Listopad 2011

Cyklostezky u nás a v cizině

20. listopadu 2011 v 17:32 | hanci |  Architektura
Nevydržela jsem - po přečtení následujícího článku, ale hlavně po shlédnutí tří videí, které ho doprovází, jsem prostě musela dát odkaz pro své čtenáře. Připadalo mně, že jsou to videa natáčená někde u mimozemšťanů - to přece není možné, aby cyklostezky byly tak perfektně vyřešené kousíček od naší republiky!!! Prosím, určitě si ta videa prohlédněte každé až do konce - obzvláště u posledního mně bylo moc hezky.

Celý článek najdete zde

Napsal Michal Kuzemenský, 19/11/2011
blogspot Kuzemenský & Synek
Atelier architektury a urbanismu na Fa ČVUT v Praze

Nejde

Když něco klade opravdu velký odpor, většinou se na to máte chuť vykašlat. Zodpovědný člověk si to ještě dvakrát ověří, bojuje a pak konstatuje: "fakt to nejde" a vykašle se na to zodpovědně. Češi mají regionální recept. Všechno jde. Odborně se tento postup nazývá "Vosrat to", píše se s velkým "V" (jako Victory) a za dvacet let bude pojem v učebnicích vlastivědy a občanské nauky.

Agginka

17. listopadu 2011 v 19:40 | hanci |  Jak jde život
Tento článek píši a vkládám fotky hlavně pro své přátele, kterým chci ukázat svou čtyřnohou přítelkyni, se kterou se občas mohu pomazlit. Je úžasná, přestože se nevidíme zase tak často, pobíhala doslova jako šílená když k nám přišla a mazlila se "usilovně" a dlouho. Jakmile jsem si kamkoliv sedla, okamžitě vyskočila za mnou, když se trochu uklidnila, přitiskla se ke mně a usnula.

Fotky mají doslova příšernou kvalitu, některé jsou focené bez blesku, některé s bleskem, ale v kvalitě se nic moc nezlepšilo. Ale to nevadí.


Veřejný prostor

16. listopadu 2011 v 18:30 | hanci |  Architektura
Dnes jsem si po připojení na FCB přečetla článek, který mně pořád leží v hlavě. Nemůžu na něj přestat myslet, protože mně tak moc mluví z duše. Je to článek o veřejném prostoru - jak je důležitý pro lidi - pro jejich dobrou pohodu, pro uklidnění, pro přemítání, pro vzájemné povídání, pro hraní s dětmi.................

V dnešní době mně hrozně moc vadí, že se - jakoby - dělá vše pro vzájemné odcizování lidí. Chybí právě tyto přirozené prostory, které nenásilně navozovaly příjemnou náladu. Místo přirozených míst, vyplývajících z přírody, se budují uměle vytvořené ostrůvky - menší nebo větší - které nejsou schopny pozitivně na lidi působit. Naopak.

Nevím, proč se jaksi ustálil dojem, že se i příroda musí "uklízet". Včera jsem šla parkem a opravdu s velkým údivem jsem pozorovala "uklízeče parku" s obrovským vysavačem listí. Tu nádhernou barevnou pokrývku země z barevného listí, tak typickou pro podzimní dny a v té barevnosti naprosto neopakovatelnou - pečlivě vysávali a zůstal po nich mokrý, černý, špinavý prostor. Neodstraňovali listí jenom z cesty - vysávali i trávník!!

A jako dodatek jsem pak večer viděla v TV dokument, kde v ulicích v San Franciscu uměle budují "zelené ostrůvky pro odpočinek". I přes jistě velkou snahu tvůrců začlenit je nenápadně do stávajícího prostředí, působily na mě hrozně násilně, nepřirozeně.

S nadšením jsem si proto přečetla výše zmíněný článek a rozhodla jsem se podělit se o něj s návštěvníky svého blogu. Tentokrát bych byla opravdu ráda, kdyby alespoň někdo napsal svůj názor na tuto problematiku.
***************************************************************************
VEŘEJNÝ PROSTOR
Napsal Michal Kuzemenský

Mám jeden letmý postřeh. Většina studentů má problém definovat veřejný prostor. Neumí rozlišit, kde je ho potřeba "pojednat" (jejich žargon) a kde je potřeba sundat nohu z plynu. V tomto ohledu jsou studenti velice zkaženi přehlídkou Městské zásahy (s mým kamarádem ji nazýváme "Svazácký Lídl veřejného prostoru - VÝPRODEJ").

Studenti se bojí prázdna. Neumějí "prázdno" vnímat jako kvalitu. V mém žargonu (odborníci prominou), takové prostory nazývám "místo kam přijíždí pouť", "místo kde zastaví cirkus", "místo kde dáme neformální fotbálek" , "pokecáme sedíce na kolech", "rozeberem auto a namontujem tam pořádný repráky", "zahrajem si kuličky", "zahulíme", "nadechnu se". Jasně, takový prostor je potřeba zodpovědně navrhovat (!) mnohem složitěji než agresivní kýč městských zásahů. Je to nesrovnatelně těžší a zahráváme si s ohněm. Chápu. Přesto "plácek" (ano, tak jsem tento typ neformálního veřejného prostoru odborně nazval), tedy místo bez modernistické buzerace, je to, co soudobému městu chybí. Byl (a je) součástí genia-loci post-periferních čtvrtí. Složitá antiteze ? Ano. Je třeba se jí věnovat s maximální teoretickou i praktickou péčí.

A naopak: rozlišit, kde je potřeba tlačit na pilu … a tam s velikou pečlivostí navrhnout a definovat (pojednat - sic!) každou hranu parteru, sezení, osvětlení, odpadky, parkování, kola, brusle, vozíčkáři, bezdomovci … a to tak, aby tato tvrdá definovanost zůstala v zadním plánu. Něco jako rytmická linka v hudební skladbě. Nevnímáte ji, posloucháte-li melodii. Jakmile zmizí nepovšimnutelná rytmika, skladba se rozpadá na nesmyslné fragmenty.

Obě formy městského prostoru se doplňují. Vzpomeňme na prázdnou letenskou pláň. Stále se tam něco dělo. Pamatujete ? Chvíli fotbálek, chvíli baseball, někdy divadlo, někdy demonstrace, někdy petang, někdy cirkus, sem tam zaparkovaný autobus. Vadilo vám to? Jestliže ano, pak vás pokračování textu pravděpodobně ještě více rozčílí. Plácek zvolna přecházel do komponovaných letenských sadů a do přesně definované hrany svahu, za kterou dodnes vděčíme někomu, komu bychom neradi děkovali. Na druhé straně Letenskou pláň definovala frekventovaná ulice Milady Horákové (bu bu bu). Na Letné bývalo město městem. Zkomplikoval jsem to ?
************
Originál článku s dalším pokračováním si můžete přečíst zde .

David Grossman

14. listopadu 2011 v 21:24 | hanci |  Knihy
LN, Orientace/Rozhovor, Dobrá kniha je opravdový zázrak, 24/09/2011, ptal se Pierre Pe´er Friedmann (izraelský literární kritik a překladatel z češtiny.)

David Grossman (57), izraelský spisovatel, angažovaný intelektuál, který často kritizuje politiku své země vůči Palestincům a Arabům.
V r. 1983 vyšel jeho první román Úsměv jehněte.
Další knihy: Viz: LÁSKA (1996), Mít s kým běžet (2010)
Pro děti: Pohádky pro Itamara a Rut (2011)
Žena prchá před zprávou - připravuje se český překlad románu. V zahraničí byl mimořádně kladně přijat.
*************************

David Vann

14. listopadu 2011 v 18:02 | hanci |  Knihy
Před několika dny jsem četla rozhovor s americkým spisovatelem Davidem Vannem. Ten rozhovor mně okamžitě připomněl film a knížku Tahle země není pro starý, o které píši v předcházejícím článku, aniž bych tušila, že je právě D.V. s Cormacem McCarhym srovnávaný.
Pokusím se napsat stručný výběr z rozhovoru a vložit i pár ukázek.

Zdroj: LN, příloha Relax, 29/10/2011
Rozhovor vedla Martina Leierová, rozhovor má název Život je šílenější než knihy.
***************************************************************************

Film: Tahle země není pro starý

11. listopadu 2011 v 23:43 | hanci |  Film
Film: Tahle země není pro starý, rok 2007
Rež. bratři Coenové
Hrají: J. Bardem, J. Brolin, T.L. Jones, W. Harelson...............

Tak jsem konečně - po mnoha měsících od přečtení knihy - viděla i film. Jsem moc ráda, že jsem nejdříve četla knihu. Film sice režírovali bratři Coenové, což samo o sobě zaručuje určitou kvalitu, taky ve filmu hrají hvězdy největšího řádu, ale přesto jsem byla zklamaná. Ano, byl to velmi dobře natočený napínavý krimifilm, s výtečnými herci - miluji J. Bardema, kterého jsem viděla hrát nejrůznější typy lidí a vždycky výborně.

Bohužel, ve filmu nebyla dostatečně zmíněná podstata knížky, která byla velmi hluboká a důležitá - odpovídá jí i název filmu. Ve filmu se objeví jenom pár vět, jakoby mimochodem, není jim vůbec daná ta důležitost, kterou mají.

Když jsem v březnu letošního roku knížku četla, napsala jsem o ní na blog článek - kdo by měl zájem, ukázky z knížky najdete zde .

Nebudu tedy v tomto článku znovu knížku rozebírat, musela bych napsat totéž.

Raději napíši v příštím článku něco o rozhovoru s dalším americkým spisovatelem, který se rovněž vyjadřuje silně kriticky o způsobu dnešního života, hlavně v Americe, jeho rodné zemi.

Wanieck Gallery - II. část

10. listopadu 2011 v 20:21 | hanci |  Umění

Karel Štědrý

Mandala č. 7 - Spektrální, akryl na plátně, 2011

Wanieck Gallery - I. část

8. listopadu 2011 v 22:11 | hanci |  Umění
Pobyt v Brně jsem opět spojila s návštěvou výstavy - tentokrát to byla Česká malba generace nultých let 21. století, která probíhá ve Wannieck Gallery. Některé obrazy se mně líbily moc, jiné mě příliš neoslovily. Každopádně výstava stála za shlédnutí a musím říct, že jsem zatím pokaždé v této galerii měla štěstí na dobré výstavy.




Jan Štern: Vítězství sil mafiánského kapitalismu.......

7. listopadu 2011 v 18:39 | hanci |  Politika

blog.aktuálně.cz

Vítězství sil mafiánského kapitalismu při hlasování o zákonu o veřejných zakázkách

Jan Štern
04. 11. 2011 | 15:32

Při projednávání zákona o veřejných zakázkách se podařila jedna věc, která se v politice nestává často: během jednoho hlasování se vytvořila dělící linie mezi těmi politiky, kteří tu chtějí zachovat mafiánský kapitalismus založený na korupci a systému klientelistické demokracie zajišťující trvalou vládu politicko eknomických mafií, a mezi těmi politiky, kteří chtějí takový systém odstranit. Jde o hlasování o pozměňovacím návrhu číslo 10 k zákonu o veřejných zakázkách, který vytvořily Nadační fond proti korupci a Veřejnost proti korupci a který si osvojili poslanci sociální demokracie. Tento návrh, pokud by byl přijat, by umožnil zveřejnění konkrétních majitelů firem účastnících se veřejných zakázek včetně jejich subdodavatelů. Pak by nebylo možné, aby politici a úředníci dostávali provize formou nikdy nezjistitelné majetkové účasti na firmách, jimž by zajistili vítězství při získání veřejných zakázek. Navíc by zveřejnění vlastníků firem realizujících veřejné zakázky vedlo k odhalení osob - tzv. kmotrů řídících z pozadí politické rozhodování. To je ještě důležitější, protože konec konců politici a úředníci mohou své provize dostat i jinou cestou. Ale důkazy o tom, kdo vlastně inkasuje zisky z korupčních zakázek a kdo řídí z mafiánského zákulisí politiku, by okamžitě byly k dispozici.

Tento návrh byl zamítnut většinou poslanců. Mafiánský kapitalismus opět zvítězil. Místo toho byl přijat zákon, který transparentnost vlastnické struktury firem jenom předstírá, ale umožňuje i nadále vlastníky ukrýt, doufaje v to, že to neinformovaná veřejnost spolkne. Podle tohoto hlasování si mafiánský kapitalismus přejí až na výjimky všichni poslanci ODS, TOP09 a Věcí veřejných, a to navzdory hlasitým proklamacím oboji proti korupci. Navzdory tomu, že poradní sbor vlády NERV doporučil jednoznačně, aby účastníci veřejných zakázek museli odkrýt majetkovou strukturu do posledního majitele. Navzdory tomu, že část poslanců TOP09 v přípravném řízení spolupracovala na uvedeném pozměňovacím návrhu. Na poslední chvíli od něj ustoupila - prý protože nechtěla hlasovat jinak než zbytek koalice. Navzdory tomu, že tu vybuchuje jedna korupční aféra za druhou a vždy skončí na tom, že nejsme schopni dohledat u podezřelých firem její vlastníky. Navzdory tomu, že většinu veřejných zakázek vyhrávají firmy s akciemi na doručitele, u nichž nelze dohledat skutečné majitele. Naopak pro návrh a tedy proti mafiánskému kapitalismu hlasovali poslanci sociální demokracie, poslanci KSČM, Jiří Paroubek a Kristýna Kočí. Jaká ostuda pro tzv. pravicové strany, když na rozdíl od nich pro protikorupční opatření hlasují komunisté.

Nesnesitelné je rovněž, že média (včetně veřejnoprávních) informují o tomto zákonu jako o významném nástroji boje s korupcí. Média ignorují fakt, že se jedná o podvod a o vítězství korupčních sil v naší zemi. Avšak pozitivní na celé události je, že se jasně vytvořila dělící linie mezi těmi, kdo chtějí mafiánský kapitalismus a kdo ne. Dnes už si politici vládní koalice nemusí dál hrát na boj proti korupci. Tímto hlasování odkryli karty a jde jen o to, aby to voliči konečně pochopili.

Jan Keller: Tunel na konci světla

7. listopadu 2011 v 18:35 | hanci |  Politika
Britské listy
8.10.2011

Tunel na konci světla

Jan Keller

Česká republika nemá svoji vlastní politiku. Pouze kopíruje model neoliberálního kapitalismu, který proniká ze Spojených států do Evropy během posledních třiceti let. V důsledku silně korupčního prostředí, které u nás vládne, vykazuje však tento systém ještě mnohem méně stability než na západ od našich hranic.

Podstatou neoliberálního modelu je "mafianizace ekonomiky".

Re:vodňany - další setkání

6. listopadu 2011 v 18:05 | hanci |  Architektura
Jako blesk z čistého nebe jsem ke konci minulého měsíce dostala pozvání na další setkání s mladými lidmi, se kterými jsem se poznala ve Vodňanech. Neváhala jsem ani vteřinu, naopak - nemohla jsem se dočkat.