Setkání rodiny v Citonicích

17. července 2016 v 15:52 | hanci |  Jak jde život
Od středy do pátku jsme byli v Citonicích. Po dlouhé době se tam setkala téměř celá rodina. Já jsem, bohužel, byla velmi omezená v pohybu kvůli zlomenému nártu (píši o té nehodě v předcházejícím článku).
Měli jsme štěstí, že v ty dny nebylo velké vedro. Ve středu se všichni byli koupat u zatopeného lomu, kde je čistá voda a pěkné prostředí. Ve čtvrtek bylo sice chladněji a chvílemi pršelo, ale hráli jsme různé hry, malovali, četli pohádky, rodina pořádala výlety atp. V pátek už zase svítilo sluníčko a bylo příjemně teplo. Nikomu se nechtělo odjet........

Tentokrát jsem udělala jen pár fotek - s berlemi se těžko fotí...........
Vložila jsem tedy i fotky, které udělal syn - 8 až 13 a 19 až 23.


I po cca 50 letech se dalo dívat na obrázky v kukátku - nepamatuji si už správný název. V zachovalých kotoučcích s fotkami byly moc pěkné záběry např. z hor, ZOO, Prahy, atp. a našlo se jich kupodivu strašně moc. Obě vnučky byly nadšené.


Anička tím kukátkem neustále "fotila" na různých místech.

Toto je výtvor dcery z listů staré knihy.........



Maruška připravuje pexeso


něco jako krmení dravé zvěře....... Anička sice chtěla jíst sama - úplně všechno vždycky dělá sama - ale spěchali na koupání, tak jsem ji přemluvila, že když jí budu jídlo dávat já, bude to rychlejší


nové hřiště pro děti


Citonice je opravdu výjimečně dobře spravovaná vesnice, neustále se něco opravuje, zřizuje........



přijel starší vnuk Aleš s Věruškou a jejich nádherným psem Guccim
a mladší vnuk Marek s Nikolkou - ti si přivezli papoušky, ty jsem nestačila vyfotit

Nikolka - začátkem příštího měsíce už budu prababičkou........

kočička Lentilka - téměř pořád se se mnou mazlila - dělala mně společnici, když všichni někam odjeli, bylo to moc příjemné

na poháry a podobné dobroty jsem si, bohužel, musela nechat ještě zajít chuť

noční chladné hry.............


část rodiny ponocovala do pozdních nočních hodin u "ohníčku"

při odjezdu si zeť opět nenechal ujít příležitost, aby si ze mě nedělal legraci - mám opravdu báječného zetě, za celé roky jsem ho neslyšela ani jednou zvýšit na kohokoliv hlas............
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Josef Josef | Web | 18. července 2016 v 12:00 | Reagovat

Něco podobného jsme absolvovali o víkendu..a bylo to skvělé! Díky za krásnou dokumetaci!

2 hanci hanci | Web | 18. července 2016 v 12:45 | Reagovat

[1]: Moc děkuji za komentář!!! Ono je to v Citonicích vždycky báječné, vládne tam pohoda, hodně legrace, nejrůznější hry, výlety - bohužel, jsem se tentokrát ničeho nemohla zúčastnit, kvůli tomu zlomenému nártu. Ale legrace byla i při tom, jak mě všichni učili chodit o berlích a holích, neustále měnili jejich výšku, aby pro mě byla nejvhodnější - přitom si ze mě všichni utahovali (ale v dobrém!!). O Citonicích jsem už na blogu napsala mnoho článků, na každý pobyt tam budu pořád vzpomínat jako na jedny z nejhezčích chvil - pro šťastné chvíle není potřeba drahý zájezd k moři nebo kamkoliv do ciziny - alespoň pro mě je nejdůležitější pobyt s dobrými lidmi, rodinou.....to je největší štěstí. Většinou si to lidé uvědomují příliš pozdě. - Srdečně zdravím.

3 Jirka* Jirka* | 18. července 2016 v 14:01 | Reagovat

Měřítka pravého bohatství...

4 hanci hanci | Web | 18. července 2016 v 17:51 | Reagovat

[3]: Jirko - moc a moc zdravím!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama