Červen 2011

Lymeská borelióza + dodatek 16/09/2011

29. června 2011 v 23:34 | hanci |  Jak jde život
Po článku o plicních chlamydiích ještě chci vložit článek o lymeské borelióze. Naprosto mě stále znovu a znovu šokuje, jak u obou těchto zrádných a krutých onemocnění je absolutní nedostatek podávání základních informací, hlavně o prevenci, jak zavčas rozpoznat správnou diagnózu a o léčbě (dostatečné) ještě v akutním stádiu. Sama jsem doplatila na nevědomost v tomto směru, proto bych chtěla druhým alespoň v malé míře pomoci.

Udělám z článku jen výpis, snad se mně podaří zachytit to nejdůležitější.

Článek vyšel v Respektu č. 25

Nebezpečná sezona začíná

Ondřej Nezbeda


Kam směřuje reforma zdravotnictví

29. června 2011 v 21:45 | hanci |  Politika

Britské listy

29.6.2011

Kam směřuje reforma zdravotnictví

Peter Škoda

Pokud by se někomu zdálo, že odpor proti zdravotnickým reformám navrhovaných vládou je bezpředmětný či přehnaný, doporučuji záznam besedy s poslancem MUDr. Štastným z Hydeparku, ČT 24 z pondělí 27.06. Přibližně v 16. minutě záznamu vysvětluje pan poslanec představu o zefektivnění práce zdravotních pojišťoven. Podle něj je třeba nastavit konkurenční prostředí tak, aby si pojišťovny mohly nasmlouvat zdravotnická zařízení a stejně tak klienty. Toto opatření není zatím možno prosadit, pan poslanec počítá s tím, že se s jeho prosazováním začne tak asi za 3 až 4 roky, píše Peter Škoda.
Na první pohled celkem nenápadné prohlášení, které však nemůže nechat v klidu nikoho, který je seznámen se systémem soukromého zdravotního pojištění v USA (lze doporučit např. Paul Krugman: Svědomí liberála, nakladatelství Vyšehrad). Stručně řečeno, systém komercializace vede zdravotní pojišťovny k dosažení co největšího zisku. Cesty k tomu pak směřují přes diskriminaci skupin lidí s vyšší rizikovostí nemoci či úrazu a také k právnímu zkoumání, zda klient pojišťovny splnil všechny podmínky, které ve smlouvě jsou (většinou napsány malým písmem) - např. zda nezatajil něco z rizikových faktorů, jako např. nemoci v mládí, či nemoci předků.
Vše s cílem vyplatit co nejméně. To vše bylo již podrobněji popsáno v odborných statích porovnávajících americký a evropský princip chápání zdravotního pojištění. Prohlášení pana poslance nám nyní jasně ukázalo, jakým směrem a k jakým skutečným cílům jsou zdravotnické reformy vedeny, i když začínají poměrně nenápadně a o konečných cílech se mluví jen tehdy, když pusa, tak trochu nekontrolovaně, ujede.

****************************
Myslím, že není co dodat. Před revolucí jsem neměla nárok na dobré léky kvůli tomu, že jsem nebyla ve straně. Teď je nemohu mít, protože nemám peníze. Nikdo nebere ohled na ty lidi, kteří si před revolucí nemohli nijak spořit do zdravotnictví - na budoucí kvalitnější léčbu - protože nikdo ani netušil, že by se cokoliv na stávajícím systému mohlo změnit. A taky příjem byl pro nekomunisty velmi malý. Vůbec si neumím představit, z čeho bychom si bývali tehdy mohli šetřit. Proto máme také podprůměrné důchody. Je mně záhadou, kde bych si teď měla vykouzlit peníze na příplatek za kvalitní léčbu.

Úpadek kultury u nás (ale i v mnohých jiných částech světa)

27. června 2011 v 23:50 | hanci |  Zamyšlení
Před pár dny, když jsem hledala jakousi knížku pro vnuka, uviděla jsem výstřižek z novin z doby, kdy jsem se ještě zajímala o dění kolem sebe. V té době jsem si vystřihovala různé články a kritiky a upevňovala jsem si je kancelářskou sponkou na hřbety knih v knihovně, abych je měla pohodlně na očích a na dosah - často jsem je ukazovala přátelům. Po nějaké době jsem je buď uložila do "archívu" nebo vyhodila - podle jejich důležitosti (tedy - podle mých měřítek).

