Pár dnů v září.....

28. září 2013 v 18:28 | hanci |  Jak jde život
Pořád ještě nejsem schopná vydat se na nějaký delší výlet vlakem nebo autobusem, návštěvy galerií v Brně a Praze mně hodně schází. Prožívání mých momentálních dnů mně připadá jako jízda na tobogánu. Chvilku jsem nahoře, pak delší dobu dole. Ale přesto jsem už zaznamenala - díky preparátům dr. Jonáše - nějaké úspěchy v mém boji o přežití :))).


Tak např. jsem včera konečně dokázala dojít pěšky z centra města domů na naše sídliště. V Třebíči totiž kamkoliv vyjdete, jdete z kopce do kopce. A ne ledajakého - jsou to kopce dost příkré. To člověk zjistí, až když nemůže dobře dýchat.
Včera jsem snad po tři čtvrtě roku tedy dokázala jít pěšky, neměla jsem s sebou foťák, ale neodolala jsem, svítilo sluníčko, sedla jsem si v parku u kolejí a udělala jsem pár snímků z mobilu (opět tedy špatná kvalita). Mám na ten park moc hezké vzpomínky, tak jsem byla i trochu sentimentální......










Párkrát jsem se také při cestě na rehabilitaci zastavila v cukrárně. Je příjemná, výzdobu bych si sice představovala jinou, ale je tam hodně velký výběr jak sladkostí, tak nápojů a připraví tam i toasty. Bohužel, pro důchodce je tam příliš draho, takže si musím většinou nechat zajít chuť.....








***
Tento měsíc mě také vzala dcera se zetěm autem do Brna za sestrou a švagrem -

prohlíželi jsme staré fotky a vzpomínali. Švagr je pro mě mimořádně statečný člověk, přišel o nohu a vůbec se nezměnil, je pořád veselý a dokáže z vozíku vařit, nakupovat - dělá dál všechno, co ho vždycky bavilo.


Na chvilku jsem odskočila za svým báječným kamarádem Mirkem . Je to mimořádný člověk, neskutečně hodný a citlivý a jsem vděčná blogu, že jsem ho mohla poznat.
Vzájemně jsme se zvěčnili :)
***
Na konci srpna mě navštívila kamarádka, u které jsem většinou spávala při mých návštěvách Prahy. Dlouho nám její návštěva unikala, protože je neustále na cestách po celém světě, což je dáno jejím povoláním vědce. Tentokrát nám promítala a komentovala pouť do Santiago de Compostela, bylo to hrozně moc zajímavé. Musím dodat, že je po dvou operacích kyčelního kloubu, přesto ušla pěšky 100 km během tří dnů! Je totiž mimo 2 operací toho kloubu úplně zdravá a podniká neskutečně dobrodružné výlety doma i různě po světě.

Tady je na fotce s mým starším vnukem, kterému se věnovala, když byl v desíti letech na klinice v Praze. Od té doby se neviděli, on mezi tím vyrostl téměř ke 2 metrům.

Spolu jsme pak navštívily Baziliku sv. Prokopa v Třebíči a Židovskou čtvrť se Zadní synagogou. Na cestu na židovský hřbitov už jsem neměla sílu - ale je to alespoň důvod k její další návštěvě Třebíče.
Fotila jsem jenom mobilem (hodně špatná kvalita většiny fotek), s foťákem jsem už začala mít problémy, zřejmě už moc dlouho nevydrží.






Takovéto znaky dělniků, kteří na stavbě baziliky pracovali, mě hodně "berou".
Prý je jich tam víc jak 600!! Samozřejmě, každý jiný.





Park u baziliky.




Následující fotky jsou ze Zadní synagogy.








 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama