Květen 2014

Aldous Huxley - Konec civilizace?

29. května 2014 v 20:53 | hanci |  Zamyšlení
Dostala jsem adresu zajímavého blogu - zatím jsem si přečetla dva články a mluví mně z duše, naprosto se vším souhlasím. Silně mně to připomíná knížku Konec civilizace, kterou napsal Aldous Huxley. Jak rychle se přibližujeme stavu civilizace, které popsal zmíněný autor a také George Orwell a další........






Třeba budou články také někoho zajímat.

Duha

28. května 2014 v 20:20 | hanci |  Fotografování
Duha z mé ložnice - bohužel, objevila jsem ji až moc pozdě, než jsem si došla pro foťák, barevnost už hodně zeslábla, za pár vteřin byla pryč. Ale i tak je krásná. Ještě jsou mírně vidět její dva další pruhy, které byly vlevo.

Nemohla jsem vyfotit celou na jednu fotku kvůli vzdálenosti - okno vadilo a musela jsem jednat rychle, moc jsem nepřemýšlela, jaké fotky budou.

Chrti

26. května 2014 v 23:17 | hanci |  Fotografování
Dnes jsem měla krásný zážitek. Potkala jsem velmi příjemnou paní s krásnou holčičkou a nádhernými psy - snad si pamatuji dobře - byli to polští chrti.


Byla jsem jimi tak uchvácená, že jsem si chvíli vůbec nevšimla, že má paní v perfektní taštičce ještě krysaříka.

Různé reakce na diskusi T. Hříbka s L. Kraussem

20. května 2014 v 22:56 | hanci |  Zamyšlení
Musím se ještě jednou vrátit k reakcím na diskusi Tomáše Hříbka s Lawrencem Kraussem, uvedenou před nedávnem v LN, z které jsem zde na blogu uvedla výňatky.


Fotografování-pejsek-kos

20. května 2014 v 19:05 | hanci |  Fotografování
Dnes jsem udělala osobní rekord - po tom šíleném zápalu plic jsem šla pěšky na delší procházku s vědomím, že když na začátku půjdu z kopce, zpátky musím jít nutně do kopce (jsem přece v Třebíči) a nejede tam žádný dopravní prostředek. Ale dokázala jsem to a při cestě do kopce jsem si ani nemusela sednout!
Chtěla jsem tentokrát jít na místo, kam jsem chodívala se synem, když byl malý, nesměl souvisle chodit - čekal na operaci srdce. Je to park u kolejí a on se vždycky strašně moc těšil na "vláček".


J. Vácha - polemika k rozhovoru s L. Kraussem v LN

15. května 2014 v 20:54 | hanci |  Zamyšlení
Helen Chadvick, autoportrét, 1991

(Lidský mozek lze jistě detailně prozkoumat čistě vědeckými postupy, dozvíme se tak ale podstatné věci i o vědomí a mysli?)

V dubnu jsem tady na blogu uvedla výňatky rozhovoru, který vedl T. Hříbek s předním teoretikem fyziky atomárních částic a fyzikální teorie vesmíru Lawrencem Kraussem u příležitosti jeho pobytu v ČR a v návaznosti na jeho knihu, která u nás vyšla pod názvem "Vesmír z ničeho". Těšila jsem se na reakce na tento rozhovor, protože v něm L. Krauss značně tvrdě útočil na náboženství a teologii, ale stejně tak pokládá za zbytečnou filozofii.

Polemiku s tím, co tvrdí L. Krauss, ze které se pokusím vložit pár ukázek, uvádějí opět LN.

LN, 10/05/2014, Orientace, Polemika, Jiří Vácha, biolog a filozof.


Surrealisté v Třebíči, 2014_květen, II. část

10. května 2014 v 17:46 | hanci |  Umění
II. část fotografií obrazů z výstavy surrealistů v Třebíči.

Henry Lejeune (Belgie)

"Prsa na míru"

Surrealisté v Třebíči, 2014_květen, I. část

10. května 2014 v 14:03 | hanci |  Umění
MEZINÁRODNÍ SURREALISTICKÁ VÝSTAVA "VŠICHNI JSME STVOŘENI Z LÁSKY" (podtitul Erotismus nebo sexualita), účastní se 39 autorů z 12 zemí, v Třebíči v Galerii Malovaný dům. Výstava potrvá do 08/06/2014.


Pohled do galerie



Včera jsem byla po dlouhé době na výše uvedené výstavě, v nádherném prostředí Galerie Malovaného domu. Pokusila jsem se nafotit všechny obrazy, bohužel, opět bylo dost velké množství obrazů zasklených, udělat dobré fotky zasklených obrazů je nemožné, alespoň pro amatéra, jako jsem já. Tak se zase omlouvám, fotky jsem upravila, jak nejlépe jsem uměla. Katalog nebyl, bohužel, k dostání, takže jsem ofotila pár údajů a ukázek z jediného neprodejného exempláře.

Snooker+problémy na blogu

6. května 2014 v 20:07 | hanci |  Jak jde život
Skončilo mistrovství světa v Sheffieldu. Škoda, tolik úžasných hráčů snookeru se hned tak pohromadě neuvidí, navíc v té mimořádné atmosféře, jaká vládne v divadle Crucible. Hráči jsou úplně jiní, než na ostatních turnajích kdekoliv jinde. Bylo to opravdu nádherné.

Mistrem světa ve snookeru je Mark Selby. Nějak podvědomě jsem mu během finále začala fandit. Moc jsem mu vítězství přála, ale zároveň mně bylo hrozně líto Ronnieho O´Sullivana. Škoda, že nemohou být mistři oba dva - to bych byla spokojená. Nervy to byly strašné.


************************************************************************************
Už dlouho se snažím, upravit si na blogu pořadí u "oblíbených adres". Kdybych udělala cokoliv, vždycky si "blog" uspořádá pořadí podle svého. Děsně mě to štve, protože jsem dost velký "puntičkář" a chci mít všechno přesně seřazené a upravené. Bohužel, adresy jsou rozházené porůznu, promíchané kategorie - novináři s malíři a fotografy atp. Už se na to nemůžu ani podívat. Ach jo. Jestli mně někdo umí poradit, budu moc vděčná. Protože doporučení na blogu, že stačí kliknout a přetáhnout adresu na jiné místo vůbec nefunguje. Vždycky znovu se vše zpřehází.

Taky se mně před určitou dobou začaly jednotlivé obrazy v mé galerii zobrazovat v malém formátu, takže na nich není nic vidět, navíc na tmavém pozadí a bíle orámované. Prý je to prohlížečem, bylo mně sděleno z blogu. (Musím říct, že v poslední době jsem měla nějaké problémy na blogu a vždycky jsem obratem dostala na můj dotaz odpověď a radu. Škoda, že taková ochota není všude.) Tak na to se musím zeptat vnuka, s tím si sama neporadím. Kdekoliv jinde se na obrazy dívám ve stejném formátu, jako kdy dřív, nejde to jen na mém blogu. Ach jo.

Umberto Galimberti - Andreas Peralli - interview

3. května 2014 v 16:14 | hanci |  Zamyšlení
Ještě na jedno téma, které mě zajímá, a o kterém se docela často hovoří, jsem našla zajímavé interview, ze kterého sem vložím pár výpisů. V celém rozhovoru jsem neobjevila jediný bod, se kterým bych nesouhlasila. Naopak, už hodně dlouho mám stejné pocity a obavy a cítím beznaděj a neřešitelnost........

Nejsme připraveni na stárnutí společnosti

LN, Orientace, Interview, 12/04/2014

Andreas Pieralli vedl rozhovor s Umbertem Galimbertim, který byl v minulém měsíci v naší republice na pozvání Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.


Diskuze byla o tématech, které Umberto Galimberti uvádí ve své knize "Znepokojivý host: Nihilismus a mládež".
Bohužel, tato jeho knížka není k dostání, moc bych si ji přála přečíst - a samozřejmě - vlastnit ji.

LN: Proč je nihilismus znepokojivý host?
".......Problém s nihilismem nastane, když hodnoty, na nichž je společnost založena, již nefungují a nejsou nahrazeny novými. Když se bortí body, parametry a kódy potřebné k orientaci.

Sorokin Pitrin - Václav Cílek, esej

3. května 2014 v 1:04 | hanci |  Zamyšlení
S velkým zaujetím jsem si přečetla esej Václava Cílka o Pitrimu Sorokinovi .


LN, Orientace, Esej, 05/04/2014 - Václav Cílek

Bohužel, jeho knížka "Krize naší doby", kterou napsal v r. 1948, už není vůbec k dostání. Využívám blog a prosím, kdo by chtěl tuto knížku prodat za rozumnou cenu, ráda bych si ji koupila.

Vložím pár úryvků z výše jmenovaného eseje.

".............jsem tentokrát sáhl po díle ruského a později amerického sociologa Pitrima Sorokina a měl jsem - podobně jako jiní čtenáři - pocit, že jeho dílo bylo napsáno včera, přestože stěžejní práce Krize naší doby vznikala na počátku 2. světové války. Málokterá současná kniha má Sorokinovu promyšlenou pronikavost.
*
*
........narodil se koncem 19. století, mládí strávil na jihu Finska ve společnosti lidí národnosti Komi, kteří žili na úrovni lovců a sběračů. Pak s bratrem a tatínkem táhli klášter od kláštera a opravovali ikony. Hovořil s mnichy a kněžími. Vstoupil do politiky, byl vězněn a později odsouzen k popravě, takže se hodně dozvěděl o vrazích, zločincích a strachu ze smrti. Lenin jej nakonec omilostnil a v roce 1922 donutil opustit Rusko. Sorokin žil nějakou dobu v Praze. Publikoval a stával se stále známějším. Odjel do Spojených států a v roce 1930 byl požádán, aby na Harvardově univerzitě ustavil katedru sociologie. ............


Neuvěřitelné podmínky

1. května 2014 v 21:46 | hanci |  Jak jde život

Musela jsem se jít projít a podívat se na něco pěkného. Ještě pořád se nemohu dost dobře vzpamatovat ze zjištění, jaké jsou nutné podmínky k tomu, aby nevyléčitelně nemocný pacient mohl být zkontrolován např. na CT.

Opět jsem fotila z mobilu, takže kvalita fotek není dobrá. Musím si příště už určitě vzít na procházku foťák, vždycky ho zapomenu doma.