Na tomto výstřižku není datum, ale jak mně vyplynulo z textu, byl článek napsán cca v r. 2006. Napsal ho Jan Lukeš (publicista) a jmenuje se "Žaluji kulturní Marťany".

Zajímalo by mě, jak tento problém vidí pan Lukeš v současnosti. Tehdy se totiž zdálo, že víc už klesnout úroveň kultury nemůže - jak se ukázalo, může - a opravdu hodně. Ne jenom na dno, ale hluboko, hodně hluboko pod ně - pod zem.

Plicní chlamydie+dodatek 09/2011

27. června 2011 v 23:01 | hanci |  Jak jde život
Chlamydie - skrytý zabiják

Dostal se mně do rukou výše uvedený článek, napsaný lékařkou - MUDr. Monikou Sičovou. Článek se zabývá plicními chlamydiemi.

...."Vychází z dlouholetých výzkumů dvou významných českých vědců (dipl. ing. Emila Bazala a MVDr. Jaroslava Rendy, kteří měli pádné důvody se infekcí chlamydií zabývat. Oba byli chlamydií napadeni, nevýslovně trpěli a nikdo jim nedokázal poradit ani pomoci. Během dvacetiletého výzkumu pečlivě zkoumali více než sedm set osob a jejich rodin. Sledovali a shromažďovali příznaky, precizně zkoumali séra a krev všech svých pacientů a snažili se problém objasnit."

Čtyřnohý kamarád

18. června 2011 v 23:24 | hanci |  Jak jde život
Tak jsem se strašně moc zamilovala. Do mé nové čtyřnohé kamarádky Agginky, která před čtrnácti dny přibyla do domácnosti mé velmi dobré "dvounohé" kamarádky Lídy.
Když mě dneska vítala, dostávala jsem pusinky přímo na pusu - je zajímavé, jak se pes dokáže vždycky přesně trefit.
Chtěla jsem ji vyfotit zepředu, ale to jednoduše není možné, je bleskurychlá a okamžitě vždycky vycítí fotografování a v žádném případě ji není možné zepředu vyfotit. Ale uznejte, že není možné se do ní nezamilovat.

Facebook - můj pohled

5. června 2011 v 18:17 | hanci |  Zamyšlení
Už před delší dobou jsem se nechala přemluvit svým známým a přihlásila jsem se na Facebook. Bohužel, nenašla jsem na něm téměř nic, co by podle mých měřítek převažovalo jako jeho klady nad jeho zápory.

Společná výstava - Zámostí Třebíč

4. června 2011 v 17:27 | hanci |  Umění
Po dlouhé době mám na společné výstavě dva obrazy. Jsou z r. 2007, protože už víc jak dva roky nemaluji, ale moje kamarádka Jitka mě nakonec přemluvila, abych je vystavila. Taky mně všechno zařídila, obrazy odvezla, nainstalovala - po skončení mně je zase dopraví domů. Je bezvadné, mít takové přátele. Nejenom proto, že rádi a ochotně pomáhají, ale hlavně proto, že si rozumíme a vzájemně se chápeme, i v těžkých životních situacích. A naopak - v těch radostných se stejně tak setkáváme a radujeme se společně.

Výstava se koná - jako každým rokem - u příležitosti festivalu Zámostí Třebíč. Jenom místo konání výstavy je letos jiné, protože jízdárna v zámku, kde každoročně výstavy bývají, se opravuje. Pokusila jsem se nafotit prostředí a některé práce vystavujících - některé proto, že ty obrazy a fotografie, které jsou zasklené, nešlo absolutně vyfotografovat. Celá jedna stěna místnosti je prosklená, takže odraz světla je tak velký, že nebylo možné fotografovat z žádného místa.

výstavní prostory
Jaroslav Šerých, 1974