Graham Greene

23. února 2013 v 2:24 | hanci |  Knihy

K novele Vyhaslý případ a detektivnímu románu Revolver na prodej od Grahama Greenea, o kterých už jsem na blogu psala, přidávám další dojmy z knížek, které jsem v poslední době jednu za druhou v rychlosti přečetla. Graham Greene mě naprosto pohltil, většinou jsem četla celou noc až do rána.... Jen stěží bych dokázala vybrat knížku, která by se mně měla nejvíc líbit. V každé dává autor čtenáři podnět k přemýšlení o lidské povaze, o hrdosti, charakteru, cti, opravdovosti...... a každá z těch knížek svědčí o jeho hluboké znalosti lidské povahy, schopnosti empatie a porozumění při selhání člověka v krizových situacích..........


Mimořádně mě zasáhla knížka Vědomí skutečnosti, která obsahuje tři krátké novely: Pod zahradou, Návštěva u Morina, Objev v lese.
Napíši svoje pocity o dvou z nich.

V první novele "Pod zahradou" se hlavní postava - William Wilditch dozví u lékaře, že mu nezbývá mnoho času k životu, má smrtelnou nemoc. Vrací se do domu, na který má z dětství krásné vzpomínky. Obzvláště chce znovu vidět zahradu s jezírkem a ostrůvkem, o kterých dokonce ve škole napsal slohovou práci. Nakonec tato místa navštíví, ale ta jsou ve skutečnosti - viděna dospělým člověkem - úplně jiná, než jak je viděl sedmiletý chlapec.

Příběh se odehrává pod zemí - ve fantazii, snu, představách - malého chlapce. Stojí tam proti sobě ošklivost a krása, láska, život a smrt - konečnost......... Nepoznali bychom krásu života, kdybychom si neuvědomovali jeho konečnost, smrt. Bez trápení bychom nepoznali pocit štěstí. Je obtížné a bolestné, dopracovat se ke stavu VĚDOMÍ SKUTEČNOSTI.

Myslím, že tuto novelu je možné interpretovat více způsoby, četla jsem některé znich. Neznám dějiny antiky, takže hledat symboliku v ní pro mě není možné. Ale v každé knížce, kterou jsem od G. Greenea četla, jsou pro mě jasně zřetelné dva momenty, se kterými se člověk potýká. Jeho chování v mezních situacích (tady např. vědomí konečnosti, brzké smrti) a vypořádávání se s vírou.

Druhá novela, která mě hodně zaujala je "Objev v lese".
Opět může být vykládána více způsoby, např. může znázorňovat zbytky života po světové zkáze.
Můj pohled je takový, že člověk velmi často bývá uzavřený do jakýchsi "mantinelů" svého subjektivního vidění a nedokáže se kolem sebe podívat jinak. Je to jednodušší a ne tak namáhavé.
Povídka vypráví o lidech z vesnice u mořské zátoky, v údolí v horách. Lidé se tam berou navzájem mezi sebou, jsou degenerovaní, což se odráží na jejich vzezření a inteligenci. Absolutně neví nic o tom, co je za jejich údolím, údolí je jejich jediný svět. Všichni mají nějaké tělesné vady, jsou malí, deformovaní, mají křivé nohy......
Jednoho dne se skupinka dětí rozhodne prozkoumat další údolí. Musí překonávat obrovský strach, když se konečně odváží a do údolí sejdou, najdou tam vrak obrovské lodi - myslí si ovšem, že je to dům. Najdou tam rozsypané peníze, které pokládají za žetony na hraní a další věci, které si neumí vysvětlit. Když už se obrátí k odchodu, dívka najde kostru muže a je fascinovaná jeho velikostí a krásou. Sedne si na tu kostru a usedavě pláče - protože ta kostra je tak krásná, má krásný obličej a rovné nohy......
Někdy je poznání - vědomí skutečnosti hodně bolestivé.
Uvědomila jsem si, jak se rozšíří vidění světa a života, když se člověk vymaní jen z toho svého pohledu.


Nemohu psát o všech knížkách, které jsem v poslední docela krátké době přečetla. Jen je vyjmenuji:

Vlak do Istanbulu
Revolver na prodej
Tajný kurýr
Jádro věci
Konec dobrodružství *)
(Tichý Američan - viděla jsem, bohužel, jenom film)
Vyhaslý případ
Honorární konzul
Doktor Fischer ze Ženevy

*) Po přečtení Konce dobrodružství jsem chtěla vidět film, abych zjistila, jak se podařilo tak hluboký příběh zfilmovat. Absolutně nechápu, z jakého důvodu téměř úplně změnil scénárista filmu prakticky celou poslední třetinu předlohy, která je, podle mě, vůbec tou nejdůležitější, dává celému příběhu hlavní myšlenku.
Tou změnou udělal z filmu plochý milostný příběh, který nemohli zachránit ani oba výteční představitelé hlavních rolí - Ralph Fiennes a Julianne Moore. Režie se mně nelíbila, vyloženě mířila jen k sentimentálnímu povrchnímu milostnému příběhu.

(V souvislosti se zfilmováním některých Greeneových knih opíši text z Wikipedie:
Svoje znechucení z filmových podob své tvorby dává nepřímo najevo ve svých románech (např. Konec dobrodružství či Tichý Američan) a vyjadřuje se k nim i přímo se sobě vlastním sarkasmem v autobiografických textech (nejvíce jej popudila hollywoodská verze Moci a slávy, kterou prohlásil za kýč).)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama