Jsme vzdělanejší nebo hloupneme?

21. ledna 2012 v 20:42 | hanci |  Zamyšlení
Znovu se vracím k otázce, která mě hodně zajímá. Už jsem na toto téma několikrát tady na blogu psala.

19. litopadu byl v LN příloha Orientace/Salon uveden rozhovor Josefa Greše a Petra Kamberského s Ivo Možným (sociologem na MU Brno), Janem Zrzavým, (biologem, Jiohočeská univerzita Čes. Budějovice) a Stanislavem Komárkem, (filozofem a biologem, UK Praha).

Rozhovor se jmenuje: "Studenti hloupnou, doktoři se nedomluví a nevzdělanost světu vládne..."


Vložím sem pár úryvků z rozhovoru:

"Vzdělanou Evropu před časem okouzlil rakouský profesor filozofie Konrad Paul Liessmann, který shromáždil námitky proti posedlosti vzděláním pro všechny. .......Na stav studentstva, škol a přijímání Liessmannových tezí se ptáme tří vlivných profesorů - biologa, sociologa a filozofa.

LN
Nezaorali jsme v nadšení ze studentské revoluce něco zásadního? Nedostaly školy velikou nezávislost dřív, než se stačily proměnit? A nemají studenti dnes neúměrný vliv na chod univerzit?

Ivo Možný: Nešťastným dědictvím revoluční euforie je fatální nerovnováha pravomoci a odpovědnosti univerzitních a fakultních senátů. Studenti a nehabilitovaní asistenti v nich rozhodují o věcech, kterým nerozumějí anebo kde jsou v konfliktu zájmů.............
Ve své neinformovanosti jsou snadno zmanipulovatelní - demonstrovala to názorně úloha senátu v plzeňské aféře. Přidá-li se k nim několik asistentů, mají v senátech většinu. Asistenti jsou často v konfliktu zájmů: jejich zájem udržet si místo je nutně v konfliktu bytostným zájmem univerzity vybrat si za stálé učitele jen ty nejlepší z nich. Takové senáty volí děkana, schvalují stomilionové i miliardové rozpočty. Tak to se nepovedlo.

Jan Zrzavý: Bohužel, je to tak. Každý systém založený na samosprávě těch, kdo jsou uvnitř, nutně degeneruje k výhradní obhajobě zájmů těch, kdo jsou uvnitř. Takovýto cechovní systém je pak pochopitelně nereformovatelný zevnitř a čeká na katastrofu, nejlépe ekonomickou či demografickou nebo obojí. .........

Stanislav Komárek: Jenže polistopadová euforie nemohla proběhnout o mnoho jinak, než jak probíhala...................Vliv studentů jako neúměrný nevidím, destruktivní impulzy přicházejí spíše z Bruselu než od nich.
***

LN
Skeptici, a není jich málo, si stěžují, že obecná úroveň vzdělanosti u nás neustále klesá. Jak je to ale možné, když studuje stále větší procento lidí? Jsme hloupější než naši předci?

Stanislav Komárek: Gaussova křivka rozložení inteligence v populaci se pochopitelně nezměnila, co se změnilo, jsou dva faktory - na vysokou školu nastupuje už mnohem více než nadpoloviční většina celého populačního ročníku a objem tohoto ročníku naopak porevolučním propadem porodnosti značně klesl. Rovněž očekávání, že diplom bude automatickou poukázkou na "lepší" místa ve společnosti, se budoucně ukážou jako zavádějící. Potíž je rovněž v tom, že kdo nesplňuje dobový ideál "vyššího středního úřadníka", není honorován a je chápán jako méněcenný...........

Petr Kamberský:.......... Pokud studuje v třetím stupni nadpoloviční většina populace, nutně se mění i typus studenta. Jen se tomu musíme přizpůsobit: elitě dát elitní a mase masové vzdělání.

Jan Zrzavý: ............Jediné, co zmizelo, je jakýsi vzdělanostní korpus pevně korelovaný s dosaženým gradem: před sto lety, když doktor potkal doktora, mohl s ním instantně pohovořit o Pliniovi Starším, což dnes opravdu nelze, přičemž předpokládám, že procento populace schopné konverzovat o Pliniovi Starším se příliš nezměnilo.

Petr Kamberský: Příklad efektní, ale podle všeho mylný. O Pliniovi je schopen z dnešních absolventů debatovat jen historik či klasický filolog, což značí nanejvýše pár desítek v populačním ročníku. Dříve bylo takových řádově víc. Nicméně o vzdělání to mnoho nevypovídá, protože absolventi znají tisíce jiných věcí, které staří doktoři zná ani nemohli.

Jan Zrzavý: No pochopitelně, vždyť já říkám totéž............Dnešní vzdělanci jsou tak různí, že se nedají poznat, proto není divu, že se jeví nevzdělaně.

Ivo Možný: Potíž je v tom, že už tu máme tři slova, jejichž obsah se překrývá jen částečně: vzdělanost, inteligenci a hloupost. Zatímco na vymezení těch prvních dvou bychom se snad shodli (vzdělanost: míra aktivního osvojení si vědomostního kapitálu naší civilizace, inteligence: schopnost si tento kapitál osvojit), to třetí se z dobrých důvodů v odborných debatách nepoužívá.

Jan Zrzavý: .............Já jenom říkám, že úvahy o vztahu mezi vzděláním a inteligencí bývají příliš zjednodušené, ....................
***

LN
Sdílíte Liessmannovo přesvědčení, že jsme "společností nevzdělaných"? Existují pro to nějaká data, nebo je to z větší části spíš pocit, že svět už prostě není, co býval?

Stanislav Komárek: ................Největší nebezpečí pro společnost představují, jak známo, polovzdělanci, prošlí nějakým rychlokurzem o tom, "jak to je". Lidé prostí (a zároveň inteligentní) bývají mnohem moudřejší, ale už je obtížné je potkat. Je také pravda, že znalosti vlastní minulosti, antického a křesťanského odkazu a podobně, jsou stále mlhavější a mimo dosah většiny populace. Samozřejmě jen ten, kdo je od tradice odtržen, může s plnou vervou budovat krásný nový svět sociálních sítí a virtuálních projektů.
....................Pokud mluvím o moudrosti, myslím tím schopnost rozeznat v životě podstatné od nepodstatného, nikoli řekněme se ziskem přemluvit portugalského zákazníka k podepsání pojistky. A že nejsou polovzdělanci pro společnost škodliví? Kdo napáchal nejvíc škod za komunismu i nacismu?...............

Ivo Možný: ...........Oprávněně se asi dá jen říct, že celková vzdělanost západních společností zprůměrňuje, obsahově se mění a snad i mírňounce klesá. Je to dáno povahou naší kultury, tedy demokracií a kapitalismem.
"Osvícenství udělalo ze vzdělání hodnotu, kapitalismus pak z něho udělal zboží", všiml si už před půl stoletím Theodor Adorno. V demokracii je neprůchodné udržet akademický numerus clausus - tedy věkovité právo univerzit stanovit si, že vezmou určitý počet studentů a dost. ....................
***

LN
Jací jsou vaši studenti? Jak se vám učí dnes ve srovnání s dobou řekněme před patnácti, dvaceti roky?

Stanislav Komárek: Moji studenti jsou, pokud se týče špiček, takoví, jako bývali. Přibylo mezi nimi ovšem mnoho těch, kteří by se za dřívějších časů věnovali třeba kontrolám jízdenek či ondulacím. Obrovský nárůst kvantity zkoušených už znemožňuje věnovat se jim individuálně, což vede k nutnosti ty nadané zanedbávat a nechat je, aby si pomohli sami. Nutnost vypracovávat ročně na školách tisíce a tisíce bakalářských a diplomových prací a tyto se vší formou obhájit se stává noční můrou pedagogů. Problém není až tak v tom, že se vzdělává hodně lidí průměrných, ale v zanedbání lidí nadprůměrných - žádná doba nebyla v jejich zglajchšaltování tak konsekventní jako ta naše, a to je co říci. .......... Když je ubijeme pod heslem rovnosti šancí, sklidíme jednou hořké plody.......

Ivo Možný: Mají to těžké. Drtí je nesnesitelná lehkost bytí, jako nás všechny. Obtížná možnost soustředění, kterou tu viděl Havel už před půl stoletím, se od té doby enormně prohloubila. Příliš mnoho podnětů a šancí, k zešílení. Facebook, YouTube..., to mnohým z nich dláždí cestu do pekel. Už k nám dorážejí ročníky mladých lidí, kteří se nikdy nemuseli, a vlastně ani nemohli soustředit řekněme po pět hodin v kuse na jediný podnět. ......... Klipová kultura je protipólem vzdělanosti.
***

LN
Že je se systémem vysokoškolského vzdělání třeba něco dělat, říkají všichni. Ale co je to něco?

Stanislav Komárek: .................. Lidé prostě nejsou stejní a společnost upadá, pokud by nebyla řízena inteligentními a dobře vzdělanými jedinci. Ti by se zase neměli nad svými bližními naparovat - dříve se nadání chápalo jako dar od Boha, něco, čemu je zapovězeno se zpronevěřit, ne jako osobní zásluha a důvod k aroganci.

Ivo Možný: Konečně přestat mlžit a naplnit patnáct let starý záměr - rozdělit terciární studium na tři stupně : otevřený masový bakalářský (tam už stejně převaha kapacit nad poptávkou prakticky mění výběr v nábor), výběrový magisterský (s přijímací zkouškou) a elitní doktorandský. Rozdělit školy terciárního vzdělávání do tří typů: masově vzdělávací, výběrové a elitní vědecké. Současně s výrazně diferencovaným financováním - bez toho se reforma mění v utopie. Ale lobby hlupáků v akademickém prostředí je už tak silné, že to vidím černě.

Petr Kamberský: Vidím to bohužel stejně jako profesor Možný - a stejně černě. Bude to, řekněme, krajně obtížné: už dnes se každá vesnická hnojárna jmenuje univerzita a nabízí doktorské programy. Aby splnila formální kritéria, přeplácí pražské a brněnské profesory, kteří tam na jeden den v týdnu zaletí. Ten odpor akademických kruhů bude neuvěřitelně silný. Stačí se podívat do Lidových novin. Když kolega Zvěřina napsal, že se vysoké školy brání změnám, přišlo tolik nahněvaných a povýšených reakcí jako málokdy. I extrémně schopní a výkonní lidé zastávají postoj: dejte nám peníze a dál se nestarejte, jen my víme, jak je nejlépe použít: Mrazí z toho v zádech. Ale když takhle naježeně reagují i profesoři, kteří ve světě uspěli, jak asi budou reagovat ty tisícovky docentů, kteří by si ve světové soutěži nikdy nevydělali ani na suchou vodu?

Jan Zrzavý: ..................Fungování vysokých škol by s e mělo změnit zásadně; že k tomu stěží dojde, protože ti, kdo ze současného systému žijí a tyjí, budou logicky proti, je jiná věc.

*****
(Zvýraznění v textu jsem si udělala já.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ratka ratka | 22. ledna 2012 v 16:23 | Reagovat

ahoj Hanci :o) ten nadpis je hodne provokativni. rekla bych ze hloupost a vzdelani se nevylucuji. ze nekdo je vzdelany a hloupy. a nekdo nevzdelany a moudry.  svym deckam rikam cely zivot, neprecenujte vzdelani. je to jen klic k otvirani dveri ke kariere. moudrosti vas to nenauci :o)

2 hanci hanci | Web | 22. ledna 2012 v 17:59 | Reagovat

[1]: Ano, vždyť na tohle se taky v článku naráží. Bohužel, nemohla jsem to sem opsat celé, text byl hodně dlouhý. Znám vysokoškolsky vzdělané lidi, úplně hloupé - a naopak. Zdravím.

