Ghias Mousli, syrský lékař

20. září 2015 v 13:31 | hanci |  Zamyšlení
To je výborný nápad s tím mlokem!
Se syrským lékařem a bohemistou Ghiasem Mouslim o tom, jak se dostal k překládání české a slovenské literatury, jak si poradil se Švejkem i o situaci v jeho zkoušené vlasti.

LN, sobota 29. srpna 2015, Orientace/rozhovor
rozhovor vedl Radim Kopáč, literární a výtvarný kritik

Ghias Mousli

***
Pár ukázek z textu:
".......................
*
*
LN: A česká literatura?
K té jsem se dostal přes tu slovenskou. Začal jsem klasikou. Babičkou a kompletními Osudy dobrého vojka Švejka....
*
*
Švejka jsem dělal skoro dva roky. Měl jsem trochu výhodu, že tady bylo na co navazovat. Haškova kniha už byla do arabštiny přeložena. Ale když jsem ten překlad četl, překvapilo mě, kolik je v něm chyb, nepřesností, míst, která nemá arabský čtenář šanci pochopit. Takže jsem vyhledal toho překladatele, požádal ho o svolení a přeložil Haška znovu. On totiž překládal přes francouzštinu, ne přímo z češtiny. A dneska je Švejk v Sýrii velmi oblíbený a známý, lidi vědí díky Haškovi víc o první světové válce, o střední Evropě....
LN: A ten humor?
Určitě působí na čtenáře i ten. Jak téma, tak humor.....
*
*
LN: Co se v Sýrii ví o Česku?
Česko je tady hodně známé. Češi tu v padesátých letech postavili nějaké cukrovary a rafinerie. Syřani, kteří absolvovali vysoké školy v Československu, zastávají vysoké pozice, hlavně v průmyslu. I komunita Čechoslováků v Sýrii byla před válkou dost početná. Takže Češi v Sýrii mají jméno.
LN: Co se vlastně dneska v Sýrii děje, kdo tu válku podle vás spustil?
Nerad mluvím o politice. Syřané toho na jaře 2011 moc nechtěli, trochu svobody, zamezit korupci. Režim sice jejich požadavky uznal, zrušil vedoucí úlohu baasistů, vyhlásil nové volby, jenže pak ty požadavky byly zneužity. Co se dnes děje v Sýrii, není vinou Syřanů, jsou v tom cizí zájmy, nejspíš ekonomické. Bojuje se sice v Sýrii, ale je to boj o Sýrii, ve kterém je Rusko, Amerika, Írán, Saúdská Arábie, Turecko, Katar. Jeden dává do Sýrie zbraně, jiný tam pouští teroristy. Jaké zájmy tím kdo sleduje, nevím. Co vidím, je, že zbourali Sýrii. Podívejte se na můj rodný Homs nebo na Aleppo, nejstarší město světa, teď jsou z něj ruiny.
LN: V řadě arabských zemí se sice zbavili diktátora, došlo k nějakému uvolnění, ovšem ve výskledku to nahrálo spíš extremistům. Jak to?
Pokud je dlouho u moci jediná strana a všechny ostatní jsou zrušeny nebo nahrnuty pod jednu hlavičku - v Sýrii to byla Národní pokroková fronta - lidi nemají po jejím pádu kam jít. Tak se chytají náboženství, někdy i extremismu. Demokratické síly jsou v arabských zemích slabé.
LN: Co by Sýrii pomohlo? Mezinárodní intervence?
Zásah by situaci ještě zhoršil. Syřani se musejí sami domluvit, jak nastolit systém, který zabezpečí práva všech složek společnosti. Potřebujeme mírový přechod k demokracii, jako u vás v listopadu 1989. Obyčejní lidé v Sýrii válku nechtějí. My jsme v Homsu žili ještě před pár lety v míru s křesťany i Kurdy, s desítkami etnických skupin, spolu jsme slavili křesťanské i muslimské svátky, byli jsme v jednotě....
LN: Máte české občanství, proč ze Sýrie neodejdete?
Mohl bych, asi bych v Praze i rychle našel zaměstnání, žije tady navíc můj syn, ale nemůžu. Sýrie nás lékaře potřebuje. To nejde, žít v zemi jen tehdy, když je pro vás osobně dobrá. Pokud mě nic neohrožuje přímo na životě, pak neodejdu. A manželka drží se mnou.
LN: V Homsu je klid?
Při ostřelování nám sice rakety zničily dům, ale jinak je tu relativně klid.
LN: Jak vypadá váš všední den?
Vstávám brzy, pak do deseti překládám, od desíti do tří pracuji v nemocnici, pak jdu domů a už nevycházím, večer je v ulicích nebezpečno. Žádný společenský život v našem městě není, když jsou svátky, vidím se s kamarády, ale to je všechno. Je to jako velké vězení.
LN: Co voda, elektřina, internet?
Dodávky jsou jen několik hodin denně, ale internet funguje.
LN: Jak to všechno snášíte?
Je to těžké. V nemocnici jsou stovky raněných, lidé bez rukou, nohou, umírající. Jsme z toho všichni zničení, válka je nepředstavitelně krutá věc.
LN: Ze Sýrie prchají statisíce lidí, Evropa se jim brání, český prezident je rovnou odmítá. Dotýká se vás to?
Od vašeho prezidenta nikdo jiný postoj ani nečeká. Ale pramení z neznalosti. Evropa Syřany nezná a nerozumí jim, proto z nich má strach. Můžu vás ujistit, že Syřani jsou dobří lidé. Navíc ze země odchází především vzdělaná elita, ti, kdo na to mají prostředky, a takoví se jednoduše integrují bez ohledu na své náboženské vyznání. Vy jste přece taky z Československa odcházeli, před světovou válkou, před komunismem. Jste sice mladá země, která nemá s cizinci zkušenost, ale měli byste se na ně dívat spíš pozitivně, lidsky, nepodléhat předsudkům. Imigranti vám můžou pomoct, můžou vás obohatit, jako všechno, co je jiné. Sýrie přijímala uprchlíky vždycky a bez rozdílu - Armény, Turky, Iráčany, Libanonce, Židy, Čerkesy, Palestince.....
LN: Češi ale mají strach z islámu.
Protože ho neznají. Ti, kdo ze Sýrie utíkají, nepřicházejí propagovat islám, utíkají před válkou. Kdyby to byli agresivní násilníci, nemuseli by utíkat, uplatnili by se tady.... Islámský sát nemá s islámem nic společného. Kdyby měl, nikdy bych nebyl muslim. Islám přišel na svět, podobně jako křesťanství, aby zlepšil lidský život. Jeho radikální podoba v Sýrii nikdy neexistovala, to je uměle implantovaná věc, která má skutečný islám očernit.
LN: Co teď překládáte?
Teď dělám Válku s mloky od Karla Čapka. To je výborný nápad s tím mlokem! Nikdy jsem to zvíře naživo neviděl. Byl jsem se na něj teď podívat v pražské zoo. Rád bych přeložil taky něco od Jáchyma Topola a od Tomáše Zmeškala.
*******
Ghias Mousli
Narodil se 21. března 1945 v syrském Homsu. V Praze vystudoval na Univerzitě Karlově medicínu. Absolvoval v roce 1970. Poté pracoval ve Fakultní nemocnici v Plzni jako chirurg, postgraduálně studoval v Pekingu a znovu v Praze. Nakonec se vrátil do rodného Homsu, kde vykonává lékařskou praxi dodnes. Od roku 1990 se věnuje překladu české a slovenské literatury. Do arabštiny převedl na pětadvacet titulů. Dále mluví anglicky, a francouzsky. Se svou ženou, slovenskou MUDr. Evou Mousli-Polónyovou, má tři děti.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

2 hanci hanci | Web | 26. ledna 2016 v 21:11 | Reagovat

[1]: Pane Přeučile, neberu Vám Vaše přesvědčení, ale já prostě nikdy nebudu zastávat kolektivní vinu. Jsou známy případy vražd, znásilňování a týrání, pedofilie atd. českými muži - přesto "neházím české muže do jednoho pytle" - všude na zemi jsou lidé zlí a dobří. Znám manželství muslima s českou manželkou, které je vynikající, žijí už delší dobu v naší republice. Vím od přátel o mnoha podobných manželstvích. Stejně tak vím, že zvyklosti všech východních zemí jsou naprosto odlišné od zvyklostí vyspělých zemí západních (Indie, Čína, Japonsko.....), v nich jsou běžně ženy pokládány za podřízené mužům, je známo, že je to takové i ve vyspělém Japonsku..... I když už někde se to pomalu začíná měnit, ale velmi pomalu. - To mě ale nemůže přesvědčit, abych se nesnažila být nápomocná lidem v nouzi, kteří utíkají před válkou, zabíjením, mučením, hladověním..... Máme očividně rozdílné názory - ale přece nemusíte na můj blog chodit číst moje články. Já svůj názor nezměním. Přeji Vám příjemné dny.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama