Zamyšlení+knihy:Kantůrková,Liao I-wu,T.Wolfe+film Mamut

22. prosince 2013 v 0:23 | hanci |  Knihy
Pieter Brueghel: Slepý slepého do záhuby vede

Je pro mě dost deprimující, jak jasně viděli budoucnost umělci, jako je Pieter Brueghel nebo Hieronymus Bosch, přesto jejich nabádání nebylo nic platné. A nejen jejich.


Špatně teď spím, mám hodně rodinných starostí, které docela těžko zvládám. Dost často téměř celou noc čtu a pak přemýšlím o přečteném a dalších věcech, téměř jenom skličujících a zdánlivě neřešitelných.

Před pár dny se mně najednou vynořil v představě obraz - vlak s několika vagony jede dost pomalu a s velkým řinčením a kodrcáním po kolejích, postupně se ale do předního vagonu propracovává pár jedinců, začínají vlak řídit, začínají si vylepšovat prostředí a téměř nikoho k sobě nepustí. První třída.
Jak vagony postupují dozadu, prostředí se stále zhoršuje a cestujících přibývá, v těch posledních vagonech se už jen těžko dýchá a přežívá. Ale cestující nemají možnost z vlaku vystoupit. Jsou nuceni podřizovat se těm v prvním vagoně…….
Jízda se zdánlivě vylepšuje, tolik už to nedrncá, překážek zdá se je čím dál méně……

Nezaujatý pozorovatel shůry jen nevěřícně kroutí hlavou. Copak si ti "strojvůdci" vůbec nevšimli, že vlak už dávno sjel z kolejí, vjel do rozlehlé krajiny s tekutým pískem, a proto se zdá, že už nejsou žádné překážky, vlak tiše klouže - ale bohužel, místo dopředu, boří se pomalu, nenávratně do hloubky a zkázy.

Cesta do pekel je - podle přísloví - vždycky hodně široká, hladká, bez překážek, příjemná - až po tu vstupní bránu…….

Kdysi dávno jsme tady na mém blogu diskutovali o "cestě" - cestě života.
Život byl přirovnáván k cestě vlakem. Ale to bylo trochu o něčem jiném.
Připadá mně, že v současnosti už jednotlivec vůbec nic nezmůže a nemá jak vrátit vlak na správné koleje. Snad může něco napravit ve vlastním, osobním životě, ale ne pro celek. Neustále mně rezonuje připomínka, že celek je tvořen jednotlivostmi - tedy i jedinci. V současnosti mně připadá, že už to tak úplně neplatí, že jednotlivec nemá prakticky na nic vliv a když, tak jenom na téměř bezvýznamné maličkosti.

Musím znovu a znovu opakovat myšlenku, kterou vyslovil Arthur Koestler:" Příroda nás nechává napospas našim schopnostem. Bůh jakoby vyvěsil telefon. A čas naléhá."

Všechny tyto nepříjemné úvahy mně zdůraznily a nepříjemně oživily některé z knížek, které jsem v poslední době četla. Např. "Ohňostroj marnosti". Tuto knížku napsal Tom Wolfe už v osmdesátých letech minulého století. Při její četbě jsem si uvědomila dva důležité momenty, které právě zdůrazňuje A. Koestler. Jak rychle se rozvíjí všemi směry technika, jak strmě stoupá nahoru (nepoužívaly se běžně např. mobily a počítače - obojí asi nejsou tak závratné vymoženosti, jaké byly udělány třeba v astronomii atp., přesto ale tak moc ovlivňují životy lidí). Na druhé straně se vůbec nezměnila morálka, humánní smýšlení, to naopak strmě padá dolů…….. Při čtení té knížky se mně dělalo až fyzicky nevolno, jak se vůbec nic nezměnilo k lepšímu, ale naopak k horšímu.

S argumenty, které docela často slýchám - že dnes se máme nejlépe, od doby, co lidstvo existuje - nemůžu souhlasit. Jak velkému procentu lidí se daří lépe? Jak velkému procentu se daří hůř? Na podstatě se nezměnilo vůbec nic, změnila se jen forma, kterou se dělají úplně stejné věci.
Bohužel, největší vynálezy jsou spojené s válkou, pak se i něco málo využije v jiných oblastech. Taky se např. dřív neobchodovalo s lidskými orgány na transplantaci atd., atd.

Chtěla jsem si přečíst nějakou oddechovou knížku. Vzala jsem si detektivku od Jo Nesbo - "Švábi". Bohužel, děj byl zasazený do Thajska, kde - což jsem netušila - je ráj pro pedofily, kteří se tam sjíždějí z celého světa.

O podobné problematice jsem viděla i film Mamut.
Mám na mysli podobnou problematiku, která je v obou výše uvedených knížkách. Kdy člověk, který je velmi dobře materiálně zabezpečený, začne přemýšlet o prioritách svého života, na druhé straně o nemožnosti vymanit se z nejspodnější společenské třídy. I když si jeden z hlavních hrdinů filmu na chvíli pomyslí, že by mohl alespoň jednomu člověku pomoct, nakonec se raději vrátí do zaběhnutého stylu života v pohodlí a dostatku.

Knížku "Hovory se spodinou" , kterou napsal čínský disident Liao I-wu, jsem musela přestat číst, když jsem došla k rozhovoru, týkajícímu se kanibalismu v druhé polovině minulého století v dobách hladomoru na čínském venkově. V té době zmizelo (bylo snědeno) velké procento děvčátek ve věku do cca 8 let (věk si nepamatuji přesně). Tu knížku se už asi dál neodvážím číst. Každopádně by si ji měl přečíst každý, kdo se nechal nadchnout čínským pokrokem a ekonomickým boomem……….

Teď čtu od Evy Kantůrkové Jana Husa. Nevím, jak dlouho tu knížku vydržím číst, protože fakta z té doby jsou téměř totožná s dneškem a zase mě to strašně deprimuje. Pročetla jsem si předem i historické dokumenty, abych si osvěžila zapomenuté údaje ze školy. Obdivuji moc Evu Kantůrkovou, neumím si představit, kolik látky musela prostudovat, protože to nepíše jako román, je to knížka faktu, uvádí tam písemné záznamy různých událostí z té doby a vše dává do souvislostí. Styl, jakým je knížka napsaná, se mně moc líbí. Bohužel, jak píši výš, jsem z ní moc smutná.

Nevidím kolem sebe nic moc potěšujícího, spíš naopak.
Přesto bych chtěla popřát případným návštěvníkům mého blogu, aby prožili co nejpříjemněji vánoční svátky, aby se jim v novém roce splnilo co možná nejvíce z přání, která mají, ale hlavně, aby byli všichni zdraví.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jirka* Jirka* | 22. prosince 2013 v 10:33 | Reagovat

Ahoj Hančí, zdravím! Možná nejde ani tak o historický odhad budoucnosti, jako popis současnosti, která se neustále, v malých obměnách, opakuje...
Můj názor na realistický (nechci říkat pesimistický) náhled na život znáš, jen bych se opakoval, v čem s tebou nesouhlasím... samozřejmě dnešní hodnoty jsou postavené na hlavu a nihilistický způsob života dostává příliš velký prostor, takže by se mohlo zdát, že ostatní "provozní režimy" jsou na silném ústupu, ale opravdu si nemyslím, že by se s tím špatným, necyklilo i to dobré. Ano, dnes je v módě povrchní vzdělání a znalosti jsou jen obchodním produktem, ale stále si myslím, že se to opět otočí a ti "zotročení" materialismem budou opravdu za blbce. Nevím, asi je to spojené s vrozenou lidskou nespokojeností, potřebou jít dál, která je nám hnacím motorem, i prokletím zároveň.
Hančí, jestli si vzpomeneš, budeš mít čas, zdraví a náladu, zkus televizní archiv ČT (http://ceskatelevize.cz/ivysilani) a najeď na stránky pořadu "Náš venkov" - to je balzám, chodím se tam dobíjet. Je úplně jedno, který díl si pustíš - za shlédnutí stojí všechny. Jsou plné inspirace, zajímavých receptů na život a většinu aktérů obdivuju.
Hančí, v mezích osekaných možností Ti přeji příjemné Vánoce a čerstvý rok pouze s překonatelnými překážkami. Nutně potřebuji (sobecky myšleno), abys měla na konci příštího roku jiný náhled na svět, abys byla s více věcmi v životě spokojená. Tvůj obecný rozhled, orientace v kultuře a schopnost objektivního posouzení okolí jistě zvítězí i nadále :-)

2 hanci hanci | Web | 22. prosince 2013 v 15:13 | Reagovat

[1]: Jirko, moc děkuji. Neustále se chystám, že ti napíši mail, ale mám teď tolik starostí se zdravím manžela, že mně už prakticky nezbývá čas na nic jiného. - Však mě už dost dobře znáš. Knížky, které jsem v poslední době četla, jsem, samozřejmě, nejmenovala všechny. Snad nejvíc mě teď "doráží" ten Jan Hus. Já vím, že existují i veselejší a dobré věci, to je jasné, ale ty vůbec nic nemění na tom, že celkově se všechno posunuje k horšímu. Když se právě podívám na historii, tak vůbec nemůžu věřit, že by to třeba v budoucnu mohlo být lepší. Naopak. A nejhorší je, že právě ten rychlý rozvoj techniky, vědy..... ten propad ještě urychluje. Samozřejmě, že znám lidi, kteří jsou báječní, ale proti tomu obrovskému procentu lidí smýšlejících opačně, je to jako kapka v moři. Někteří se dokonce bijí za nějakou spravedlnost - jsou jako Don Quijote nebo v horším - podle toho, kde žijí - jako ten Jan Hus.
Podívej, jak starý je anglický seriál "Ano pane premiére a pak ministře" - vůbec nemám na mysli, že bychom byli výjimkou. Mám na mysli celek.
Severní Korea, Čína, Indie....... otroků je mnohem víc, než bylo v minulosti, mnohem víc. Právě ten stále se zrychlující technický rozvoj dává mnohem víc možností k stejně rychle se rozvíjejícímu zlu.......

Díky za tip, ten pořad neznám, podívám se.
Já se v době, kdy je mně moc těžko, ráda dívám na anglický seriál "Mezi námi zvířaty" (z r. 1993, prosím nezaměnit za americký nemožný film se stejným názvem z r. 2006!!! odkaz na ten anglický neumím najít, otvírá se mně přímo film bez adresy, najdeš to na "Ulož to", je to celkem 13 krátkých dílů a všechny stojí zato! - jeden má např. název U veterináře)  a na francouzský seriál "V trávě" (https://www.youtube.com/watch?v=SjkhC-oLKKc) . Podívej se, jestli budeš mít čas, je to úžasně udělané - animace, namluvení, všechno.

Jirko, měj se co možná nejlíp a přeji hlavně hodně zdraví a spokojenosti.

3 ratka ratka | 22. prosince 2013 v 17:59 | Reagovat

Ahoj Hanči, zrovna čtu dějiny církve a taky to je neveselé čtení, ale velmi poučné. Člověku to vše co prožil a co se kolem něj děje říká že se nemá upínat a spoléhat na věci pomíjivé. na svět. A to k čemu jsem dospěla za svůj život je fakt, že "opravdický skutečný svět" je uvnitř našeho srdce. tam je třeba hledat. a nalézat. pak člověk nalezne skrzeva své srdce i lidi kteří k němu patří. Milá Hanči, nalezla jsem blog Tvojeho syna Petra a to je pro mě jedno velké pohlazení na srdci. Děkuji ti i za něj. I za to že jsi. Přeji ti klidné Vánoce a pokoj v srdci.

4 hanci hanci | Web | 22. prosince 2013 v 18:55 | Reagovat

[3]: Ratko - moc zdravím. Ty dějiny církve jsem četla už před mnoha léty.... - Přála abych Ti někdy slyšet Petrovo kázání, nejlepší vzpomínky mám na to, když jsme seděli v lese a on vysvětloval pro mě ne úplně srozumitelné pasáže z Bible. Na to nikdy nezapomenu. A pak rozmluvy s p. prof. Hellerem. - Tobě taky přeji jen to nejlepší.

5 Jani Jani | E-mail | 28. prosince 2013 v 10:11 | Reagovat

Dobrý den,
Váš blog čtu již poměrně dlouho, zatím jsem se neodvážila napsat žádný komentář. Tento blog jsem našla díky Vašemu synovi. Znám chvíle, kdy je člověk hodně smutný, ráda bych Vám řekla, že to bude lepší... a já věřím že bude.
Co se týká knížek doporučila bych Vám román "Na řece" od Thai-Thun Hejzlarové. Je to číňanka, která si vzala čecha, v románu popisuje své dětství za doby Japonsko-čínské války. Je to velmi silný příběh.
Přeji slunečné dny a hodně štěstí a Božího požehnání do nového roku. Jana

6 hanci hanci | Web | 28. prosince 2013 v 18:39 | Reagovat

[5]: Děkuji mnohokrát za komentář a za povzbuzení. Neměla jsem letos zrovna dobrý rok a asi se to muselo všechno nějak projevit. Nic moc dobrého před sebou nevidím, ale jak podobně říká Werich - ono se s tím stejně nic jiného nedá dělat, jen to dál žít......
Taky mnohokrát děkuji za tip na knížku, hned se po ní podívám.
Srdečně zdravím.

7 Věra Topinková Věra Topinková | E-mail | 7. ledna 2014 v 13:46 | Reagovat

Dobrý den, náhodou jsem našla tento blog při hledání informací o slinivce, ne pro sebe (54 let), ale pro dceru (32 let), o které si myslím, že má tento problém. Ale píšu pro něco jiného - moc mě zaujaly vzpomínky na dětství, fotografie a obrazy. Pokouším se také malovat a fotit. Protože nemám vlastní blog, využila bych ráda nabídky, kterou jsem četla (jestli ovšem ještě platí) ukázat svoje obrázky či fotky na Tvém blogu. Také bych Tě ráda pozvala na nějakou výstavu obrazů v Praze, kde pracuji, bydlím v Čelákovicích, ale nabízím přenocování u nás. Na výstavy chodím sama, ale chtěla bych to s někým sdílet. Já vím, že z Třebíče do Prahy je to daleko, ale někdy snad když bude hezká výstava...

8 plysove-hracky-otto-toys plysove-hracky-otto-toys | E-mail | Web | 11. ledna 2014 v 12:20 | Reagovat

Asi tě nepotěším, ale podobně mluví o budoucnosti i bible. Vše co se prorokovalo stovky let předem se nakonec do puntíku splnilo..

9 anina anina | 20. ledna 2014 v 16:37 | Reagovat

Všem, kdo mají rádi hančí..bohužel je na tom zdravotně dost špatně, ale bojuje.
Moc pozdravuje a až se z toho vyhrabe, o což se snaží, jistě se objeví a odpoví.
Držte ji palce ! Díky.

10 ratka ratka | 21. ledna 2014 v 19:34 | Reagovat

to je velmi špatná zpráva. držím palce.

11 Jirka* Jirka* | 23. ledna 2014 v 9:14 | Reagovat

Hodně sil přeji a doufám, že se brzy objeví zpět.

12 Václav Václav | 23. ledna 2014 v 21:01 | Reagovat

držím palce ..

13 hanci hanci | Web | 6. února 2014 v 17:39 | Reagovat

[7]: Omlouvám se za pozdní odpověď, byla jsem nemocná. Jsem dojatá Tvým pozváním, ale už pro mě asi nebude možné ještě někdy do Prahy jet. Raději se už ani nedívám na programy galerií...... Já vůbec nevím, jestli a kdy budu pokračovat v psaní blogu, zatím se na to necítím, tak se omlouvám, že hned nenabízím zveřejnění Tvých prací. Snad někdy později... Srdečně zdravím.

14 hanci hanci | Web | 6. února 2014 v 17:40 | Reagovat

[8]: Ono se to vše dělo už dlouho před sepsáním Bible, bohužel si lidé nedokáží vzít ponaučení.....

15 hanci hanci | Web | 6. února 2014 v 17:41 | Reagovat

[10]:,[11]:,[12]: Moc Vás všechny zdravím a děkuji, opravdu jsem podporu tentokrát moc potřebovala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama