Listopad 2014

B.Kuras, Jo Nesbo, Jidáš+filmy+zamyšlení

30. listopadu 2014 v 19:52 | hanci |  Knihy
Přerušila jsem na dva dny čtení knížky B. Kurase Jak přežít padouchy (po jejím dočtení opět vložím pár ukázek), protože jsem v rychlosti musela přečíst níže uvedenou knížku.
Ve všech knížkách B. Kurase, které jsem zatím četla, nacházím snad čím dál víc momentů z nejrůznějších oblastí života, které mě nutí přemýšlet nad věcmi, které bych mnohdy dřív nějak přešla nebo bych nad nimi tak intenzívně nepřemýšlela a přitom s úžasem nepřicházela na své vlastní nedostatečnosti.....

Benjamin Kuras: Nebýt Golema, 2. část

15. listopadu 2014 v 20:14 | hanci |  Knihy
Pokračování ukázek z knížky Benjamina Kurase: Nebýt Golema.

Str. 52 - 55
".......... Bere si za úkol zhodnotit soudobou středověkou ustrnulou židovskou filozofii a rodící se renesanční vědu a umístit je do kontextu velkoleposti a věčnosti Tóry - základního nástroje, který může člověka nasměrovat k dobru. Ten se ale podle Löwa dá chápat několika způsoby, neboť: "Bůh se zjevuje těm, kdo Jej vnímají, podle jejich vnímacích schopností." (Beer ha-gola). ..........
Löw rozeznává odlišné funkce vědy a náboženství. Zákony vědy včetně filozofie popisují svět, jaký je, věcně a neutrálně. Náboženství směruje svět k ideálnímu stavu bytí a dává mu existenční smysl. ..........
Věda - včetně filozofie - tedy může přinášet jen vědění relativní a navždy nekompletní. Musí podle Löwa zůstávat navždy otevřeným pátráním po pravdě, věčně hledajícím nové objevy, nové interpretace, protože nepravdy dneška jsou pravdami včerejška a z dnešních pravd se mohu stát lži zítřka. Věda může popisovat věci existující, ale nedokáže odpovědět na otázku, co je prvotním zdrojem a konečným účelem lidského života a vesmíru. .........."

Benjamin Kuras: Nebýt Golema, 1. část

15. listopadu 2014 v 20:13 | hanci |  Knihy

Musela jsem na pár dnů přerušit čtení knížky B. Kurase "Nebýt Golema" - jak už jsem se před pár dny tady na blogu zmínila. Ve čtení pokračuji pomalu, protože se často vracím zpět k už přečtenému, navíc čtu po menších částech, protože je tato knížka z těch, které mám od tohoto autora přečtené, pro mě asi nejsilnější - vnitřně. Rozhodla jsem se vložit pár ukázek z první poloviny, kterou mám přečtenou. Tak jako u předešlých knih je nepředstavitelně těžké vybrat pár ukázek - úplně všechno je důležité a těsně navazuje na sebe. Přes těžké rozmýšlení se mně ukázky stejně nevešly do jednoho článku, musela jsem napsat pokračování.

Po přečtení celé knížky vložím zbytek do dalšího článku.

O Rabi Löwovi jsem nevěděla téměř nic, jen povrchnosti. Je to obdobné jako jsem to měla u J.A. Komenského. I ten účinek je podobný..........

V zrcadle času-surrealistická poezie-J. Kremláček a přátelé, 2

15. listopadu 2014 v 1:19 | hanci |  Umění
Josef Kremláček

Pouštní mimikry

Nádobka
mění se v minaret
v tomto městě písku
kde mraky
nesou posvátný kámen
z ticha propastí
na dlaždice harémů
zazděných supů
kde slunce -
neustále bijící gong
taví svůj kov
na krovky chrobáků
hnětené z posvátných hornin
a misteriósních tónů píšťal
tvaru zkamenělých údů pastýřů
v dunách
jižně od
Roba el Cháli.

V zrcadle času-surrealistická poezie-J. Kremláček a přátelé, 1

15. listopadu 2014 v 1:19 | hanci |  Umění
V ZRCADLE ČASU

V básnické edici Zenith vydalo nakladatelství AMAPRINT - Kerndl, s.r.o. následující útlou knížečku básní

Omlouvám se za nepěknou formu, dlouho jsem se pokoušela texty dát vedle sebe, upravit vzhledově, ale nepovedlo se, navíc jsem musela text rozložit do dvou článků, mrzí mě to. Ale snad se někdo potěší i takto.

Arnošt Budík 2010

J.Kremláček,akad. malíř,vystavuje v Rakousku

14. listopadu 2014 v 21:35 | hanci |  Umění
Josef Kremláček, akad. malíř
se zúčastnil mezinárodní kolektivní výstavy s názvem
Kouzlo krajiny, Sen a skutečnost,
která se konala v barokním kostele Riegersburg, Dolní Rakousko, ve dnech 01/05/2014 až 16/11/2014.

O výstavě jsem věděla, navštívit ji pro mě nebylo absolutně dostupné, ale mrzí mě, že se ke mně dostala pozvánka na tuto výstavu až teď. Přesto sem pár reprodukcí obrazů vkládám, třeba někoho potěší tak, jako mě.

Pozvánka, výřez 1

Siegfried Zademack, Auf dem roten Teppich, 2013, olej na plátně, 100x120 cm

Co je odpudivější a co je větší nebezpečí

12. listopadu 2014 v 22:20 | hanci |  Zamyšlení
V poslední době si kladu dvě hlavní otázky a ani na jednu si neumím odpovědět.
  • Co je odpudivější a za co se mám víc stydět - jestli když jeden prezident před kamerami snímajícími dění pro celý svět krade pero - nebo když druhý prezident v promluvě ke svému národu používá vulgární slovník? Následuje další podotázka - je možné, klesnout ještě víc? - Ale nebuďme nafoukaní, takové a podobné chování není jen naše privilegium.............
  • Čeho se mám víc obávat, když pomyslím na své potomky a potomky jejich potomků? Ruska nebo zfanatizovaných islamistů? Nebo může být ještě něco horšího?
Nejdřív vložím odkaz na rozhovor Putinova poradce Sergeje Markova (nebo Markovova?) pro švédskou televizi SVT. Docela mně přechází mráz po zádech, i když před lety hned po zvolení Putina jsem přesně toto očekávala a několikrát jsem o tom na blogu psala.

O té druhé hrozbě píši v článku tady na blogu, jsou to výňatky z knížky Benjamina Kurase "Evropa snů a skutečností", která byla vydaná v r. 2007. Člověku by se zdálo, že už nic absurdnějšího nemůže přijít. Chyba lávky - vložím výňatky z LN ze září a října letošního roku, které dokazují pravý opak.

Procházka v podzimním lese

11. listopadu 2014 v 21:48 | hanci |  Jak jde život
Musela jsem přerušit na chvíli čtení knížky B. Kurase "Nebýt Golema", protože je to pro mě tak silné a emoční, že musím alespoň na chvíli myslet na něco jiného.
Dnes jsem si konečně vzala na procházku foťák, tak vložím pár fotek.
Denně slyšíme, jak je letos podzim krásný, slunečný, teplý...... V celé republice, jen u nás slunko za celou dobu svítilo snad jen dva dny, jinak je mlha, zima, mrholí nebo prší. Přesto je pořád na co se dívat, jakmile člověk přijde do polí, lesa......
Škoda, veverka byla moc rychlá, nestihla jsem ji zachytit.




Tuto fotku jsem udělala před pár dny z mobilu, ale ty kapky vody se mně tak líbí, že jsem ji dnes vložila.


Benjamin Kuras: Tao smíchu, 2. část

9. listopadu 2014 v 0:41 | hanci |  Knihy
Tao smíchu. Prchavé umění humoru, 2. část

Str. 109
".......... A zde je Ostrowerové definice humoru, kterou svoji studii uzavírá:
"Humor je kvalita vnímání, která nám umožňuje prožívat radost i v těžkých situacích." ..........
.......... "Humor," dodává Ostrowerová, "je obsažen v legračních buňkách člověka, tak jako krása v očích vnímajícího."
Chceme-li vesele přežívat, nezbývá nám než si ty legrační buňky pěstovat a piplat. I v situacích, kde nám jde o život. Možná hlavně v těch.
A odpověď na otázku, zda existuje nějaké téma, které by pro humor bylo tabu?
Neexistuje. Ale jen pod podmínkou, že se smějeme sami sobě, ne druhým. .........."

V knížce je nepřeberné množství vynikajících vtipů. Je strašně těžké vybrat jen některé. Následující je z kapitoly o komunistickém humoru.

Str. 111
".......... Z těch židovských u mě zvítězila tato:
"Pořád nás straší válečnými štváči," hořekuje Roubíček rabínovi. "Myslíte, že se dá válce zabránit?"
"Válka nebude," odpovídá rabín. "Ale boj za mír bude tak strašný, že nezůstane kámen na kameni." .........."

Benjamin Kuras: Tao smíchu, 1. část

9. listopadu 2014 v 0:41 | hanci |  Knihy
Dnes bych chtěla psát o knížce Benjamina Kurase Tao smíchu. Prchavé umění humoru, 1. část


Jako obvykle, jsem nadšená formou, kterou autor o smíchu píše.
Souhlasím s ním téměř ve všem - jen ne s jeho tvrzením, že humoru se může člověk naučit. Mně připadá, že ne. Nebo, lépe řečeno, snad ochuzenému humoru ano. Pokud je člověk založením pesimista, škarohlíd atp., připadá mně, že nemůže mít dobrý humor. Je obrovský rozdíl, jestli píše humornou knížku, příběh, povídku někdo, kdo je bytostný humorista - umí správně vypíchnout ten přesný moment, pointu. A je poznat, když je text napsaný s vynuceným, umělým humorem. - Takže v tomto nemůžu souhlasit. - I když autor svoje tvrzení dokládá příklady, kdy se humor učí ve firmách a různých institucích. Některé firmy dokonce vybírají budoucí zaměstnance podle toho, jestli u přijímacího pohovoru prokáží, že umí být humorní. Musí umět zaujmout při přednáškách, prezentacích - nesmí být nudní.

Str.75
" .......... Odezva, kterou dostáváš, se rovná sdělení, které jsi vykonal. .........."

V knížce je uvedeno nespočet humorných příběhů a vtipů, je rozebíráno, jaké jsou následky v případě, kdy člověk nedokáže nepříjemné situace řešit s humorem. Hodně jsem se bavila, když autor popisuje dokonce svoji osobní zkušenost, když se nedokázal překonat a neřešil pro sebe nepříjemnou situaci humorem - hlavní negativní dopad to pak mělo jen zase na něho - je to tak vždycky. I nemoc braná s určitou dávkou humoru je lépe léčitelná.

Str. 11
".......... Patos plodí pompéznost, pompéznost plodí aroganci, arogance plodí násilí, násilí plodí tyranii. To všechno jsou stavy ovládané emocemi nabubřelého a uraženého ega, které si ze sebe nedokáže vystřelit.
Jak praví stará taoistická poučka: z čeho se nedá dělat sranda, to nestojí za to brát vážně. Svět je plný každodenního suchopáru. Humor, který v řečtině znamená vláhu - je jeho zavlažováním. .........."

Benjamin Kuras: Evropa snů a skutečností

6. listopadu 2014 v 23:40 | hanci |  Knihy
Čtu rychleji, než píši, takže s vkládáním článků o přečtených knížkách mám zpoždění.
Dnes chci napsat o knížce B. Kurase Evropa snů a skutečností.


Musím říct, že při čtení jsem byla v dost velké depresi a chvíli mně trvalo, než jsem se vzpamatovala. Člověk to všechno jaksi cítí a do jisté míry ví, ale když pak čte doslova šílenosti, které jsou podložené údaji - B. Kuras u všech vypisuje zdroje, odkud ta data bral - tak se doslova dělá fyzicky nevolno.

Nechápu, jak to autor dělá - píše způsobem, ze kterého je okamžitě poznat, že to napsal právě on a nikdo jiný. Přitom jsem už zaznamenala tři "druhy psaní" - humorné - i když o velmi vážných věcech, vážné - i když i zde sem tam probleskne úžasný, typický autorův humor. A pak vážné - depresívní, kvůli kterému člověk pak nemůže spát, dělá se mu fyzicky nevolno a jeho pohled do budoucnosti je ještě o kapánek pesimističtější, než byl doposud - a to prý můj pohled do budoucnosti je opravdu hodně pesimistický. - Nakonec však přece jenom úplný konec předkládá řešení, které by mohlo zabránit totálnímu zániku - kdyby ovšem lidé "vzali rozum do hrsti" a začali se chovat alespoň trochu lidsky.

Evropa snů a skutečností je o Evropě - jaká by mohla být, ale jaká - bohužel - je. Převážně pojednává o Anglii - autor je přece Angličan. Mě osobně právě tato část velmi zajímala, protože jsem od doby, kdy jsem jako ještě dítě četla Karla Čapka a jeho Anglické listy Anglii a Angličany obdivovala, pak pořád víc, protože maminka měla docela rozsáhlou knihovnu, tvořenou převážně anglickými autory. No a místy jsem při čtení této knížky vnitřně odmítala uvěřit, že proběhla - a stále probíhá - taková přeměna typických charakterových vlastností Angličanů, potažmo celé země.

Benjamin Kuras: Slepování střepů - Komenského návrat, 2. část

1. listopadu 2014 v 19:10 | hanci |  Knihy
Slepování střepů - Komenského návrat
Pokračování předešlého článku - část 2.

Benjamin Kuras: Slepování střepů - Komenského návrat, 1. část

1. listopadu 2014 v 19:09 | hanci |  Knihy

Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče.

Musíme směřovat bezvýhradně k tomu,
aby se lidskému pokolení vrátila
svoboda myšlenková, svoboda náboženská
a svoboda občanská,
neboť svoboda je nejskvělejší lidský statek,
stvořený spolu s člověkem a od něho neodlučitelný.

Jan Amos Komenský

Str. 9
"Nyní se pustím do toho, abych sebral střepy svých rozbitých nádob a nějak je slepil," píše Komenský po příjezdu do Holandska. .......... Píše se rok 1656, Komenskému je čtyřiašedesát a má za sebou okolo dvou set napsaných knih, z nichž se mu podařilo tiskem vydat třetinu. Ty druhé dvě třetiny ještě v rukopisech zmizely v požárech. Ty bude teď v posledním a nejproduktivnějším období svého života psát znovu a podaří se mu jich ještě vydat přes šedesát. Za celý život jich bude mít vydaných okolo sto třiceti. Napsaných celkem dvě stě padesát. Navždy ztracených okolo sto dvaceti. .........."