Pád Detroitu + kultura

25. července 2013 v 10:40 | hanci |  Jak jde život
Připadám si doslova jako znovuzrozená, bojím se, abych to nezakřikla. Chodím ven a vyvíjím různou činnost, takže se mně nedostává času - už téměř jako to bývalo dříve. Proto jsem tak dlouho nic nenapsala.
Znovu opakuji, terapie metodou dr. Jonáše je skoro jako zázrak. Všem, kdo trpí kvůli borelióze a různými jinými bakteriálními onemocněními, ji vřele doporučuji.

Už před nějakým časem jsem četla v LN (01/06/2013) článek o zániku Detroitu, který mě docela šokoval. Opravdu mě nenapadlo, že by se tak úspěšné, průmyslové město, mohlo samo zničit. Jenom neuváženým chováním, řízením. Město vše vsadilo na výrobu automobilů. V počátcích zaznamenalo fenomenální úspěch. Bohužel, nepojistilo se proti možné hospodářské krizi tím, že by rozvíjelo ještě i jiná odvětví, než automobilové, výrobu železničních vagonů a lodních dílů.... Navíc šéfové automobilek se nikdy vůbec nezajímali o sociální zázemí svých zaměstnanců. Po propuštění nedostávali podporu v nezaměstnanosti, nepodporovali jejich vzdělávání atd.


Nejhorší selhání se projevilo právě v oblasti vzdělanosti. Ve městě nikdy nevznikla např. Fordova nebo Chryslerova universita. Populace ve městě se tak stávala pomalu nevzdělanou společností s velmi úzkým profesním zaměřením. - Oproti tomu např. v Pittsburghu, který stejně jako Detroit zažil pád v 70. a 80. letech, vsadili na rozvoj ještě i dalších odvětví - zdravotnické služby, finance a vyšší vzdělání. A město se nachází v naprosto odlišné situaci.

Z Detroitu už odešla většina vzdělané populace, i černoši ze střední třídy - zůstali nevzdělaní nebo jen málo vzdělaní lidé, nezaměstnaní...... Většina škol se zavírá. V 50. letech měl Detroit 2 miliony lidí, dnes má sotva 700 tisíc. Ve městě je jen 10 sanitek, nejsou policisté, není tam bezpečno. Nezaměstnaní se živí prodejem drog.....

Vedení města se snaží hrozivou situaci změnit, nabízí podnikatelům, kteří by byli ochotní rozjet nový obchod, odpuštění daní po dobu 10 let, snaží se zaměřit na jiná odvětví, než na automobilový průmysl. Zbylí obyvatelé jsou ale k budoucnosti spíše skeptičtí.
*
*
*
Ve stejném vydání LN mě zaujal ještě další článek - a sice o kultuře ve Vídni - rozhovor byl vedený s vídeňským zastupitelem Ernstem Wollerem. Samozřejmě vím, že náš stát si nemůže dovolit dávat tak obrovské kvantum financí do kultury, jako si může dovolit Vídeň (230 milionů Eur ročně), ale jiný postoj by ke kultuře měl mít určitě.
Vedení Vídně vsadilo na skutečnost, že je městem, do kterého se vždy jezdilo za kulturou a že je výnosné, tuto oblast podporovat. Dotace dostávají všechna divadla!!! I ta, která jsou zaměřená jenom na určitou skupinu návštěvníků. Nepodporují se tam jenom kabarety. Ale pokud se i takovéto divadlo ocitne v nouzi, stejně nějaké peníze dostane.
Vybírání ředitelů divadel: "Za státní divadla je odpovědná ministryně kultury a ředitelé bývají ve funkci aspoň deset let. Vhodné kandidáty hledá komise odborníků a ta je potom oslovuje. To znamená, že možní intendanti velkých divadel jsou obecně známí, a kdybychom vypsali konkurz, takoví lidé se vůbec nepřihlásí, protože by bylo pod jejich úroveň vstupovat do klání přístupného všem. Pokud jde o městské scény, snažíme se dělat výběrová řízení na pokud možno co nejvíce pozic. Většinou rozhodujeme mezi třemi návrhy, ale i zde jsou kandidáti, kteří připadají v úvahu, celkem známí a není jich mnoho. U soukromých divadel je to složitější, tam nechtějí dělat žádná výběrová řízení, chtějí rozhodovat sami a my jsme rádi, když nám aspoň řeknou, že chtějí nějakou změnu, a zeptají se na náš názor..............máme i ředitele, kteří nemluví německy a jsou z různých evropských zemní......... ředitelé se neodvolávají, když se chce takový ředitel vyměnit, protože neplní očekávaní, tak se o tom diskutuje. Neprodlouží se mu smlouva..........že by někdo byl odvolán před koncem funkčního období, to prakticky není možné..."

Nemohlo by se naše ministerstvo kultury alespoň trochu poučit od blízkého souseda?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jirka* Jirka* | 30. července 2013 v 10:23 | Reagovat

...a zrovna když pan Ford slaví 150 narozeniny :-)
Těžko se přichází na skutečné důvody takového krachu, ale asi nebudeš daleko od pravdy.
Netuším, jak je možné, že příroda vybaví člověka relativně velkou odolností vůči drsnému světu a zároveň dovolí, abychom byli tak manipulativní. "Zrovna tenhle telefon potřebujete paní!", "Vy ještě nemáte vlastní vůz?!", "Nikdy jste nezatoužil bydlet ve svém domě se zahradou?!!", "Pro co žijete? Všichni se k vám obrátí zády a co vám zbyde?!, naše pojistka přece!"... vzpomínám si na dokument o těžbě nerostů - třináctiletý afričan chodil cca rok do nelegálního dolu (spíš díry v zemi) jen kvůli tomu, aby si koupil mobilní telefon...

Už vidím toho magnáta, co naočkoval půlku světa touhou po nepodstatných věcech a se strachem teď leží opřený v okně a s puškou odráží všechny ty "nepřemýšlející blbce", aby mu "neinfikovali" dceru a nenaředili tak jeho dokonalou rodinnou vizi :-)

2 hanci hanci | Web | 31. července 2013 v 18:18 | Reagovat

[1]: Ahoj Jirko - máš pravdu, někdy zůstává rozum stát, jak je možné, že se lidé nechají tak lehce přemluvit k nepředstavitelným věcem.
Jestli budeš mít chuť, klikni si na ISSUU-Psaní (odkazy vpravo tady na blogu) - zavěsila jsem tam další "knížečku".... Moc zdravím.

3 Jirka* Jirka* | 1. srpna 2013 v 8:53 | Reagovat

Zdravím, mám mezery v tamních odkazech, musím to napravit - o knížkách jsem vůbec nevěděl. Podle prvního prolistování vypadají moc pěkně. Určitě tolik, že se tam vrátím, až budu mít klid a čas na pozornější čtení. Díky :-)

4 hanci hanci | Web | 2. srpna 2013 v 14:52 | Reagovat

[3]: Jirko, díky. Ale číst to, samozřejmě, vůbec nemusíš. Je to všechno spíš jen pro mě, hlavně jsem to psala pro rodinu - vnuky... a myslím, že nikoho cizího to ani snad zajímat nemůže. Moc zdravím.

5 hanci hanci | Web | 6. srpna 2013 v 11:54 | Reagovat

Nevím co se děje, ale už druhý den nemůžu vložit nový článek na blog.

6 Jirka* Jirka* | 6. srpna 2013 v 12:40 | Reagovat

[4]:
Ahoj Hančí, samozřejmě respektuji hlavní důvod Tvého psaní a přistupuji k tomu jako host zvenčí, ale přesto nemůžu souhlasit s tím, že by to cizího ani nezajímalo :-) Zajímavé životní příběhy mohou být inspirací pro kohokoli, kdo to vnímá tím "správným způsobem".
Jak jsem kdysi psal v mailu - u nás v rodině se o takových věcech moc nemluvilo (a nemluví), a proto bych třeba za tuhle formu a možnost přečtení dal všechno. Určitě jsi udělala dobře a další generace to jistě ocení.

7 hanci hanci | Web | 6. srpna 2013 v 18:31 | Reagovat

[6]: Jirko, tak moc ti děkuji!!! - Už jsem se setkala s lidmi, kteří to taky ocenili, dokonce to četli i s pláčem - kteří v té době žili a zažívali ještě i mnohem horší útrapy. - Moc tě zdravím a ještě jednou děkuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama