Miroslav Bárta - egyptolog

14. července 2012 v 21:22 | hanci |  Zamyšlení
Četla jsem zajímavý rozhovor v LN - Orientace - 23/06/2012 nazvaný "Volme ty, kteří by dokázali čelit kolapsu." Podtitul je: "S egyptologem Miroslavem Bártou o nevýhodách propojeného světa, vzestupu a pádu civilizací, úpadku vzdělanosti a o tom, co dělat, až vybuchne Katla."


Velmi těžko se mně vybíraly úryvky, byl pro mě zajímavý celý rozhovor.

LN: Civilizační kolapsy napříč dějinami mají podle vás některé společné rysy. Jaké?
Když zkoumáme komplexní civilizace, tedy útvary zhruba od roku 3000 před Kristem do současnosti, skutečně zjišťujeme, že trajektorie jejich úpadku jsou si podobné a můžeme je do značné míry zobecnit. Mojí matérií je starý Egypt, kde při úpadku jednotlivých říší, které následovaly po sobě, můžeme zaznamenat tyto fenomény: neúměrný nárůst úřednické vrstvy, neúměrný nárůst mandatorních a neproduktivních výdajů, ztráta duchovního substrátu, pokles vzdělanosti, obrovský vzrůst moci zájmových skupin, který odpovídá teorii amerického ekonoma Mancura Olssona, bujení nepotismu. Tyto faktory vedly nejen k zániku staroegyptských říší. Když jsme procházeli další a další civilizace, nacházeli jsme v jejich úpadkové fázi stále tytéž faktory, byť třeba v poněkud pozměněné formě.


LN To všechno můžeme vidět dnes a denně kolem sebe.
Ano. Někteří to budou popírat nebo považovat za malé problémy růstu, jiní to považují za zásadní problém naší společenské struktury, která se stává stále neefektivnější.

LN Staří Římané si prý vůbec nevšimli roku 476, do kterého dějepisci kladou zánik Západořímské říše. Je tedy možné, že už máme nějaký bod zlomu za sebou, aniž bychom ho zaregistrovali?
Mnohé staré civilizace si své problémy uvědomovaly, máme třeba prameny reflektující zhoršující se životní prostředí, což bývá faktor, který nestabilní systém dostane definitivně na kolena. Na základě toho, co víme, se zdá, že máme skutečně problém, byť se oproti dřívějším dobám nalézáme v poněkud odlišné situaci, která je dána především naší informační a vzdělanostní základnou a lepší materiální situací. Zásadní otázka je, zda jsme vůbec ochotni začít diskutovat o tom, co se s naší společností děje, nebo ne.
Když se podíváte na problémy současného světa, jejich většina vyplývá z rozdílů náboženských, geografických, politických, sociálních, kulturních a mnoha jiných. Na to zhusta reaguje technologická lobby, která tvrdí, že jedinou cestou, jak tyto problémy překonat, jsou další technologické inovace. K tomu přistupuje - po mém soudu nesmyslná - glorifikace neustálého růstu HDP. Podle toho vypadá i podpora společenskovědním oborům, respektive jejich marginalizace v odborné diskusi. Vše převálcoval ekonomický pohled na svět ve stylu má dáti - dal, a společenské vědy, které osvětlují, jak jednotlivé společnosti fungují, byly odsunuty na okraj zájmu.

LN Říkáte "nesmyslná glorifikace růstu HDP". Lze si ale představit moderní společnost, která nebude ekonomicky růst?
Každý růst má začátek a konec, protože máme omezený prostor, ekonomické a přírodní zdroje. Pokud něco někde roste, něco jiného musí jinde zase ubývat.
Měli bychom se zastavit a přemýšlet o tom, jak náš svět funguje. Když to uděláte, zjistíte, že po dvaceti letech není Česko soběstačné téměř v ničem a vše se musí dovážet. Pokud by se jednou nějaký globální trh zhroutil, pak by z toho mohl být značný problém. Pokud to zobecníme, tak vysoký stupeň soběstačnosti systému je vždy jeho stabilizačním prvkem.
*
*
LN Ve své knize píšete o tom, že se při zkoumání úpadku společnosti máme detailně zabývat zejména těmi faktory, které stály u jejího vzestupu. Které to jsou v případě naší civilizace?
Rozvoj technologií, nárůst složitosti finančního systému, růst moderního a sociálního státu, to jsou všechno fenomény, díky nimž se nám dlouho dobře dařilo. Když se podíváme na příčiny současné krize, pak najdeme stejné fenomény.
Toto pravidlo je velmi dobře patrné v případě starého Egypta, za jehož vzestupem ve 3. tisíciletí před Kristem stála koncentrace moci, centralizace výběru daní, byrokratická správa a velké státní projekty jako stavby pyramid. Stejné příčiny vidíme ve 23. a 22. století před Kristem mezi příčinami konce Staré říše. Na základě našich výzkumů v Abúsíru jsme schopni přesně doložit i proces, jak tehdejší klimatická změna zasadila starému uspořádání poslední ránu.
*
*
LN Vzdělanost dnes upadá?
Domnívám se, že ano. Myslím, že upadá především studium technických oborů na středních školách. Přitom jde o vzdělání, které je pro obsluhu naší technické civilizace velmi potřebné.
*
*
LN Počet studentů se ale zvyšuje
*
*
Kvalitní člověk se nepozná podle vysokoškolského titulu. Formální stupeň vzdělání není žádným ukazatelem inteligence člověka nebo jeho společenské relevantnosti.
*
*
Když se dívám na mladou generaci, mám dojem, že ztratila schopnost o něco dlouhodobě usilovat. Bohužel se u studentů projevují důsledky poznání, že pro úspěch je důležitější než vzdělání být součástí určité zájmové skupiny.
*
*
LN Jestliže riziko kolapsu naší civilizace je vysoké, jak mu může čelit běžný člověk? Má si doma udělat zásoby rýže na rok a koupit si brokovnici, aby je pak ubránil před sousedy?
Myslím, že z dlouhodobého hlediska je důležitá osobní odpovědnost, tedy že to, čím se živím, budu dělat co nejlépe. Měli bychom usilovat o co nejkvalitnější vzdělání co největšího množství osob.

LN Když ale zítra exploduje Katla a její popel na několik let zastíní slunce, pak mi nějaké vzdělání asi moc nepomůže.
Takovou katastrofu by jedinec vůbec nezvládl. V tom případě musí jednat stát. Ale na nás záleží, jací lidé ten stát budou za nás spravovat. Měli bychom volit lidi, kteří jsou kompetentní a dokázali by čelit i zásadní krizi.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama