Benjamin Kuras: Tao smíchu, 1. část

9. listopadu 2014 v 0:41 | hanci |  Knihy
Dnes bych chtěla psát o knížce Benjamina Kurase Tao smíchu. Prchavé umění humoru, 1. část


Jako obvykle, jsem nadšená formou, kterou autor o smíchu píše.
Souhlasím s ním téměř ve všem - jen ne s jeho tvrzením, že humoru se může člověk naučit. Mně připadá, že ne. Nebo, lépe řečeno, snad ochuzenému humoru ano. Pokud je člověk založením pesimista, škarohlíd atp., připadá mně, že nemůže mít dobrý humor. Je obrovský rozdíl, jestli píše humornou knížku, příběh, povídku někdo, kdo je bytostný humorista - umí správně vypíchnout ten přesný moment, pointu. A je poznat, když je text napsaný s vynuceným, umělým humorem. - Takže v tomto nemůžu souhlasit. - I když autor svoje tvrzení dokládá příklady, kdy se humor učí ve firmách a různých institucích. Některé firmy dokonce vybírají budoucí zaměstnance podle toho, jestli u přijímacího pohovoru prokáží, že umí být humorní. Musí umět zaujmout při přednáškách, prezentacích - nesmí být nudní.

Str.75
" .......... Odezva, kterou dostáváš, se rovná sdělení, které jsi vykonal. .........."

V knížce je uvedeno nespočet humorných příběhů a vtipů, je rozebíráno, jaké jsou následky v případě, kdy člověk nedokáže nepříjemné situace řešit s humorem. Hodně jsem se bavila, když autor popisuje dokonce svoji osobní zkušenost, když se nedokázal překonat a neřešil pro sebe nepříjemnou situaci humorem - hlavní negativní dopad to pak mělo jen zase na něho - je to tak vždycky. I nemoc braná s určitou dávkou humoru je lépe léčitelná.

Str. 11
".......... Patos plodí pompéznost, pompéznost plodí aroganci, arogance plodí násilí, násilí plodí tyranii. To všechno jsou stavy ovládané emocemi nabubřelého a uraženého ega, které si ze sebe nedokáže vystřelit.
Jak praví stará taoistická poučka: z čeho se nedá dělat sranda, to nestojí za to brát vážně. Svět je plný každodenního suchopáru. Humor, který v řečtině znamená vláhu - je jeho zavlažováním. .........."


Str. 15 - 16
".......... Proč tedy humor?
1. Osvobozuje. ..........
2. Vítězí nad strachem, tím, že příčiny strachu zlehčí.
3. Uvolňuje stres. ..........
4. Léčí. ..........
5. Vrací nás z iracionálna a sebeklamů do reality.
6. Oživuje laskavost, shovívavost, toleranci, velkorysost, štědrost a šarm.
7. Oprošťuje od utrpení.
8. Vrací radost ze života a radost.
9. Zbystřuje pozornost a posiluje vnímací schopnosti.
10. Ujasňuje a usnadňuje sdělení, které by bez humoru bylo nejasnější nebo složitější.
11. Usnadňuje práci a vyvádí ji z jednotvárnosti ..........
12. Sbližuje.
13. Motivuje.
14. Usnadňuje lidské vztahy a vytváří přívětivou atmosféru.
15. Pomáhá nám klasifikovat soupeře nebo protivníky. S těmi humornými se dokážeme domluvit. Před těmi nehumornými se musíme mít na pozoru.

Jestliže je vám byť i jen jeden z těchto důvodů proti mysli, neučte se humoru. .........."

Humorní dokáží být i živočichové - nejenom psi, ale např. i chobotnice:

Str. 22
".......... A znal jsem jednu londýnskou podnikatelskou kancelář, která měla v recepci humornou chobotnici. Seděla v akváriu, vlnila se a pozorovala, co se kolem ní děje. Kdo se přiblížil jejímu akváriu na dosah ruky - a tomu se málokdo vyhnul - nabrala do huby vodu, vystrčila hlavu nad hladinu a postříkala vás. Když jste se na ni vztekle otočili, viděli jste ji, jak poskakuje smíchem, a nedokázali jste udělat nic jiného než se s ní společně rozchechtat. A přijmout od ní toto sdělení: Tady se nikdo nebude brát vážně.
Kdoví, možná právě od ní dostal svůj nápad Kaplický. A možná právě to nám chtěl sdělit. Jenže chobotničí humor - na Letné? .........."

Str. 27
".......... DESATERO SEBEVÁŽNOSTI
aneb
NÁVOD NA ZARUČENOU ZTRÁTU HUMORU,
které sestává z těchto prvků:

1. Nadměrné očekávání a požadavky na sebe i na druhé.
2. Víra v nějakou šablonu, jací bychom měli být, jak bychom se měli chovat a jak by se jiní měli chovat k nám.
3. Pocit ublíženosti, jestliže se k nám tak nechovají.
4. Domněnka, že život by měl být fair, alespoň vůči nám.
5. Přesvědčení, že jsme lepší, důležitější či hodnotnější než jiní (individuálně nebo skupinově).
6. Potřeba za každou cenu mít pravdu, znát pravdu, bránit pravdu, šířit pravdu a chtít, aby pravda vítězila.
7. Vnímání jen jednoho možného řešení dané situace.
8. Vnímání pouze dvou možných řešení, z nichž jedno je vítězné a druhé poraženecké.
9. Ochota nechávat se manipulovat většinovými doktrínami a domněnkami.
10. Příslušnost k systému myšlení, který je produktem vzpoury mužského pubertálního ega proti hladce plynoucímu řádu vesmíru. .........."

V dalších kapitolách jsou jednotlivé body rozebírány.

Str. 28
".......... "Člověka nermoutí věci samotné, nýbrž to, jak je vnímá," praví Epiktetos. "Proto nešťastnému připomínej, že je nešťastný jen sám ze sebe. Svoboda se nezískává lpěním na tužbách, nýbrž oprošťováním od tužeb." .........."

Str. 38
".......... Výsměch z pozice nadřazenosti je zbabělý a pěstují jej obvykle ti, kdo se nedokážou vysmát sami sobě ani mocnějším. .......... Mocnějším se nesmějí, na ty se remcá. .........."

Str. 65
".......... "Hodně chlapů si myslí, že čím má žena větší prsa, tím je méně inteligentní. Ono je to naopak. Čím větší prsa žena má, tím víc to muže připravuje o inteligenci," ujišťuje nás Anita Wise. .........."

Str. 86
".......... Reframing čili přerámcování čili promítnutí dané situace do jiného kontextu (na jiné pozadí, na jiné "plátno", do jiného "rámce") je jednou z hlavních technik NLP = neuro-linguistic programming. Kontext je v ní stejně důležitý jako faktické události. Táž událost, vnímaná v různých kontextech, může nabýt odlišných smyslů, významů, výsledků nebo směrů. S tím uměl vždycky dobře pracovat taoismus, který se snaží vyhýbat zarámování situací do jednoho jediného kontextu a nechává jejich interpretaci otevřenou neustále proudícímu životu a proměnlivému průběhu událostí. Zde je klasický taoistický příběh:

Chudému čínskému rolníkovi utekl kůň. Sousedé ho litují, jaké je to hrozné neštěstí.
"No nevím," odpovídá rolník.
Za pár dní se mu kůň vrátí a přivede s sebou dva divoké koně. Sousedé mu gratulují, jaké ho potkalo štěstí.
"No nevím," odpovídá rolník.
Druhého dne se jeho syn chce projet na jednom z divokých koní, spadne a zlomí si nohu. Sousedé ho litují, jaké ho potkalo neštěstí.
"No nevím," odpovídá rolník.
Pár dní nato přijdou biřicové nabírat mladíky do armády. Syna se zlomenou nohou vynechají. Sousedé mu závistivě gratulují.
"No nevím," odpovídá farmář s vědomím, že se může stát něco dalšího, co by zase mohlo situaci přehodit do jiného kontextu.

Na přerámcování situací stojí většina dobrého humoru, zvlášť téměř všechny vtipy židovské. I ty pocházejí ze staré rabínské moudrosti.........."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama