Říjen 2011

Marx: ano či ne? - odpovídá PhDr. Miloslav Petrusek, CSc

21. října 2011 v 20:03 | hanci |  Zamyšlení
V LN jsem narazila na zajímavý článek v příloze Orientace z 15/10/2011: "Z univerzit nás brzy vyštípou stroje" - říká v rozhovoru s Petrem Kamberským profesor sociologie PhDr. Miloslav Petrusek, CSc. více zde:

(Chtěla jsem dát odkaz na celý článek, ale nepodařilo se mně archív otevřít.)

Vložím alespoň malou ukázku.

" ..................
LN: Kdy bude Marxe možné v Česku citovat, aniž by to bylo bráno jako politická nebo intelektuální provokace?
Myslím, že ten čas už před pár lety nastal. Většina seriózních autorů - nemyslím tedy okrajové publicisty a žurnalisty, kteří valně věcem nerozumí - Marxe bere vážně.

LN: v Česku?
Ano, v Česku. Už téměř nikdo se neodváží Marxe ignorovat a tvářit se, že nebyl. A nejde zdaleka jen o marxisty či neomarxisty. On totiž Marx kromě toho, že více méně přesně analyzoval počátky kapitalismu, přišel i s myšlenkami, které se paradoxně aktualizují až v poslední době.

LN: Tak to jsem asi špatně studoval dějiny západního myšlení. Jaké myšlenky máte na mysli?
Tak třeba rané Ekonomicko filosofické rukopisy z roku 1844. Stálo by za to znovu je vydat, protože je v nich vyložen celý koncept odcizení člověka. Tedy jak se člověk odcizuje věcem a věci jemu; jak se kapitál odcizuje člověku a také jak se lidé odcizují navzájem. To je přece náš aktuální problém. Druhá věc - ale to musíte citovat z knihy, která je téměř na indexu, tedy z Komunistického manifestu - Marx s Engelsem dokazují, že bez buržoazie by nevznikla moderní společnost. A třetí moment: Marx ukazuje, že kapitál - a tedy celý kapitalistický systém - se nemůže rozvíjet, aniž by překračoval hranice. Fakticky tedy předvídá jakousi elementární formu globalizace.
My jsme samozřejmě přesyceni vulgárním, zpolitizovaným Marxem, ale ve vědě už se s jeho podněty pracuje normálně. ........................"

" ..................
LN: Je to generační nebo technologický přelom?
To nelze oddělit. Moje generace je zvyklá žít s knihami a pracovat s nimi. Ta současná je zase neskonale zdatnější technologicky a jazykově. Starší generace má načteno, mladší je výrazně efektivnější v hledání informací. Velmi rychle se to usadí, ale teď jsme oslnění technikou.

LN: Oslnění?
Samozřejmě. Vždycky, když v tramvaji slečna otevírá kabelku, sázím se sám se sebou: vytáhne zrcátko, knihu nebo mobil? Vždycky je to mobil.

LN: Ještě ke studentům: vy říkáte, že se nemění. Jenže dnes studuje nikoli zlomek, ale většina populačního ročníku, copak je možné, aby taková změna nepoznamenala vztah učitel-žák?
Všechno se trochu mění, dnes se dokonce leccos i jinak jmenuje. Já třeba za hodinu půjdu provádět něco, čemu se říká "kontaktní výuka" - znamená to tedy, že se normálně uvidím se svými žáky. Jenže tenhle způsob předávání znalostí je prý drahý, takže vše směřuje k výuce takzvaně distanční, tedy počítačově zprostředkované. A já dodávám: ta kontaktní je nenahraditelná. ............."

*********************************************************************************************************************************
Dodatek:
Díky Michalovi sem mohu ještě k tématu vložit článek o Dalajlámovi:

NOVINKY.CZ
DALAJLAMA: JSEM MARXISTA

K víře v učení německého myslitele Karla Marxe, jehož teorie daly základ socialismu a komunismu, se přiznal tibetský duchovní vůdce dalajlama. Napsala to v pátek agentura AFP.

sobota 22. května 2010, 2:07

"Pořád jsem marxista," prohlásil 74letý buddhista v New Yorku, kam přijel na jednu ze svých placených přednášek.

"Marxismus má morální etiku, zatímco kapitalismus je pouze honba za ziskem," vysvětlil duchovní, jenž žije od svého útěku z Číny po nezdařeném protičínském povstání v Tibetu v roce 1959 v indickém exilu.

Dalajlama podle svých slov uznává, že komunistický režim v Číně přinesl jejím obyvatelům neslýchaný blahobyt. "Miliónům lidí se životní úroveň zlepšila… ovšem je nutné najít východisko mezi životní úrovní a svobodou. Až dosud se většinou spoléhá na násilí," dodal.

los, BBC
********************************************************
Kdo by si chtěl přečíst podrobnější článek z The Guardian, adresa je zde.

re:vodňany po roce, aneb „kluci“ učí

9. října 2011 v 20:46 | hanci |  Architektura
Když jsem vloni byla dotázaná, jestli bych chtěla vařit pro studenty architektury na workshopu ve Vodňanech, nezaváhala jsem, protože jsem tím pádem mohla být přítomná všemu dění a pochopit, jak vzniká architektura. A to jsem netušila, jaké krásné zážitky mně setkání se všemi těmi lidmi přinese nejen přímo tam, ale i do budoucnosti. A už vůbec ne, jak slibně se bude vyvíjet další spolupráce studentů mezi sebou.

Ve skupině vznikla zvláštní chemie, kterou nikdo z nich nedovede pojmenovat, ale prostě jim to společně vychází. Momentálně probíhá podobná práce, jakou odváděli ve Vodňanech. Tentokrát jde o skutečnou práci - zakázku. Teď už ne studenti, ale mladí architekti, zkoumají a navrhují východiska pro další malé městečko. O průběhu a výsledcích jejich práce sem někdy napíši. Zatím vím jen to, že dorazili na místo, mají se dobře, práce je těší a všichni mě pozdravují. Každý z účastníků má sice svoje vlastní studio, svoje zakázky, ale přesto se dál budou spojovat napříč spektrem na podobné práci a společné aktivitě zatím říkají platforma "re:" Už to nejsou žádní studenti, z mnohých z nich se pomalu stávají vycházející hvězdy. Jirka Žid získal za svůj diplomní projekt první cenu v soutěži pořádané Českou komorou architektů před dvěma roky a David Pavlišta to samé letos, odkaz je zde , navíc David dostal v mezinárodní soutěži cenu Hlávkovy nadace. Ida Čapounová před třemi týdny vyhrála soutěž Young Architect Award 2011, odkaz zde .

K čemu se ale chci hlavně dostat: rozeběhla se i další velice důležitá záležitost - vedoucí workshopu ve Vodňanech - Michal - na podzim vyhrál konkurs na vedoucího atelieru architektury a urbanismu na pražské Fakultě architektury ČVUT. Jako svého asistenta si logicky vybral organizátora workshopu re:vodňany Ondřeje. Po celá léta, co Michala znám, jsem přála jemu - ale hlavně i případným studentům, aby začal učit. Věděla jsem totiž, že bude předávat mladým lidem nejenom odborné znalosti z architektury a s ní spojených oborů, ale vše propojí se způsobem života. Propojování všeho, co činí život člověka člověkem, s odpovědností , morálkou, etikou. Nebude ze studentů vyrábět roboty určené k další výrobě, ale občany.

Fotky, které vkládám, jsou kopie stránek blogu, které jsem si udělala.

S architekturou se setkáváme denně, jakmile vyjdeme z domu na ulici. Neustále nás obklopuje a formuje naše vnímání. Má vliv na spokojenost nebo nespokojenost člověka, aniž by si tuto skutečnost - a její důležitost - mnohdy plně uvědomoval. Někdy je potřeba na toto vše upozornit, což Michal dělá citlivě a nenápadně, když je potřeba tak necitlivě a nápadně. Kdo pamatujete jeho blog tak víte…


Oba kluci (tedy pardon - učitelé) si založili blog svého atelieru. Lze se na něm dočíst o tom, jak vzniká architektura, jak je to pracné a složité, jak vzniká tým spolupracujících lidí, lze si prohlédnout obrázky všech studentů, dočíst se o souvisejících tématech. Michal s Ondřejem si vzali za cíl dělat blog tak, aby byl čitelný pro laiky a k témuž se snaží vést svoje studenty. Přímá adresa na blog je zde . Já jsem si je zaklikla zároveň na fejsbůku, kde anoncují všechny nové příspěvky na blogu. Jeho adresa je zde .

Všem, kdo nejsou lhostejní k životu jako takovému, k prostředí ve kterém žijí, k chování společnosti, sledování vřele doporučuji.



Toto je odkaz na stránky atelieru FA ČVUT.

Maruška

2. října 2011 v 22:42 | hanci |  Jak jde život
Koncem minulého měsíce nás navštívila synova rodina - konečně jsme opět viděli malou vnučku Marušku. Že se nám moc líbí, to nemusím psát, to je nad slunce jasnější - vždyť je to naše vnučka. Vložím pár fotek - tentokrát se mně podařilo jich udělat skoro 200.

Vybrala jsem několik fotek, které ilustrují část dne, které jsme trávili s Maruškou.

Při snídani.