Třídění - příprava?

21. března 2013 v 21:14 | hanci |  Jak jde život

Můj diplom - obzvlášť za povšimnutí stojí ta poznámka úplně dole:

"Po vzoru sovětské fyskultury kupředu za další rozvoj tělesné výchovy v ČSR, za nejvyšší sportovní výkony a za nová světová prvenství!"

Už nějakou dobu se probírám svými dokumenty, fotografiemi, věcmi - a odstraňuji nepotřebné - musím říct, že už jsem vyhodila pěkné množství "vzpomínek". Nacházím věci, na které už jsem dávno zapomněla - např. jsem našla obsáhlou složku s přesným popisem a časovými údaji o průběhu revoluce v roce 1989. Také jsem našla program divadelního představení podepsaný Vladimírem Justem - a řadu dalších věcí, některé navozují příjemné vzpomínky, některé naopak tu bezmoc, strach, beznaděj - z minulého režimu. Přemýšlím, o co je ten dnešní lepší. Jsem smutná z toho, k čemu jsem dospěla.


Nemohu odolat, vkládám sem můj diplom přeborníka v běhu ve štafetě na 4x60 m. Odehrálo se to před 56 roky!! Vzpomínám si, že jsem byla opravdu dobrá v běhu na 60 m a ve skoku do výšky. Tehdy jsem se zúčastnila jenom té štafety - už si nevzpomínám, proč ne v tom dalším.

No, tenkrát jsem si pamatovala všechno, stačilo mně, když jsem si přečetla jednou slovíčka do ruštiny a už jsem je uměla, věděla jsem, kde která věta leží na které straně té které učebnice atd., atd. Jak moc se to změnilo v mých 70 letech!!!

Před nedávnem jsem dostala pozvánku na sraz z gymplu ve Znojmě. Ivan, který je spoluorganizátorem našich srazů - scházíme se už několik let každý rok, což je báječné - mně poslal následující text. Už dlouho jsem se tak nezasmála, pro slzy smíchu jsem ani nemohla občas pokračovat ve čtení. Pochopí to ale jenom ten, u koho se tahle nemoc začala ozývat. Mladí si to nemohou umět ani přibližně představit.

Takže - moji vrstevníci, kterým "už to začíná" - bavte se dobře:

Nová choroba?

Nedávno mi byla diagnostikována následující choroba - VPDSP:

VĚKEM PODMÍNĚNÝ DEFICIT SOUSTŘEDĚNÍ POZORNOSTI.

Projevuje se například takto:

Rozhodnu se zalít zahradu.
Když jdu k hadici na zdi garáže, všimnu si, že i auto potřebuje opláchnout.
Jdu si pro klíče od auta, abych ho vyvezl na prostor před garáží.
Ovšem přitom uvidím na stolku v předsíni neotevřenou poštu.
Asi bude rozumné se podívat, jestli tam nejsou nějaké složenky k zaplacení.
Položím klíče od auta na stolek a začnu probírat poštu.
Přitom vidím řadu reklamních letáků a jdu je hodit do odpadkového koše v kuchyni.
Vidím, že je plný, takže letáky položím na kredenc a jdu vyhodit odpadky z koše do kontejneru na ulici.
Přitom si uvědomím, že vedle kontejnerů je schránka na dopisy, takže by bylo dobré hned dát do schránky i ten dopis, co jsem večer psal.
Jdu si tedy pro něj do pokoje.
Na stole u dopisu leží hrnek s kávou, kterou jsem před chvílí pil.
Vezmu ho do ruky a cítím, že káva už vychladla.
Nevadí, uvařím si nový hrnek kávy. Vezmu hrnek a jdu do kuchyně.
Cestou vidím, že kytka ve váze začíná uvadat.
Tak položím hrnek na parapet a chci vzít vázu a napustit do ní čerstvou vodu.
Přitom uvidím na parapetu své brýle, které jsem hledal ráno.
Musím si je dát na svůj pracovní stůl, abych o nich věděl.
Ale nejdříve přece jen doliju vodu do vázy.
Položím brýle, vezmu vázu do ruky a vidím, že za vázou leží dálkové ovládání od televize.
Proboha, zase ho budeme večer hledat. Musím ovladač položit k televizi v obýváku.
No, ale to počká, napřed je přece nutno dolít vodu do vázy.
Jdu do kuchyně a napouštím vodu. Přitom mi vyšplouchne na kuchyňskou linku. A trochu i na podlahu.
Jdu do koupelny pro hadr, abych to utřel.
Pak se vracím do předsíně a přemítám, co jsem chtěl udělat.

K večeru:
zahrada není zalitá, auto není umyté (a nemůžu k němu najít klíče), na okně je hrnek se studenou kávou, kytky ve váze jsou už úplně zvadlé, dopis není vhozený do schránky (a taky ho nemůžu najít), ztratily se mi brýle a televizi musíme ovládat ručně, ovladač je bůhví kde.
Divím se, že nic není hotovo, když jsem se celý den nezastavil a jsem docela utahaný.
No nic, jdu zkontrolovat došlé maily.
Udělejte mi laskavost. Přepošlete to všem známým, protože si nemohu vzpomenout, komu jsem to poslal a komu ne.
Jo, a nesmějte se, jestli tyhle stavy neznáte! Váš den se blíží!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jirka* Jirka* | 22. března 2013 v 10:51 | Reagovat

Tak buďto už nejsem mladý, nebo u mě nemoc propukla dříve, než je obvyklá časová linka téhle anamnézy. Protože chápu moc dobře a děje se mi to téměř každé ráno, občas i přes den. :-)Přesto mohu s klidem říci, že s humorem, který autorovi evidentně nechybí, se nejenže problém podstatně zlehčí, ale také umožní optimální životní nadhled nad existencí sebe samého :-)
--
38,1 vteřiny na štafetě 4x60m je dnes v téhle věkové kategorii stále ještě dobrý výkon!

2 hanci hanci | Web | 22. března 2013 v 11:23 | Reagovat

[1]: Ahoj Jirko - naprosto s tebou souhlasím, humor nesmí chybět fakt nikdy, jinak by člověk ani nemohl žít.
Ten výkon byl opravdu dobrý? v té štafetě? - škoda, že si nepamatuju čas na šedesátku, ve které jsem fakt byla hodně úspěšná,i v tom skoku do výšky, hodně mě to bavilo. - Ještě v něčem jsem byla fakt dobrá - střelba z malorážky - to jsem byla po jakýchsi závodech vyvěšená dokonce ve vitríně na náměstí. Vyhrála jsem jakýsi závod, bohužel,nepamatuji si už podrobnosti, kolik jsem nastřílela. Ale učila jsem se tehdy střílet i z pistole - moc mě to bavilo.

3 anina anina | 30. března 2013 v 15:51 | Reagovat

Hqančí, ale ta snaha o co nejepší organizaci a svědomitost a všímání si opravdu všeho, co je potřeba udělat a to dokonce to chtít vše udělat..tak to je super paradox :))))))
Jasně, že postižení se týká i mne a pak se divím, jak to,ž nen áí nic, když jsem opravdu chtěla udělat vše :)
Přišlo mi to mailem..jj. pobavila jsem se, a taky se v tom poznala :) Ahoj :)

4 anina anina | 30. března 2013 v 15:56 | Reagovat

Jo, taky jsem běhala závodně sice za okres, ale i vyhrála heč. a skákala do dálky. Sice jen za okres, ale vyhrála..bejvávalo, bejvávalo..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama