Nehoda a zamyšlení

12. července 2016 v 18:02 | hanci |  Jak jde život
Po dlouhé době napíši zase něco o sobě.
Minulý čtvrtek jsem šla s dcerou po chodníku na náměstí u nás a povídaly jsme si. Najednou jsem ucítila šílenou bolest v levé noze, uslyšela jsem jakýsi rachot, uvědomovala jsem si - vše snad v jedné vteřině - že letím obličejem přímo na chodník a jen instinktivně jsem se chytila tyče od slunečníku, takže jsem nespadla a obličej si totálně nerozbila, jen jsem naletěla na stěnu předzahrádky, u které stál ten slunečník.

Jakoby z dálky za sebou jsem uslyšela hlas ženy "dávej pozor".
Víc si vůbec neuvědomuji, jen tu šílenou bolest a neschopnost na nohu šlápnout.
Až dnes mně dcera upřesnila, že to bylo dítě, které vyrazilo proti nám na takové té motorce, na které sedí a odráží se nohama od země. Dodnes jsem si myslela, že to dítě jelo na "prkně".
Připadá mně to neskutečné, ale já z toho dění nevím vůbec nic, jen cítím tu bolest.
Čekala jsem, bohužel, až do včerejšího dne - pondělí v domnění, že mám nohu jen naraženou a že se to spraví nějak samo. Nárt jsem ale měla do druhého dne červenomodrý, nateklý - od prstů až po kotník, i chodilo zespodu a pořád velká bolest.
No, na polikliniku jsem šla až včera, v půl deváté, domů jsem se vrátila v jednu hodinu - šílené čekání.....
Nohu mám zlomenou v nártu, mám ortézu..............
Pořád to bolí jako čert.
Za tři týdny mám přijít na kontrolu.
Nejvíc je mně líto, že zítra přijede syn s vnučkami a já se pohybuji jen s berlemi - značně obtížně......

A to už od 13/06 nemohu téměř nic jíst, vypila jsem tehdy u kamarádky šálek silné kávy a ta mě značně rozdráždila zažívání. Už se to sice pomalu zlepšuje, ale byla jsem už několik let zvyklá jíst denně ovoce, zeleninu, pestrou stravu - takže teď, kdy je čerstvé ovoce na trhu, je to pro mě hodně nepříjemné. Normálně ale mohu jíst všechno, nemohu jenom uzeniny, tučné maso a ostrá jídla, mohu jíst dokonce i v restauraci, a pokud neudělám podobnou chybu jako před měsícem, problémy - po těch strašných 30 letech kruté diety - nemám. Jen mně zůstalo zchoulostivělé zažívání a musím být opatrná. Zkrátka - za hloupost se vždycky platí......

Mám ale opět další radu pro všechny, kdo mají nebo mívají problémy se zažíváním.
V prvních dnech potíží je výborná výživa ISOSOURCE ENERGY NEUTRÁNÍ. Je to náhrada stravy (ne doplněk!!!), takže se nemusí jíst vůbec nic jiného, člověk nemá hlad a dostává do organizmu všechno, co organizmus potřebuje. Je to vynikající, vřele všem doporučuji, hlavně asi při problémech se slinivkou by to bylo dobré.
Bohužel, musí se platit, na recept je pouze pro pacienty po chemoterapii, operaci střev atp. Je to přesně určeno. ½ l stojí do 120,00 Kč. Měl by se vypít litr za den, ale já jsem si kupovala jen toho půl litru a stačilo to. Objednat to může určitě každá lékárna, v nemocničních to mívají pořád k dispozici.
*********
Napíši ještě jeden zážitek, který jsem měla nedávno.
Šla jsem u nás na sídlišti po chodníku a přede mnou šel chlapec - neumím odhadnout - mezi 7-10 lety. V ruce nesl plechovku od nějaké limonády. Když jsme přicházeli ke kontejnerům, chlapec odhodil plechovku do záhonu květin naproti kontejnerům. Vyhrkla jsem, aniž bych o tom přemýšlela, proč to dělá? On pohodil ramenem a řekl, že to tak dělá pořád. Ptala jsem se ho, jestli se mu líbí, když má kolem sebe odpadky, jestli to není příjemnější, když je čisto. Zase pohodil ramenem a šel dál. Najednou se vrátil, zvedl tu plechovku a šel ke kontejneru. Dívala jsem se na něho a odcházela jsem pryč. On stál u kontejneru, ruku držel nahoře s plechovkou a vyzývavě se na mě díval. Já jsem udělala krok dopředu a zase jsem se otočila a podívala se na něho. On utíkal s tou plechovkou zase k tomu záhonu a plechovku tam opět odhodil. Podíval se na mě zase hodně vyzývavě. Zeptala jsem se ho, jestli to maminka ví, co dělá. Odpověděl, že to ví. Ptala jsem se, jestli mu na to nic neříká. Odpověděl, že ne. Najednou plechovku opět zvedl a zase ji nesl k tomu kontejneru - byl od něho jen na vzdálenost šířky chodníku. Opět se postavil s rukou s plechovkou nahoře a díval se na mě. Pak plechovku vhodil dovnitř. Odešla jsem, ale vůbec bych se nedivila, kdyby ten kluk tu plechovku vynadal a opět ji hodil na záhon.
Bylo mně hodně smutno, většina mladých lidí se chová necitelně, sobecky - stačí jet jednou autobusem, když končí škola, nejenom základní, i střední - nikdy žádný ze školáků nepustí sednout starší, hodně staré - i s berlemi např., už vůbec ne těhotné ženy. Ani když je o to někdo požádá, to naopak odpoví většinou drze, někdy i hodně vulgárně..........
Těch slušných je mizivě málo - k tomu, aby se svět kolem nás stal příjemnějším, citlivějším, empatičtějším.........
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jirka* Jirka* | 18. července 2016 v 13:53 | Reagovat

"Slušných lidí je šlakovitě málo, avšak jsou..."

...mohu-li parafrázovat pana Vančuru :-)

To byla klasická plechovková mezigenerační zkouška Hančí :-) Snad to dítě brzy pustí nutkání opozičního chování. A když ne, tak půjde do politiky a pravděpodobně bude nadávat na neslušné chování lidí kolem :-)
Zatím se musíš vybavit trpělivostí, se kterou mu to příště řekneš znovu, bude-li třeba :-)

A dovolím si jednu radu - nohy si, prosím, nelámej, lepší je, když jsou celé a zdravé, ty bolí podstatně méně, věř mi :-)

2 hanci hanci | Web | 18. července 2016 v 18:01 | Reagovat

[1]: Jirko - srdečně jsem se zasmála!!! A díky za tu radu ohledně lámání nohou - nikdy jsem do teď nic zlomeného neměla - kupodivu, když uvážím, že v dětství jsem si zásadně hrála s kluky ze sousedství, hrála hokej, lezla po stromech, lyžovala atd., atd. Tak na stáří to asi muselo přijít - i když ne mým přičiněním. A bolí to ošklivě, to je fakt, dnes po cca 10 dnech už to nebolí, když mám nohu v klidu. - Jirko, moc zdravím a díky za milý komentář - také, jak jinak od Tebe!!! Přeji co nejhezčí letní dny.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama