Třebíč - a co senioři?

10. května 2016 v 18:46 | hanci |  Jak jde život
Hned na začátku svého článku bych chtěla zdůraznit, že pokládám za velmi správné, že se město výstavbou nových hřišť a stadionu - i např. jen na našem sídlišti Horka-Domky - stará o trávení volného času dětí a mládeže. Bohužel, nějak už v této iniciativě nezbyl čas a zřejmě i prostředky také pro starost o seniory. Přitom bez rodičů a prarodičů by nebyly ani děti......

Pokusím se vysvětlit co možná nejstručněji, co mám na mysli. Ptala jsem se několika starších lidí, abych si ověřila, jestli mají podobný názor, jako mám já, jestli to není jenom můj dojem. Úplně všichni si stěžovali na totéž - aniž bych dopředu cokoliv zmínila. Tak jsem se rozhodla napsat tento článek a doložit problém svými fotografiemi.


Začnu fotografiemi starými cca tři roky (omlouvám se za kvalitu, jsou z mobilu a z něho moc fotit neumím).
V těsné blízkosti domů na kraji sídliště bylo malé jezírko - dřív tam býval rybník - jmenoval se Vídeňský rybník. V jezírku hnízdily divoké kačenky. Lidé je krmili a bylo krásné se dívat, když vyváděly mladé.
Hrozně moc jsem si přála - a jak jsem zjistila, nebyla jsem sama - aby město to malé jezírko prohloubilo, upravilo okolí, vysadilo třeba nějakou vrbu nebo něco podobného a kolem umístilo lavičky. Byl by to úžasný kousek přírody v tak těsném sousedství se sídlištěm, který by prospěl jak dětem, tak seniorům.



jezírko s kachní rodinkou na kousku dřeva

Bohužel, jezírko bylo odstraněno, vysušeno, stromy a keře kolem postupně vykáceny.

Jediná lavička, ze které byl výhled do dálky na pole, les a jezírko.
Sice nemá opěradlo na záda, což je pro starší lidi zásadní nedostatek, člověk na takové lavičce vydrží sedět deset, maximálně patnáct minut. Navíc je v těsné blízkosti umístěn koš na odpadky, který v létě při vyšší teplotě silně zapáchá a je plný vos, takže pak se na lavičce už nedá sedět vůbec. Ale přece jenom v určité době to byla jediná lavička s pěkným výhledem do přírody.


V současné době je z ní výhled takovýhle.

Dočetla jsem se v třebíčském tisku, že prý je to "ochranný val proti větru a hluku" !!!!!!
Opravdu nevím, kdo si myslí, že tomu může člověk uvěřit. Větru tam brání stromy a domy. Hluk je největší z hlavního - velkého stadionu vlevo (fotky vložím níže), ale žádný ochranný val proti hluku tam není. Podle obyčejného selského rozumu - a nejen mého, jak jsem zjistila - je to navezená hlína ze stavby a snaha ušetřit finance za její odvoz. Zajímalo by mě opravdu hodně, jestli ten, kdo tento val navrhl, se byl alespoň jednou podívat na místo, kam ho umístil. Pokládám to za nemožné, protože by to nikdy nemohl navrhnout.

Myslím si, že umístění a tvar laviček celkově navrhoval mladý a zdravý člověk, který na seniory vůbec nepomyslel. Nejen, že je jich málo, ale jsou naprosto nevhodné - bez opěradla na záda. S opěradly jsou umístěny některé na doslova absurdních místech. Například - dvě takové lavičky stojí na konečné zastávce autobusu!!!!, kde nikdo nikdy nesedí, každý tam vystoupí a jde domů.


Jezdí tam auto jedno za druhým, protože je to spoj na polikliniku a školu. Tam se opravdu sedět nedá.

Pak jsou ještě lavičky s opěradlem na záda na místech, kde jsem ještě nikdy nikoho neviděla sedět, protože jsou to velmi nepříjemná místa - cca 3 metry od přízemních oken domů - člověk kdyby tam seděl, dívá se přímo do zdi a do těch oken.

Snad nejúnosnější z těchto absurdně umístěných laviček jsou tyto dvě - sice jsou přímo proti plotu kolem zahrady, ale je tam alespoň zeleň, i když žádný výhled.

Přitom hned naproti, pár metrů, bývala lavička pod stromy.
Vlevo je plot zahrady, vpravo jsou vidět ty zmíněné současné lavičky. Prý když byla lavička pod stromy, dělala tam hluk mládež, proto byla odstraněná. Nechápu, jak je možné, že pár metrů odtud, na slunci - ve vedrech, která nás sužují čím dál víc - jsou umístěny lavičky dvě a hluk nikomu nevadí.

Výhled z lavičky pod stromy by byl nesrovnatelně příjemnější.

Při diskuzi o nejpříjemnějším umístění laviček jsme se shodli na tomto místě

pod stromy

směrované s výhledem na dětské prolézačky a hřiště. Místo by tam bylo pro několik laviček s opěradly na záda, ve stínu.........

Pohled na krásné prolézačky pro děti -

a na hřiště pro nejmenší děti.

Pohled na volný prostor ještě bez ochranného valu.

A tentýž prostor s hyzdícím valem.


Toto je multifunkční sportovní areál a vchod do něho.

Naproti vchodu je ještě hřiště pro košíkovou

a překážková dráha - neznám správný název.


Kolem stadionu je hojně využívaná dráha pro kolečkové brusle.



Pár pohledů na stadion.

Vpravo je hlavní stadion, vlevo je vybudovaný menší - omlouvám se, nevyznám se v těchto sportech, neumím stadiony tedy správně pojmenovat podle druhu sportů, pro které jsou určené.

Menší stadion.

Kolem menšího stadionu vede prodloužená dráha pro kolečkové brusle - napojená na původní dráhu - napojení na obě strany.

Napojení nové dráhy k původní dráze - pohled směrem k hřišti pro nejmenší.

Dráha od dětského hřiště směrem k menšímu stadionu

a kolem něho.

Navracení se po dráze po obkroužení menšího stadionu.

Další sportovní zařízení ve výstavbě - přesně v místě, kde bývalo jezírko.........

Ještě bych chtěla podotknout, že se mně líbí všechny opravy a úpravy na našem sídlišti, opravené chodníky, parkoviště, pokácené staré stromy a vysázené nové.......
Tím víc mě mrzí nedostatek laviček s opěradly a jejich umístění........
*************************************************************************************************************************************
Dodatek 05/06/2016.

Až dnes jsem se zhruba po týdnu zase mohla projít kolem výše zmíněného hřiště. Nemohla jsem uvěřit svým očím - u hřiště pro nejmenší děti jsou dvě lavičky s opěradly!!!

Pan Pacal dodržel slovo, a přestože jsme spolu byli ještě v písemném kontaktu, kde mně sdělil, že výměna laviček nebude úplně jednoduchá, protože jsou zapuštěné do betonu, k výměně došlo. Lavičky s opěradly na konečné zastávce místní dopravy byly přemístěny k dětskému hřišti a odtud lavičky bez opěradel na konečnou zastávku autobusu. U hřiště sedají mnohdy babičky, které jsou tam s vnuky nebo pravnuky.......

Znovu musím opakovat, co už jsem napsala v předcházejícím komentáři - kéž by všichni politici nebo veřejně činní lidé byli takoví jako pan Pacal.

Nově nainstalované lavičky s opěradly. Dnes jsem je opravdu dlouho využila - je zábavné pozorovat mladé lidi, kteří jezdí na kolečkových bruslích, děti jezdí na různých kolech a koloběžkách..........

Ještě pro zajímavost prolézačka pro děti - bývá hodně využívaná.

Dostavěné zřejmě poslední zařízení pro cvičení.

Nemohu jinak, než znovu napsat, že úplně nejhorší je "ochranný" val, který naprosto kazí celkový dojem z celého sportovního areálu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 hanci hanci | Web | 30. května 2016 v 8:34 | Reagovat

Konečně se dostávám k napsání komentáře. Byla jsem hodně – a mile – překvapená. Zatelefonoval mně místostarosta Třebíče pan Mgr. P. Pacal a podrobně se věnoval všem mým negativním připomínkám. Chtěla bych mu ještě jednou i touto cestou poděkovat za jeho přístup. Kéž by všichni politici nebo veřejně činní lidé byli takoví jako on.
Nejdřív bych se zmínila o tom nešťastném ochranném valu. Byl prý vybudován na základě žádosti místopředsedy SVJ (sdružení vlastníků jednotek)
obyvatel domů naproti hřišti. Zaroste travou a snad, v zimě, pokud napadne sníh, by se tam děti mohly klouzat.
Těžko se dá uvěřit, že val chtěla většina obyvatel těch domů, už vůbec se nedá věřit, že by měl chránit před hlukem a větrem. Ale chápu, že se dá něco těžko odmítnout, pokud se jedná o návrh mluvčího obyvatel domů. Jestli je většinový počet seriózní nebo ne, to ať už si každý odpoví sám.
Každopádně je nutné rozhodovat tak, aby se vyhovělo alespoň většině lidí – jak jsme se s panem Pacalem shodli, co člověk, to odlišný názor........
Co se týká laviček, snad prý bude možné umístit alespoň pár laviček s opěradly na výhodnější místa. Opět prý šlo o stížnosti lidí – když prý jsou lavičky s opěradly na záda, mládež sedí na opěradlech a šlape po ploše, kde se sedí.
Přemýšlela jsem o tom hodně a nevím, co je důležitější – mít lavičky bez opěradel na záda a tím znemožnění seniorům delší posezení. Nebo mít lavičky s opěradly na záda, plochu na sezení sice špinavou – ale mít možnost, vzít si na procházku nějaký ubrousek nebo noviny, položit si je na lavičku a sedět delší dobu. A hlavně – ve stínu, pod stromy.
Já snad tento problém budu mít vyřešený – mám, slíbenou rybářskou stoličku, asi z hliníku – nevím to určitě, nerozumím tomu, prý odlehčenou, s opěradlem na záda, velmi lehkou, takže bych ji mohla nosit na procházku a sednout si tam, kde mně to bude vyhovovat. Snad už není vyhozená a dostanu ji :)))
Jak jsem zjistila, problém s lavičkami není jen problémem našeho města, je to asi stejné všude – podle reakcí, které jsem dostala na mail.
Viděla jsem dokument v TV – v nějaké základní škole dávali žákům speciální závaží na ruce, nohy..... a také jim pouštěli slabý proud do rukou – aby navodili třas a vůbec stav starých lidí, s čím zápasí, jaké obrovské potíže týkající se hlavně pohybu musí překonávat. Prý toto už zkoušejí i architekti. Snad je to blýskání se na lepší časy – moc bych si to přála pro všechny současné i budoucí seniory.
Srdečně zdravím čtenáře svého blogu a děkuji za stálou přízeň.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama