Tomáš Sedláček - rozhovor

22. července 2016 v 15:35 | hanci |  Zamyšlení
E15.cz, The Student Times

Tomáš Sedláček: Vyhazovem to nekončí, ale začíná
Autor: Martin Štorkán

Tomáš Sedláček

Ukázky r rozhovoru, celý text zde

"Ekonomie má výhodu v tom, že umožňuje volný pohyb z rigorózního základu do dalších směrů", vysvětluje ekonom Tomáš Sedláček důvod, proč si oblíbil právě tento obor. Někdejší poradce prezidenta Václava Havla a autor bestselleru Ekonomie dobra a zla byl v loňském roce dokonce zařazen mezi nejvlivnější hlasy planety. Jak tento hlas ovlivnilo zahraniční studium či počáteční neúspěchy a proč se nebojí o budoucnost humanitních oborů, se dočtete v našem rozhovoru.
*
*
Já jsem se chtěl vždycky především vzdělávat, ten šílený hlad začal, když jsem se v patnácti přestěhoval do Dánska. Dostal jsem se do třídy s běženci a i v dánské třídě byla látka na můj věk triviální. Tehdy jsem si uvědomil hodnotu vzdělání. Začalo mě zajímat spíše samotné vědění, víra ve způsob vědeckého poznání, než jen procházení tou školou, což mi přišlo v podstatě jednoduché. Paradoxně v této intelektuální poušti, v temném období, kdy jsem neměl kamarády ani žádnou inspiraci či tlak, jsem začal hltat knížky a různé úvahy. Začal jsem se těmi tématy zabývat více do hloubky, protože mě do toho nikdo nenutil a bavilo mě to samo od sebe. Zápal jsem našel právě v té absenci.
*
*
Zrovna teď mimochodem jedu z přednášky ze Švýcarska, kde na motivy knihy udělali překrásnou výstavu - ekonomii jako obrovský kostel - to mi přišlo jako bezvadný nápad. Zpracovali to tak krásně, že to dostalo i mě. Výstavu navštívilo přes 80 000 lidí a rozvířila debatu na téma ekonomie jako náboženství. Debatami a přednáškami je vyplněn můj život od momentu publikace Ekonomie dobra a zla až dodnes. Přeji si, aby takhle mohlo žít v Česku více lidí. Ono to asi k tomu i globálně spěje, že už se nebudou vyrábět věci, ale spíše myšlenky, touhy a abstraktní struktury a debatovat hodnoty samotné. Hodnota materiálních věcí bude klesat.
*
*
Koneckonců měli bychom mít na paměti, že jediná přísaha, kterou člověk v dnešní době formálně provádí, je akademická přísaha, ve které přísahá, že své znalosti použije pro dobro společnosti a nikoli proti ní. Je to možná dokonce silnější závazek než manželství, které je také veřejným slibem, ale slibem, nikoli přísahou. Navíc manželství je slibem dvou lidí a je to jen jejich. Akademická přísaha je mezi akademikem a světem, celou veřejností.

****************************************
Další zajímavý text: Tomáš Sedláček: Tahle krize smrtelná nebude, ta další už možná ano - 7.12.2011
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama