohlížet si označená místa, co které pro jednotlivé lidi znamenají.

Já sama miluji staré části měst. Mám intenzívní vzpomínku na Olomouc, když jsme tam byli navštívit syna na studiích. Procházeli jsme starým městem a já jsem silně cítila živou energii vycházející ze starých domů - skutečně jako z živých bytostí ....... Často mě až přechází mráz po zádech, když si uvědomím, že na staré zdi, kameny - sahaly ruce lidí před několika sty roky. Ti lidé jakoby do staveb, na kterých pracovali, dávali kus sebe, své energie - kterou cítím. To se mně na žádném novodobém sídlišti nestalo - možná proto, že panely nepřijdou do přímého kontaktu s živými lidmi, téměř se jich nikdo nedotýká, všechno je neosobní.......

Když se jenom dívám kolem sebe v nejbližším okolí, zdá se mně, že většinou jsou zásahy do měst a obcí prováděné necitlivě, účelově - buď kvůli zisku nebo pohodlí........ na přímý dopad na člověka, přírodu a ekologii se moc nebere ohled.

Život na malém městě se zde zdá sice klidnější, ale jen málokdy je možnost ideálního zaměstnání a daleké dojíždění za prací rodinu neúměrně finančně zatěžuje. V městech, ale i vesnicích, jakoby zanikal zájem lidí něco podnikat, až moc často sami sobě háží klacky pod nohy. Přitom iniciativa vyvíjená odspodu je podle mě nejdůležitějším faktorem pro dobrý život města nebo vesnice.

Proto sleduji přípravy workshopu ve Vodňanech. Ze stránek o této akci čiší velký zájem studentů dělat něco podstatného. Čtrnáctidenní dílnu budou doprovázet veřejné přednášky externistů různých oborů, na konec budou přizvání odborní oponenti... Když to sleduji a čtu, je mi hrozně líto, že jsem něco takového nemohla díky totalitnímu režimu sama zažít, a asi i proto je to pro mě tak vzrušující.

Je tak moc důležité pěstovat u mladých lidí zájem o prostředí, ve kterém žijí, uvědomování si pravých hodnot života - a to nejen člověka, ale všeho živého, i přírody. A architektura je
přímou součástí našeho života, je trvalá - nebo postavená na dlouhou dobu - a ovlivňuje nás, aniž bychom si to uvědomovali. Stává se doslova "živým organismem". Žijeme s ní, v ní, chodíme kolem ní, obklopuje nás............ nenápadně nás utváří, ovlivňuje nás....

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 anina anina | 25. srpna 2010 v 22:23 | Reagovat

hančí, tak toho si dost všude všímám a často žasnu. Mám úplně stený názor, mohla bych to podepsat celý a je mi to taky líto..
A ke starým věcem mám čím dál tím větší vztah a kdyby bylo na mně, mooooc bych se roznýšlela, čeho se zbavit..a je-li to opravdu nutné pro jiné zájmy. Cítím to, mnohdy jako nenapravitelmou škodu..a ty zájmy..jako krátkozraké..způsobené škody  které nebyly nutné, jako nevratnou škodu pro nás včechny a taky jako neútu k těm před námi.

2 anina anina | 25. srpna 2010 v 22:33 | Reagovat

nj.,tak jsem prošla tu fotogalerii a viděla jsem krásné městečko Vodňany, ale taky kazy na Vodňanech..škoda..

3 anina anina | 25. srpna 2010 v 22:39 | Reagovat

Ty kazy jsou tak do očí bijící a zrůdné..copak to nikdo tehdy neviděl? To musel být slepý a nejen to..

4 anina anina | 25. srpna 2010 v 22:44 | Reagovat

hančí, nedá mi to ještě ti napsat a vzpomenout si na Židovskou čtvrť u vás..co ji hrozilo..nepochopitelné, o co by vaše město mohlo přijít..:(

5 anina anina | 26. srpna 2010 v 10:42 | Reagovat

ty dvě fotky, co tu hančí máš, tak to je kontrast jak prase. Nápis městské KULTURNÍ středisko..to teda sedí :(

6 ratka ratka | 26. srpna 2010 v 12:54 | Reagovat

to je zajimave. myslim si ze kazda doba ma svoje zvlastnosti a ze nelze rict tohle nebo tamot je uplne spatne. kdysi byly na kazde vesnici (malomeste) kulturaky podobne tomu co je na fotce. vetsinou byly postaveny svepomoci tj. lide si je postavili sami vlastnima rukama. k temto budovam meli i osobni vztah, schazeli se tam. tohle zacalo upadat pozdeji, kdy nebyly penize na provoz a vse bylo drazsi. obchod se zavrel a pak i hospoda. a tak tyto kostky zustaly opustena torza. skoda. podle me k vesnici patri. jsou typickym znakem strediskove vesnice. (malomesta)

7 anina anina | 26. srpna 2010 v 13:21 | Reagovat

To máš radko kus pravdy, ani dřív se nám to většině nelíbilo a lidi byli rádi, že tam vůbec něco je a zvykli si..hm, ale ti, co to budou hodnotit po nás, asi moc chápat nebudou..uvidí především náš nevkus ;)

8 anina anina | 26. srpna 2010 v 14:10 | Reagovat

i když ..napadlo mě díky ratce, kus historie a třeba i nevkusné by měl zůstat, třeba hodně zarostý stromy a funkční..právě jako svědek určité doby.
A možná by se dal i využít a malinko rozveselit tak, aby život v něm nezanikl..

9 ratka ratka | 26. srpna 2010 v 14:50 | Reagovat

presne Anino! z naseho pohledu je to hrozne, ale dalsi generace to muzou povazovat za velice sverazne a zajimave. A nakonec se budou vysoce hodnotit puvodni kostky z doby socialismu protoze byly prave a autenticke. ZAtimco to cim byly nahrazeny byly nahrazky. i kdyz treba oku libivejsi.
dalsi generace likviduji radi to co udelala generace pred nimi. nahrazuji to tim jejich. a pak prijdou dalsi a ti taky nahrazuji. me se libi kdyz se da z architektury cist prubeh historie. jak to postupovalo. jak jednotlive fazy navazovaly a jak na ne navazovaly dalsi. kdyz je treba neco zbourat tak OK, at to zbouraji. LIbi se mi kdyz to stare se nejak do toho noveho dopasuje. alespon castecne. aby bylo citit to pokracovani. ono je to dobre videt na hradech a zamcich. Jak jsou jednotlive casti dodelavany. a kzda cast v tom svojem stylu. az je z toho rozkosny slepenec :o))

10 michal michal | Web | 26. srpna 2010 v 23:14 | Reagovat

ad9: Radko stavby z doby socialismu už vysoce hodnocené jsou. Studenti mi běžně nosí jako referenci památník SNP v Bánské Bystrici (ze kterého jsem měl kopřivku při každých televizních novinách) a budovu Federálního shromáždění. Na obě zmíněné stavby se také obvykle chtějí podívat zahraniční studenti a architekti.
Když mi o těch stavbách mladí vyprávějí, je zajímavé je poslouchat, jak o něčem co, já z ideologických důvodů nepřekousnu, nepřemýšlím, oni mluví a rozebírají čistě odborně...

11 michal michal | Web | 26. srpna 2010 v 23:36 | Reagovat

anino ono je to s tím starým a novým dost složité. Ulpívání na hodnotném a starém je památkářský princip, který ve finále nepřináší kvalitu. V neposlední řadě je úplně nejasné od kdy je co staré a co je vlastně hodnotné.
Město je živá struktura a je třeba k němu tak přistupovat. Bez nostalgie, s citem pro život ... není to skanzen.
Skanzen je cosi ideálně krásného, ale neživého. Kýč.
Ty Vodňany jsou docela ideální příklad městečka, které nemá výrazný problém, jenom je trochu jako kusy poskládaného lega, které nemají spojitost, jak řekla jedna ze studentek. Proto tam jedeme. Hledat spojitosti, neuralgiké body ... život. Učit se nakládat s městem. Bez nostalgie, ale jemně a opatrně.
(ten kulturák jsem si vyfotil, ten divný prostor kolem něj taky, ale jsem zvědavý, jak se k němu postaví studenti a co já na to ...)

12 michal michal | Web | 26. srpna 2010 v 23:45 | Reagovat

hančí proč by na všechno měla sáhnout lidská ruka ? Zjistil jsem, že mi paneláky zas tak moc nevadí. Na žebříčku zla teda nevedou.
Pekelně mi lezou na nervy ty barevné roztomilé bytovky co se staví teď a taky ty barevné renovace paneláků.

13 anina anina | 27. srpna 2010 v 10:00 | Reagovat

Michale, nj. máš pravdu..staré stavby se mi líbí a jistě je v tom hodně nostalgie, i tak bych je bránila, tedy pokud jsou-mohou být, ještě funkční a vyplatí se udržovat.
Je v tom kus života našich předků. Ano, zrovna tak to mohou brát tvoji studenti u těch kulturáků a všelijakých kostek. Jsou pro ně uř historií. Konečně i moje generace v nich něco zažila a byla ráda, že vůbec jsou..ale nelíbí se mi..i když je skoro jistý, že za deset let budu na to koukat nostalgicky taky, kdyby se měly bořit :)
Osobně taky nemám nic proti panelákům, byla jsem ráda, že mám kde bydlet a domek byl jen snem..
Jen prostě ta šedivost, co k nim teda původně patří se mi nikdy nelíbila a pokud pak šlo o velké sídliště, jako např. Jížní město, tak na mě jako celek působilo depresivně..tou velikostí a šedí. Nějak mi chyběla ta originalita..alespoň nějaká...
Tak já zase jejich oživení uvítala. Jen nesmí to být zase moc a unformní. Tím mám na mysli, že je většinou natřou na žluto-oranžovou, ta mi sice neva, ale nějak se to rozmohlo..tak zase uniformita..a už se to míjí účinkem.

14 zcr zcr | Web | 27. srpna 2010 v 10:23 | Reagovat

hanci, mohla by tě zajímat kniha Venkov / města / média (Sociologické nakladatelství, 1998), ISBN 80-85850-59-1 od Bohuslava Blažka.

15 michal michal | Web | 27. srpna 2010 v 10:58 | Reagovat

To je fakt a nejen tuhle knížku. Blažek byl skvělej člověk, škoda ho.

16 anina anina | 27. srpna 2010 v 11:24 | Reagovat

Možná to vypadá, že tohle beru jako stavby izolovaně, ale vím, o co ti jde hančí..o tu propojenost, co bybyla funkční, pěkná, prospěšná určitému městu.
Kdysi se povolilo na nových sídlištích, aby lidi chodili, byť přes trávu, což bývalo nemyslitelné. Povoleno bylo proto, aby lidi, co tam žijí naznačili sami dle svých potřeb, kde jim vyhovují uličky, zkratky a tak se to pak bralo.
Líbilo se mi to, protože kdo jiný, než ti co tam žijí na to přijde líp..

17 hanci hanci | Web | 27. srpna 2010 v 13:18 | Reagovat

Já odpovím všem najednou, včera jsem neotvírala PC a teď jen s úžasem vidím tolik komentářů.
zcr - děkuji za tip - to jméno Bohuslava Blažka je mně nějak povědomé, ale spíš to bude asi shoda jmen s někým, kdo psal tuším životopisy malířů. Nevím určitě. Podívám se na to, myslím že tu knížku budou mít určitě v knihovně, tak si ji půjčím. Moc zdravím.

Proč mě tak moc vzrušuje představa, že před několika sty roky na kameny - domy - sahala lidská ruka - to neumím vysvětlit. Ale mám to tak odmalička. Někdy ve dvanácti letech jsem se rozbrečela u zřícenin, už docela nepatrných, hradu, když jsem si právě tohle představila. Nechtěla jsem vůbec odsud odejít.
Paneláky jsou pro mě strašně neosobní, nelíbí se mně - ani když byly šedé a už vůbec ne teď, když na dálku křičí příšerně řvavými barvami.
A snad ještě hůř snáším pohled na "šmoulí městečka", která vyrůstají na okrajích měst. To je pro mě naprostá hrůza, ani to nedovedu popsat.
Připadá mně, že dříve měli lidé lepší vkus - nebo to bylo dané rozvahou - neplýtvat zbytečně penězi....... a také určitě snahou splývat s okolím, přírodou. O tom jsem přesvědčená. Ono to tak totiž bylo nejúspornější - myslím, že většinou o tom jinak lidé na venkově ani nepřemýšleli, ale vycházelo to z nich jaksi samovolně. Víc si také uvědomovali, že do jaké míry se prohřeší na přírodě, v takové míře jim to ona zase vrátí.
Jsem hrozně moc zvědavá na výsledky vašeho společného "pátrání" - budu to pečlivě sledovat na všech udaných adresách.
Ještě něco - k těm nedávno minulým stavbám mám určitě pokřivený vztah - ovlivněný tou tehdejší politickou situací, tím co jsem tehdy prožívala. Nedokáži to od sebe odpojit. Proto se mně nelíbí ani ty kulturáky - vidím za nimi hlavně svazáky........ Ráda vzpomínám na své dětství - např. na posvícení - to slavila celá vesnice, tančilo se na pódiu, které bylo pro tu příležitost každoročně postavené, jinak se vše odehrávalo v hospodě - jako malá jsem byla v hospodě, v "zadním sále" na loutkovém divadle... Připadalo mně to příjemnější, než neosobní kuluturák. Ale je mně jasné, že mladí lidé, kteří nemají nepříjemné zážitky z té doby, nutně musejí nahlížet na ty stavby úplně jinak. A moc by mě zajímalo, jak.

Ani a ratko - doufám, že jsem svou odpovědí dostatečně reagovala i na vaše zajímavé komentáře.
Všechny moc zdravím.

18 ratka ratka | 27. srpna 2010 v 13:32 | Reagovat

mozna semi budete smat ale na me pusobi kycovite az smoulovsky pokrivene Telc. Byli jsme tam minuly tyden a ja zdesene koukala jak par obycenych obdelnikovych domu ma vepredu postavene takove legracni imitace renesacnich ci baroknich domu (selske baroko) a vsecko malinke kolem malickeho namesticka. a kolem dokola uz pak nic. a jak tam chodili ti turisti a premysleli co teda jeste nevideli, no nevim co by teda meli videt. ty falesne fasady? predstirani honosnosti, neceho co neni?
to jsou mi ty kluturaky fakt srdci blizsi. funkcni, bez nalepek historie ci vzacnych pamatek, pokopane a odkopane. verne slouzici. neco jako pes, ktery hlida stado.

19 ratka ratka | 27. srpna 2010 v 13:35 | Reagovat

ale ja to fakt beru jen srdcem. nemam predsudky. dokonce jsem bydlela v panelaku dlouha leta, panelak verne slouzil a takove vztahy se nezapominaji. jsem vdecna i za tuhle moznost.
Banska Bystricka mi pripomela ze jsem z Banske Bystrice a ze ten pamatnik SNP jsem se skolou navstevovala pravidelne kazdy rok. Nostalgicka vzpominka, zamackla slza. multimedialni program stary 40 let.

20 Pasik4a Pasik4a | Web | 27. srpna 2010 v 23:37 | Reagovat

Přesně Michal vypíchnul dvě nejzásadnějc přehodnocený stavby, myslim, že federální schromáždění by bylo velmi módním potiskem trika kdekoliv
Jsem rád, že se ta dílna koná právě ve Vodňanech, protože jsem si jistej, že v nich záchytný body jsou a jsou poměrně patrný, není tam třeba razantně pozměněná uliční síť, je tam vidět postupný vývoj od gotický parcely po kulturák, každý si jistě najde co a jak. O to víc mě zajímá, na co upřou zraky účastníci a jak budou situace řešit. Taky jsem zvědavej, jaký to bude mít reálný dopad na Vodňany do budoucna, dovolím si tipnout, že malý, ale větší dopad to bude mít na městečka, kde se účastníci rozhodnou tvořit sami. Tak uvidíme, těšim se

21 Lenka Lenka | Web | 28. srpna 2010 v 16:04 | Reagovat

Vodňanům hodně ublížilo, že se zrušila stará cesta do města a vjezd z obchvatu přes tu nejhorší "každápesjináves" část je dost děsivý, příjezd jakoby zadem. Lidlem to začíná, u kulturáku končí. Návštěvník málokdy zjistí, že je tam vlastně ještě hlavní náměstí a kouzelná historická část kolem strouhy za tím, skončí vlastně u autobusáku.  Když se jezdilo z druhé strany, bylo to lepší (nejen pro ekonimiku obce). Nyní je to jako (omlouvám se za tu představu, ale nějak mi dobře vystihuje skutečnost), kdyby člověk přijímal potravu taky tím druhým koncem než ústy.

Pak je to taky moc malé město, spíš taková větší vesnička středisková s drůbežárnou a rybářskou školou na okraji (dřívější sláva - polní tráva). Nemají asi moc peněz na to, aby to tam nějak koncepčně řešili. Opravdu rozhoduje víceméně účel.

Ale když jsem o tom tak přemýšlela, to, co se nám zdá dnes hezké a malebné po předcích, to přece taky vzniklo především jako věc účelová. Lidi neměli ve městě místo, tak lepili domečky, jak bylo možno. Že se nám to teď líbí, to je jiná. Všechny střechy byly víceméně stejně skloněné - jednak proč měnit dávno vyzkoušenou věc, která se v našich podmínkách osvědčila nejlépe, a druhak lidi neměli čas na nějakou supertvořivost, měli se co ohánět, aby se uživili. A do třetice, co by řekli lidi! Dřív se žilo mnohem stádněji a konvenčenji než dnes, kdy si každý, kdo má peníze, dělá co chce.  Jak se bohatlo, nebyl problém vytopit dům - šup tam tedy s velkými okny. "Mámo podívej se, jak se nám to tu pěkně rozsvítilo. A pro jistotu zvedneme střechu a vyženem to vejš, ať mají mladý pak kde bydlet. Franta mi sem z JZD doveze nějaký cihly." Velká část lidstva je zase vděčná za panelové králíkárny. Dá se v nich bydlet? Dá. A o to tu šlo. Účel, hlavu složit. Jak vypadají? Co se divíme, dyk o tom rozhodovali třeba i lidi, co jim nebylo hloupý z kostela (jinde) udělat sýpku a vedle sdávat hnůj. No co, lidi potřebovali jíst,  kulturu mají v hospodě a další nadstavbu v agitačním středisku.  
Rozhodovala o tom kulturnost a vzdělání těch, co byli na radnici, taky jejich úplatnost a taky peníze v obecní pokladně. Už to slyším: "Nějaká architektura? Prosím vás, my tu nemáme ani kanalizaci."

22 Jirka* Jirka* | 28. srpna 2010 v 19:14 | Reagovat

Několikátý den sem chodím a stále nevím, co k tomu napsat. Jednak mi to někteří sbíráte z klávesnice, a taky vlastně netuším, kde je pravda. Asi všude. Mezi lidma. Rozmělněná na drobné střípky, ze kterých je všechno postavené, nebo spíš slepované. Už kvůli tomu je jasné, že podobné akce se musí dělat častěji a způsobem, jaký vidím z odkazovaných stránek. Třeba pocitové mapy. Hodně věcí ovlivňuje poptávka - ani nevím, jestli k tomu přidat "bohužel", nebo "bohudík", asi obojí, ale dokud lidé budou tolik ovlivnění módou (nebo spíš ziskuchtivostí těch, to jim ji voperují do hlav), jsou jen dvě možnosti - změnit módu, nebo vlastní uvažování, ať už jsme na jakékoli příčce toho cirkusu.

23 Lenka Lenka | Web | 29. srpna 2010 v 0:21 | Reagovat

Mně je velmi milé, že nějaká aktivita typu občanského sdružení "Vodňany žijou" vůbec vznikla, protože dosud byly Vodňany jedno z mála jihočeských měst, kde "chcíp pes". Všichni okolo, kdejaká víska, má své slavnosti, svou kulturu, jsou na to hrdí ..... tak teď konečně to nějaký zcestovalý a studovaný rodák vzal za správný konec. Tož ať se zadaří! Však to budu sledovat zpovzdálí .... :-)

24 michal michal | Web | 29. srpna 2010 v 11:38 | Reagovat

Re:Lenka - Celkem přesně jsi to trefila. Jednak to s tím vjezdem zezadu, (tu část půlokruhu od lídlu po autobusák-kulturák jsem fotil nejvíc a považuju jí za jeden neuralgických bodů). Druhak to s tím sentimentálně naivním pohledem na minulost. Ono se skutečně stavělo naprosto racionálně, pohnutky byly podobné dnešním, stavby si byly tenkrát vzájemně víc podobné než dnes...
V jedné věci se myslím mýlíš. Pokud architekti ve společnosti pracují jak mají, nezapomínají na priority. Oni by měli být první, kdo naleznou souvislosti, proč někde není kanalizace. Protože nejsou peníze. Proč nejsou peníze ? Mimo jiné třeba proto, že se do města jezdí zadkem a pamatuješ si z něho akorát autobusák-kulturák. Jinými slovy: architekti hledají, kde je v zamotaném klubku konec provázku. To je jejich pravá práce (ehm ... měla by být). Architektura není nějaká nadstavba, ale hledání podstaty. Všude dokola píšu: architektura je filosofií lidského habitatu. (habitatem nemyslím obydlí, ale pravý smysl: prostředí ve kterém přežije danný biologický druh.)
Nechceš se tam přijet podívat, chvíli třeba poslouchat a třeba i něco říct ?Tyhle návštěvy budou poměrně běžné, proto jsme zavěsili, co ve kterou hodinu denně děláme, aby se případní hosté zorientovali, kdy se chtějí připojit: http://revodnany.cz/index.php?p=harm-den

25 Lenka Lenka | Web | 29. srpna 2010 v 15:29 | Reagovat

ad 24: ten druhý odstavec neplatí, Michale :-). Jsem naprosto stejného názoru jak to píšeš. Napsala jsem, že takovéhle věci by měl všude ohlídat pořádný (osvícený) a taky neúplatný městský architekt(i). Ale už ten příspevěk byl tak dlouhý, že jsem to vymazala.
A pak, já nevím, zda ve všech městech na stavebním odboru či na kultuře existuje architekt a ne jen úřednice, co kontrolují, zda stavba splňuje cosi. U nás to tak je, protože my jsme větší a historičtější a dbá se i na to, aby nestrašily ve městě vystrčené popelnice a jiné a jiné.
Architektura - jak ve městech, tak v krajině je hodně moc důležitá věc. Bez debaty. A taky proto bydlím tam, kde bydlím, a nebydlím nikde jinde. Protože tohle město a tenhle kraj plně odpovídá mému naturelu a nárokům na malebnost, útulnost, příjemnost. Ovšem se zvyšujícím se počtem hranatých a barevných staveb supermarketů a kdejakých fabrik a skladišť kolem měst o tom začínám pochybovat.
Přijet? Zajímavá myšlenka. Vidíš, to mě nenapadlo. Uvidíme, zda v tomto pro mě nejhektičtějším období budu na to mít (čas, rozpoložení, sílu). Ale nabídka lákavá, to každopádně, děkuji.

26 Saul Saul | 30. srpna 2010 v 17:20 | Reagovat

díky Hanči za připomínku mé rodné Olomouce,ale taky to není to pravé ořechové.
"Doba minulá" začala Olomouc prasit orlojem,priorem...a doba dnešní v tom pokračuje jakýmsi podivným osvětlením na náměstí,kácením alejí...a teď se chystá projekt nového muzea umění,což je betonový bunkr od Verdunu,přenesený do historického centra Ol.
Ani kdybych tam měl stálou expozici svých geniálních výtvarných děl,nechválil bych to.:-0)
Nadruhou stranu-Arionova kašna na náměstí je parádní kousek a ukázka toho,že nové se starým může žít ve shodě a funkčnosti.
Kdybys někdy zavítala,dej vědět,rád tě provedu a boreliozu v nějaké místní hospodě otrávíme alkoholem,takže se vrátíš domů nejen s kulturními zážitky,ale i zdravá jako rybička(teda kromě bolesti hlavy z kocoviny,ale to je u nás na Moravě zdravý začátek normálního dne:-0000)))

27 ratka ratka | 31. srpna 2010 v 9:33 | Reagovat

hehe Saule, jelikoz jsem ve Verdunu byla a ten bunkr jsem videla tak jsem malem spadla z zidle :o)))

28 Pasik4a Pasik4a | Web | 31. srpna 2010 v 16:55 | Reagovat

to s tím příjezdem zadkem mě tozajímá, já tam byl snad jen 2x a z Vodňan jsem ještě dobrý pocit, narozdíl od jiných měst jako třeba Pacov, kde taky letní škola byla (možná i kvůli ní jsem k tý tvojí lehce skeptickej, michale).
Jinak tím příjezdem ze zadu myslíš po 141 odbočující z E49? Nebo tu od Bavorova? (pro mojí orientaci)
Jinak se těším na bitvu s kulturákem apod., kterou očekávám.

29 Pasik4a Pasik4a | Web | 31. srpna 2010 v 17:00 | Reagovat

Ještě když jsme u zadků, tak mě tam napadá kostel, nejen dnes má trochu divnou polohu a kompozici, zajímavá věc, podle mě to může být dobrý startovní bod, proč je to městečko vlastně takhle, jak se stalo, že je kostel jako dominanta a hlavní honosná budova mimo a ještě na truc zády, kór v jižních čechách s velkým bavorským vlivem

30 hanci hanci | Web | 31. srpna 2010 v 17:51 | Reagovat

[26]:Saule, moc zdravím. - Neříkej dvakrát, nebo se do Olomouce vydám. Mně se líbilo staré město - jak jsme tam došli, fakt nevím, protože nás vedl syn a živě jsme se bavili, tak nemůžu říct ani jméno ulice např.
Orloj je příšerný, náměstí se mně nelíbilo, to si jen tak matně vybavuji.Byli jsme hlavně na synově promoci, takže to nebyla žádná prohlídka města.
Jo, s tím alkoholem - miluju gin s tonikem - to jen abys věděl, pro každý pád :o)))))))))))).
A ještě něco - už druhý týden se cítím dobře, borelioza se zdá být zkrocená, snad to bude natrvalo a definitivně. To se uvidí ještě.

31 Lenka Lenka | Web | 31. srpna 2010 v 18:39 | Reagovat

ad 28, 29: Nevím, co na to Michal, ale s dovolením: Cesty, které popisuješ, jsou zadem obě. Ono se dřív jezdilo kolem kostela ze všech stran, byl to středobod, to je jasné.  Nejdůležitější byla před lety, než stál obchvat Vodňan na silnici Praha - Písek - České Budějovice právě ulice Písecká. I od Strakonic se tamtudy jezdilo - přes most přes Blanici. Ten tvořil jakousi bránu do města. Nyní je ta trasa zaslepená. Tím se historické cetrum i s kostelem úplně odbouralo - hodilo stranou, život je jinde a kromě městského úřadu tam ani není proč jít. Nelze to nikomu zas až tak moc vyčítat, protože s dnešní dopravou, by prostě ten průjezd městem a úzkými uličkami nebyl možný, ale... ALE!
Situaci komplikuje právě Blanice a rybníky, které tvoří přirozenou bariéru, kde se dál město rošiřovat nemůže.
A proto když se na hlavním náměstí zeptáte, kde si můžete dát kávu, pošlou vás do kavárny v kulturáku.

A tohle vím vcelku náhodou, protože ačkoli jezdím léta letoucí okolo, od té doby, co je obchvat, jsem tam nebyla. Až zrovínka nedávno a dala jsem si rande na náměstí a myslela jsem, že je to u kuluráku, úplně jsem zapomněla, že tam to hlavní náměstí je!

32 anina anina | 1. září 2010 v 8:50 | Reagovat

Mezitím, co sem chodím zdá se mi ta akce jako pořád víc super. Taky jsem zvědavá na názory těch, co se jich ještě naše kulturáky netýkaly :)
Možná budeš překapen, možná se názory rozdělí.
Myslím teď konkr. ten kulturák..
Když si vzpomenu na své pocity, kdy jsem někam přijela a něco podobného viděla, zdálo se mi to jakö pěst na oko.
Ale vlastně jsem postupmě pochopila, jak jsou zdejší, v té době rádi, že něco takového mají a ještě pyšní, že sami postavili a měli tu možnost, nebylo to jen tak.. v akci Z, nebo jak se to říkalo..
S velkou slávou se to otvíralo a lidi tam prožili myslím hodně a byli rádi, že mají kde..vím, zase nostalgie ;)Ale ono to tam někde v tom kulturáku zůstalo..
Tak si tak říkám,ono nic není vždy dokonalé, lecos má vady a i tak to z nějakých důvodů bereme..Kolikrát vidíme člověka s jizvou po popálenině, nebo bez nohy a první reakce není..to je krása..Může být něčím milý a bereme ho jako jiného.
Asi i ty vady k životu patří, nejen dokonalost. A možná i dnes si umím představit hlouček náctiletých tam na schodech, kde mají své "útočiště".
Tím nechci říct, že by mi ve Vodňanech, kde jsem nikdy nebyla, ale jinde viděla podobné, že by se mi líbilo potkat těch kulturáků víc,
Proto jsem taky psala, jo, měl by zůstat jako svědek doby.

33 michal michal | Web | 2. září 2010 v 3:16 | Reagovat

Nové fotky z přípravy statku, který workshopem obydlujeme: http://revodnany.cz/index.php?p=foto-2

(o kousek jinde zatím sedí druhá guerrila a připravuje digitální podklady pro práci)

34 NULI NULI | E-mail | Web | 3. září 2010 v 20:53 | Reagovat

Před časem jsem se chtěla k článku vyjádřit, pak mě dostaly nějaké starosti a až dnes otevírám znova. A čučím, co je tu zajímavých a podnětných úvah. Nebudu už přidávat, snad jen se zastanu paneláků a paneláčků. Nejsou všechny marné, některé se mi i docela líbí takovou jednoduchou krásou - a jsou "ekologické" - já jsem zelená - proto je šmahem nezamítám ...

35 Naďa Naďa | Web | 3. září 2010 v 21:11 | Reagovat

[17]: Vztah k historii a k starým věcem či objektům vyjádřila, pro mě neodolatelně a mluvíc z mé duše, Jindřiška Smetanová v knížce, "Ustláno na růžích a pod nebesy". Dalo by se říct, že jsem převeliký nostalgik, že ctím kumšt minulé doby, řemeslo co bylo uměním, ale přesto jsem velmi tolerantní k dnešní době. Ta doba je jiná a to zákonitě. Dnešní generace bude mít svůj pohled na staré věci, na historii.
K těm panelákům. Neofrňuji se po nich, získalo v nich spousta mladých lidí bydlení pro svoji rodinu. I paneláky mají svoje spcifika a i když mnohdy do krajiny příliš nezapadají, nehyzdí ji tolik jako některé průmyslové stavby.
Můj příběh. Jako mladá rodina jsme se nastěhovali do paneláku. Po nějaké době se nám svépomocí podařilo postavit svépomocí domek, kde jsme prožili většinu života. Když bych rekapitulovala, pak musím říct, že bych se do paneláku vrátila hned. Dala bych za něj i náš domek. Byli jsme tam totiž nejšťastnější ...

36 anina anina | 7. září 2010 v 11:27 | Reagovat

[35]: moc pěkný, čl. by měl sídlit tam, kde je šťastný.

A jinak..sleduju, sleduju a jsem zvědavá :)

37 Lenka Lenka | Web | 7. září 2010 v 20:44 | Reagovat

ad 36: Já jsem tak zvědavá ...... jestli ti chudáci účastníci a budoucí architekti tam nezmrznou v tomhle počasí - bez starého dobrého ústředního topení. Tvořiví, osvícení ..... ale nadobro zmrzlí. Každá radostná kreativita končí, když se člověk klepe zimou několik nocí. :-))

38 michal michal | Web | 8. září 2010 v 11:02 | Reagovat

Lenko, je to skoro neuvěřitelné, ale nekončí. Architekti v noci sice fakt skoro mrznou, ale neláme je to. Vyvažuje to skvělé jídlo, prostředí ve kterém tu žijeme, pravidelný řád a práce která je baví. Jestli chceš, podívej se na fotografie den po dni: http://www.facebook.com/home.php?sk=lf#!/album.php?aid=33789&id=149785918370889&fbid=157308257618655

39 michal michal | Web | 9. září 2010 v 2:51 | Reagovat

E-e, nekončí. Architekti spí venku už třetí noc. Prohlédni si odkaz připojený k tomuto komentáři.

40 Lenka Lenka | Web | 9. září 2010 v 10:34 | Reagovat

ad 38: Prohlédla. Děkuji. Milé, zajímavé. Ach, ty pryčny .... to i vojáci dnes spí mnohem líp. No mladí lidé vydrží kdeco, vzpomnám si .... :-) Hlavně když máte co jíst a dost laserových ukazovátek. :-)

Škoda, že povídání o ideálních městech nestihnu, moc práce, ráda bych přijela. Jinak o ideálním městě mám naprosto jasno: Je to to, kde bydlím (nechci zatím jmenovat, ale doporučuji exkurzi, fakt dobrý, neznám nikoho, kdo by tu nadával, znám mnoho lidí, kteří tu chtějí bydlet a třeba i pak dojíždět do Prahy).
Ideální město je veliké tak akorát, čili aby se tam člověk mohl ztratit anebo i vyniknout (čili velikost města, kde se konkrétnímu člověku dobře žije, záleží na jeho ambicích, schopnostech, vnitřním nastavení).
Ideální město má řeku (náhradní varianta velký park blízko centra), to mu dává duši, rozměr věčnosti, dříve sloužila voda samozřejmě ke spoustě jiných účelů včetně obrany.
Ideální město má živé centrum v centru. Jsou tam důležité úřady, banky, kavárny, restaurace, ideálně také trh(obchody) a kulturní stánky - tam všude se lidé setkávají. Pak se paprskovitě rozejdou do okolních ulic, potažmo sídlišť, bydlišť. Za a mezi bydlišti jsou třeba zelené a sportovní zóny. Za tím vším jsou zóny průmyslové, dnes i obchodní - supermarkety, kde vznikají další centra setkávání (vždycky se lidi setkávali na trhu), takže tam za chvíli vzniknou další kavárny, sportoviště (ženo, ty si jdi nakoupit, já si mezitím tady zaposiluju.... muži, ty si jdi prohlédnout elekotroniku a OBI-hobby, já si jdu s holkama na pilates, sejdeme se tady v kavárně).

Jednoduché, přece. Nebo snad ne? :-)

To jsem zvědavá, co v těch Vodňanech vymyslíte. Vodňany jsou nyní spíše satelitem. Tedy s minimální místní kulturou a společenským životem, protože velká část - hlavně vzdělaných lidí jezdí za prací mimo, vrací se pozdě večer.
Není proč tam jezdit, stojí stranou hlavní cesty, není ničím atraktivní - pro okolí - proč by tam někdo měl zajet.
Leda kdyby tam postavili něco jako Disneyland. Jihočeské kuře - konkurence kačera Donalda. Nebo Kapří ráj, plavání mezi kapry, kapří cirkus, jak se žije pod vodou v českých rybnících (to by dali návštěvníkům černou pásku na oči, pomatlali by je bahnem a bylo by to :-)). Když tam má pobočku výzkumný ústav Hydrobiologický (myslím), tak by tam mohlo být něco o vodním hmyzu, planktonu ..... a la O. Sekora a jeho splešťule blátivá apod...... a zároveň seriózně jak se voda v přírodních ocích vlastně čistí - takové hydro ekocentrum. Ale to chce peníze, peníze, peníze. Museli by to vymyslet velmi rychle, než nám Unie zavře kohoutek s dotacemi.......

Omlouvám se za nápady v rychlosti, běžím...... si vydělat na chleba.

41 Saul Saul | 11. září 2010 v 21:37 | Reagovat

Ach, ty pryčny .... to i vojáci dnes spí mnohem líp.

no,já od vojáků utekl hned jak se dalo.
A rád se nechám poučit,jak dnes spí.
Nějaká vlastní zkušenost Lenko?
Ach:-0)))

42 Lenka Lenka | Web | 12. září 2010 v 9:41 | Reagovat

ad 40: Teď spí docela dobře. Od té doby, co je profesionální armáda.
Byly doby, kdy můj muž - velitel VÚ - se dral o to, aby se vojáčci nemuseli přikrývat v zimě slamníkem. (Utajení promlčeno.)
Jako bývalý tramp vím, jak měkce se spí na trávě v lese a jak tvrdě, když je pod tebou tvrdé dřevo, byť i karimatka na něm.

43 anina anina | 12. září 2010 v 11:12 | Reagovat

sleduju, sleduju :))

44 Saul Saul | 18. září 2010 v 20:52 | Reagovat

ty jsi byla vdaná za CK důstojníka Lenko???
Já myslel,že jsi mladší:-)))

45 Lenka Lenka | Web | 19. září 2010 v 0:19 | Reagovat

ad 43: nejsem, to jenom tak vypadám. Mám s tím mnoho problémů. Mé pravé jméno je E. Makropulová

Včera jsem málem vyrazila na obhajování prací do Vodňan, zajímalo by mě to, ale pak se vše zvrtlo jinak. Takový je život.

46 ratka ratka | 20. září 2010 v 7:59 | Reagovat

uz se tesim na povidani jak to tam vsecko dopadlo. moc zdravim!

47 hanci hanci | 21. září 2010 v 4:20 | Reagovat

Všechno dopadlo o hodně líp než jsem si představovala. Bylo to úplně neuvěřitelné a dojemné. Neuvěřitelný průběh práce, a pak na odborné obhajobě v sobotu všichni pozvaní odborní oponenti chválili, chválili a atmosféru, kterou tam vytvořil michal a Ondřej a studenti samotní, považovali za neuvěřitelnou. Studenti byli právem pyšní, že něco takového společně dokázali a zažili. V neděli na představení občanům Vodňanští dlouho nadšeně tleskali a diskutovali o budoucnosti svého města. Když jsem viděla tu partu mladých lidí, kteří čtrnáct dní společně žili a zdarma pracovali (dokonce za to platili), stal se ze mě optimista. Jsou-li mezi námi takoví lidé, se světem to určitě nedude tak zlé. Nedokázala jsem si představit jak je architektura a urbanismus složitý a náročný obor a kolik souvislostí má. Mám plnou hlavu dojmů, jsem úplně udojmovaná. Dokázala jsem jim tam čtrnáct dnů vařit na polní kuchyni, hrozně mi pomáhali a mám spoustu nových kamarádů mezi studenty i ctihodnými profesory z AVU a ostatních škol architektury, kteří se mnou diskutovali, pomáhali mi ...
Lenko nemusela ses bát přijet, oni byli fakt výteční a hodní. Těšte se na článek a hodně fotek.

48 Lenka Lenka | Web | 21. září 2010 v 9:10 | Reagovat

ad 46: Vida, skvělé! No, to jsem zvědavá, co se dozvím z doslechu z jiné strany. Hančí, já se nebála :-), ale měla jsem jiné, hodně náročné, starosti. Ale kdybych věděla, že jsi tam pořád (jsem si říkala, že ta paní je ti nějak podobná, ale říkala jsem si, že bys dala určitě vědět), asi bych se snažila víc.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama