Září 2015

Ghias Mousli, syrský lékař

20. září 2015 v 13:31 | hanci |  Zamyšlení
To je výborný nápad s tím mlokem!
Se syrským lékařem a bohemistou Ghiasem Mouslim o tom, jak se dostal k překládání české a slovenské literatury, jak si poradil se Švejkem i o situaci v jeho zkoušené vlasti.

LN, sobota 29. srpna 2015, Orientace/rozhovor
rozhovor vedl Radim Kopáč, literární a výtvarný kritik

Ghias Mousli

***
Pár ukázek z textu:
".......................
*
*
LN: A česká literatura?
K té jsem se dostal přes tu slovenskou. Začal jsem klasikou. Babičkou a kompletními Osudy dobrého vojka Švejka....
*
*
Švejka jsem dělal skoro dva roky. Měl jsem trochu výhodu, že tady bylo na co navazovat. Haškova kniha už byla do arabštiny přeložena. Ale když jsem ten překlad četl, překvapilo mě, kolik je v něm chyb, nepřesností, míst, která nemá arabský čtenář šanci pochopit. Takže jsem vyhledal toho překladatele, požádal ho o svolení a přeložil Haška znovu. On totiž překládal přes francouzštinu, ne přímo z češtiny. A dneska je Švejk v Sýrii velmi oblíbený a známý, lidi vědí díky Haškovi víc o první světové válce, o střední Evropě....
LN: A ten humor?
Určitě působí na čtenáře i ten. Jak téma, tak humor.....
*
*
LN: Co se v Sýrii ví o Česku?
Česko je tady hodně známé. Češi tu v padesátých letech postavili nějaké cukrovary a rafinerie. Syřani, kteří absolvovali vysoké školy v Československu, zastávají vysoké pozice, hlavně v průmyslu. I komunita Čechoslováků v Sýrii byla před válkou dost početná. Takže Češi v Sýrii mají jméno.
LN: Co se vlastně dneska v Sýrii děje, kdo tu válku podle vás spustil?
Nerad mluvím o politice. Syřané toho na jaře 2011 moc nechtěli, trochu svobody, zamezit korupci. Režim sice jejich požadavky uznal, zrušil vedoucí úlohu baasistů, vyhlásil nové volby, jenže pak ty požadavky byly zneužity. Co se dnes děje v Sýrii, není vinou Syřanů, jsou v tom cizí zájmy, nejspíš ekonomické. Bojuje se sice v Sýrii, ale je to boj o Sýrii, ve kterém je Rusko, Amerika, Írán, Saúdská Arábie, Turecko, Katar. Jeden dává do Sýrie zbraně, jiný tam pouští teroristy. Jaké zájmy tím kdo sleduje, nevím. Co vidím, je, že zbourali Sýrii. Podívejte se na můj rodný Homs nebo na Aleppo, nejstarší město světa, teď jsou z něj ruiny.
LN: V řadě arabských zemí se sice zbavili diktátora, došlo k nějakému uvolnění, ovšem ve výskledku to nahrálo spíš extremistům. Jak to?
Pokud je dlouho u moci jediná strana a všechny ostatní jsou zrušeny nebo nahrnuty pod jednu hlavičku - v Sýrii to byla Národní pokroková fronta - lidi nemají po jejím pádu kam jít. Tak se chytají náboženství, někdy i extremismu. Demokratické síly jsou v arabských zemích slabé.
LN: Co by Sýrii pomohlo? Mezinárodní intervence?
Zásah by situaci ještě zhoršil. Syřani se musejí sami domluvit, jak nastolit systém, který zabezpečí práva všech složek společnosti. Potřebujeme mírový přechod k demokracii, jako u vás v listopadu 1989. Obyčejní lidé v Sýrii válku nechtějí. My jsme v Homsu žili ještě před pár lety v míru s křesťany i Kurdy, s desítkami etnických skupin, spolu jsme slavili křesťanské i muslimské svátky, byli jsme v jednotě....
LN: Máte české občanství, proč ze Sýrie neodejdete?
Mohl bych, asi bych v Praze i rychle našel zaměstnání, žije tady navíc můj syn, ale nemůžu. Sýrie nás lékaře potřebuje. To nejde, žít v zemi jen tehdy, když je pro vás osobně dobrá. Pokud mě nic neohrožuje přímo na životě, pak neodejdu. A manželka drží se mnou.
LN: V Homsu je klid?
Při ostřelování nám sice rakety zničily dům, ale jinak je tu relativně klid.
LN: Jak vypadá váš všední den?
Vstávám brzy, pak do deseti překládám, od desíti do tří pracuji v nemocnici, pak jdu domů a už nevycházím, večer je v ulicích nebezpečno. Žádný společenský život v našem městě není, když jsou svátky, vidím se s kamarády, ale to je všechno. Je to jako velké vězení.
LN: Co voda, elektřina, internet?
Dodávky jsou jen několik hodin denně, ale internet funguje.
LN: Jak to všechno snášíte?
Je to těžké. V nemocnici jsou stovky raněných, lidé bez rukou, nohou, umírající. Jsme z toho všichni zničení, válka je nepředstavitelně krutá věc.
LN: Ze Sýrie prchají statisíce lidí, Evropa se jim brání, český prezident je rovnou odmítá. Dotýká se vás to?
Od vašeho prezidenta nikdo jiný postoj ani nečeká. Ale pramení z neznalosti. Evropa Syřany nezná a nerozumí jim, proto z nich má strach. Můžu vás ujistit, že Syřani jsou dobří lidé. Navíc ze země odchází především vzdělaná elita, ti, kdo na to mají prostředky, a takoví se jednoduše integrují bez ohledu na své náboženské vyznání. Vy jste přece taky z Československa odcházeli, před světovou válkou, před komunismem. Jste sice mladá země, která nemá s cizinci zkušenost, ale měli byste se na ně dívat spíš pozitivně, lidsky, nepodléhat předsudkům. Imigranti vám můžou pomoct, můžou vás obohatit, jako všechno, co je jiné. Sýrie přijímala uprchlíky vždycky a bez rozdílu - Armény, Turky, Iráčany, Libanonce, Židy, Čerkesy, Palestince.....
LN: Češi ale mají strach z islámu.
Protože ho neznají. Ti, kdo ze Sýrie utíkají, nepřicházejí propagovat islám, utíkají před válkou. Kdyby to byli agresivní násilníci, nemuseli by utíkat, uplatnili by se tady.... Islámský sát nemá s islámem nic společného. Kdyby měl, nikdy bych nebyl muslim. Islám přišel na svět, podobně jako křesťanství, aby zlepšil lidský život. Jeho radikální podoba v Sýrii nikdy neexistovala, to je uměle implantovaná věc, která má skutečný islám očernit.
LN: Co teď překládáte?
Teď dělám Válku s mloky od Karla Čapka. To je výborný nápad s tím mlokem! Nikdy jsem to zvíře naživo neviděl. Byl jsem se na něj teď podívat v pražské zoo. Rád bych přeložil taky něco od Jáchyma Topola a od Tomáše Zmeškala.
*******
Ghias Mousli
Narodil se 21. března 1945 v syrském Homsu. V Praze vystudoval na Univerzitě Karlově medicínu. Absolvoval v roce 1970. Poté pracoval ve Fakultní nemocnici v Plzni jako chirurg, postgraduálně studoval v Pekingu a znovu v Praze. Nakonec se vrátil do rodného Homsu, kde vykonává lékařskou praxi dodnes. Od roku 1990 se věnuje překladu české a slovenské literatury. Do arabštiny převedl na pětadvacet titulů. Dále mluví anglicky, a francouzsky. Se svou ženou, slovenskou MUDr. Evou Mousli-Polónyovou, má tři děti.

Česká vláda za hranicí lidskosti

20. září 2015 v 12:32 | hanci |  Zamyšlení
Chtěla jsem napsat úplně jiný článek, ale nakonec píši tento. Při čtení reportáže ženy, která aktivně pomáhá uprchlíkům, setkává se s nimi, poslouchá jejich neuvěřitelné, strašné zážitky z cesty, jsem se - stejně jako ona - hluboce styděla, že pocházím z tohoto státu......

Česká vláda za hranicí lidskosti

Apolena Rychlíková
18. 9. 2015

Ukázky z textu, celý text najdete zde

"..............Nevím, jestli jsem někdy v životě cítila tak hluboký stud za to, z jaké země pocházím. Na mou otázku, co bylo při jejich cestě nejhorší, totiž většina z nich tiše odpovídala "Boat to Greece" a "Czech Republic".

Čtyřiadvacetiletý syrský právník, cestující za svým bratrem do Hamburku, popisoval Vyšní Lhoty jako místo horší než kriminál. Ze Sýrie do Česka cestoval dvacet dní. Tady zůstal dalších šedesát. Mluvil o zkaženém jídle, nemožnosti pohybu, ostnatých drátech, přeplněných táborech, ve kterých málokdo mluví aspoň anglicky, natož arabsky. O tom, jak jej policie vyvlekla z vlaku, řvala na něj a okamžitě ho "zajistila". Vzali mu peníze, mobil a nedali mu žádné infromace o tom, co se vlastně děje a dít bude. Strach z českých policistů byl jasně patrný z každého uprchlíka. Někteří - jako jedna afghánská matka s dětmi - se báli Čechů tak moc, že odmítali opustit prostory hlavního nádraží. Mysleli si, že je odvedeme do další detence. "Freedom is everything," opakovali mi několikrát různí z nich. Byli to lidé se zmuchlanou igelitkou, kteří se náhodou objevili v Praze. Bez peněz a s vybitými telefony - jediným pojítkem s jejich původními domovy. Zmatení a vystrašení, nedůvěřiví. Jeden přijel v letních botách a triku s krátkým rukávem. Bylo mu jednadvacet let. Při příjezu plakal hrůzou. Když odjížděl, řekli nám jeho kolegové z detence, že tam strávil několik dní na samotce, prý dokonce ve tmě.
*
*
*
Co by bylo s lidmi a celými rodinami propouštěnými z detencí, nebýt dobrovolníků?
*
*
*
Když minulý týden Bohuslav Sobotka stál v jedné řadě s Viktorem Orbánem, aby otevřeně deklaroval vlastní omezenost a zbabělost zabalenou do řečí o odmítání kvót a "ekonomické migraci", přiklonil se na stranu toho nejhoršího, co Evropa dokázala za poslední roky vyplodit. Spojenectví České republiky a Maďarska dnes jednoduše znamená, že je to i česká vláda, kdo na prchající míří vodním dělem a stříká jim do očí slzný plyn. Přála bych vládě, aby se někdy těmto lidem dokázala podívat do očí a omluvit. Zatím to my, aktivní občané, musíme dělat za ni."

(Zvýraznění textu jsem udělala já.)

Walther Smeiting-výstava v Třebíčském zámku-2. část

14. září 2015 v 0:52 | hanci |  Umění
Walther Smeiting - 2. část výstavy z předešlého článku

Bez názvu, 2012, 44x50 cm, kombinovaná technika na plátně, 11.500,00 Kč

Walther Smeiting-výstava v Třebíčském zámku-1. část

14. září 2015 v 0:34 | hanci |  Umění
Další výstava, kterou jsem navštívila rovněž ve Výstavní síni Předzámčí, byla výstava holandského malíře Walthera Smeitinka s názvem Ardyledog Ganu.
Malíř se narodil 22. dubna roku 1963 v nizozemském Doetinchemu. V letech 1980 - 1985 absolvoval studia v Nijmegenu v oborech umělecké řemeslo, dějiny umění a textilní tvorba. Do roku 1993 působil jako odborný učitel na Grafickém Lyceu v Utrechtu. Poté se začal věnovat vlastní tvorbě. Působí jako výtvarník, vydavatel, výtvarný poradce a výstavní kurátor.

I. část výstavy
(Musím se omluvit, popisky k obrazům byly tak nízko, že jsem nezvládla k těm velkým si kleknout až na zem, abych si je mohla vyfotit, takže u některých obrazů popis chybí.)

autor

Bez názvu, 2002, 135x150 cm, kombinovaná technika na plátně, 95.000,00 Kč

Igor Antonovič Barchatkov-výstava v Třebíčském zámku

14. září 2015 v 0:02 | hanci |  Umění
Po delší době jsem navštívila dvě výstavy, obě jsou ve Výstavní síni Předzámčí.
Dnes vložím obrazy - krajiny - běloruského malíře Igora Antonoviče Barchatkova.
Výstavní prostory jsou krásné - už jsem o nich na blogu psala.
Doufám, že vloženými krajinami někomu udělám radost a že si i třeba udělá čas a přijde na výstavu osobně.

Oteplení, 2015

Nodar Natadze

13. září 2015 v 20:39 | hanci |  Zamyšlení
Už delší dobu se chystám vložit pár výňatků z velmi zajímavého rozhovoru. Konečně tedy dnes tak činím.

LN, 15/08/2015, příloha Orientace/Rozhovor
Rozhovor vedl Tomáš Kučera

V Rusku vládnou miliony "Ivanů"
S bývalým disidentem a veteránem gruzínské politiky Nodarem Natadzem o tom, jak si Kreml z Gruzie udělal pokusného králíka a na co se má Evropa připravit.

Nodar Natadze

Pár ukázek z rozhovoru:
*
*
*
"..........Jen od roku 1921 do roku 1941 kremelský režim zlikvidoval tři procenta gruzínského národa, to znamená 72 tisíc lidí. (Pozn. redakce: V květnu 1918 byla vyhlášena nezávislá Gruzínská demokratická republika, která ale neměla dlouhého trvání - zanikla po invazi Rudé armády do Gruzie v únoru 1921; následovala několik týdnů trvající gruzínsko-ruská válka, která skončila vítězstvím bolševiků a nastolením komunistického režimu.)

LN: O co Rusku na jižním Kavkaze jde?
V první řadě přerušit koridor z Evropy do střední Asie. Oblast jižního Kavkazu je přirozenou spojnicí mezi Evropou a střední Asií. Kdo bude tento strategický pruh země ovládat, bude mít klíč ke střední Asii. Rusko chce tuto šíji ovládnout a vytvořit nepřekonatelnou překážku pro pohyb Západu do střední Asie. Klíčem k tomu je Gruzie. Jsem proto přesvědčen, že Rusko na Gruzii dříve nebo později znovu zaútočí, protože v roce 2008 nedosáhlo všeho, čeho dosáhnout chtělo, je to velmi pravděpodobné. Ovládnout tento region je pro Rusko prioritou. (Pozn. redakce: Ruská armáda v srpnu 2008 pod záminkou ochrany práv v jižní Osetii žijících ruských občanů obsadila gruzínskou jižní Osetii a během několikadenní rusko-gruzínské války pronikla i do vnitrozemí Gruzie. Rusko následně uznalo nezávislost nejen jižní Osetie, ale i další problémové gruzínské oblasti - Abcházie - a oba regiony změnilo ve své obří vojenské základny.)

Uprchlíci - 3 pohledy

6. září 2015 v 18:25 | hanci |  Zamyšlení
Britské listy
Proč nepřinášejí české televize osobní příběhy uprchlíků?
6. 9. 2015
Celý text zde

Originál textu + fotky: Emma Graham-Harrison, The Guardian

Ukázka textu:
:
Hodně se píše v západních sdělovacích prostředcích v těchto dnech o šokujícím zjištění, že velké části obyvatelstva bývalých postkomunistických zemí chybí milosrdenství a empatie s uprchlíky, kteří se snaží dostat do Evropy. Lidé ve světě s překvapením zjišťují, že kultura postkomunistických zemí je značně jiná než kultura jinde ve světě.
*
*
*
Denik Referendum Domov
Výzva Věry Čáslavské
celý text zde

Ukázka výzvy:
".....................Prosím, zbavme se strachu a lhostejnosti a nedopusťme, aby jediné hlasy, které bude z České republiky slyšet, byly hlasy populistických politiků, extrémistů a xenofobů. Nedopusťme, aby se za naše chování musely naše děti stydět. Prosím, navažme na to dobré, co tomuto národu pomáhalo přežít i ty nejtragičtější chvíle v jeho historii a pomožme těm, kteří to potřebují."
*
*
*
Aktuálně .cz
Co ti uprchlíci
Jan Hnízdil
Celý text zde

Ukázka textu:
"..............Nevalí se na nás tisíce po zuby ozbrojených islamistů, nýbrž lidé před válkou prchající, vyhladovělí, zbídačení. Neohrožuje nás zlo zvenčí, ale zlo v nás. Pokud proti uprchlíkům nasadíme armádu a cestu jim zatarasíme ostnatým drátem, vrátíme se oklikou do nejhlubší totality. Tehdy ostnatý drát bránil a pohraničníci stříleli po každém, kdo chtěl zemi opustit, dnes po tom, kdo by do ní chtěl vstoupit, nebo jí jen projít. Sami bychom se tak uzavřeli do koncentračního tábora. Slova našich čelných politiků o nutnosti selekce a popisování uprchlíků fixem ho nebezpečně připomínají................

................. Cestujeme na dovolené k moři, přitom na plážích se už objevují vyplavená těla běženců. Naše společnost je těžce nemocná: bezohledností, bezcitností, lhostejností, ekonomickým růstem. Chceme mít ještě víc a mít se ještě lépe. Bojíme se, abychom o to nepřišli. Žene nás obrovská úzkost. Bohatství člověka a celé společnosti ale není dané tím, čeho se dokáže zmocnit, ale tím, jak se o svoje statky dokáže podělit, čeho se dokáže vzdát. Dobro se projevuje mírou schopnosti potlačit v sobě zlo. Tím, že pomůžeme uprchlíkům proto uzdravíme i sami sebe. Pokud před nimi zavřeme hranice, oči a srdce, staneme se spoluviníky i obětí humanitární katastrofy."

Pomoc uprchlíkům - konečně i u nás

4. září 2015 v 18:45 | hanci |  Zamyšlení
Konečně přibývá pozitivních zpráv o pomoci trpícím lidem. Většinou ne od vlád (i když i tady jsou výjimky jako A. Merkelová např.), ale hlavně od obyčejných lidí, popř. od bývalých vládních činitelů.

Deník Referendum Domov
Jak pomáhat uprchlíkům, ministerstvu vnitra navzdory
Ukázky z textu, celý text je zde
".................Výsledkem toho všeho je, že v detenčním zařízení pro cizince v Bělé-Jezové nyní setrvávají stovky běženců v naprosto otřesných životních podmínkách. Lidé obeznámení s tamní situací hovoří pouze anonymně, kvůli přístupu ministerstva vnitra jde z jejich pohledu o velmi choulostivé téma. Oficiální cestou obrázek reality od nikoho nedostanete.

V táboře stavěném pro 270 lidí je jich v těchto dnech zavřeno mezi šesti až sedmi stovkami. Ještě vloni jich tam přitom bývalo kolem osmdesáti. Jelikož je kapacita několikrát překročena, nedaří se běžencům poskytovat prakticky žádné právní poradenství ani psychologickou podporu - obojí je přitom naprosto klíčové.

Cizinci v Bělé nechápou, kde a proč jsou. Chybí tlumočníci, zdravotníci… Po táboře běhají bosé děti. Převládá špína. Část lidí spí ve stanech. Jídlo je nevyhovující.

Při detenci jsou lidem rovněž zabaveny peníze a mobilní telefony. Situace je podle očitých svědků děsivá. "Za skoro dvě desítky let v této profesi jsem takovou hrůzu ještě neviděl," říká jeden. Jiná svědkyně dodává: "Při tom množství zadržených je problém ty lidi i nakrmit, je tam malá jídelna a zamřížované prostory. Než se všichni prostřídají, trvá to hrozně dlouho. V takové situaci už nezorganizujete žádné smysluplné poradenství. Vůbec se nedivím, že se tam lidé bouří."

Zadržení migranti setrvávají v těchto nelidských podmínkách osmdesát šest dní. Za den pobytu hradí 240 korun. To je 20 640 za jednoho člověka. V případě pětičlenné rodiny jde o částku 103 200 korun. Tolik k častému lživému tvrzení při hádkách na sociálních sítích a v hospodách: "Na co si stěžují, ještě dostanou zadarmo najíst."

Dlužno také dodat, že odhadem devadesát procent lidí zadržených v Bělé prostě peníze má. Aby se sem dostali, prodali doma často vše, co měli. A český stát je o podstatnou část těchto peněz, které v začátku nového života v emigraci potřebují, připraví.
*
*
*
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek musel v pondělním Hyde Parku České televize čelit ponižujícím otázkám (padly pro jistotu hned na začátku rozhovoru), kolik že jeho Organizace pro pomoc uprchlíkům bere peněz a jak s nimi nakládá. Realita je přitom taková, že Rozumek musí propouštět zkušené a obětavé zaměstnance, kteří už tak pracují za podprůměrné mzdy."
**************************************************************************************************************************************
Vkládám další odkazy na zajímavé texty:

Osobní zkušenost - 4.9.2015 - uprchlíci v Budapešti na nádraží Keleti
Od uživatele Petr Zewlakk Vrabec, text a fotografie najdete zde
Otřesné svědectví - zde
Viditelně mrtvé díte - text zde
Maďarský expremiér by měl být vzorem pro všechny politiky - text zde
Britové se rozhodli ve velkém pomáhat uprchlíkům - text zde
Až třetina uprchlíků byla v domovských zemích mučena - text zde
18 dní mě mučili - text zde
Maďarsko si svým idiotsky nelidským přístupem k uprchlíkům vytvořilo globálně obrovskou zápornou publicitu - zde
Znovu Maďarsko - osobní zážitky - zde
Lord Ashdown: Toto je pouze přípravou na rozsáhlé stěhování národů v důsledku globálního oteplování. Evropa musí jednat společně.Text zde
Svět v případě syrských uprchlíků selhal - text zde
Ztracená generace - text zde
Německá dvojí tvář - text zde
Kritika USA evropského přístupu k uprchlíkům - text zde
Proč Syřané neprchají do zemí Perského zálivu - text zde
Egyptský magnát chce koupit uprchlíkům ostrov - text zde
**************************************************************************************************************************************
Homo homini lupus
Od uživatele Jaroslav Jindra · Aktualizováno ve čtvrtek
Celý text a fotografie zde

Člověk člověku vlkem - trocha vizualizace od někdejších agenturních kolegů pro ty české internetové mudrlanty, kteří z pohodlí domova nebo kanceláře dumají na tím, proč Syřané (a jiní) nezůstali raději doma, proč cestují ilegálně bez víza a dokonce (no považte!) i bez pasu, a proč se na dlouhé cestě dostanou nejdál ti nejsilnější a samo sebou i nejbohatší. Jo a taky prý můžou mít nějakou nemoc a co kdyby to chytly naše děti... A kdoví, třeba je mezi nima schovaný terorista, tak šup šup, honem napsat na facebook "Postřílet je", "Ať chcípnou", "Škoda, že těch mrtvol v kamionu nebylo víc", "Viděl jsem jak druhým řežou hlavy (no, ve skutečnosti spíše viděl, jak "jim" jsou řezány hlavy)" "Manipuluješ dojemnýma fotkama", "Proč si neudělají pořádek sami", "Jsou s náma nekompatibilní", "Těch dětí je mi líto, ale..". Čím to je, že pro tenhle druh agenturních fotek není v českých médiích místo? Že jsou příliš naturální? Život je naturální, a smrt jakbysmet..