3 Jirka* Jirka* | 23. ledna 2012 v 17:41 | Reagovat

Nejblíž mi jsou úryvky od pana Možného, zvlášť o zásluze osvícenství a kapitalismu. Mám podobný pocit - že vědomosti se stávají víc obchodním artiklem, a to nejen při vydělávání peněz.
Vzpomínám si, zhruba před 25 lety, když "jsem se rozhodoval", kam jít ze základky, jak jsme se divili, čemu v cizině říkají "high school" a smáli se špatně zprostředkovaným informacím o jejich úrovni. O pár let později jsem podobný model zažil v reálu a ke smíchu jsme měli celkem daleko.
Na druhou stranu - možná je opadávající zájem o vzdělání jediným možným návratem k vyjímečnosti menší skupiny vzdělaných, jako tomu bylo dříve. Škoda jen, že budou tyhle "evoluční" etapy tak daleko od sebe, že budou těžko porovnatelné lidmi jedné generace.
A kdo je vůbec vinen? Vzdělaný, který umožní nevzdělanému studium, nebo druhá strana, která se chce prodrat na první místo?

4 ratka ratka | 24. ledna 2012 v 6:35 | Reagovat

Jirko, stejny princip jako v hospodarstvi. ten kdo ma pocit vyjimecnosti chce s ho ponechat a brani zbytku se ucastnit a zpochybnit tuto vyjimecnost. takhle nejak to pocituju.
jako dite uciteslke rodiny, vim jak tezce se s tim bojuje. s elitarskym postojem. mam vzdelani, jsem nekdo :o(

5 hanci hanci | Web | 24. ledna 2012 v 20:36 | Reagovat

[3]:, [4]: Oba vás srdečně zdravím. Jirko, souhlasím s tebou, taky jsou mně názory pana Možného blízké. Ono by bylo potřeba přečíst si všechno - celý článek, ale je šíleně dlouhý na to,abych ho sem přepsala.
Já si myslím, že by se možná mohlo přijmout tolik studentů, kolik by se jich hlásilo a kolik by jich splnilo alespoň základní kritéria - ale po prvním roce počet radikálně snížit - podle schopností, podle vědomostí. Ale to by se nesmělo uplácet, nesměly by se do hodnocení profesorů vkrádat osobní antipatie nebo naopak - a to není v lidských silách. Nevím, jak tohle řeší např. v Rakousku, Holandsku atd. Každopádně je až k pláči mluvit někdy s člověkem, který se honosí vysokoškolským vzděláním.......

6 Jirka* Jirka* | 25. ledna 2012 v 10:01 | Reagovat

Často mi někdo při práci podkuřuje inženýrským titulem - aniž by se předem zeptal... Vždycky to převedu na legraci "že jsem opustil náš školský systém dříve, než mě stačil poctít nějakým titulem - tedy tím, který se přidává ke jménu (jinak mě titulovali až dost)", zasmějeme se, pro náročnější přidám ještě starou pravdu o tom, "že titul na zvonku přitahuje zloděje" a pokračujeme v práci. Ale od té chvíle většinou cítím jakousi změnu zákazníkova chování, přestože se nižším stupněm vzdělání nijak netajím. Do určité míry to samozřejmě chápu, ale jsem radši, když si druhá strana počká na výsledky a rozhoduje se podle nich. Když ne, můj pocit se stává hořkosladkým.

7 hanci hanci | Web | 26. ledna 2012 v 0:50 | Reagovat

[6]: Jirko, mám podobnou zkušenost. Když jsem jednou ležela hodně dlouho v nemocnici, namalovala jsem tam před odchodem sestřičkám obrázky. Jedna mně povídala "jéé - a já myslela, že jste taková obyčejná ženská - a vy umíte tak krásně malovat!" Ze zkušenosti také vím, že právě v nemocnicích se dost rozlišuje mezi lidmi s titulem a bez něho. Ale i jinde.
No, maminka mně vždycky říkávala "hloupost je taky Boží dar, jenže malý".
Moc zdravím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama