Karel Čapek: Válka s Mloky

4. dubna 2012 v 15:06 | hanci |  Knihy
Když jsem dočetla knížku Hegemonie nebo přežití od Noama Chomského, o které jsem psala nedávno tady na blogu, byla jsem skutečně hodně vyšinutá. Potvrdila se mně ztráta ideálů, ve kterých jsem byla vychovaná - totiž že je možné uskutečnit demokratické zřízení, že se to do značné míry podařilo v USA (není to možné vůbec nikde, natož v USA) ........ bezmezný obdiv k židovskému národu a k Izraeli (musela jsem ale striktně odlišit od sebe židovský národ a stát Izrael).

Nechtělo se mně to přijmout, když mě o tom už dlouho přesvědčoval můj dobrý přítel a neustále jsem vyhledávala různé důvody, proč tomu tak není.

Nemohla jsem pokračovat ve čtení např. Z. Neubauera, kterého jsem měla připraveného u postele, nemohla jsem se na nic soustředit. Zjistila jsem ale, že také vůbec nemohu číst ani žádnou humornou knížku. Nakonec jsem si řekla, že si znovu přečtu něco od Karla Čapka, kterého jsem prakticky celého přečetla cca do svých dvaceti let.


Vzala jsem si "Válku s Mloky" a R.U.R.

S údivem jsem zjistila, že mám pocit, že obě knížky Karel Čapek nepsal v r. 1934, resp. 1920, ale dnes. Že to není jen varování před Německem (Hitlerem) a tehdejší dobou, ale před způsobem žití člověka jako takového.

Opíši sem zdůvodnění Karla Čapka, které napsal jako odpověď na otázku, proč si vybral právě mloky k napsání tohoto příběhu.


Karel Čapek o vzniku svého díla
(1936)

str. 253-255
" Byla mi položena otázka, jak jsem k tomu přišel, že jsem napsal Válku s Mloky; a proč prý jsem si vybral zrovna mloky, abych z nich u dělal nositele své tak zvané románové utopie o zániku lidské civilisace. Tedy mám-li upřímně vylíčit, jak jsem k tomu přišel, musím poctivě říci, že jsem zprvu vlastně žádnou utopii psát nemínil. Nemám zvláštní záliby v utopiích; než jsem začal psát své Mloky, měl jsem na mysli docela jiný román; vymýšlel jsem figuru hodného člověka tak trochu k podobenství svého nebožtíka tatínka, postavu venkovského lékaře mezi jeho pacienty; měla to být lékařská idyla a zároveň kus společenské pathologie. Dost jsem se na tu látku těšil, když jsem si ji po týdny a měsíce srovnával v hlavě, ale pořád jsem se do ní nemohl naplno zabrat. Měl jsem nejistý pocit, má-li ten dobrák doktor co dělat ve světě tak rozmíchaném, jako tehdy byl a je dosud. Ano, mohl hojit lidi a jejich bolesti; ale byl příliš beze vztahu k nemocem a bolestem, kterými trpí náš svět. Myslel jsem na dobrého doktora, zatím co celý svět mluvil o hospodářské krisi, národních expansích a budoucí válce. Nemohl jsem se plně ztotožnit se svým doktorem, protože i já - ačkoliv se to patrně na spisovatelích nežádá - jsem byl a jsem stále pln starostí o to, co hrozí lidskému světu. Tož pravda, nemohu celkem nijak odvracet, co ohrožuje lidskou civilsaci; ale alespoň nemohu se na to nedívat a nemyslet na to skoro ustavičně.

V té době - bylo to loni z jara, když to na světě vypadalo hospodářsky prašpatně a politicky ještě o něco hůř - jsem napsal při jakési příležitosti větu: "Nesmíte si myslet, že vývoj, který dal vzniknout našemu životu, byl jedinou vývojovou možností na této planetě. A už to tu bylo. Ta věta je vinna tím, že jsem napsal Válku s Mloky.

Vždyť je to pravda: nemůžeme vyloučit, že by se za příznivých okolností nemohl jiný typ života, řekněme jiný živočišný druh než člověk stát vehiklem kulturního vývoje. Člověk se svou civilisací a kulturou, se svými celými dějinami se vyvinul z třídy ssavců, z čeledi primátů; je přece myslitelno, že by podobná evoluční energie mohla okřídlit vývoj jiného živočišného rodu. Není vyloučeno, že by se za jistých životních podmínek mohly včely nebo mravenci vyvinout ve vysoce inteligentní tvory, jejichž civilisační schopnosti by nebyly nižší než naše. Není to vyloučeno ani u jiných tvorů. Za příznivých biologických podmínek by mohla vzniknout nějaká civilisace, ne nižší než ta naše, i v hlubinách vodních.

To byla první myšlenka; a ta druhá byla: Kdyby jiný živočišný druh než člověk dosáhl toho stupně, kterému říkáme civilisace, co myslíte: dělal by stejné nesmysly jako lidstvo? Vedl by stejné války? Prodělával by stejné dějinné katastrofy? A jak bychom se dívali na imperialismus ještěrů, na nacionalsimus termitů, na hospodářskou expansi racků nebo sleďů? co bychom tomu říkali, kdyby jiný živočišný rod nežli člověk hlásal, že vzhledem k svému vzdělání a počtu má jen on právo na to, aby obsadil celý svět a panoval všemu životu?

Tedy tahle konfrontace s lidskými dějinami, a a s dějinami nejaktuálnějšími to byla, co mne mocí posadilo k psacímu stolu, abych psal Válku s Mloky. Kritika ji označila jako román utopistický. Bráním se proti tomu slovu. Není to utopie, nýbrž dnešek. Není to spekulace o čemsi budoucím, nýbrž zrcadlení toho, co jest a prostřed čeho žijeme. Nešlo tu o fantasii; té jsem kdykoliv ochoten přidat zadarmo a přídavkem kolik kdo bude chtít; ale šlo mi o tu skutečnost. Nemohu si pomoci, ale literatura, která se nestará o skutečnost a o to, co se opravdu děje se světem, písemnictví, které na to nechce reagovat tak silně, jak jen je dáno slovu a myšlence, taková literatura není můj případ.

Tož to je to celé; psal jsem své Mloky, protože jsem myslel na lidi, vybral jsem si za podobenství zrovna Mloky, ne že bych je měl raději nebo míň rád nežli jiné boží tvory, ale proto, že jednou byl opravdu otisk třetihorního velemloka omylem považován za zkamenělinu našeho lidského předka; mají tedy mloci mezi všemi zvířátky zvláštní historické právo, aby vystoupili na scénu jako náš obraz. Ale i když byli jen záminkou, aby bylo možno vylíčit věci lidské, bylo autoru nutno vžít se i do mloků; byla to poněkud sychravá zkušenost, ale konec konců stejně kouzelná a stejně hrozná jako vžívat se do bytostí lidských."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jirka* Jirka* | 6. dubna 2012 v 14:04 | Reagovat

Ahoj Hančí, zdravím a pěkný velikonoční víkend přeji - doufám, že máš našlapaný program příjemnými povinnostmi.
K. Čapka, kromě povinné školní četby, moc přelouskaného nemám - teď jsem si uvědomil, že ani tak známé tituly, ke kterým mloci bezpochyby patří. Několikrát jsem se ale poslouchal jako rozhlasovou hru, je (obecně) celkem dobrým kompromisem mezi filmem a knihou. Taky si matně vzpomínám, že jsem si vysloužil ve škole referát "za trest", že používám v souvislosti s Čapkem výraz "distopie" :-)
Mám asi tři týdny na vyklizení jedné místnosti, kde stojí poměrně velká knihovna, takže mi projde rukama většinové množství titulů - možná, že si dám konečně Čapka stranou :-)

2 Jirka* Jirka* | 6. dubna 2012 v 14:05 | Reagovat

pardon "dYstopie"

3 hanci hanci | Web | 7. dubna 2012 v 18:29 | Reagovat

[1]: Jirko díky za přání - tobě přeji taky pohodu a klid.
Určitě ti doporučuji si Mloky přečíst a R.U.R. taky - je to naprosto současné!! - Bohužel. Já jsem to všechno četla v době, kdy jsem to určitě nechápala bezezbytku.
Srdečně zdravím.

4 Pařez Pařez | Web | 23. dubna 2012 v 15:51 | Reagovat

Čapek je (vlastně byl, vlastně oba bratři byli) jeden z našich největších spisovatelů. Bezmála každý rok si přečtu Povídky z jedné i druhé kapsy, a pokaždé mne velice potěší - jazykem, i obsahem.

5 hanci hanci | Web | 23. dubna 2012 v 17:14 | Reagovat

[4]: Jéé - Tomáši, ahoj! - Máš naprostou pravdu, oba daleko předstihli svou dobu. Moc zdravím.

6 Pařez Pařez | Web | 24. dubna 2012 v 9:13 | Reagovat

Ahojky. Mám rád rodný jazyk, a Čapkové jej používali velmi ušlechtile, každý výraz, který použili, patří na své místo, a nelze jej nahradit lepším. Je radost číst, co napsali.

7 Eduard Nud Eduard Nud | 17. listopadu 2015 v 14:31 | Reagovat

Karel Čapek to ve své výpovědi jen nakousl, ale skutečnost, proč si vybral právě mloky, je zřejmě trochu jiná. Teorie, že mezi dinosaury existoval taky jeden zakrslý prcek, který nevynikal velikostí ale inteligencí, není zřejmě stará, ale rozhodně byla známa už na začátku dvacátého století. A z této teorie zřejmě Karel Čapek čerpal.

8 hanci hanci | Web | 17. listopadu 2015 v 14:50 | Reagovat

[7]: Dobrý den, o té teorii slyším poprvé. Je to zajímavé. - Je neskutečné, že kdykoliv čtu nějakou knížku o historii, je jedno, ze které doby, vždycky je tam zmíněn pocit, že právě v té době je to nejhorší a že lidstvo čeká strašná budoucnost, pokud se nějak nezmění k lepšímu. Je neuvěřitelné, že stav se neustále horší a pořád lidí přibývá. Také teď mně připadá, že všechno už snad ani horší být nemůže, protože většině lidí jakoby scházel cit, soucit, empatie..... Každý se hlavně stará jen sám o sebe a co se děje kolem, je mu jedno...... Přeji příjemné dny a děkuji za návštěvu mého blogu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama