Květen 2012

Vladimír Nosek - olejomalba-koláž

19. května 2012 v 20:55 | hanci |  Umění
Komu se budou líbit níže uvedené obrazy Vladimíra Noska, má možnost ještě zítra naposled vidět celou výstavu v Galerii Malovaný dům v Třebíči.

Vzpomínka na Dalího I, olejomalba, 2006

Maruška a Anička

17. května 2012 v 23:23 | hanci |  Jak jde život
Konečně zase vkládám pár rodinných fotek - mé nejmladší vnučky Aničky a tři roky staré vnučky Marušky.

Desátého dubna t.r. se narodila Anička. Ještě jsem ji v reálu neviděla, jenom na fotkách a přes skype - kamerou. Příští měsíc se už určitě dočkám!!!!!!

Maruška se narodila devatenáctého prosince 2008. Nemohu odolat, musím sem napsat větu, kterou mně Maruška přes skype řekla, když se maminka vrátila s Aničkou z nemocnice.
Maruška má hrozně moc ráda panenku - miminko. Mnohokrát jsme si spolu vykládaly, že už za krátkou dobu budou mít doma opravdovské miminko. - No a Maruška mně vítězoslavně hlásila - "Máme doma malé, ŽIVÉ!!!! miminko."
Na to slovo živé dala zvláštní důraz. Do smrti na ten tón nezapomenu.

Anička a Maruška jsou si ve stejné době krátce po narození hodně podobné. Moc se mně líbil výrok snachy, když prohlásila: "vyrábíme klony".

Jan Koblasa - retrospektivní výstava

12. května 2012 v 21:47 | hanci |  Umění
Chtěla bych znovu upozornit na mimořádnou událost - na právě probíhající retrospektivní výstavu Jana Koblasy v Jízdárně Pražského hradu, která se koná u příležitosti jeho osmdesátých narozenin.


Návrat ztraceného syna

Výstava potrvá do osmého července. Jsou na ní zastoupeny práce od padesátých let až po současnost.

V LN 3. května 2012 je uveřejněný zajímavý rozhovor historika umění Radana Wagnera s tímto mimořádných člověkem. Doporučuji ho k přečtení.
V rozhovoru hovoří Jan Koblasa o obtížném období své emigrace v r. 1968 po obsazení naší země spojeneckými vojsky.
Okupace ho zastihla v Itálii, azyl získal v Německu. Již v dalším roce založil na Mathesiově vysoké škole umění v Kielu obor volné plastiky, kde ve funkci profesora vyučoval až do roku 1998. Nyní žije v Hamburku.
Narodil se v r. 1932, vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění.
Je sochař, malíř, grafik, básník a autor několika filozofických esejů.

Uvedu malou ukázku z výše zmíněného rozhovoru:

"R.W.
Vaše díla mají mnohdy zřetelný náboženský podtext. V co věříte?
J.K.
Jsem člověk věřící. Věřící v tom smyslu, že člověk je jenom nepatrná část tohoto světa, který je řízen všemožnými zákony platnými pro všechno lidské, ale i všechno živé i neživé, tedy pro celý světaběh. Z těchto zákonů se nám podaří některé pochopit, ale o většině nemáme ani zdání a naše schopnost zapomínání nám nedovolí obsáhnout ani úzký okruh našeho obzoru. Je zjevné, že všechny ty zákony, které vše udržují v pohybu a jednotě, musí mít nějaký jasný smysl. To věděla každá civilizace před námi, a proto se pokoušela s nimi navázat kontakt: sloužit jim, najít si své místo na ten krátký čas, co nám je vymezen. Domnívám se, že lidská zpupnost chtějící svět znásilnit do nějakého jiného vzorce, než je přijetí daného, skončí fiaskem, ne-li katastrofou. Jediná cesta je pokus o pochopení nutnosti dát se do služby světu ve všech jeho modifikacích. Tímto směrem je třeba myslet. Pokorně spolutvořit, dotvářet, pochopit těch šest dní stvoření, i ten poslední den odpočinku v jejich symbolické lidské a boží formě, v níž síla krásny hraje nemalou roli."

***

Při mé příští návštěvě Prahy koncem května tuto výstavu určitě navštívím - už se nemohu dočkat.

Radan Wagner vystavuje v Třebíči

6. května 2012 v 16:04 | hanci |  Umění
Pořád jsem nemohla uvěřit, že se to skutečně stane. Když jsem totiž v prosinci roku 2010 uviděla poprvé obrazy pana Radana Wagnera v Galerii Dolmen v Praze, ve snu mě nenapadalo, že by se výstava jeho obrazů mohla uskutečnit i u nás, v Třebíči.

Tehdy jsem se s panem Wagnerem v galerii setkala poprvé. Po nějaké době jsem se s ním setkala v téže galerii podruhé - a to už jsem si dodala tolik odvahy, že jsem se ho zeptala, jestli by nechtěl vystavovat v Třebíči. Souhlasil - zprostředkovala jsem kontakt - a teď, druhého května 2012, jsem už byla na vernisáži jeho výstavy u nás v nádherné Galerii Ladislava Nováka za Zadní synagogou v Židovském městě. To prostředí je jako stvořené pro obrazy pana Wagnera. Působí na mě tady snad ještě víc, než v moderní galerii v Praze. Totiž - hloubka a velký cit, který obrazy vyzařují, doslova souzní s tímto prostředím.

Chtěla bych také znovu doporučit knížku rozhovorů, které vedl pan Wagner s 30 malíři a která opravdu stojí za přečtení. Jmenuje se (Ne)očekávané náhody.

Měla jsem obrovskou radost, že jsem navíc mohla zorganizovat setkání pana Wagnera s panem Josefem Kremláčkem, akad. malířem - o něm jsem už tady na blogu psala mnohokrát - je to mimořádně hodný člověk, který mnoho svého času po celý život věnoval dětem a mladým lidem, kteří se zajímají o kreslení a malování. Dva roky (1970-72), po které jsem chodila k němu do kursu malování při Lidové škole umění, patří dodnes k těm nejkrásnějším v mém životě. Jeho ilustrace dětských knížek vycházejí po dlouhá léta po celém světě. Je také členem surrealistické skupiny Stir up.

Vernisáž proběhla 02/05/2012, výstava potrvá do 02/06/2012.

Situace, akryl na plátně, 2005